Rice & Oat Mash a Protein Break! nově ve velkých 900g baleních.
Když seš rázem za troubu, nezbývá než omluva

Když seš rázem za troubu, nezbývá než omluva

Pavel Vacek | 01. 04. 2019

Touhle dobou bych měl psát zase něco o konzumaci rýže nebo bicepsovém zdvihu, abyste měli o důvod víc si koupit protein nebo spalovač, leč, marná sláva, hlavu mám plnou toho, abych něco nezapomněl přibalit do Dojčlamabádu, kde ve čtvrtek začíná největší fitness veletrh na světě pod tradičním jménem FIBO a který je tak světový, že už čím dál víc připomíná setkání věřících na Dálném východě nežli nějaké árijské procesí v domácím prostředí. Což samozřejmě tak docela nevadí, protože i novoněmci z Allahova fanclubu rádi bicáky a naše blýskavé obaly. Tak jako všichni ostatní.

A jelikož mám tedy hlavu obsazenou výletem, musím si najít nějaké to lehčí téma, které by přitáhlo davy fitness komunity. A tak jsem si řekl, že tu udělám takové malé best off mých nepochopených výroků. To bude brnkačka. Ostatně, nebude jich zase tak moc, neb obvykle jsem spíš za lidového hrdinu, než že by se na mou hlavu snášely hromy blesky a pošťáky bych uštval doručováním nábojnic do mé poštovní schránky, jak to dělávali v těch starejch gangsterkách těsně předtím, než adresátovi udělali průzor skrz čelo. Stačí jen oprášit nějakou tu starou pravdu, jako že když chcete nabrat, musíte makat, a ne provozovat ultrahypersonické tréninky obmotaný TRX špagáty a gumou a když chcete shodit, jsou vám všechny ty jídelníčky z NASA hovno platné bez špetky vůle, díky níž si odepřete chipsy u telky a zákuseček po tréninku za „odměnu“.

Hodně obdivu sklízím taky za to, když si vyberu nějaké sportovce, které ve fitnessu nemáme fakt rádi, třeba fotbalisty, že jo, a dělám si z nich šprťouchlata a poukazuju na náročnost kulturistického tréninku ve srovnání s tím legračním nácvikem parakotoulů, jakmile se protihráč přiblíží na deset centimetrů. No a když si pak ještě společně pofňukáme nad tím, že tihle simulantenbande za ten jejich koníček berou prachy a my suchý z nosu, je na bestseller zaděláno.

Jenže někdy padne kosa na kámen a já v tu ránu nejsem za lidového hrdinu, ale obecního troubu. Třeba jako nedávno, když jsem napsal o Krasinském, že je hubený. Ajajaj… to jsem si naběhl. Celé to bylo o všelijakých jutuberech (https://www.extrifit.cz/cs/blog/clanok/do-fronty-panove-momentalne-lyncujeme-krigla), kteří ačkoliv nic kloudného nevyhráli, sportovně nedokázali, jsou slavnější než třeba několikanásobný účastník Olympie a momentálně nejlepší český kulturista Lukáš Osladil. To nevadí, že Lukáše neznáte, třeba časem… No a tak jsem to i myslel. Že je jako hubenější než on, nebo třeba Tomáš Kašpar a tak… Jenže není. Má asi 132 kilo nebo tak nějak a hlavně páru jako hovado a v součtu trojboje zvedne ¾ Fábie i s máminým nákupem. Jasně, můžu to tady okecávat, že je stejně pořád jako smrádek z Petrášova powerlifterského hovínka, ale to bych se jen bořil hloubš a hloubš do těch vlastních verbálních exkrementů. Takže na místě už je jen omluva a rychlý pohled do zásobníku ponížení, jestli tam jsou nějaké další…

…Protože co čert nechtěl, vola ze mě udělal i Jakub Enžl o kterém jsem napsal nemlich to samý a to, že je sice obrpopulár, ale sportovně si ho pamatuju jako Physiquea na 4. místě ze srandapohárovky v obchoďáku a pak ještě youtube válečníka. Ehmm, no, budiž mi omluvou, že ještě do minulého týdne to byla pravda. No a pak v Trutnově na závodech zvedl 800 v trojboji, což mi přijde na jeho věk hodně a na Physiqua ještě víc a úplně nejvíc v porovnání se mnou, páč já jsem natolik silově vybaven, že bych potřeboval asi 4 životy, abych to natrénoval. Navíc vyhrál tu svojí kategorii, a i když mi přijde, že v tom trojboji je ve federacích ještě větší bordel než v kulturistice (ale snažíme se to dohnat), ve srovnání s naleštěnými bicáky tu zvednutou váhu zkrátka neokecáš. Takže prostě sorry chlapi, zmýlil jsem se…

… Což mě po upřímně míněných omluvách hladce dovedlo k tématu, které je hodně ošemetné pro všechny pisálky a komentátory fitness a kulturistiky. A paradoxně je to navíc tak, že čím déle v oboru jste, tím více se můžete chytnout do pasti. Jde totiž o to, že teď je asi miliarda nových kategorií a závodníci v nich bývají dost nedůtkliví, když se jim nedostává patřičného uznání. Ostatně, v jednom článku jsem napsal, že Jeremy Buendia je hubenej. (Zase). Jenže zatímco u předchozích dvou borců, kde jejich váha značně převyšuje tu mojí, to klidně vezmu zpátky i s omluvou, tady nemám důvod. Já vím, že je to Mr. Olympia physique, seděl jsem s ním u jednoho stolu. Famózní tvary! Nádherná postava, příjemný a sympatický chlapík. Ale byl to prostě drobek. Být navlečen v něčem volnějším a ne v triku, které dávalo kůži asi tolik volnosti jako kondom, možná bych nepoznal, že cvičí. Ano, za těch 25 let setkávání se s kulturisty mám notně posunutá měřítka, takže kluk, který má Jeremyho vylepeného v pokojíku v nadživotní velikosti, musí mít oprávněný pocit, že tomu staříkovi (mně) jednoduše jeblo. A jakmile se probere z šoku, začne mi psát: Jaksy ho muzes brád dohubi kretene dyš je to mr olipmya aty seš hovno a taky dvje. Až na pravopis v pořádku...

...ale záplava nových a nových kategorií prostě dělá jednotlivá srovnání velmi těžkým. Jak dnes rozlišíme, kdo je vlastně borec? Jak jsem napsal výše, v trojboji je to nad slunce jasnější. Petráš je největší borec ze všech, protože zvedne nejvíc. Hotovo šmitec. Ale je lepší amatérský kulturista na pátém místě z MS v kategorii do 90 kg nežli třeba Mistr Světa v klasické kulturistice, nebo dokonce Mr. Olympia Physique? Jasně, medaile mluví jasně, ale co když je postavíte vedle sebe? Už to slyším… 

"To přeci nemůžeš srovnávat! Jsou to úplně jiný disciplíny!" A proč ne? Copak dělají něco jinak? Mají jiné přípravy? Drží jinou dietu? Trénují s odlišnými činkami? Sypou něco jiného? Ne, ne a ne.. Pepík s Jardou jsou sparingové. Cvičí spolu, spolu dřou a dietují. Pepíkovi to roste o něco málo líp, Jardovi hůř. Pepík je vlastně dost dobrý na to, že mu nic jiného, než závodit ve váhové kategorii nezbývá. To Jarda, ačkoliv má menší bicáky a taky nohy, se ještě týden před závody nerozhodl, v jaké kategorii vlastně bude závodit. Klasická kulturistika, Physique, muscular physique, klasik physique? Nakonec se pro něco rozhodne, vyhraje, Pepík je smutnej, ten byl v nejtěžší kategorii až čtvrtý. Na netu se píše o Jardovi, že je borec, o Pepovi jakože celkem dobrý, ale bez medaile. Jarda se fotí s plackou, lítaj mu na socsíti srdíčka a lajky, hemží se to vzkazy o tom, že je příští profi a sem tam přijde do zprávy i vagina. Pepovi chodí furt jen otravný nabídky od gayů, nic se nezměnilo. Vlastně jo. Na Extrifitu napsal Vacek, že je Pepa borec, kdežto Mistr světa trochu hubenej. Pepa má Vacka rád, Jarda shání prázdnou kulku a adresu toho starýho kreténa…

Komentáře:

Nejnovější články

Rozhovor s Vojtou Koritenským

Autor článku: Extrifit

V přibližně dvacetiminutovém videu se dozvíte, jaké své soutěžní úspěchy Vojta pokládá za ty největší, i to, že si svou vzpomínanou první Olympii v roce 2016 užíval spíš jako fanoušek. Hovořit se bude ale i na téma, zda Vojtěch Koritenský závodí raději u nás, či v Americe, zmínka padne o tom, čeho by chtěl v kulturistice ještě dosáhnout a jak dlouho bychom jej vůbec na soutěžních pódiích ještě mohli vídat. Kromě té soutěžní se pětatřicetiletý kulturista ale ve snímku dotkne i své podnikatelské dráhy, když prozradí, co obnáší provoz jeho dvou posiloven v Hradci Králové.

Zobrazit celý článek

Rozhovor s Vojtou Koritenským