&nsbp;
Výzkumy versus jedna bába povídala

Výzkumy versus jedna bába povídala

Pavel Vacek | 05. 02. 2018

Nobelovy ceny jistě znáte. Jsou pojmenovány po Alfredu Nobelovi, vynálezci dynamitu. Jednu z nich dostal například i Jásir Arafat, který, jak jistě uznáte, měl k dynamitu a podobným třeskavým substancím vřelý vztah. Co jste ale asi nevěděli, je to, že existují i IG Nobelovy ceny. Ty jsou udělovány za zbytečné či triviální výzkumy, které v daném roce vědecká obec vyplodila. Myslíte si, že sranduju?  Tak to tedy ne, tahle akce se náhodou bere dost vážně. A není se čemu divit. Například v roce 2013 zabodovala studie britského výzkumného týmu, která potvrdila, že čím déle kráva leží, tím se zvyšuje pravděpodobnost, že si brzy stoupne. A samozřejmě si vytvořila prostor pro další dlouholeté bádání, aby měla odpověď na palčivou otázku, jak dlouho asi bude trvat, než si kráva zase lehne. Smějete se? To byste neměli, protože to není nic proti lingvistům ze Španělska, jejichž objev raději ocituji, abych něco svou laickou interpretací nezvoral. Ti totiž v roce 2007 došli k převratnému zjištění, že krysy nedokáží rozeznat pozpátku slyšenou japonštinu od pozpátku slyšené nizozemštiny. No věřili byste tomu?

Ale výzkumy ohodnocené IG Nobelovkou se nezabývají pouze zvířenou, jak by se mohlo na první pohled zdát. Věnují se i lidem, a to dokonce jejich naprosto zásadním částem. Co bychom si například počali bez potvrzeného faktu, že průměrná délka ztopořeného penisu evropského lidského exempláře činí 13,12 cm? Pro potřebu tohoto výzkumu bylo změřeno přes 5500 pánských chloub. Pokud byli vědci menšinové orientace, nebo se náhodou nějaký výzkumník jmenoval třeba Mařenka, musí být rozhodně fajn, pokud vás někdo platí za vaše hobby. Zároveň tento výzkum jistě předcházel jinému, který tvrdí, že průměrný muž má v době spánku krátkou erekci každých 45 minut. Vzhledem k tomu, že mé usínání se podobá spíše omdlení, chtěl jsem si tuto teorii potvrdit na vlastní oči nařízením budíku 45 minut od položení na noční stolek. A přestože mě předchozí vědecký materiál učinil nadprůměrným, v tomto druhém jsem shledal zásadní chybu. Buď výzkumníci udělali chybu v propočtu, nebo selhala odměřovací technika. Ať je to, jak chce, fascinující otázka zůstává. Kde se, proboha, na všechny tyhle projekty a výzkumy berou peníze?

Mám takové podezření, že to bude něco podobného, jako s těmi slavnými eurodotacemi. Velkomožní pánové v Bruselu nám přidělí nějaký balík a ten se musí stůj co stůj vyčerpat, jinak to propadne zpátky velkomožným. A tak se vymyslí nějaký projekt, jako je třeba rozhledna Draha u Javorníku, která stojí v údolí, hlavně aby se čerpalo. Něco jako vaše babičky, co koupí kdejakou nepotřebnou hovadinu, jenom proto, že je to ve slevě. Nekupte to za ty prachy, že jo? Předpokládám, že takhle nějak je to i s granty na vědu. Když není co bádat, budeme bádat nesmysly. Když nám neskočí na nesmysly, zpochybníme vybádané a pak zase naopak. Protože mi není úplně jasné, proč je každých 5 let jiný trend v jídle.

Staří lidé si jistě vzpomenou na kampaně na pití mléka, kde se to studiemi o jeho bezchybnosti jenom hemžilo. Ti mladší si můžou stáhnout špičkové marketingové dílo na tohle téma, kterým nepochybně byl film o Partě Hic. Tak se to jmenovalo a celé to bylo o tom, že když dá horník přednost mléku před pívem, zlomí rekordy v těžbě, dostane prémie a v důsledku toho bude mít na Ostravsku hojnější sex. Pak se mlíko nepilo, pak zase jo, před nedávnem to byl skoro jed a teď stát vydává 930 miliónů korun na to, aby po sobě děti mohly o přestávkách metat pribináčky a jiné mléčné výrobky.

To samé žloutek. Nejdřív bylo vejce v celku bezva, pak nám žloutek pořádal cholesterolový mejdan v cévách a teď se zjistilo, že to zase tak horký nebude a tuk obsažený v žloutku je vlastně celkem bezva kámoš. Všechny tyhle příklady byly obhájené neprůstřelnými výzkumy a fakty. Ale úplně největší divočina se odehrává u anabolických steroidů. Zrovna včera byla na Ronnie.cz zmínka o Arnold Classic léta páně 90, kde probíhaly testy na anabolika. Nutno doplnit, že byly toho roku i na Olympii. Což naučilo diváky krásně pískat a bučet, takže se na to zase rychle vykašlali. Ale asi není náhoda, že počátkem 90-tých let se to naprosto seriózními výzkumy o nefunkčnosti steroidů jenom hemžilo. Takže zatímco jsem četl o naprosté neefektivitě těchto látek, pár mrzkých tablet způsobilo, že jsem přibral 10 kilo. Dnes tu máme opačný extrém, kdy si můžeme vytapetovat byt doktoráty o tom, kterak nám do týdne odpadne šourek a do měsíce zhyneme bolestivou smrtí, jestliže koutkem oka zahlédneme ampulku s testosteronem.

No a teď tu máme nové historky o nefunkčnosti některých doplňků. Třeba kloubní výživy. Ale vyprávějte to mému kolenu, Kuželovým loktům a Loncovým stehnům. V tom posledním případě doporučuji sjednat nějakou hezkou životní pojistku pro horší reakci, v té lepší se musíte obrnit před hurónským smíchem plným posměchu a pohrdání. A to samé vás čeká v případě Radka Lonce, když mu donesete novou studii o Glutaminu. Ten prý taky nefunguje. Stejně tak jako Tribulus, který je teď nově stejně potřebný jako prodejna gumových člunů uprostřed pouště. No ale vyprávějte to těm lidem, kteří si ho naprosto pravidelně kupují, neboť jim dělá náramně dobře v oblasti třísel. A BCAA, které jsou roky vyhledávaným a osvědčeným doplňkem pro svoji regenerační funkci, tak ty jsou taky na nic. Někdo to totiž spočítal. Já zase počítám, že bylo potřeba vyčerpat grant.

No a teď teda co? Já a ani vy nemůžeme žádný z průzkumů zpochybnit, neboť na to doma nemáme žádné hadičky, přísavky a drátky, které bychom mohli připnout na svého psíka sjetého glutaminem. A předpokládám, že nemáme ani nejrůznější měřátka a baňky, pomocí kterých bychom se mohli hrabat v Alíkově trusu. Takže musíme věřit, že to tak je. Což je nepochybně výhodná situace i pro výrobce doplňků výživy, neb ti vyplní stejným vědcům fakturu náramně úhledným písmem, a především číslovkou a já vám garantuji, že ve výzkumech bude běhat desetinná čárka sem a tam rychleji než Usain Bolt. Což nám ale neusnadňuje situaci, podle čeho se řídit a kterým směrem naštelovat selský rozum.

A proto si myslím, že nám může skvěle poradit náš exprezident Václav Klaus. Částečně proto, že ví všechno na světě, nebo je o tom alespoň sám přesvědčen a částečně proto, že by nás nepochybně odkázal na neviditelnou ruku trhu. A měl by pravdu. Něco, co se prodává roky, nemůže nefungovat. Vezměte si takový Creatin. Ten už jede někdy od roku 1995. A taky si užil svoje. Nejdřív to byla podle studií legální náhrada za anabolické steroidy, poté podle jiných studií pouhá neefektivní pumpička vody pod kůži. Oboje je samozřejmě nesmysl a dnes se těší Creatin obrovské popularitě téměř ve všech sportech. Pokud je Tribulus na trhu desítky let, asi to mnoha lidem vylepšuje jinak bezútěšné ráno a jistě si ho budou kupovat tak dlouho, dokud svůj boj s gravitací definitivně neprohrají. Pokud jsou BCAA nedílnou součástí snad všech kulturistických příprav již mnoho let, bezpochyby to není jen proto, že by neměli kulturisti kam dávat peníze.

Samozřejmě, můžete celkem oprávněně namítnout, že za vším stojí marketing a reklama, jenže to nebude tak docela pravda. Doplňky jsou zboží jako každé jiné. Reklamou a marketingem mohu upozornit na produkt, nebo na samotnou značku. Ale tím to končí. Mám rád Zdeňka Pohlreicha a jeho pořady považuji za extrémně úspěšný marketing, díky němuž má ve svých restauracích beznadějně plno. Pokud mi ale donese k jídlu něco, co bude vonět a chutnat jako zkažený žabí dech, v životě už k němu nevkročím, přestože se můžu plácat smíchy do kolen u jeho hlášek. Mohu upozornit na výrobek, mohu přitáhnout vaši pozornost, ale pokud nebudete spokojení, podruhé už si daný produkt nekoupíte, ani když ho nafotím mezi stehny Sabiny Plevákové. A o tom to je. Dobrý typ doplňku se prodává mnoho let. Nefunkční látky zhynou na nedostatek zájmu během jednoho dvou roků. Když něco funguje, prodává se to samo bez ohledu na nějaké studie. Beztak budou za 5 let zase jiné, protože vědátoři taky musí platit nájem… 

Komentáře: