Václav Češka- Z dřepu mám neskutečný respekt.

Ahoj Vašku, my se přeci jen známe delší dobu. Naposledy jsme ale cvičili společně v jedné posilovně někdy před pěti lety. Vždycky jsi měl sílu, ale přece jen nic nenasvědčovalo tomu, že se zničehonic probojuješ do světové špičky a začneš lámat nějaké rekordy. Kdy k tomu zlomu došlo?  
Došlo k tomu v momentě, kdy jsem se přestěhoval z Lomnice nad Popelkou do většího města, konkrétně do Liberce. Najednou jsem zjistil, že nejsem takový král, jak jsem si do té doby myslel, že to je naopak velká tragédie na to, jak vypadám a co zvedám. Tak jsem začal chvilku koketovat s kulturistikou, ale to se vůbec nedařilo, protože já se prostě rád najím. Takže jsem to čapnul z druhé strany a začal jsem se snažit zvedat velké váhy a to na všem. Já dělám u Vězeňské služby a v práci si všimli kolegové, že hodně dřepuju a nasměrovali mě na trojboj. Já do té doby nevěděl, že nějaký trojboj vůbec existuje. Tak jsem se podíval na net, a zjistil, o čem to vlastně vůbec je.  Pak jsem dostal kontakt na jednoho člověka, začal jsem jezdit do oddílu Metalpower Powerlifting Nový Bor a už to jelo.

Ty si říkal, že si koketoval i s kulturistikou. Do jaké fáze to zašlo?
No… je pravda, že jsem zkoušel i ty různý sacharidový vlny, ale je to přeci jen o denním dodržování stravy a to mi moc nešlo. Problém byl taky v tom tréninku, který mě moc nebavil. Hodně opakování, bez cheatingu, malý váhy… prostě mě to nebavilo a neuspokojovalo. Jo, je to příjemnej pocit, být napumpovaný, ale ve finále jsem byl stejně furt obtloustlej, postava nestála za nic a do toho jsem prd zvedal. Pak vidíš kluky, co vypadají fantasticky, ale mávají tam se závažím pro holky a to jsem si řekl, že je to jak Ferrari, které nejezdí. Takže jsem se dal na to, co mi jde, co mě hlavně baví a uspokojuje. Moje postava je jen vedlejší produkt toho snažení.

Přiznám se, že se v nejrůznějších federacích silového trojboje neorientuju.
Jak to tam tedy je a jaká je situace v trojboji z hlediska nějaké prestižnosti? Momentálně jsou 4 federace. V Čechách jsou profíci, resp. oni se tak nazývají, ve federaci IPF, kde je určitě nejlepší David Lupač. Ty ostatní federace vznikly v podstatě z jediné, kde se činovníci rozhádali a tak tu máme WPC, GPC a WAUP.

A ty závodíš kde?
Já to objíždím všechno. Třeba v Německu to je tak, že se závodí ve federaci UPC. Tam jsem byl letos pozvaný a podařilo se mi to vyhrát. Byla to Německá republika a povedlo se mi ji vyhrát absolutně, což mě potěšilo. Závod mě bavil, lidi byli úžasní, takže fajn zážitek. Všeobecně je ta situace pro mě příznivá. Tím, že tady jsou 3 rozhádaný federace, tak se dělají 3 republiky, můžeš jet na Evropy pod záštitou WPC, jindy GPC, takže já mám 9-12 závodů za rok. Je jasné, že se beztak potkáváš s mnoha stejnými lidmi. Takže ve finále je celkem jedno, jestli závodíš pod plakátem s těmahle písmenkama, nebo jinýma.  

A nedevalvuje to hodnotu těch titulů, když jsou najednou v jednom roce 4 mistři světa, Evropy atd…?
Ano. Upřímně řečeno, já držím nějaké tituly, ale nejsou pro mě moc podstatný. Já ty tituly nedávám nijak na odiv. Pro mě jsou důležitý ty nazvedaný kila a umístění v absolutce, kdy se můžeš umístit do prvních třech míst. To je pro mě podstatný.  

Takže se dostáváme tedy k tomu podstatnému a to jsou tvoje výkony. Jaké momentálně máš?
Teď jsem byl na Evropě, kde jsem zvedl 450 kg. Bohužel jsem promarnil první pokus, kde jsem zahodil 420 kg, takže jsem s tím musel začínat znova. Pak jsem šel na 450 a cítil jsem se na 470, ale to už nešlo absolvovat. Bohužel, je to škoda. Nicméně teď jsem dal 452,5 kg na dřep, na benč 260 kg a 340 na mrtvý tah. Na té Evropě jsem zkoušel ještě 352 kg na mrtvolu, ale při 340 kg jsem si utrhl mozol a měl jsem půl centimetrovou díru v ruce a to prostě nešlo. Bylo to jak kdybych držel hřebík a zvedal. To nešlo. Ale myslím, že záda by to daly nahoru. Jinak ten benč  je moje Achillova pata. Snažím se ho zlepšit, makám na něm, ale trochu se s ním trápím.

Já jsem jednom pomáhal při dřepu s 320 kilo. Zdůrazňuji, pomáhal. Přesto to ve mně zanechalo silný zážitek, kdy z té činky šla obrovská energie. Celé to začalo vibrovat, chvět a šel z toho obrovský respekt. Myšlenka, že bych měl na zádech 450 kilo je pro mě tak nerealisticky vzdálená, že si ten pocit nedokážu ani představit. Jaké to je, mít skoro půl tuny na zádech a dřepnout s tím?
Teď když si o tom začal tak mluvit se mi začaly potit dlaně. (smích). Ne, vážně, mám z toho neskutečnej respekt. Stačí jeden blbej pohyb a celej život se ti najednou otočí, protože tě to normálně slisuje. Já jsem šel se 400 kily několikrát přes hlavu, se 380 kily jsem šel kotoul dozadu a jsou to nepříjemný věci tohleto. Nejhorší je, vrátit se po takovém zážitku zpátky pod tu činku. Já mám jít zítra dřepovat a už teď mi je, jako bych měl jít k zubaři. Mám strach. Nebo spíš respekt. Ale skutečně velikej. Na tenhle trénink musím mít absolutní ticho, nepouštím si hudbu, potřebuju mít kolem sebe spolehlivý lidi, kdy mám dva na stranách, jeden je za mnou, jeden mi odklápí a ty kluci musí být zticha. Nesmí mluvit. Musím mít klid.  

Takže nejsi ten typ, co potřebuje na sebe řvát, nechat se hecovat atd… ?
Ale jo. Tohle mi pomůže u benče a u mrtvoly. Ale u dřepu ne. Jak říkám, trochu se toho dřepu bojím, a proto svoje pokusy jezdím hodně pomalu. Všichni si ze mě dělají srandu, protože ostatní do toho skáčou, aby se mohli odrazit od bandáží, od dresu, ale já jezdím pomaličku, protože chci mít pod kontrolou záda a čekám jen na pokyn od trenéra, že jsem platný na hloubce dřepu a jdu nahoru. I kdyby mě to mělo roztrhnout hlavu tak rychle nejdu.  

Kulturisti mívají po tréninku stehen tzv. svalovou horečku. Bolí tě sval při jednom opakování s takhle extrémní váhou?
Spíš mě bolí velké klouby a páteř. Ale taková ta laktátová bolest to ne. Jedině když přidám opakování, jedu lehčí trénink, tak pak ano.  

Co pro tebe znamená lehčí trénink? Je pro tebe třeba 300 kilo ještě lehká váha?
Já se se 300 kilo pořád ještě rozcvičuju. Ale nechci, aby to vyznělo nějak arogantně. Je to prostě ještě v rámci rozcvičení na ty vrcholné série. Celkově ty série jedu asi takto: Se 120 kg dělám 4-5 opakování, se 180 jedu tak 3 opakování, pak dám 220 kg. To jedu bez pásku, bez ničeho. Jenom tak, jak jsem, bez žádných pomůcek. Pak dám těch 300 kg pro jedno opakování a to už si beru pásek. Podle toho určuju, jak jsem na tom ten den. Pokud to dám lehce, vezmu bandáže a jdu rovnou na 380 kilo. Jinak pokud bych jel čistě jen s třístovkou na počet opakování a pouze s páskem a nestaženýma bandážema, tak si myslím, že těch deset opakování bych dal.  

Taková klasická otázka zní: Chci se zlepšit na benč. Co bys poradil?
Co mě osobně hodně pomohlo, byly věci, které jsem v běžných fitkách nikdy neviděl cvičit. Až když jsem přišel do Boru, tak jsem viděl, že tam používají různé pomůcky. Takže když jsem šel na jakýsi nábor a bez ničeho tam benčnul 200 kilo, tak byli spokojený, ale jakmile mě navlíkli do dresu, tak hned bylo vidět, že tam chybí fáze tricepsu. Takže jsem začal dělat dotlaky, které jsou pro zlepšení v benči výborný. To si dáš na hrudník špalek a děláš v podstatě poloviční opakování. Tedy to, co nemají kulturisti rádi, když to někdo cvičí. Pak mi hodně pomáhají gumy na tyči. Vypadá to strašně, když máš na ose 10 kilo, ale zato pověšený tři gumy se závažím. To s tím zápasíš jak blázen a je to výborný k procvičení stabilizátorů. To mi pomohlo fakt hodně. No a pak hodně doplňkových cviků jako jsou třeba bradla. Ale to už moc nedělám, protože při mých 150-ti kilech jsem tam ještě 40 kilo pověsil a při plném pohybu už mě ty klouby a šlachy při tomhle cviku hodně bolely.

Dobře a kolikrát týdně se ho má cvičit?
Já cvičím benč tak jednou za 5-6 dní. Když je to delší rozestup, tak už cítím, že ten sval nezabírá a měkne. A mám to taky rozdělené na těžký a lehký benč, kdy v tom lehčím jedu všelijaké pauzy, stopku dodržovat atd… a oni pak zesilují šlachy. Paradoxně na nižších vahách. Ale pokud s tím pohybem a vahou takto pracuješ, tak ty šlachy zesílí. Naopak, když tam naložíš, tak ty úpony z toho nejsou moc nadšený.

Takže ho jedeš jen zhruba 1x týdně?
Ano, tak nějak to vychází.  

To jsem překvapen. Myslel jsem, že silové tréninky by se měly jezdit víckrát na partii do týdne. 3x do týdne třeba.
To nevím, kdo by to utrénoval tohleto. Jediný o kom vím, že v rámci jednoho týdne jede třeba lehký a těžký benč, je David Lupač. Ale na mě by to bylo moc.  

Kdo je pro tebe ten nejtěžší soupeř?
V IPF neradi slyší, když se srovnáváme my z open federací s nimi. Nemají to rádi. David držel nejtěžší český dřep 450 kilo. Já ho překonal o 2 kila, kdy on mi pak psal, že musí dřepnout 450 kg +. To mě docela překvapilo, protože jsem si říkal, proč se se mnou vůbec zabývá, ale o týden později co jsem to dal já, tuším, že se 440 kily, na soutěži ustlal. Asi byl trochu přemotivovanej, protože David podává standardně dobrý výkony. On je hodně dobrej, má za sebou silný tým, nějaké sponzory, ty kluci v Praze se o něj staraj, má tam skvělý vybavení a já mu to přeju.  Ve finále já jsem proti němu buran z Brodu.

A tebe někdo podporuje?
Dan Perner. To je člověk, který už tady pomohl mnoha sportovcům. Nevím, co bych k tomu víc dodal mimo toho, že mu moc děkuju. Taky mi vychází vstříc Jarda Sokol z Fit centra u Pešků, který mi nikdy nenadával, když mu tam třískám z kotoučema. Samozřejmě nesmím vynechat ani kluky z Metalpower Powerlifting Nový Bor, který kolem mě skáčou pokaždé, když potřebuju trénovat dřepy.  

Ty už jsi tu tvojí hmotnost 150 kilo zmínil, ale mě by zajímalo, jak a v čem ti pomáhá při těch výkonech?
No, já jsem zhruba týden před tou Evropou dostal průjem, ale takový, že šla ze mě i krev. Dostával mě z toho můj obvoďák Mudr. Konečný, který do mě narval nějaké speciální antibiotika a dostal mě z toho ven. Ale 5 kilo bylo pryč. A třeba při tom dřepu jsem cítil, jak jsem se celý rozklepal, protože tam těch 5 kilo prostě chybělo.

Jasně, ale mě přijde zvláštní, že tuk by měl „něco zvedat“, protože co si budeme nalhávat, 150 kilo svalů to není. Jak tedy může přírůstek jakoby neživé hmoty pomoci?
Jasně, to jsem nikdy nepopíral, že je to tuk, ale jde o to, že jak jsem měl ten průjem, úplně jsem cítil, jako bych ty svaly vychcával. Jenom jsem ležel a koukal, jak mi hubnou nohy. Ten sval je prostě obalen tím tukem a zabalený do té kůže, kterou já nechytnu třeba tak, jak to vidím u tebe. Ta moje kůže je narvaná vodou, svalem a tukem, které jsou jakoby prorostlé a ta kůže neustoupí.  

Mě vždycky mátlo, že tuk jako takový nic nezvedne, ale zároveň je asi potřeba, protože všichni silový atleti, špičkový strongmeni a trojbojaři jsou takoví.
Takže to zjevně pomáhá. No jasně že to pomáhá. Vždyť já se o ten ranec podpírám, bez něj bych nezvedl nic. Stáhnu si opasek, díky tomu cemru se mi stáhnou vnitřnosti, opřu se o něj a dá mi to obrovskou stabilitu při tom dřepu. A navíc posiluju, i když chodím, což při těch 150 kilech už není taková sranda.  

Užíváš nějaké doplňky výživy?
Jo, dokonce i od Extrifitu. :-) Měl jsem Iso 90, jinak používám hodně BCAA, Glutamin, Kolagen a glukosamin sulfát. Sachariďák používám před závodama, kdy mám týden na to, dorvat to cukrem.  

Jak vlastně snášíš tuhle aktuální vlnu veder?
Doma úplně v pohodě. Horší je to v práci. Když mám lítat po schodech nahoru a dolů, potím se jak prase.

Uniformu máš na míru?
Jo, tu mám na míru. Měřili mi ji dokonce až na generálním velitelství.