V pondělí jsem začal, v pátek končím, ale mezitím nutně potřebuju podporu...

V pondělí jsem začal, v pátek končím, ale mezitím nutně potřebuju podporu...

Pavel Vacek | 03. 06. 2019

Někdy minulý týden jsem se dočetl, že mladí sociální demokraté v Německu se už konečně trochu osmělili a začali nahlas vyprávět, o čem má vlhké sny každý kovaný levičák. Totiž že by bylo záhodno se podívat na zoubek spoluobčanům, jestli takhle náhodou nemají víc bytů než jeden, páč mladí socané pak mají drahý nájem a nezbývají jim peníze na jízdenky ekobusem za nějakou tou demoškou. A když už budou dělat tu inventuru cizího majetku, že by rovnou mrkli na zoubek samotnému BMW a tak trošičku by ho znárodnili, což je takový milý výraz pro čórku ve velkém, co si nechali patentovat o pár generací starší levičáci. K nim se přidávají rudí, co se mezitím převlékli do Zelené a v rámci záchrany planety chtějí zvedat daně za vše, co se pohybuje, takže všichni nakonec budeme jezdit rikšou. Zkrátka, socialismus je mezi mládeží zase IN a jde nám pomaličku do módy. Uff, to jsem si oddechl, protože jak jsme na tom závodním okruhu kapitalismu měli furt dohánět ten Západ, tak se ukazuje, že jen stačilo trochu počkat a on nás vlastně doběhl sám. U nás socialismus totiž z módy nikdy nevyšel…

…Stačilo se mrknout do diskuse pod fotkou, na které jsme vyfoceni, kterak neseme dárky naší několikanásobné Zlatoslavici Lucii Bílé a jejímu příteli Radku Filipimu. Možná teď čekáte detailní popis interiéru, počet lokajů a jiných služebných a obsah odpadkového koše, ale to přenechám kolegům z Blesku a jiných podobně seriózních plátků. My jsme tam jen přijeli na pozvání paní Lucie a Radka, neb Radek dlouhodobě cvičí, užívá Extrifit, baví ho Extrifit a Lucie cvičí sice krátkodobě, leč o to intenzivněji a s jasným cílem. S jakým, to si necháme třeba na někdy jindy, každopádně jsme byli osloveni s tím, zda ji s tím cílem dokážeme pomoci. Extrifit? Lucce Bílé? Tvl.. Jasan!! Teď to asi zní, že jsem nějaký kovaný fanda, co si po ránu při oblíkání brouká Neposlušné tenisky já mám, při venčení psa v parku Láska je láska, v hlavě mi naskakuje melodie Trouba pokaždé, když se chystá manželka vařit a po večerech se stylizuje za Draculu. (I když pít lidem krev mi jde). Ehmm, není to úplně tak. Preferuji přece jen jiný žánr, ale setkání s někým, kdo se dokáže na totální špičce v oboru udržet bez výkyvů přes 30 let, mi bezpečně vyrobí knedlík v krku během vteřiny, ať už je ten obor jakýkoliv. Pokud se tedy nejedná třeba o obor nájemných vražd, to bych měl knedlík rázem jinde. Každopádně myslím, že šéfik to má podobně, a tak logicky nechtěl přijít s prázdnou. Takže jsme nabrali plný kufr kombíku.  

A pak už nám otevřela ta paní z televize, my se šéfikem se nepozorovaně šťouchali lokty (tvl..Bílá, viděls ji?, fakt Bílá, tvl..),společně se vyfotili, potom si příjemně povídali, na oplátku si zase my odvezli dárky a hlavně zážitek, že to je suprženská a že to asi nehraje, když je v tý televizi takhle fajn. No a pak si šli každý po svých.. Večer dala na svůj IG Lucie Bílá tu společnou fotku s poděkováním za návštěvu, což nás zahřálo u srdce a já jí klasicky sdílnul na náš IG a Fcb profil a už to jelo…

…Nejdřív sprďák za igelitky, páč jsme zapomněli, že je ta nová móda ohledně toho zachraňování planety.  Tady musím zpětně napsat, že jsem osobně vytipoval mnoho igelitek, u kterých jsem pojal podezření, že by mohly udusit Nema, nebo by je mohla sežrat kosatka Willy a ty jsem vzal zpátky a doteď se mi válej v kufru. Slibuju, že pro ně najdu ekovyužití. Třeba je budu využívat na odchyt moči, až můj měchýř bude vynikat elasticitou ztrouchnivělého dřeva a já se opět ocitnu v pátek odpoledne na Jižní spojce. No a vzápětí sprďák za to, proč jí to jako vozíme, když má přece prachů dost. A že si to může koupit. A že to je nespravedlivý. A suverénně nejvíc lajků, asi sto, nasbíral příspěvek, proč to radši nedáme nějakému mladému začínajícímu klukovi?

Takže jak jsem napsal na začátku, péči o majetek druhých tu máme taky. Léta. Ale ok, pojďme se o tom pobavit. V první řadě je Extrifit generálním partnerem Svazu kulturistiky a Fitness, takže dává doplňky dokonce i na Fitness dětí, (což bych nejradši zrušil, ale jsem na Svazu v menšině), na dorostence mladší i starší až po juniory atd… Čili jo, dává doplňky mladým začínajícím klukům i holkám. No a pak tu máme ještě každoroční projekt Odměna za výsledek. To je unikátní věc, kterou tu dělá jenom Extrifit, kdy medailistům v dorostu nebo juniorům vrací 50 -100% investice do doplňků výživy, které použili ve svých přípravách. Takže jo, Extrifit dává doplňky pořád ještě začínajícím a možná i nadějným mladým klukům a holkám.

No ale vy byste asi rádi slyšeli, že bychom ty tašky měli dát nějakému Pepíkovi, co právě začal cvičit a byl by strašně rád dobrej, akorát nemá lóve, že jo? Hmm, a proč by to měl někdo dělat? Z obrovského počtu dorostenců a juniorů, které jsme letos viděli na pódiích, jich za deset let uvidíme sbírat medaile maximálně 5. Sponzorovat kluka, co v šestnácti začal, v sedmnácti se zamiloval a v osmnácti skončil, je pitomost. Ale to, že si někdo začne vzájemně třít přirození není to největší úskalí. Tím je přechod z maminčiny náruče do vlastního života, jakkoliv je dnes teda hodně opožděn. Je sakra rozdíl, vydělávat, smrknout rodičům pár stovek na jídlo a přispět na nájem a zbytek utratit za koníčky, anebo vydělávat a platit celý nájem, všechno jídlo, všechnu elektriku, všechnu vodu, všechno jídlo, celou opravu pračky, všechno… no je to tak depresivní, že už to ani psát nechci. Tady je úmrtnost kulturistických ambicí vyšší než při vylodění v Normandii.

Ale po tom všem mě úplně nejvíc zaráží ta myšlenka, že někdo začne cvičit a měl by ho hned někdo podpořit… Nechápu. Nechci, abych zněl, jako že mi je 600 let, nebo tak nějak, ale když jsem začínal, nebyl facebook, Instagram a tyhle srajdy. Ostatně nebyl ani mobil. Takže jediný důvod, proč si chodil cvičit, byl ten, protože tě to prostě bavilo. Miloval jsi ten pocit napumpovaní, to chvilkové opojení z velikosti svalové hmoty. To, že se pomalu, ale jistě začínáš odlišovat od ostatních, že tě lidé začínají vnímat jinak a že se ti dostává většího respektu okolí. To vše tvořilo vztah k tomu sportu a k tomu životnímu stylu. Parta spřízněných duší kolem a komunita, kde se vzájemně soupeřilo. Někdo začal, aby už nebyl věchýtek, jiný zase tlustoprd, jiný zase chtěl líp balit holky. Ale všichni to dělali pro sebe a jenom a jenom jim to přinášelo radost. Věřím, že to tak je u většiny lidí doteď. Ale pokud někdo začíná s tím, že ho má jiný podpořit jinak… Jinak co? Vykašle se na to…?

Víte, já kulturistiku miluju, ale faktem je, že svět se bez dalšího kulturisty klidně obejde. Nenapadá mě jediná situace, kdy by se někdo zamyslel a řekl by si, tak a teď by mě helfnul nějaký pěkný pohled na cizí naleštěný biceps. Zato mě napadá hromada situací, kdy si člověk řekne, že by mu helfnul malíř pokojů, řezník, instalatér, nebo že by si zašel někam za kulturou. Třeba na muzikál s Bílou. Kulturistiku prostě děláme hlavně pro sebe a pokud se najde nějaký blázen, co vám na to přidá, radujte se, páč takových je málo.

Komentáře: