Trénink z pravěku po kterém zaručeně přiberete

Dnes jsem zažil opravdový pocit zmaru. Posuďte sami. Večer píšu článek o cvičení na objemnější obrysy těla a na druhý den, jen co přijdu do fitka, první co vidím, a to teď vážně nekecám, je provádění podivně shazovaných sérií na biceps prováděné na kladce ve zvláštní superserii s tricepsem. Taky na kladce. Což o to, pokud jste starý jako Karel Gott a taky jste se narodili v roce 1735, musíte vyvádět psí kusy, abyste tu mrtvou tkáň nějak prokrvili. Ale tohle nebyl ten případ. Byli to dva mladíci, fyziognomií nápadně připomínající mojí desetiletou dceru ovšem nikoliv tak hezcí. Zároveň to ale zřejmě nebyli ani žádní začátečníci, neboť byli oblečeni ve funkčních trikotech a legínách, s trenclemi zásadně navrch. V momentální fitness módě se tedy zjevně orientovali. Stejně tak v oblasti suplementů, neboť poctivě upíjeli červeného drinku, zřejmě všemocných BCAA. Takže nějaké povědomí o výživě svalů asi měli. O tréninku však nikoliv. A tak si říkám, jestli to má smysl, psát nějaké články, které ti, pro něž jsou určeny, nečtou. A pak mi došlo, že má.

Jde totiž o to, že já sám jsem četl první text o tréninku pro začátečníky v době, kdy tihle kluci byli teprve vystřeleni z tátova šourku na oběžnou cestu životem. Takže se napsal nějaký článek v době, o které si současní teenageři myslí, že k předání informace byly použity hieroglyfy. Pak všichni autoři nabyli dojmu, že základní informace už všichni četli a jelo se dál. Jako by už neměla být nikdy naplněna první třída a s učivem se pokračovalo jenom vpřed. Takže dnes tu máme tunu článků s nejrůznějšími systémy a postupy, kterak cvičit biceps a zároveň si hladit rozkrok. Situaci mladíkům neulehčují ani osobní trenéři, což se dá pochopit. Nejrůznější instituty a kurzy a rekvalifikace chrlí fitness trenéry s kadencí iránské kopie AK47 a ti, v nelítostném konkurenčním boji, musí nabídnout zákazníkům něco extra. Udělat z obyčejného tréninku simulaci fyzického zatížení astronautů NASA a zároveň potlačit vlastní hrůzu z toho, že by se vám nedejbože mohlo něco stát. Ostatně, jak byste se tvářili, kdybyste vyplázli pětikilo, šlo se dělat pár cviků a alou domů? Možná byste se cítili ošizeni bez té omáčky kolem. No jo… jenže o to právě jde. O těch pár cviků.

Když jsem byl harant, který s nadšením kvitoval každý přírůstek pubického ochlupení, neexistoval výběr. A to je v téhle situaci jedině dobře. Nemotaly mi hlavu tisíce webů s nejrůznějšími protichůdnými články o tréninku. Nedávali mi na You Tubu nablblé rady o dva roky starší kámoši s připevněnou kamerou na xichtě. Nebyli trenéři se supermoderními technikami cvičení na balanční podložce. Byla jen zatuchlá posilovna s mizerným vybavením a v ní chlapík, co mi vrazil (nezištně) papír do ruky s napsaným tréninkem, který jeli všichni začátečníci. A já po prvním roce tréninku přibral 15 kilo s vybavením čítající orezlou činku, jednoduchou kladku a pár jednoruček, s jídlem na hovno a neexistencí doplňků a s výsledkem v podobě 2. místa na M Čech dorostu v konkurenci 37 lidí. A abych přidal na autenticitě, dodám, že vyhrál Daniel Popovský. Všechno mi to hlásí deníček na zažloutlých stránkách.  A protože teď chodil Mikuláš, nadělím vám ten trénink sem. A zadarmo.

Cvičil jsem tohle:

Pondělí:

Prsa- benč- 5 sérií po 8-10 opakováních (bez 1 rozcvičovací)

Pullover- 5 sérií po 10 op.

Stehna- Dřepy- 8-10 sérií po 8 opakováních (bez rozcvičovacích)

Lýtka- Oslí výpady (to jste museli někoho nahánět po posilovně)

Břicho- sedy lehy- 3 série