Tomáš Kašpar - K závodění mě donutil finančák

Tomáš Kašpar - K závodění mě donutil finančák

Pavel Vacek | 15. 03. 2018

Ahoj Tomáši, musím říct, že mě samotného si překvapil svou účastí na soutěži. Myslel jsem, že se chystáš do Řecka na soutěž a najednou vidím na facebooku, že letíš do Brazílie. To bylo nějaké bleskové rozhodnutí?

Ano, to je pravda, připravoval jsem se na závody v Řecku, kam se moc těším a které jsou koncem měsíce. Ale když to řeknu na rovinu, dohnal mě k závodění finančák, když mi oznámil doplatek na sociálním a zdravotním pojištění a na daních. Koukal jsem na to jak vrána, bylo to dost nemilé a musel jsem to nějak řešit. Takže jsem se narychlo pozjišťoval, kde se dá závodit za nějaké prize money a našel jsem tyhle závody v Brazílii. V Lisabonu u lidí, co mají na starosti Elite Pro, jsem se domluvil, že se můžu takhle na poslední chvíli přihlásit a jel jsem. Risknul jsem to, utnul jsem jídlo de facto na nulu a musel to stáhnout narychlo nadoraz. Věděl jsem, že to jsou sice větší náklady, ale taky jsem tušil, že ta obsazenost bude slabší vzhledem k místu konání a vyšlo to. Vyhrál jsem, mám perfektní vstup do Elite Pro, pošlu státu prachy a vyřešil jsem tu situaci. Teď už se zase můžu soustředit na to Řecko.

A kolik si tedy vyhrál, pokud to není tajemství?

Já věděl, že se tam hraje o 12 000 dolarů. Ale nevěděl jsem, jak je to rozházené po kategoriích. Naštěstí kulturisti brali nejvíc a vyhrál jsem 5000 dolarů.

Tak to si v IFBB Pro nikdy nevydělal, ne?

Ne, to vůbec ne. Ani zdaleka.

Tys měl i nějaké těžkosti s cestováním, že?

No jo, to bych nebyl já, aby se nevyskytly komplikace. Začalo to už v Praze, kde mělo letadlo zpoždění asi o 1,5 hodiny. Takže jsem nestihl spoj v Lisabonu, odkud jsem měl letět do nějakého brazilského města, jehož jméno si už ani nepamatuju. Nakonec jsem odlétl, ale do Sao Paula, pak přes Sao Paulo až do té Goiânie. Bylo to trochu na dýl, než jsem plánoval, ale nakonec jsem dorazil, to je hlavní.

Přiznám se, že se mi to nikdy nestalo, tak mě zajímá, jak se tohle řeší, když ti uletí letadlo?

Musí to být jejich chyba, aby to pro tebe nebylo ztrátové. Tzn, že pokud za to nemůžeš, že má to letadlo zpoždění, tak ti prostě dají náhradní let. Ale může se samozřejmě stát, že ten náhradní let letí až druhý den třeba. Ale teď jsem měl kliku, že to celkem navazovalo, i když jsem letěl trochu jinudy a bylo to asi o 2 hodiny delší. Ale bývá to horší no… Třeba když jsem letěl z Kansasu, tak tam kleklo všechno a přiletěl jsem úplně v jiný den.

Tebe tedy už asi nevyvede z míry, když musíš neplánovaně někde 2 hodiny čekat, že?

No to ne.., já jsem takovej cestovatel na dlouhé tratě. 12 hodin v letadle na jednu trasu plus další přestupy, žádnej problém. Teď jsem cestoval celkem 25 hodin.

A jak to máš s jídlem? Většinou se to v závěru přípravy počítá na hodiny a když tam jsou podobné komplikace, tak se to může celé zbořit.

Vezu si s sebou samozřejmě krabičky v tašce a snažím se to nějak naplánovat s ohledem na let. Někdy to je v pohodě, jinde ti to všechno vyhází. Do USA neprovezeš nic, hlavně maso. To ti vysypou všechno. Teď mi teda vyhodili burákový máslo, hajzlové. (smích) A když se to všechno zpozdí, tak jsem prostě o hladu, no.. Víš co, v té tašce máš jídlo na celý den, ale pokud tam je nějaký zásek, tak to třeba ještě jednou znova rozložím, rozvrhnu tak, aby to vyšlo, anebo jsem prostě o hladu a nejím radši nic. To samý s vodou, ale ta se dá koupit, to není problém. Ale není to tak hrozný, stejně jde nejvíc o ten poslední den, a to už jsem většinou na místě, kde už si nakoupím suroviny a jím. Teď jsem měl dva dny na docukrování a to už jsem si normálně vařil.

A nějaké dojmy z Brazílie? Líbilo se ti tam?

No, asi takhle.. Všude rozbitý chodníky, bordel kam se podíváš, hrozný.. Ale jinak to bylo fajn, mělo to atmosféru, bylo to hodně živé, spousta takových malých osobitých krámků, hospůdek a tak, takže jsem si říkal, že je tam sice dost bordel, ale jinak fajn. Jenže pak jsme projížděli nějakou čtvrtí a to bylo fakt děsivé. Tam jsem se vážně bál podívat i z okna. Ta životní deziluze z těch lidí vyloženě čišela, to úplně cítíš. Ty lidi nemuseli říct ani slovo a hned si viděl, že jsou v hajzlu. Strašný, fakt. Buďme rádi za to, kde bydlíme. My tady sice furt na něco nadáváme, ale tamto je úplně jiná kategorie života. Masakr, fakt. Ale jinak dobrý, teplo jak kráva, pak zase z ničeho nic šílenej liják, takže zase pára jak v sauně, no zajímavé to bylo..

Ty jižní národy bývají takoví živější, bezprostřednější. Jak na tebe reagovali, když se tam prochází takový monstrum jako ty?

Na těch ulicích se ani tak moc neprojevovali. Jasně, koukali se, prohlíželi, ale jinak nic neobvyklého. Zato na těch závodech to bylo brutální. To jsem si připadal jak nějaký úkaz. Permanentně si mě fotili a točili a dělali u toho všelijaký kraviny. Po vyhlášení výsledků jsem byl ještě přes hodinu na pódiu a fotil jsem se tam s lidma, který tam pořád odněkud chodili a nemělo to konce.

Takže sis to celkově užil, ne?

To rozhodně. Jsem rád, že jsem to vyhrál, protože to nebylo tak jednoznačný. Ten Ukrajinec, co skončil za mnou, byl vyřezanej, centimetr hluboký pruhy na zadku a na svou výšku velikej, takže ten byl hodně dobrý. Z toho jsem měl celkem strach.

Takže teď už tě čeká jen Řecko?

Řecko a pak ještě Malta, která je týden na to. Ale to už bude pohoda, to je kraťoučký, to je za rohem. Tam pojedu na kole. (smích)

Takže nakonec jsi rád, že si udělal to rozhodnutí o přestupu do Elite Pro?

Jo, jsem, určitě jo. Po 20 letech v tomhle sportu, kdy jsem to dotáhl na solidní úroveň mezi profesionály IFBB jsem musel řešit, kde vezmu na přípravu, z čeho zaplatím účty, a to tě prostě přestane bavit, když musíš pořád počítat a být ve stresu. Takže když někdo říká, nebo píše, že je Elite Pro druhá liga, tak fajn, ale já mám v té druhé lize momentálně o dost spokojenější život. Najednou tě to víc baví, protože cítíš, že si můžeš žít svůj sen, že konečně můžeš fungovat jako profesionální sportovec. To co nabízí IFBB, je pro extrémně úzkou špičku a já bohužel na Winklaara, nebo Ramyho nemám. Teď můžu dělat kulturistiku pořád na vysoké úrovni, což bych už v IFBB asi nemohl, vzhledem k tomu, že z toho nic nebylo.  

Já ti Tomáši děkuji za rozhovor.

Komentáře: