Flexain v akci 1+1! A dále vitamín C, Agrezz, proteinové tyčinky a další! Klikněte zde.
Sport, nebo chlast? Progres, nebo pár mlhavých okamžiků?

Sport, nebo chlast? Progres, nebo pár mlhavých okamžiků?

Petr Třetina | 25. 01. 2018

Mládí vpřed! Ano, vím, že je to otřepaná fráze a při vizuálním kontaktu s vaší reakcí bych se mohl dočkat pohledu na vaše bělma. Ale pro mě má toto spojení obrovský význam. A určitě nejsem sám. Těm, kteří se MOMENTÁLNĚ nachází ve stavu hledání sebe sama a hledání možností jak promítnout své já do reality, hlavně těm je určen tento článek. Máme tendenci tato období zlehčovat slovy „ to brzy přejde “, jenže co je pro nás „momentálně“ a „brzy“. A co to znamená pro ně? K uvědomění můžeme použít představivost a zbytky našich zkušeností nacházející se u hranic s nedostupností. Když přeskočím změny poloh v děloze, následující několikacentimetrové pohyby končetin s cílem způsobit zvuk chrastítka a následné batolení, dostanu se k nejefektivnějšímu způsobu přemisťování většiny savců, který může posloužit jako jeden z příkladů rozdílného vnímání času. První hodiny naší chůze pro nás byly dlouhodobou záležitostí. Pokud jsme začali před polednem, večer byl první kontakt chodidla se zemí pravděpodobně uvrhnut do zapomnění.  Podobně, jako jsme večer vnímali své první kroky, vnímáme dnes své první roky. A jak to bylo dál, třeba v době, kdy jsme se naučili počítat do deseti? Číslo 365 bylo za hranicemi našeho chápání. Rok byl dlouhá doba. I proto se později někteří rozhodli, že kašlou na „nějakou“ maturitu. Bylo pro ně lepší mít „papír“ za tři roky a jít vydělávat „háky“. Čas je relativní. Mladí slyší od svých rodičů, jak letí. Prarodiče je dokonce informují o tom, že život je jen okamžik. V jejich realitě je ale pravdou, že je před nimi téměř nekonečná cesta plná možností.

S výběrem činností přichází různorodost metod, jak dosáhnout uplatnění svého potenciálu. Spousta z vás, kteří stále nevíte jak se realizovat, nemá pozitivní myšlení, odhodlání, nemá chuť být aktivní a s tím související trpělivost a výdrž a co je nejhorší  – nemá správný idol. Ano. Mluvím hlavně k vám, kteří máte za vzor kluka od vedle, co „exne“ půllitr zlatavého moku za 5 vteřin. Hodně z nás si také prošlo obdobím večírků, zábav a prožíváním přítomných okamžiků plnými doušky ethanolu. Rán i celých dnů s kocovinou, kdy se z celých nocí stalo pár mlhavých chvilek. Možná to nepovažujete za velké riziko a myslíte, že přeháním, ale je pravdou, že si jednoho dne uvědomíte, že cesta, po které máte jít už není nekonečná, je dokonce krátká. Zároveň hrozí, že se dostanete k uvědomění, že cesta, kterou jste prošli se rozplynula v pár mlhavých okamžiků. Musí přijít čas, kdy změníme metody, jak dosáhnout uplatnění. Musí přijít, abychom konečně nalezli své pravé já. Svůj potenciál a chuť k životu. Protože ti, kteří se těmto obdobím plným „chlastu“ vyhnuli, zamířili často na cestu sportu. V době, kdy jsme o víkendech proleželi všechno denní světlo, oni dřeli, zvyšovali svůj výkon, zlepšovali zdraví, rostlo jim zdravé sebevědomí a poznávali pozitivní pocity, které se díky své dlouhodobosti můžou s pomíjivými účinky drog ( alkohol je droga) přirovnat spojením „NEBE A DUDY“.

Jak se dívá na období jednoho týdne pravidelný piják? Od nedělního probuzení už jde těžko považovat následující čas za víkend, protože zbývá jen pár hodin a ty má člověk na zmírnění kocoviny. Zítra se jde totiž do práce ( do školy ). Tím pádem je i pondělí nepříjemným dnem a člověk se celý týden těší na pátek, kdy se bude moct opět slít. Víkendy a všední dny se dostávají do velkého kontrastu, kdy všední den je něco, co se musí prostě vydržet.

Za to člověk, co téměř denně „buší“ v posilovně, to vidí naprosto jinak. Jestli je neděle odpočinkem, kdy si dává pouze kardio trénink, těší se na pondělí, kdy opět pocítí svou sílu. Dosáhne velmi pozitivního naladění. Práce se stane pouhými několika hodinami regenerace, nebo pár hodinami odlišných možností jak využít svou vybudovanou sílu. Naladění je tak pozitivní, že práce (škola) může člověka dokonce začít bavit. Samozřejmě se také těší na víkend. Bude si moct pospat o něco déle. Když jde večer spát, nastavuje si budík tak, aby dodržel délku spánku, kterou si sám stanovil. Dny jsou o to příjemnějšími, pokud dosahuje růstu. Tím myslím jakékoliv zlepšení. Jakékoliv kroky, kterými se dostal za hranice svých předchozích možností. Překonal sám sebe a to je pro člověka největším vítězstvím. Mezi víkendy a všedními dny je také kontrast, ale nestává se často, že by spadl na dno po předchozím nabytí euforie. To platí i v řešení svých problémů v osobním životě, ve vztazích a podobně. V posilovně a také po posilovně se na tyto problémy dokáže člověk dívat s nadhledem. Tím pádem je dokáže lépe řešit. Na rozdíl od toho, který je řeší se „zbytkáčem“ v krvi. Člověk má radost ze svých výsledků. Ví o nich. Po tréninku na ně nezapomíná. Z čeho má, v ohledu na pravidelnou činnost, dlouhodobou radost „týpek“, co dal včera 15 kousků točeného? 

Odhodlání a touha po progresu dělají z člověka pozitivně naladěnou bytost a to dlouhodobě. Posilování je super. Ve všech aspektech.  Vřele vám ho doporučuju. Je možné, že zpočátku nebudete nějak výrazně ohromeni. Dejte tomu čas a věřím, že poznáte pocity štěstí, o kterých jste dříve neměli ani představu. Pokud vás ani po půl roce pravidelného a poctivého cvičení neohromí, čemuž moc nevěřím, zkuste jiný sport. Nesnižujte význam trpělivosti! Najděte ten pravý idol. Využijte svůj potenciál! Nechtějte dojít v čase tam, kde budete závidět mladším, že na to přišli o mnoho dřív než vy. Nebo ještě hůř tam, kde si uvědomíte, že máte z života jen pár mlhavých okamžiků.

 

Komentáře: