Soutěžení – tenký led?

Dívek s ambicí věnovat se tomuto sportu soutěžně a postavit se na pódium utěšeně narůstá. Vůbec se tomu nedivím, protože tento sport je velmi ženský, čím dál tím více je o celkové kráse, vyzařování, make - upu, úpravě vlasů, elegantních třpytivých bikinách, ladnosti, dokonalosti. Je pro dívky a ženy, vzhledem k právě zmíněným faktorům, velmi atraktivní. Zvýšený zájem o tento sport hodnotím jednoznačně pozitivně. Je podle mě skvělé dávat si cíle, chtít posouvat to, čemu se věnuji, na vyšší úroveň a mít v sobě zdravou soutěživost, která nás nutí chtít být lepší. Je obdivuhodná snaha každé jedné závodnice, která to zvládne, je ochotna opustit svůj komfort a dotáhnout to do konce, většinou několik sezón, měsíců, let, opakovaně a stále s větším nasazením. Protože kdo si myslí, že čím déle se tomu dotyčná věnuje, tím je to jednodušší, je na velkém omylu! Právě naopak!

Takže pokud máš vhodné předpoklady a důvody tak jen do toho! Pokud k tomu míníš přistupovat rozumně, dáš si záležet na tom, komu se svěřit do rukou a zda chceš i uvažovat nad tím, co a proč to tak budeš dělat a jaký je poměr RISK versus BENEFIT (moje oblíbená věta kterou si ráda půjčuji ze seminářů Stará škola Slovensko), jdi do toho! Můžeš získat cenné zkušenosti.

Ale každá mince má dvě STRANY ....

Soutěžení může představovat tenký led pro mnohé dívky. Proč? A pro koho? Tak se na to se podívejte se mnou tzv. "mým okem":

Poruchy příjmu potravy

Pokud trpíš, nebo si v minulosti trpěla jakoukoli poruchou příjmu potravy, tak bych velmi zvažovala, zda zvládneš soutěžní přípravu bez újmy. Měla jsem a mám klientky, které si něčím takovým prošly a úspěšně se postavily na soutěžní pódium. Úspěšně zejména ve smyslu, že je to v žádném případě nevrátilo tam, kde byly, ale právě naopak, díky cíli soutěžit, pracovat na sobě a díky vhodnému okruhu lidí s nimiž se stýkaly, se z toho "vyhrabaly". To ale zvládne, dovolím si říci, málo která a pokud z toho nejsi úplně venku, nemáš v těchto věcech uklizeno, tak bych se soustředila výhradně na fitness v jeho maximálně zdravých hranicích, bez jakéhokoliv tlaku na snižování procenta tuku, velkých kalorických deficitů, bez jakýchkoliv nároků na to, jak by si měla vypadat. Dělat to s radostí pro sebe a profitovat z podstaty celého fitness - jako zdravého životního stylu. Je totiž podle mě velmi snadné sklouznout do nějakých problémů v podobě stravovacích poruch, pokud tě v tomto sportu nepodrží zdravý rozum a psychická odolnost. A touto větou bych se už posunula k dalšímu bodu:

Psychika

Možná to, co tady řeším, vyzní směšně. Vždyť jde jen o nějaké bikini fitness ... Je to směšné, i smutné zároveň. Realita je však taková, že se s tím za ty roky, co v tomto sportu působím, běžně setkávám. Soutěžit začínají mnohokrát patnáct, šestnáct, sedmnáctileté dívky ... Jsou to dívky, které se vyvíjejí a je snad všem jasné, že v tomto věku má většina dívek mnohem větší obavy o vlastní vzhled, o to, jak je vnímají ostatní a názory jiných jsou pro ně důležité a směrodatné. (Mimochodem, vzpomínám tu "náctileté", ale ani vyšší věk mnohokrát nezaručuje silnější a odolnější psychiku. U této skupiny je to ale podle mě nejriskantnější). A tady je třeba si uvědomit, že toto je sport, kde se vzezření hodnotí nekompromisně a bez servítek. I když dívka maká, oproti vrstevnicím vypadá naprosto skvěle a má být na co pyšná, zde se neodpouští ani gram tuku navíc, měkký zadek, nedejbože celulitida… Jestli něco, co ani nedokáže ovlivnit, neboť to má prostě geneticky dané (například širší pás), málo suverénní projev, špatný make up, je porovnáváno…. S psychikou to dokáže celkem slušně otřást.

A ustát takovou kritiku, i když do toho dáváme (věřím, že snad většina z nás) 1000%, zachovat chladnou hlavu a střízlivý pohled, nezapomenout, proč to dělám a kdo jsem, bez ohledu na to, kdo si co myslí o mém vzhledu, to chce setsakramentsky SILNOU ŽENU!

Takže, tady to chce mít na to hlavu - makat, nenechat se kritikou odradit, právě naopak a BÝT SI VĚDOMA SVÉ HODNOTY bez ohledu na to, jak v tomto žebříčku skončím. I když do toho dáváme velmi mnoho, vždy je to jen sport, navíc těžko měřitelný (při běhu víš jednoznačně, kdo doběhl jako první)

Spokojenost, nespokojenost ...

Je třeba se připravit na to, že zatímco v rámci takového běžného fungování v tomto životním stylu se budeš cítit dobře a spokojeně, tak ve víru soutěžního kolotoče to bude s největší pravděpodobností fuč. Už to nebude dost dobré, protože se "zažiješ" ve své top formě, která do pár dní, týdnů zmizí. Zatímco v minulosti si vnímala zdravé jídlo, kilo nahoru dolů, tak v procesu příprav a mimosoutěžních období to bude o kaloriích, sacharidech, tucích, bílkovinách, soutěžní váze, ... Zatímco všichni kolem budou vnímat tvou dobrou postavu (pokud samozřejmě nebudeš mít 15 kg nahoru hned po sezóně), ty budeš vnímat jen nedostatky, na kterých třeba pracovat. Avšak tyto řádky nepíšu jako něco negativního. Záleží na tobě, jestli tě to bude frustrovat, nebo se na to začneš dívat zdravě, a to v tom smyslu, že je normální mít mimo sezón ZDRAVÉ procento tuku (ne zas mírnou nadváhu, metoda z extrému do extrému ještě nic dobře nikomu nepřinesla) a na nedostatcích, které najednou začneš vnímat, budeš cíleně pracovat, ale s lehkostí a klidnou hlavou. A i ve stravování najdeš pro tebe vhodný střed, aby se celý tvůj život netočil jen kolem jídla, ale naopak, aby si z toho profitovala a dokázala zároveň ŽÍT.

Pokud bych to měla na závěr shrnout, tak je podle mě důležité, aby si se do soutěžení pustila pouze pokud máš na to předpoklady. A největší předpoklad je podle mě v tomto směru jednoznačně ZDRAVÉ PSYCHICKÉ NASTAVENÍ, od začátku SPRÁVNĚ NASTAVENÉ HODNOTY, schopnost opouštět své pohodlné hranice a pracovat na sobě, ale zároveň se z toho nepos..t (pardon, slovo které by to lépe vyjádřilo jsem aktuální nenašla ve slovníku), kritiku brát jako NÁSTROJ PRO ZLEPŠENÍ, NE JAKO STANOVENÍ TVÉ HODNOTY! A totéž platí naopak - to, že ti jednou budou tleskat, neznamená, že o rok si budou pamatovat tvé jméno. Je to přeci jenom sport ...