Snažím se jak můžu, ale to prasátečko ne a ne dostat

Snažím se jak můžu, ale to prasátečko ne a ne dostat

Pavel Vacek | 27. 11. 2018

Nevím jak vy, ale já jím jedině neslušně. Většinou si totiž u jídla čtu, někdy bohužel i mluvím, a to se nemá. Ale dneska jsem udělal výjimku a pustil si televizi zrovna v okamžiku, kdy tam Al Bunda říkal, že miluje své narozeniny, neboť je o rok blíž smrti. A v ten moment mi rýže s masem vylétla z nosu rychleji než Valentina Těreškovová v té železné trubce. Hláška střídala hlášku a já si v duchu říkal, jak je možný, že se ten seriál Ženatý se závazky, esence nekorektního humoru, dá ještě vysílat? Jak je vidět, tak dá. Ale rozhodně už se v dnešní době nedá natočit…

Ačkoliv asi tak každých šest minut někde čtu motivační slogany o tom, že lva, vlka, tygra, nebo jinou masožravou potvoru ovce nezajímají, není to docela pravda. Můžu si přečíst třeba stokrát o tom, že si nějaký tvrďák či tvrďačka z hejtrů nic nedělá, ale je to jenom marná snaha obelhat sám sebe, když si nasazuju tuhle mediální hejtruvzdornou pláštěnku. A když si zajdu do knihovny, číhá na mě regál plný knížek, ze kterých se vznáší ezoterický mix lásky k bližnímu, nasávání pozitivní energie a rady k nevnímání té negativní. Jenže ačkoliv se hejtrům bráníme, seč můžem, jsou to právě oni, kteří hýbou celým světem a jsme to my, kteří jim pořád ustupujeme. Že nevěříte? Dám vám pár příkladů z mojí denní praxe z adminu socsítí.

Nedávno jsme měli asi na dva dny bloklej facebook. Proč? Inu, na nějaké fotce byla něčí řiťka zřejmě vyšpulená víc než obvykle. Ale to nejde, páč to by bylo vidět až do pece, a to tam vážně nemáme. Takže je mnohem pravděpodobnější, že se souhrou náhod sešlo na stránce víc moralistů než obvykle. Taková zhrzená žena, kvůli které si raději ukoušete zalehlé zápěstí, než byste ji vzbudil po noci, kdy vás seškrábla opilého na mol ze stolu, aby s vámi měla jednou do roka sex, taková je učiněné zlo. Hezký zadek? Absolutně pobuřující! Strašný! Zavolám Pepovi z komunitního centra, který se ve svých 36 letech ještě nerozhodl, zda je žena, nebo muž a musíme to vyřešit. Protože tohle.. tohle by na veřejnost fakt patřit nemělo. Nahlásíme je, udáme, Mark je vypne. A víte co? Mark nás fakt vypne. Sice jen na chvíli, protože Mark potřebuje bankovky a my mu je posíláme, ale přeci jen zvedne varovný prstík a udělá na nás tytytyty, opatrně s těma nahotinkama, protože šest lidí to uráží.

Anebo to vzdáme sami. Třeba nedávno byla pod #extrifit na Insta fotka, kde si nějaká hambářka zakrývala mezinoží objemným hrnkem na kávu a s popiskem, že v tom má skvělou proteinovou kávu od Extrifitu. Naše káva je skutečně skvělá a pravda se musí šířit, jak pravil Hus, nebo Havel, co já vím. Na fotce sice bylo zjevné, že je dáma bez kalhotek, ale jinak byl vidět jen ten velký hrnek, kousek stehna a pupík a jinak lautr nic. A že jsem to zkoumal bedlivě, to mi věřte. Ta fotka se lidem líbila, páč posbírala asi 1200 těch infantilních srdíček, ale některým ne. Pár desítkám lidí. Že to je trapný a hrůza a že ta dáma nemá čest. Hodně holky tohle psaly. Jasně, jasně, chápu… Takže vy si koupíte ty pornoleginy od Nebbie, zpředu to v nich kolikrát vypadá, že z vás hodlá vyskočit čerstvě napojený velbloud a vadí vám hrnek před mezinožím, jo? To je srandovní. Nicméně, přestože se ta fotka líbila přes tisícům lidí, musela pryč. Paní s hrnkem si to přála, že to nechce číst… OK, proč ne.

No a do třetice tu máme případ fotky, kterou už už málem stihnul stejný osud.. Na ní byla, tedy pořád je, Lucia Černíková a její fantastický progress. Totální změna postavy. Má to opět přes tisíc signálů obdivu, ale taky cca 30 komentářů, že má hnusný kozy. To cituji některé z těch komentářů, abych byl přesný. Takže tam máme sportovkyni, reprezentantku ČR a řešíme velikost a tvar obalu na mléko. To mi hlava nebere. Ale mnohem víc mi hlava nebere to, že se Lucka vážně zaobírala myšlenkou, že tu fotku stáhnem…

Jenže já bych to tentokrát neudělal. Vím, že ta kritika Lucku trápila, stejně tak, jako tomu bylo u ostatních v těch předešlých případech. Vím moc dobře, že i když si dáte na zeď nějaké to antihejtrovské heslo, vnitřně vás to stejně zasáhne. A to je škoda, protože spousta lidí si v dnešní pomatené době neuvědomuje jednu strašně důležitou věc. Spokojení lidé totiž obvykle mlčí…

Nevím, jak vy, ale mně, když se něco líbí, dám palec, srdce, nebo toho smajlíka na fcb, co vypadá jak retardovaná verze masky z Vřískotu. Prostě super, paráda, líbí se mi to a jdu dál. Pěkná řiť? Líbí se mi to. Šádkův Dodge? Paráda. Tabačiar byl druhý? Super. Občas k tomu něco fajnovoučkýho připíšu, ale tím to hasne. Když je u fotky přes tisíc těchto znamének, jednoznačně to znamená, že se to tisícům lidí náramně líbilo a někteří k tomu připojili komentář. A že se to někomu nelíbilo? V pořádku. Prostě se jim to nelíbilo, to je OK. Kolik jich je? 40? Fajn. 40 lidí proti ku 1100 pro je poměr, za který by každý politik na světě prodal svoji babičku. Nebo aspoň poslal děti na Krym.

Samozřejmě, ten poměr může být i opačný, a to pak neznamená, že jste u 40 lidí borec, ale že jste pravděpodobně idiot. I to se stává. Hodně právě těm lidem, co by rádi otočili ten poměr. Ale to je zase na jinou debatu. I když vlastně ne. Protože to, co jsem popsal v rámci našeho mikro fitness světa, je ukázkou fungování dnešní moderní společnosti, kdy se zabýváme každým výkřikem kdejakého připitomělého aktivisty. Například minulý týden Nesehnutí vyhlásili výsledky již desátého ročníku Sexistické prasátečko. Pokud nevíte, o koho jde, tak vězte, že jde o neziskovou organizaci, která má od státu násobně větší rozpočet než třeba celý Svaz kulturistiky s mnohatisíci členy a kde za tyto peníze několik dam s chlupatým podpažím a pánů v batikovaných tričkách a sandálích, poučuje lidi, co si mají myslet a jak se mají chovat. Letos tu cenu vyhrála Městská Policie Praha, která mě svým „výherním“ příspěvkem poprvé v životě donutila chvilku uvažovat o práci strážníka. Ne tak nového primátora Prahy, který si představitele MP pozval na kobereček kvůli pár dotovaným blbečkům. Jak už jsem psal, ta cena se vyhlašuje už deset let. Tedy stejnou dobu, co existuje Extrifit. A mě vážně mrzí, že nás přes veškerou mou snahu ještě nikdo nenominoval do fajnové společnosti lidí, kteří to mají v hlavě stále ještě v pořádku. Zdá se, že bychom si měli co říct... 

Komentáře: