SARMs – budoucnost nebo skrytá hrozba? 1. díl

SARMs – to je zkratka, která se na sociálních sítích a webech s fitness tematikou objevuje již pár let a zajímá se o ni stále více mladých návštěvníků posiloven, ve snaze posunout svoje fitness výsledky na novou úroveň.

Omlouvám se, že vás nyní zatížím svoji osobní úvahou, ale musím ji dát hned na úvod. Popravdě jsem se o SARMs nikdy nikterak více nezajímal. A proto, když přišla pobídka na to, abych udělal článek, tak jsem trochu zvažoval, zda do toho vůbec jít a zda se to jednou nepostaví proti mně. Je to přeci jen naprosto proti mé filozofii zdravého, naturálního a etického sportu. Na druhou stranu (a proto nyní čtete tento článek), ve mně převážila celoživotní snaha dozvědět se něco více a konečně se donutit podívat i na tuto problematiku. No a možná díky tomu zaujmout i určitý nadhled nad tím, co vlastně SARMs je, resp. jsou.

Hned na úvod bych ale také chtěl říct, že tímto článkem chci nabídnout spíše střízlivý pohled na problematiku SARMs. Není to návod k použití, ani pobídka ke zneužití. SARMs jsou ve sportu zcela novou a neprobádanou skupinou látek, existuje pouze pár studií a článků, a samotné SARMs jsou stále ještě ve stádiu klinickém testování (některé ještě před klinickým testováním).

Jak tedy tušíte, nejsou to ani léčiva, ani doplněk stravy. Jak se tedy mohou objevovat ve fitness? Na náš trh se dostávají pod zástěrkou použití pro vědecké účely, a i když na sobě reálně mnoho kulturistů dělá v podstatě experiment, který by ve vědeckých kruzích neprošel ani tou nejbenevolentnější etickou komisí, tak si reálně nedělám iluzi o tom, že by nad tímto vědeckým zaměřením SARMs vůbec někdo z uživatelů přemýšlel. Možná o to důkladněji je nutno si připomenout, že ve sportu jsou zakázanou látkou, resp. skupinou látek, která podkopává etické, čisté, zdravé a fair play pojetí sportu, které jako naturální sportovec budu vždy jen a jen podporovat.

Co je SARMs

Tahle až záhadná zkratka v sobě skrývá v podstatě celou hlavní pointu látek zahrnutých pod termín SARMs. Jedná se o selektivní modulátory receptoru androgenu. Že vám to nic neřekne? Tak to vezměme jednoduše a rozeberme si celý název. Androgenní hormony jsou mužské pohlavní hormony.  Zde budete asi nejvíce znát mužský pohlavní hormon testosteron, který je naprostým symbolem mužství, ale v různých formách také jednou z nejčastěji zneužívaných látek v kulturistice a fitness.

Aby mohl testosteron zajišťovat všechny funkce, které má, tedy mimo jiné pohlavní zrání, libido nebo růst síly, ale i napomoci zvýšení množství svalové hmoty a kostní denzity, musí nasedat na receptory. Nicméně nenasedá pouze na receptory ve svalové tkáni, ale také v tkáních dalších. To je samozřejmě zcela fyziologické, a až do této doby se nic neděje.

Při snaze o zvýšení testosteronu, resp. vyšší nabídce testosteronu za účelem nabírání svalové masy, však již tento vliv na okolní tkáně není vhodný, a nadbytek testosteronu typický při jeho zneužití, negativně ovlivňuje například prostatu nebo kardiovaskulární systém. Aby se tomuto negativnímu dopadu předešlo, je třeba zajistit určitou selektivitu – tedy vybrat ty správné receptory. No a zde už jsme u samotné historie vzniku SARMS. Právě tato selektivita totiž u klinické léčby byla hlavním motivem, proč přijít s něčím jiným, než je typická hormonální injekční terapie. SARMs se tak v klinickém testování zacilují primárně na aktivní tělesnou hmotu a kostní denzitu, a pro tento účel byly také zpravidla vyvinuty. (Bhasin, 2009)

Jak je to reálně s onou selektivitou? Řekněme si upřímně, nic není nikdy 100 %, a tak ani zde nemůžeme očekávat plnou selektivitu. Uváděná selektivita u SARMs je 3:1 (až 90:1) oproti selektivitě nebo spíše neselektivitě testosteronu 1:1. Toto zmiňují ve svých studiích Ostrowski, 2007 nebo Hanada, 2003, které se také zmiňují o nižší reaktivitě prostaty po použití SARMs, než je tomu u zneužití testosteronu. Zde je však nutno si ze studie vytáhnout fakt, že ač byly provedeny in vivo, tedy na živém organismu, tak se stále ještě jedná o studie provedené na vykastrovaných krysách, které jsou přeci jen mírně odlišné než dospělý člověk.

Nejužívanější látky a zkušenost uživatelů

Jak jsem již naznačil, ve vztahu k nadužívání typickém pro kulturistiku a fitness, ale v zásadě ani v klinické praxi nemáme dost informací a validních zdrojů, které by jasně prokazovaly vliv SARMs na sportovní výkon. Vždy se najde pár článků, které nám dají určitý pohled, ale pro komplexnost jsem požádal skrze svoje sociální sítě o zkušenosti uživatelů. Dostalo se mi jich do schránky nakonec poměrně hodně, a tak to berte jako takový zkušenostní průzkum českých uživatelů. Nutno také podotknout, že častokrát uživatelé nepracují pouze se SARMs, ale jsou zatíženi i dalšími látkami z dopingového seznamu a samotný efekt tak může být značně ovlivněn i jinými látkami.

Ať tak či tak, na našem trhu se standardně objevují 4 látky určené k výzkumným účelům:   

Ibutamoren – látka dohledatelná na vědeckých webech pod označením MK-677 slibuje dle stránek výrobců ovlivnění růstového hormonu, apetitu, možnost zvýšení kostní denzity, množství svalů a snížení tuku. Ve vědeckých článcích se objevuje již před rokem 2000 a je tak již poměrně často zmiňovanou a zkoumanou látkou (nikoliv zcela prozkoumanou). Asi nejvalidnější studii pro naše účely na tuto látku dělal Svenson, 1998 na 24 obézních mužích.  Ten prokázal signifikantní změny ve zvýšení hladiny sérového růstového hormonu až o 40 %, zvýšení bazálního metabolismu, zvýšení množství aktivní tělesné hmoty, nezaznamenal však žádné změny v množství tělesného tuku včetně tuku viscerálního.

Zkušenost uživatele 1: „citelně lepší regenerace, nárůst síly lehce, jak někdo uváděl lepší spánek, tak so ti nemyslím. Nabral jsem 5,5 kg za měsíc“

Zkušenost uživatele 2: „pocity po užití ráno nástup únavy, takže lepší brát na noc…po 6 hodinách se cítí člověk hezky vyspaný…jinak bych vyzdvihl lepší kvalitu pleti, vlasů, nehtů, další je pocit hladu…“

Zkušenost uživatele 3: „lepší spánek, větší hlad, to je asi jediné, co jsem zaregistroval…“

Zkušenost uživatele 4: „bral jsem 50 mg denně. Jako první nastoupil šílený, nekončící hlad. Ten ustoupil někdy po 5-6 hodinách. Hodně rychle jsem po tom nabíral a absolutně nejlepším účinkem byl rychlý spánek…spal jsem 5-6 hodin a probouzel se odpočatý, plný síly…po 4 týdnech jsem se osypal. Nebylo to akné, spíše taková divná vyrážka.

Ostarine – látka dohledatelná na vědeckých webech pod označením MK-2866, na kterou se však dělal nemnoho validních studií s vlivem na fyzickou kondici. Ta nejnovější Walton, 2020 však díky vyšší produkci ATP v mitochondriích naznačuje možné rychlejší regenerační procesy pro silový trénink, vliv na nárůst svalové hmoty a zvýšení proteosyntézy. Tato studie byla opět provedena na krysách.

Zkušenost uživatele 1: „svaly vypadají lépe takové plnější, trošku 2-3 kg jsem nabral, ale jde to hezky do kvality, samozřejmě je to dost o stravě…“

Zkušenost uživatele 2: „bral jsem 12 mg denně. Nárůst čisté svalové hmoty, a hlavně nárůst síly, možná i větší libido“

Ligandrol – tato látka se častokrát zmiňuje jako nejsilnější ze SARMs a najdete ho pod označením LGD-4033. Ve vědeckých pracích se objevuje od roku 2010 s jasným účelem, zabránit rozpadu svalové hmoty vlivem stárnutí, degenerativních chorob nebo například při léčbou závažných onemocnění. Obsáhlou studii na tento SARMs dělal v roce 2010, Bsaria. Ten zkoumal 74 zdravých mužů při dávkování až 0,1, 0,3 nebo 1 mg denně po dobu 21 dní. Po této době se zvýšilo množství čisté tělesné hmotnosti úměrně výši dávky, nezměnilo se však množství tělesného tuku. Co je zajímavé (pokud jsem studii správně rozklíčoval), tak se snížila produkce vlastního testosteronu a změnila se hladina krevních lipidů, specificky HDL cholesterolu. Celkově však byla látka při tomto podání poměrně dobře tolerována bez výrazných vedlejších účinků. Nedovolím si však nepoznamenat, že ve studii bylo nejvyšším použitým množstvím 1 mg na den. Na stránkách některých výrobců najdete doporučení příjmu až 24x vyšší, než bylo nejvyšší v této studii!

Zkušenost uživatele 1: „15 mg denně, 8 týdnů, síla, pumpa, snížení tuků, mírné zvýšení tlaku, větší retence dusíku, větší vytrvalost“

Cardarine – tato látka mi dala snad nejvíce práce a pročítání různých prací. Najdete ji pod označením GW 501516 a zřejmě nejvíce jsem ze studií nabil pocit, že se prozatím jedná spíše o úroveň teorie, než samotné praxe. Nicméně i tak, nejčastěji zmiňovaným působením je schopnost zvýšení využití mastných kyselin, „odtok“ cholesterolu, ovlivnění energetického metabolismu, spotřebu energie a využití sacharidů. O možném využití při léčbě obezity nebo poruch lipidového metabolismu se o Cardarine zmiňuje Dressel, 2003.

Vypsal jsem 4 nejběžnější SARMs, které se objevovaly ve zkušenostech uživatelů. Asi ve dvou případech se objevil také SARMs Andarine S4, po kterém uživatelé popisovali nepříjemný zelený zákal a ovlivnění vidění. Tohle možná jen trochu naznačuje, s čím si tu vlastně zahráváme. O tom ale dále v druhém dílu…