Sabina Pleváková - Do Elite Pro bych určitě nešla

Sabina Pleváková - Do Elite Pro bych určitě nešla

Pavel Vacek | 05. 10. 2018

Ahoj Sabino, je týden po soutěži Evl’s Prague, kde si obsadila 8 místo. Můžeš to teď trochu s odstupem zhodnotit?

Myslím, že se tam letos sešla skutečně vysoká konkurence. Z výsledku zklamaná nejsem, neboť rozhodování bylo korektní a správné a oproti minulému roku jsme viděli obrovský skok, co se týká připravenosti děvčat. Dokonce si dovolím tvrdit, že vloni tam byla takto tvrdě připravená jediná závodnice, kdežto tento rok přišla naprosto jiná skupina soutěžících. Myslím, že ta úroveň se zvedla a bude zvedat. No, co se stalo, co jsem já vyloženě pokazila, byl můj pózing. Nevím, jestli je to tím, že jsem soutěžila v Praze, což už dnes považuju téměř za domácí pódium a publikum, ale zase jsem byla dřevěná a nedokázala jsem s tím nic udělat. Takže to je asi tak jediná zásadní věc, kterou si vyčítám a budu se snažit na tom zapracovat i když vím, že vloni jsem to měla stejně a na dalších závodech v Itálii už to bylo na pohodu. Zřejmě mě to domácí prostředí svazuje víc, než bych chtěla. Na druhou stranu soutěž Evls mám velmi ráda. Je tam mnoho fanoušků, organizace a pódium je na absolutně špičkové úrovni.

Sabino, ty mluvíš o vysoké připravenosti. Mně se zdáli ty děvčata hodně tvrdá, místy až vysušená, ale ty touhle cestou jít nechceš, nebo se pletu?

Já to určitě budu dávat ještě dolů a uvidíme, jak si s tím moje tělo poradí. Když se na to podívám zpětně až do amatérů, tak mi bylo vždy vytýkáno, že jsem příliš hubená. Ale ty děvčata přede mnou nebyla nějak více svalnatější, rozdíl byl ale v množství tuku a jak ty říkáš, některé byly už dost vysušené. Takže já to budu taky muset více stáhnout, určitě sundám pár kil, ale nebude to tak, že bych se zaměřila na to, abych vypadala stejně.

Já jsem napsal v článku o Evls, že pokud by se rozdávala cena za nejzdravější vzhled, určitě bys ji dostala ty. Ale ta připravenost, kterou jsme v Praze viděli už moc o zdraví není, že? Ty se chceš tedy vydat touhle cestou? Ptám se, protože tys byla vždy propagátorka takového toho zdravějšího, rozumnějšího přístupu.

Asi takhle… Tento sport není ve své vrcholné podobě o zdraví ani trochu. A to včetně mojí kategorie. Druhá věc je ta, kam daleko to chcete tahat. A to už je každého věc, jakým směrem se rozhodne jít. Já se budu snažit ještě něco zhubnout a uvidíme, jestli to rozhodčí zaujme. Nejbližší soutěž bude v Itálii a pak jsou plánované ještě nějaké další. Obecně jsem to vždycky mezi amatérkami měla tak, že jsem začínala sezónu zhruba s 52 kg a končila ji na nějaké vrcholné soutěži s 47,5-48 kg. Čili, EVLs jsou bohužel v první soutěží v tom plánovaném seriálu a nelze být hned stoprocentní. Zároveň tady přišla zrovna skupina děvčat, kde téměř každá byla velmi vyrýsovaná, ale to ještě neznamená, že to je nutně trend. Například letošní vítězka Olympie, nebyla nijak extrémně vysušená, měla dokonce i hladší břicho, kdežto Ashley Kaltwasser, několikanásobná vítězka Olympie, skončila až pátá právě pro přílišnou vysušenost. Prostě je to vždycky o tom, jaká skupina se na tom pódiu sejde a tím se nastaví měřítko. Ale uznávám, že já představuji trochu starší trend. Škoda, že mě mezi amatérkami drželi tak zbytečně dlouho. 

Pokud by ten styl, který prezentuješ ty, rozhodčí nezaujal a preferovali by i nadále hodně tvrdé bikiny, dala by ses stejnou cestou, abys byla konkurenceschopnější, nebo by ses na to vykašlala a ukončila kariéru?

Vykašlala bych se na to. Jsou hranice, za které prostě nechci zajít. Pokud by ta cesta, kterou jdu já, neměla šanci na úspěch, nezbylo by mi než se na to vykašlat.

A neuvažovala bys o tom, že by ses vrátila mezi amatérky, nebo do Elite Pro?

Určitě bych ukončila kariéru, do Elite bych se nevrátila rozhodně.

Proč ne? Trochu mě zaskočilo, že si to řekla poměrně důrazně.

Protože tam může být profesionálem skoro každý. Nemá to pro mě žádnou hodnotu. Profesionály se tam stávají lidé, kterým se povede jednou vyhrát kategorii a hned je to hotové. Já myslím, že ten status profesionála má mít člověk, který se dokáže připravit opakovaně, opakovaně vítězí po dobu několika let a mezi amatéry už se nemá kam posouvat. Teď jsou najednou desítky profesionálů, resp. profesionálek, ale dlouhodobě a pravidelně dokáží soutěžit možná pár z nich. Ztrácí to prostě tu hodnotu prestiže, tak, jak jsem to vnímala já, když jsem se po všech těch titulech snažila dostat do profi. (pozn. red. Sabina vyhrála všechny amatérské tituly, které vyhrát lze)

Ale hned vzápětí ti někdo může celkem oprávněně namítnout, že v IFBB Pro nastala vcelku stejná situace, kdy stačí vyhrát kvalifikační soutěž a rázem je z tebe IFBB Pro.

To ano, ale nerozdá se 40 Pro card během měsíce a další měsíc znovu. Zároveň tam už je velice kvalitní základna desítek závodnic, které prošly Mistrovstvím Světa, Evropy, musely vyhrát USA NPC atd… Já chápu, že IFBB chce co nejrychleji vybudovat tu profi divizi, tak tam ládují jednoho za druhým, ale nad kvalitou nikdo moc nepřemýšlí. Ono to bylo vidět i v té Praze, kdy to bylo korektní rozhodování. Ne jako na Arnold Classic, které se konalo stejný víkend a slyším jedno děvče za druhým naříkat, že tam měly Rusky a ony končily třetí, páté a byly odsouvány dozadu, protože přesně takhle to tam je. Na španělském Arnold Classic si házejí závodnice dopředu podle toho, jak velké peníze za nimi stojí. Tím myslím spíš sílu svazů a svazových sponzorů. A Rusové jsou hodně silní. Dělají to už dlouho, ale ty Rusky pak reálně mezi Profi nijak nezáří. Tedy do vzniku Elite Pro. Myslím, že takhle to v IFBB Pro není a rozhodování v Praze bylo mezi amatéry korektní. Jediné, co se mi nelíbilo a co bylo určitě špatně, je to, že závodnice, která je sama v kategorii, nemá být hodnocena sama. Musí jí sloučit do vyšší, nebo nižší kategorie, klidně bych ji dala vybrat, co jí je bližší, ale nelze dávat kartu za účast. To je zlé.

Takže ty jsi ten typ, co na té své kariéře zase tak nelpí?

Ano. Jako jasné, ještě to zkusím, ráda vyhrávám, ráda bych si ještě jednou zasoutěžila v Americe na Arnold Classic, to je pro mě top soutěž, ale mám své limity, za které nechci jít. Mám ráda fitness, mám ráda ty přípravy a to vše kolem, ale když to všechno skončí, ráda žiju i ten normální sportovní život a dokážu si ho užít. Mám plány, které se vztahují k fitness a určitě nikam nezmizím, ale taky nemám potřebu vyhrávat za každou cenu, natožpak za cenu zdraví. Takže si dokážu docela dobře představit, že se soutěžením brzo skončím.

Dobře a jak se vidí Sabina Pleváková po ukončení kariéry třeba za deset let?

Tak to bych taky ráda věděla.. (smích)

Sabčo, děkuji ti za rozhovor.

Komentáře: