Rozhovor s finalistkou mistrovství světa Ladou Plíhalovou

Ahoj Lado, představ se, prosím, našim čtenářům.
 
Ahoj, jmenuju se Lada Plíhalová, jsem závodnice ve Figure federace NABBA Czech a momentálně žiji v Praze a pracuji jako asistentka managera pro zahraniční projekty.
 
Jak dlouho se už věnuješ kulturistice a co tě k ní přivedlo?
 
Kulturistiku dělám závodně od roku 1996. Jak to začalo je na delší povídání. Odmala jsem sportovala - nejdříve moderní gymnastiku, ale na tu jsem nebyla dost nadaná, tak jsem brzy přestoupila to atletické přípravky. Po revoluci mě kamarádka přetáhla do nově vzniklého oddílu karate, kde jsem zůstala do mých 15ti let. Právě v těch 14 -15 letech jsme měli své idoly. Líbil se mi Arnold jako chlap a taky jsme jako karatisti sledovali Jeana Clauda Van Damma. A právě ve filmu Double Impact s ním hrála Corey Everson. Shodou okolností v té době vyšel Muscle and Fitness s Corey a Arnoldem na obalu. Vůbec jsem ten časopis neznala, ale koupila jsem si ho a obsah mě nadchnul. Objevila jsem Lendu Murray a Lauru Creavalle a další. A začala jsem chtít se těm dámám z časopisu podobat. Já byla vždycky mohutnější, ale od 12ti let jsem začala mít problémy se štítnou žlázou, takže jsem nebyla štíhlá. Tak jsem zamířila do fitka a tam to začalo.
 
 
Co zatím považuješ za svůj největší úspěch a jaký je tvůj ještě nesplněný sen?
 
Úspěch rozhodně tato sezóna 2009. Nesplněný sen - cesta do USA, být přítomná třebas na Arnold Expo či Olympia Expo a zažít tu atmosféru.



Jaké si měla dojmy z mistrovství světa a jak silná podle tebe byla konkurence?
 
Tak nebyla to moje první zahraniční soutěž, ale byla to rozhodně moje nejdůležitější soutěž a navíc v reprezentačním týmu. Přípravu poslední týden jsem si fakt užívala - brala jsem to vlastně jako odměnu. Samotný šampionát byl podle mě pro NABBA tradičně dobře organizovaný, pěkný doprovodný program, i když z toho jsem jako závodník moc neměla. Co se týká konkurence tak v první chvíli, když jsem viděla, jak jsou ostatní závodnice připravené, tak jsem začala být malinko nervózní. Nevěřila jsem si na finále. Neskutečná připravenost hlavně Brazilky a vítězné Ukrajinky. Ale pak jsem si řekla, že to stojí za to tam jen být a soustředila jsem se hlavně na své vystoupení. Trochu mě znervóznilo, že jsem byla jen v jednom vyvolávání - sice v tom prvním, ale ostatní měly 2-3 vyvolávání. Nevěděla jsem do poslední chvíle, jak na tom jsem.
 
V jaké jsi teď fázi a jaké máš další plány do budoucna? Uvidíme tě v roce 2010 na pódiu?
 
Teď jsem teprve začala pořádně trénovat. V roce 2009 jsem měla dietu 9 měsíců. Díky tomu jsem si trochu rozhodila metabolismus. S problémy se štítnou žlázou bojuji od 12ti let, jak jsem se zmínila. Cyklicky se to horší a lepší. V následujících měsících chci zkvalitnit a potom bude snad po několika letech objemová fáze, abych zlepšila především horní polovinu těla. Také se připravuje můj přítel na jarní sezónu. Tohle vše, plus částečně i finanční záležitosti mě vedly k tomu, že sezónu 2010 vynechám celou (i když to neříkám úplně s lehkým srdcem). Alespoň doufám, že tak budu mít čas na zlepšení. Také se těším, že budu moct v zákulisí letos na jaře podporovat přítele.
 
Jediná akce, kam bych se ráda podívala je FIBO Power v Německu v dubnu. Setkávají se tam mnozí kulturisté s fanoušky, jsou tam fotografové, může si tě tam všimnout případný sponzor.

Když jsme u těch sponzorů, máš někoho kdo ti pomáhal s přípravou?
 
Ne. Loni a vlastně většinu let co závodím, jsem si všechno financovala sama. Můj přítel Dan mi pomohl finančně s rehabilitací - když mi přenechal Flexipassy na masáže. Před MS na Slovensku mi hodně vypomohli rodiče.

 
Tvůj přítel Dan, jak ses zmínila, se také věnuje kulturistice. Myslíš, že je to pro váš vztah oporou nebo naopak ?
 
Jak kdy, ale většinou to bylo plus. Rozumíme si. Dan ví, co příprava obnáší, i když to letos bude podstupovat on sám poprvé. Takže většinu mojí přípravy mi byl hlavně psychickou oporou.
 
Věnuješ se pouze kulturistice nebo i jiným sportům?
 
Dříve jsem jezdila na koni, hodně chodila do přírody... ale na to při práci v současné době není už čas. Takže většinu času zabírá posilovna. Samozřejmě v létě si jdu sem tam zaplavat, na procházku do přírody taky vyrazím ráda asi jako jiní lidé. V rámci přípravy jsem v posledním roce začala zkoušet závodit v powerliftingu. V benchpressu v raw kategorii.Ale to je vlastně zase ta posilovna :)
 
To nevadí a jaké jsi měla výsledky?
 
Na MČR GPC v rámci své kategorie jsem byla 1. - ale na holky v dresech jsem nestačila. Tam jsem vytlačila 90kg, technicky neuznáno. Pak jsem z GPC odešla, protože jsem hlavně nechtěla investovat do dresů. Závodila jsem ještě na otevřené soutěži v Mladé Boleslavi, kde jsem byla v raw kategorii. Tam jsem z 9 žen obsadila 2. místo - opět s uznanými 80kg. Otevřené raw soutěže plánuji sem tam i nadále. 



Jak probíhala tvoje dieta před soutěží na sezónu 2009?
 
Začali jsme už v září, kdy jsem najela na rýži, kuře, krůtí, sem tam hovězí maso a zeleninu. Na začátku to byly sacharidové vlny - trošku vyšší. Časem se to snižovalo dle formy. Pak jsme zjistili, že moje tělo špatně zpracovává sacharidy. Takže posledních 6 týdnů jsem jela na 0-50g sacharidů po šest dní s jednou vysokou vlnou v den volna. Příště ale musím začít dříve a dobu na velice nízkých sacharidech zkrátit, abych se vyhnula problémům s metabolismem.
 
S jakými názory se setkáváš na ženskou kulturistiku?
 
S pozitivními i negativními. Pozitivní vítám, negativní ignoruji.
 
Jaká byla 90.léta v kulturistice, jak jsi to vnímala v té době?
                                                                                                                          
90. léta byla podle mě vrcholem kulturistiky. Jak ženská, tak mužská kulturistika už byla o objemech, ale také o krásných symetrických postavách. Navíc v té době byla u nás v ČR na vrcholu.
 
Myslíš, že se ty časy vrátí ? Jak se podle tebe vyvíjí  současná kulturistika?
 
Osobně jsem byla v roce 1996 v Pražské Opeře na Profesionální GP žen v Praze. Bylo to velkolepé. Myslím, že ta doba už se nevrátí, ale moc ráda na to vzpomínám a jsem ráda, že jsem to ještě mohla zažít.
 
Je někdo, komu bys chtěla poděkovat?
 
Poděkovat bych chtěla svému příteli Danovi, že to se mnou všechno vydržel a doufám, že mu budu taky oporou. Trenérovi Leošovi, že mě dovedl tam, kde jsem. Rodičům, že mě podporovali celou dobu, co jsem se kolem kulturistiky pohybovala.
 
Co bys chtěla na závěr vzkázat našim čtenářům ?
 
Tak je začátek nového roku, tak asi hodně štěstí jak ve sportovním, tak v osobním životě všem.
 
Děkujeme ti Lado za rozhovor a přejeme ti také hodně úspěchů jak ve sportovním, tak i v soukromém životě.

http://ladaplihalova-cz.wbs.cz – pro ty, kteří se chtějí o Ladě dozvědět více


Za Extrifit TEAM
Vojtěch Koritenský