Recenze recenzí

Recenze recenzí

Pokud nyní očekáváte nějaké epické video ve stylu Stevena Spielberga, kde známí herci budou šejkrovat proteiny, k tomu budou v pozadí hrát dramatické, na míru složené hymnické tóny a sugestivní baryton vám bude sdělovat fakta o daném výrobku, tak vás musím zklamat. Musím zklamat i ty, kteří čichají ostré výpady vůči recenzentům, neb nám zkritizovali nějaký výrobek. Ani to se nestane. Už jen proto, že to nikdo neudělal. Ne, pouze se pokusím sdělit mírné připomínky, které lehce devalvují snahu o objektivnost, a zamyslím se nad tím, proč bychom měli určité recenze brát vůbec na vědomí. Takže se pokusím o lehkou recenzi recenzí. A budu doufat, že mi to recenzenti nebudou mít za zlé.
1225 Příchuť
Nedávno jsem viděl na webu Kulturistika zdařilou recenzi na proteinové produkty, kde figurovalo naše WPC 80. Autoři se snažili o maximální objektivitu a nutno dodat, že jim to docela šlo. Co mě ovšem poněkud rozladilo, byla rozmanitost chutí. To sice zní takhle v textu naprosto náramně, ale ve srovnávacím testu to podle mě nemá co dělat. Šlo o to, že v testu si recenzent chválil vlastnosti WPC, ale vanilka mu moc nešmakovala. Poté přišel na řadu produkt jiné značky podobných parametrů, ale v příchuti jahoda. Vlastnosti stejné, ale chuťově podle recenzenta lepší. Jenže v tom je ten háček. Ani mě vanilka nějak zvlášť nechutná. Jenže mě nechutná žádná vanilka bez ohledu na značku výrobku. Jedinou vanilku, kterou můžu, je ta v kornoutku.  Zrovna tak čokoláda! Ta má být v těch kostičkách, nebo na Snickersce. Ale tekutou moc nemusím. Tohle mé tvrzení vždy zvedne vlnu pozdvižení. Čokoláda se totiž prodává jednoznačně nejvíc. Takže jsem si na Fibo vyzkoušel, jestli nejsem nějakej divnej a ochutnal všechny čokoládové proteiny v dosahu. Jsem divnej. Nechutnala mi žádná, takže  jsem si jako obvykle vychutnal Extrifiťáckou borůvku. Nebo jahodu. Nebo cookies, banán atd.. Prostě nemám rád vanilku a kdovíjak ani čokoládu. Takže pokud bych chtěl recenzovat náš produkt vanilkový a cizí jahodový, pravděpodobně bych musel v rámci objektivity říct, že jahodový je fajnovější, pokud by to nebyl skutečný blivajz. Co si z toho vezme běžný zákazník? No koupí si jahodu, logicky. A proto se ptám: To je takový problém, hodit vedle sebe v recenzi pět stejných příchutí? Já myslím, že ne.  Standardní příchutě má přeci v portfoliu každá značka. A recenze by měla o puntík objektivity zase více. Vždyť pokud se srovnávají auta stejné třídy různých značek, tak se testmani také snaží o co nejpodobnější výbavu.
Složení
Na You Tube narazíte na všelicos. Já třeba na rozverného mladíka, který se pokoušel recenzovat Beef proteiny. (A tím nemyslím Krígla) Takže zatímco kluci z Kulturistiky uvedou složení produktu, snaží se vysvětlit nejrůznější hodnoty a zachovat si co největší míru objektivity, tak na počínání tohoto klučíka byl vskutku tristní pohled. Trochu k smíchu, hodně k pláči. Recenzoval, zdali se to tak dá vůbec nazvat, tři produkty české provenience. A zatímco pubertálně hýkal nad pěnivostí Isobeefu, tak si spokojeně bručel nad absencí pěny u zbylých dvou. Ano, Isobeef pění (o tom později), ale pění z toho důvodu, že surovina pochází z masa. Ostatní dva ne. Navíc jeden z nich byl ze syrovátky, ale to mu zřejmě uniklo. A maso v šejkru prostě hned tak nerozkvrdláte. Podle aminospektra hravě zjistíte, co je z masa a co nikoliv. Především podle hodnot aminokyselin cysteinu, tryptofanu, glutaminu a vyšší dávky BCAA. Což jsou ovšem pojmy, které náš mladík lehce zamění s názvy planet v jeho oblíbené PC gamese. Pokud bych chtěl riskovat, vsadil bych pětník na to, že o BCAA možná v souvislosti se suplementací už někdy slyšel. Ale pojďme se vrátit k té pěně.  Víte, jak já si dělám Isobeef? Ve vší vážnosti vám popíšu svůj postup, aniž bych chtěl nějak zlehčovat všeobecnou obsesi vyžadující nepěnivost produktu. Vezmu šejkr, naliju vodu, hodím do toho dvě odměrky Isobeefu, jebnu tam 2 kostky ledu, pak čapnu do pravačky tyčový mixér a rozmixuju to tak, že je to napěněný jako kráva. To je dost legrační přirovnání ve spojení s Isobeefem. Prostě z toho cíleně udělám normální shake. A garantuju vám, že to je fakt lahoda. Kam se s*re milkshake od McDonald. A Milkshake máme rádi, nebo ne? Myslíte, že by někdo zmínil v recenzi tenhle alternativní, přitom nikterak náročný, způsob přípravy? Ani náhodou. Ale není to jenom o pěně. Populární je například mudrování o chelátové vazbě ve vitaminových preparátech, aniž by recenzent věděl, že cheláty jsou v EU zakázané. Podivování se nad dávkováním aminokyselin, aniž by zřejmě věděl, že doporučení je dáno legislativou. Pochvalování funkčnosti NO produktů, které mají dokonce na obalu napsané ingredience nepovolené k prodeji v EU, což je \"výsada\" především US produktů. Atd...
14844-2
Osobnost
Asi si možná řeknete, proč se s nějakým náctiletým joudou zabývám, vždyť ho beztak nemůže brát nikdo vážně. Omyl! Kardinální omyl! Je to k nevíře, ale tihle mladí střelci mají neuvěřitelné počty shlédnutí. Jak je to možné? Nevím. Vážně na to nemám odpověď. Myslel jsem, že kdybych se rozhodl naučit dobře řídit, šel bych raději za radou k Michaelovi Schumacherovi, než k sousedovi co si koupil Octavii RS. V dieselu.  No, a i když Schumiho asi raději vynecháme, tak věřím, že víte, kam tím mířím. Máme v Extrifit Teamu borce, kteří mají neskutečné zkušenosti, ochotné kdekomu poradit a vyjít vstříc. Přesto je otázek na ně pomálu. Děláme recenze produktů se Slavojem Bednářem a reakcí jsou komentáře, že to říká jenom proto, že to má zadarmo. To je pravda. S tím se dá jen těžko polemizovat. Produkty zadarmo má. Ale má je zadarmo mimo jiné proto, že to je jednak vynikající kulturista, a jednak vysokoškolsky vzdělaný borec s titulem Magistra farmacie. Tituly Mr. Universe protentokrát nechme stranou. Pokud srovnám jeho vědomosti a znalosti, navíc v absolutně ojedinělé kombinaci se sportovní výkonností, se znalostmi náctiletých v podstatě začátečníků, dělá to ze Slavoje v mých očích onoho Schumachera a z nich sousedy s RS. Bez ohledu na to, jestli je zrovna sponzorován Extrifitem, nebo ne. Ostatně takový typ borce bude někým sponzorován vždy.  A tak by to mělo být. Recenzenti by měli mít za sebou zkušenosti a váhu svých úspěchů. Ať už osobních, nebo svých klientů. Proto chápu recenze na Kulturistice, ale nerozumím popularitě náctiletých recenzentů, ačkoliv bych se skutečně nerad dotkl jejich ega. To je totiž evidentně můj problém, že nedokáži pochopit, proč se vyptávat na taje řízení souseda s oktulí, když mám možnost se zeptat toho pomyslného Schumachera. mqdefault 3
K čemu vlastně?

Občas vídám tvrzení, jak ten či onen protein zabírá, jak ty či ony amina jsou cítit apod. Aha. A co by to vlastně jako mělo dělat? Odhlédneme-li od NO produktů, tak proteinové a sacharidové přípravky, vč. aminokyselin nemají mít pocitově nějaký efekt. Klíčem k úspěchu je pravidelnost. Pravidelný a efektivní přísun bílkoviny v různém stádiu štěpení a sacharidů. Cvičíte, dbáte na životosprávu a přijímáte živiny, abyste rostli. Proteiny nejsou od toho, abyste byli po jejich požití v nějakém laufu a zvedali o 20 kilo víc na benči. Jsou od toho, abyste po tom benči dodali tělu patřičné množství bílkovin, které vystaví prsní sval silnější natolik, že časem o těch 20 kilo zesílí. Takže jediné, co lze porovnávat je ta zmíněná chuť, rozpustnost a pěnivost. Nicméně, to nejdůležitější, to jestli vám po tom koktejlu není blbě, nepokadíte se z něj, nepřepijete se příchutě, není vám po něm těžko, to se z recenze nedozvíte, protože to jednoduše vyžaduje čas, než se tak stane. Pak je tady ještě jedna kategorie občas recenzovaných produktů a to jsou tzv. stimulanty. S tím je skutečná potíž, neboť to jsou produkty, jejichž účinnost je těžce závislá na vnímavosti těla. Proto se třeba na našem facebooku dočtete o Hell Gelu od lakonického „nezabírá“, až po oslavné ódy na jeho účinky.
Když se tedy vrátím na začátek, cílem tohoto textu nebylo prudit recenzenty, nýbrž přidat pár postřehů o tom, jak by se mohla zvýšit objektivita recenze. U těch mladších chasníků je to přeci jenom složitější. Na jednu stranu je skvělé, že předávají své zkušenosti dál svým vrstevníkům, na druhou stranu jsou to kolikrát skutečné perly. Proto bych byl poněkud obezřetnější v přijímání takových rad, neb co si budeme povídat, beztak to kluci dělají, aby ty výrobky dostali zadarmo. Přes to všechno se těším na další recenze suplementů a budu doufat, že to jednou někdo třeba pojme natolik zábavnou formou, jakou předvádí trojice Clarkson, Hammond a May ve slavném Top Gearu.