Prodejte svou kůži a prodejte ji draze

Autor: Jan Fobl

Tak se nám kvapem blíží jarní sezóna, fejsbůčky a instáče už se nám jen hemží fotkami rýsujících se vánoček na břiše, vyšpulených bikinovských gluteálů a napumpovanými svaly nejsilnější partie toho či onoho pretekára. Jedni fotí baterie krabiček s přesným rozpočtem živin, jiní natáčí promo videa, kde upocení, s fialovým odstínem v obličeji a s vystouplou žilou velikosti žížaly Jůlie, která lety nakynula stejně jako Dáda Patrasová, pumpují železo za dunění dramatické hudby a plamenným proslovem CT Fletchera v pozadí. Do toho si upgradují jméno na Pepa “Hulk” Novák nebo Jarda “Flex” Čížek, ať to má pořádné koule. Co na tom, že marvelovská zelená cisterna testosteronu měří dobré tři metry, váží k půl tuně a Pepa se chystá excelovat v kategorii do 80 kg. Ale to je naprosto v pořádku, jak se zpívá v kultovní písni od Visacího zámku, každé zboží má svého kupce. Inu, jak jsem již v minulém článku zmiňoval, prezentace na sociálních sítích je nejefektivnější formou reklamy sebe sama.

To jsem ale decentně odskočil od tématu, ke kterému mě inspiroval článek kolegy Vacka, který ve svém nedávno zveřejněném článku hlásal o podceňování podstatných součástí prezentace na soutěžních pódiích. Jeho poznámky byly jistojistě věcné a opodstatněné, ale netrefil úplnou podstatu problému, který je na první pohled zřejmý na každé soutěži – tím je pózování samo o sobě. Chápu, že ne každý oplývá tanečním umem Kaie Greenea nebo má pohybové nadání jako Ed Corney, ale aspoň nějaké základní mantinely by v podvědomí měl mít každý, kdo se rozhodne na pódium vylézt. Když si něžná bikina při zádové póze nakročí jednou nohou dozadu a vystřihne ukázkový dvojitý biceps zezadu... to není vůbec v pohodě. To je smutnější než Marley a já.

Vytyčil jsem tu pár faktorů, na kterých může zapracovat každý závodník.

Základní postoj

Tohle je vaše první šance zapůsobit na porotu, tak tu možnost využijte. Naučte se tuhle pózu jak se patří. Zažil jsem závodníky s nohama našpónovanýma, že připomínal víc zednickou kozu než atleta a ruce natažené do stran a vytočené tak nešikovně, že i když měl závodník paže kvalitní, v takovém úhlu působily dojmem tyčí na dráždění opic. V tomhle postoji byste měli ve správném provedení dosáhnout siluety co možná nejvíce připomínající písmeno X. Kolena lehce vytočit a pokrčit, stáhnout a zúžit pas, hrudník zvednout a co nejvíce roztáhnout široký sval zádový. Zkuste si to a uvědomte si, že v tomhle postoji budete muset na pódiu vydržet hoooodně dlouho.

Povinné pózy

Každý zkušený závodník vám potvrdí, že správně zapózovat je hodně fyzicky náročná záležitost. Já jsem ve svých přípravách drtil povinné pózy 3x denně, v každé musel vydržet 15 vteřin a tři týdny před soutěží jsem počet zvýšil na 5 pózovaček denně. Jednak jsem měl v pózování dost restů a chtěl jsem je ovládat, i kdybyste mě o půlnoci vytáhli z postele a jednak soustavné zatínání a dlouhodobé držení kontrakce svaly vytvrdí.

Také se naučte, co se při té či oné póze hodnotí. Že biceps při dvojitém bicepsu zepředu zase tak podstatný není (pokud se nejmenujete Michal Križánek a nemáte lopaty jak stehna vašich soupeřů), že jde opět spíše o siluetu tvaru X, nebo že při bočních pózách prezentujete spíše kontrast pasu vůči hrudníku a proto je vytáčení trupu tak stěžejní. Ve vědění je síla.

Volná sestava

V prvé, druhé, třetí až desáté řadě – nevyserte se na přípravu! Snad na každé soutěži se objeví třeba i kvalitní borec, který bez přípravy skočí na prkna a začne sázet jednu random pózu za druhou. Bez jakéhokoliv souladu s hudbou vám je schopný během jedné minuty vystřihnout tři dvojité bicepsy zepředu, dvě most muscular a čtyři hrudníky z boku. Působí to strašně amatérsky a mexickou vlnu v publiku tím celkem určitě nevyrajcujete.

Sáhněte si na srdce co se hudby týče. Porotě a publiku chcete předvést své kvality coby bodybuildera, ne váš hudební fetiš. To, že jste momentálně blázni do Cannibal Corpse, neznamená, že si nebudou přihlížející rvát po dobu vašeho vystoupení vlasy, těšit se na to, až vypadnete z pódia a hudební režie umlčením vašich miláčků torturu přihlížejících ukončí. Zvolte neutrální, líbivou hudbu, ale zase ne písničku, u které vám může být jasné, že se při ní bude prezentovat každý druhý jantar. Na mých prvních soutěžích to byli převážně Nightwish a Dark chest of wonders a třeba před dvěma lety vévodil kulturním sálům Awolnation s jejich hitem Sail. Když to slyšíte podesáté, tak už vám to přivodí lehkou žaludeční nevolnost.

Sebevědomí

Každému závodníkovi i závodnici, co si ke mně kdy přišli pro radu, jaké to je na pódiu, jsem kladl na srdce, že sebevědomé vystupování je to, co dělá ten rozdíl. Jasně, že se na těch prknech cítíte, jako byste měli každou chvíli vypustit duši – máte žízeň, jste unavení, reflektor na vás nemilosrdně peče silněji než rovníkové slunce a jste ve stresu, že na vás hledí přimhouřené oči a pevně sevřené rty Vjačeslava Vinogradova (nedejbože, aby se při vyvolání vašeho jména plácl dlaní do čela a obrátil oči v sloup) a ostatních ukrutných a nelítostných rozhodčích. Nemluvě o zbytku osazenstva sálu nebo haly. V tu chvíli si uvědomte, že ten vedle vás je v úplně stejné prdeli jako vy - v puse má sucho, dlaně vlhké a nohy studené. I kdyby to měla být poslední věc, co tam předvedete, vykouzlete úsměv na tváři. Krásný, zářivý, sexy úsměv, asi jako když pózoval Jay Cutler, jak když tančí Dan Nekonečný. Buďte krásní, skvělí, jako by jste byli na pódiu sami, buďte celebrita, Leonardo DiCaprio nebo Justin Timberlake, vrchní prcíř z Nsync. Přitáhněte ty oči na sebe, zařte jako tropické slunce a bradu vzhůru. Není nic trapnějšího, než když kvalitní závodník u žádné pózy neodtrhne oči od svých palců na nohou.

Mějte na paměti, že správným pózováním jste schopni nahnat mnoho bodů k dobru, vyzvednout své silné partie a zakrýt své nedostatky. Nepodceňujte tenhle faktor. Vězte, že na každé soutěži jdete se svojí kůží na trh. Buďte obchodník a dobrý obchodník vždy prodá i nekvalitní zboží draze.... hodně draze. A co teprve když prodáváte kvalitní zboží? To se, přátelé, platí zlatem.