Proč netočíme videa pro mýtickou bytost zvanou mladý kluk

Autor: Pavel Vacek

Poslední dobou si nemůžu nevšimnout, jak hodně populární jsou ta moderní pánská holičství, které se usilovně snaží, aby vlastně moderně vůbec nevypadaly. Ba naopak, máte mít pocit cesty v čase do časů první republiky, ba dokonce se vás snaží zatáhnout do staré Anglie časů buřinek. Takže co chvíli na mě ze sociální sítě vykoukne čísi upravená bradka, zástřih vyholený více či méně, okořeněný klikyhákem rovným, souměrným, nebo naopak nahodilým tak, že máte hned pár pádných důvodů porozmýšlet nad tím, zda člověku s Alzhaimerem patří ostré předměty do rukou. Ale zřejmě je všechno v pořádku, neb mladí upravení muži si posléze dělají společná fota s potetovaným lazebníkem, vychvalujíc jeho umění do nebes. Takže jsem se tam vydal taky. Ve skutečnosti mě ovšem k návštěvě Barber Shopu inspiroval můj šedovlasý a šedovousý soused, jenž odtamtud pravidelně chodí s punkovou verzí vizáže otce Fura z pevnosti Boyard. A tím nemyslím tu opelichanou Rosákovu verzi v české mutaci. Usadil jsem se, absolvoval hodinové patlání všeho možného na oblast těla, co začíná od ohryzku nahoru a vyšel jsem… inu stejný jako jsem vešel, jenom s o 3 mm kratšíma chlupama na hlavě a sedmi kilama lehčí v peněžence. Takže jsem si řekl, fajn, bylo to bezva, ale můj oblíbený sestřih ala hlava po chemoterapii hravě zvládnu sám, zadarmo a rychleji. Co ale nezvládnu nikdy, je odhadnout, jak vlastně natáčet krátká tréninková videa členů Extrifit Teamu z jejich reálných tréninků.

Věc se má totiž tak, že nelze natočit něco, aby to nebylo blbě. Kdybychom to promítali za prachy, permanentně by tam stál někdo, kdo by se s brunátnou tváří dožadoval vrácení vstupného. Když jede Vojta s lehčí vahou, je to pumpička, nuda na strojích a určitě ve skutečnosti cvičí jinak. Podvod. Když cvičí Radek Lonc, je to nějak málo, protože na ty objemy co má, by měl zvedat víc, a proč teda cvičí s tak malou váhou, když Pepa od nich z posilovny zvedne víc a to má menší ruku. Nějaký divný. A nejlepší diskuse byla na našem facebooku u videa Petra Petráše, kdy zvedal 125 kg na biceps, s menším, či větším cheatingem, záleželo na měřítku a gustu pisatele. To byl teprve diskusní flame. To video je tam pořád, takže si můžete udělat obrázek sami.

Takže co s tím? Neexistuje podobná diskuse, kde by se aspoň jednou neobjevilo něco jako: „to není dobrý příklad pro mladý kluky“ Tahle mýtická skupina lidí, kterým sotva začalo rašit pubické ochlupení, se táhne jako červená nit všemi diskusemi na všech webech, kde se objeví nějaké  tréninkové video, kde aktér necvičí jak z encyklopedické příručky kulturistiky. Já nevím, ale osobně nepovažuju „mladý kluky“ za jedince s mozkovým nádorem, kteří dokáží reagovat pouze na tmu, světlo, kapesné od rodičů, cheating Petra Petráše a freevideo. Myslím, že si i ti mladí kluci dokáží udělat názor na cvičení sami, bez zbytečného mentorování těch „starších kluků“. Notabene v dnešní době, kdy základem kvalitní prokrastinace je, sjet všechna možná tréninková videa předtím, než se začnete učit na zkoušku, čehož důsledkem je, že při samotné zkoušce zkřížíte dva prsty, vzpomenete si na filmy o woodoo a hypnózou se snažíte zkoušejícímu natlačit všechny řídké vzpomínky na to, jak jste mu lezli do rektu. Ale chápu, co tím má být řečeno. Mělo by se zřejmě ukázat, jak by se to správně mělo dělat. Jenže je tu jeden háček. Co když dotyčný, v tomto případě Petr Petráš, tak cvičí od doby, co sám byl „mladým klukem“? Má popřít sám sebe, předvádět nějaké komedie s precizním stylem opakování, jenom proto, aby se ukázalo, jak by se mělo teoreticky cvičit? A co když chce být onen mladý kluk stejně silný jako Petr? No? Máme ukázat trénink Petra, takový, který reálně cvičí, na který je zvyklý, s technikou, která mu podle jeho názoru přináší nejlepší výsledky a pak prohlásit: Tůdle nůdle, takhle cvičit nebudeš, páč by sis mohl uhnat křivici. Anebo říct, hele, já tak cvičím, myslím si, že pro mě je to dobré, ale ty bys tak cvičit neměl, protože já dělám od samého začátku chybu. Je to sice překvapivě sebekritické, leč z úst jednoho z nejsilnějších lidí planety ne úplně uvěřitelné.

Petr je lifter, nejde mu o procítění každého svalového vlákna svého bicepsu. Jde mu o adaptaci na brutální váhu, kterou by cheatingem málokdo zvedl, zato by mnoho z diskutujících s tou váhou udělali ukázkový kotrmelec kolem osy při pokusu o přemístění činky bicepsem. Není pak tedy pokrytectvím po Petrovi chtít, aby cvičil jako z kulturistické učebnice?

A tak je to i s mnoha dalšími videi. Borci na nich cvičí tak, jak jsou prostě zvyklí cvičit. Sto lidí, sto tréninků, sto cest k jednomu cíli. Zvyknul jsem si nekomentovat techniku. Přišlo by mi zvláštní, abych komentoval techniku cvičení mého oblíbence Branche Warrena, jak je tomu dobrým zvykem u kloučků, kteří do kulturistiky zatím nestrčili ani dva prsty. Já vím, na leg-pressu se ta masa železa pohybuje asi 2,5 cm, hrudní koš používá u benče jako trampolínu a celkově to je velká divočina. Ale zakazoval bych to tomu mýtickému „mladému klukovi“? No asi ne, protože si myslím, že vyzkoušet by se měly všechny způsoby a techniky tréninku a pokud to nebude jenom o tom házení činek a blbé technice, ale přidá se k tomu i ta brutální intenzita, pak je to celkem OK. Navíc velice rychle zjistí, že to taková zábava jak to vypadá, zase není.

A právě teď mi vmetete do tváře argument, že to je ono, že zůstane jenom u toho 3-cm pohybu na legpressu s váhou na roky dopředu přesahující skutečné možnosti jejich kvadricepsů. Oprávněně můžu být se svým názorem za blbce. Jenže… přesně tohle vídám naprosto běžně, vlastně dennodenně a nikdo z těch, kteří takto cvičí, s přemrštěnou váhou bez intenzity, neodpovídá definici „mladého kluka“. Spíš pokročilého cvičence se zbytnělým egem. Tudíž ten mladý kluk to stejně vidí v reálu. Pokud tedy odlepí oči od displeje.

Takže jestli „mladý kluk“ kouká na Petráše, jak dělá cheating větší než je zdrávo a pak si to jde vyzkoušet, nezbývá, než popřát mu mnoho štěstí. Vliv na to jak bude cvičit, má ale spíš jeho inteligence, touha po vzdělání v dané oblasti, ego a vlastní představa konkrétního cíle. My tu akorát tak můžeme napsat tisící článek o tom, že by se měl nejdřív naučit správnou techniku a teprve pak si vyzkoušet všelijaké intenzifikační metody, vč. cheatingů, shazovaných sérií, negativních opakování a tréninku s dopomocí (kapitola sama o sobě). Možná můžeme taky natočit pár provedení cviků s tučným velkým nadpisem INSTRUKTÁŽNÍ VIDEO, ale natáčet kluky z Extrifit teamu, kterak cvičí tak, jak necvičí nikdy? Ne, to zase ne. A je bohužel dost pravděpodobné, že ty reálné tréninky holt bude pár „mladých kluků“ u vás ve fitku imitovat. V době You Tubu s tím neuděláte ani prd.