Proč je FIBO oslavou průměrnosti

Asi jste si všimli, že reakce na vaše otázky v on-line poradně se za posledních pár dní nápadně přiblížila rychlosti pohybu tektonických desek. A jistě vám také nemohlo uniknout, že náš facebook byl plný rozjásaných happy tváří v záplavě oranžové. Ano, správně, má to souvislost. Uplynulý týden jsem strávil v samém srdci decibelového inferna zvaného FIBO 2017, kde mojí pracovní náplní bylo pobízet dívky k vystrkování vypracovaných zadnic a dohlížet na pravidelnou dávku zatnutých bicepsů, tricepsů, sem tam i prsa. Nehledě na mou vynikající kvalifikaci v tomto oboru jde o neklamné znamení, že svět se skutečně řítí do záhuby, pokud je někdo za tuto pracovní náplň ochoten platit. No a někteří z vás si také jistě vzpomenou na článek, publikovaný přesně před rokem po návratu z FIBA 2016, pod názvem „FIBO- oslava průměrnosti“.

Tuze moc se vám líbil a jestli si ho chcete připomenout, najdete ho zde: https://www.extrifit.cz/cs/blog/clanok/fibo-2016-oslava-prumernosti . Pokud se vám ho louskat nechce, ve zkratce v něm jde o to, že jsem si náramně posteskl, že to bylo první FIBO po mnoha a mnoha letech, kde nám takřka zmizeli kulturisté, aby je nahradili modelínové, kteří svojí hmotnost klidně mohou bez problémů zjišťovat na kuchyňské váze. V tomto ohledu letos nenastala žádná změna. Pokud jste se těšili na absolutní kulturistickou špičku, která byla vždy přítomná na předchozích ročnících, věřím, že krokodýlí slzy zklamání jste usušili při cestě zpátky až někde u Rozvadova. Potkat současného a aktivního kulturistu z Top Ten byla mise téměř imposibilní.

Takže teď asi čekáte, že se budu rozčilovat a bít srdnatě na poplach pouze s nutnou rezervou pro to, aby mi nepraskla cévka v hlavě. Možná mi zase budete chtít psát, jaký jsem pašák a borec jako vloni touhle dobou, páč jsem jim to nandal… Jenže já vás všechny do jednoho teď musím zklamat stejně jako gay svoje příbuzenstvo třesoucí se na vnoučata. Stačilo se pět dní koukat na FIBO zevnitř a jiným okem a vše je rázem jinak. Ne, nebojte se, nestal se ze mě během 5 dnů obdivovatel postav chlapců, kteří dělají z prodavačů gelů na vlasy velkoboháče. Spíš mám pár kritických vět směrem ke špičkové kulturistice. Vět, které píchnou u srdce kulturisty stejně tak bolestně jako jejich fanoušky, mě v první řadě.

Věc se má totiž tak. Vnímám poslední ročníky FIBA jako megamlýnek na maso s mnoha otvory. Do jednoho tečou neskutečným způsobem prachy, aby pak vytryskly směrem k těm nejschopnějším. Do jiného otvoru proudí doslova davy lidí, nechat se promlet vírem zážitků, emocí, zábavy, hudby, vystoupení, dárků, nákupů a blikacích světélek, aby pak vyběhli zchvácení, zato však šťastní, uspokojení a pobavení. FIBO je gigantický kolotoč, centrifuga fitness zábavy a svátek konzumního fitness lifestylu, takového, jak jsme si ho vytvořili s těmi všemi selfíčky, profily a followery. A sem, sem se ortodoxní pojetí kulturistiky prostě už nehodí. Není zábavné. Zároveň to není úplně o tom, že by velké svaly nebyly v módě, nebo nějak na ústupu, to zcela jistě ne. O tom ostatně svědčí nikdy nekončící fronta na syntholové monstrum jménem Rich Piana, který dokázal tento rok posunut svalovou anatomii na úplně jinou úroveň, když místo dvou hlav bicepsu nabídl svým fandům bicepsové hlavy hned tři, přičemž ta jedna měla tvar tenisáku a vyčnívala trochu bokem. Ale jinak lze před Pianou jenom smeknout. Absolvovat doslova desetitisíce podání ruky a fotek, to už chce dost oddanosti. O to víc, když ho zjevně sužovala rýma, vzhledem k tomu, že si párkrát muset vdechnout nějaký zvláštní bílý prášek. Rozhodně mu pomáhal prezentovat své objemy i jinak než s útrpným výrazem ve tváři.

A právě s tímhle má dost aktivních kulturistů trochu potíže. Nás nevyjímaje. Buď totiž máte borce v parádní formě a chcete je ukázat, anebo je máte v nějakém slušném objemu. Zdá se, že obojí je problém. Kulturista ve špičkové formě je kulturista pár dní nebo několik málo týdnů před soutěží. Dlouhá příprava je za nimi, jejich objemné svalstvo je vyčerpává samo o sobě a vy teď po nich chcete, aby předváděli nějaké kejkle. To je stejné, jako chtít po maratonci pět kilometrů před cílem, aby vám zatancoval kozáčka. Pravděpodobně by nezvládl ani kroksunkrok. A tak svůj zrak upnete na mohutného borce, u kterého je šance, že by mohl obecenstvo oblažit svými monstrózními objemy s nadšením a vervou. A ono je to ještě horší. Na stánek jsme si „půjčili“ mladého nadějného kulturistu, jehož jméno se po uplynulé zkušenosti zdráhám vyslovit a tak ho nazvu supportem. A tenhle „support“ zvládl během několika hodin pouze tuze pomalý vztyk z gauče, tři svalové stahy a „vyčerpané“ padnutí na gauč. Tohle není zrovna příslib oslnivé šou, že? Proto se dnes už se vůbec nedivím, že FIBO je plné ratlíků, sázejících jednu pózu za druhou, běhajících, tancujících a pózujících s úsměvem, jakkoliv strojeným může být. Je to ale zkrátka příjemnější podívaná a zábava, než ufuněný těžkotonážník s ústy plnými rýže a hrůzou v očích z toho, že několikahodinové postávání zdevastují jeho osvalení. 

Nicméně, pokud jste z předchozích řádků usoudili, že Extrifit plánuje velkonákup usměvavých bikinářů, tak jde o mírné nepochopení textu. Kvalitní kulturista je pořád naprostý strop. I nadále si myslím, že popularita sportovce je přímo úměrná charisma osobnosti, mnohem víc než velikosti bicepsu. Ale přál bych si, aby se kulturisté na takto hojně navštěvované akci trochu víc kousli a na pár hodin zkusili zapomenout na vyčerpání, únavu, případně nutnost jíst každých deset minut a předvedli publiku, že se zahanbit rozhodně nenechají. Přál bych si, aby jejich prezentace byla přívětivější a aby se naučili svoje nadprůměrné kvality lépe prodat. Aby zahodili svoje ego a vyšli vstříc těm, co se hrnou na ošmatávání 40-ti centimetrových bicepsů absolutně nezajímavých sportovců. Těším se na příští FIBO, protože my to určitě zvládneme. :-) 

P.S. Možná by vás po sérii fotogalerií taky zajímalo, jak obstál Extrifit v konkurenci ostatních, že? Bohužel, nemohu zabíhat do podrobností, protože konkurence nás sleduje pečlivěji než puberťačka tvorbu svého prvního beďara, ale asi nejvýstižnější slůvko je skvěle! Západní Němce, zrovna tak jako ty východní, strhl design produktů, šíře sortimentu, kvalita a především transparentnost složení, na kterou si obzvláště nároční němečtí konzumenti potrpí. Ale nejenom oni. Dá se říct, že Extrifit zaujal obchodníky od Islandu po Nový Zéland, kteří se na tomto světovém veletrhu objevují. V této souvislosti bych si dovolil zmínit podpůrný team mimo známých tváří Extrifit Teamu. Jmenovitě Karla Frýda, který je právě oním neustále skvěle naladěným sportovcem s parádní postavou, šířící dobrou náladu mezi návštěvníky a osazenstvo stánku. Dále pak děvčata z Extrifit Girls, Gabču, Simi, Šárku a Evičku. Nedovedu si dnes představit, že si lze u agentury objednat takové skvělé a krásné hostesky s tak dechberoucím pracovním nasazením. Takový přístup, který k nám holky měly, si musíte zasloužit. Jsem rád, že se nám to povedlo a děvčata svou hrdostí na to, že mohou být součástí party Extrifitu prodchnuly celou naši expozici entuziasmem, dobrou náladou, nadšením a mají nemalou zásluhu na úspěchu celé akce.