Připravte 30 éček, nakupte followery a titul máte v mailu.

Je skvělé, když v tunelu plném negativních zpráv, kterými nás dennodenně bombardují média, zahlédnete paprsek informace, která vám rozjasní tvář nadějí, hrdostí a pýchou. Proč pýchou? Nestává se často, aby tak malá země, jakou je Česká republika, vyprodukovala vizionáře s celosvětovým dosahem. Něco jako Elona Muska, Steva Jobse a tak. A tím vizionářem není nikdo jiný, než (prozatím) anonymní skromný člen redakce Ronnie.cz, který napsal na 1. dubna článek o virtuální soutěži v kulturistice, kde závodníci budou posuzováni web kamerou. Všichni se plácali do stehen a v záchvatu smíchu přidušeně křičeli, že tenhle aprílový vtípek se vážně povedl. Leč málokdo tušil, že zveřejnění vážně míněné vize, bylo jen souhrou náhod s uvedeným datem. Nemohlo se pak nestát nic jiného než že si o této brilantní myšlence soutěžení budoucnosti, začali šuškat hlavouni všech fitness federací světa s uznalým pokyvováním svých moudrých hlav…

O co vlastně jde? No ve zkratce o to, co vídáváme každý den, kdy se na sociálních sítích předvádí tu biceps, tu triceps, jindy břicho jako valcha, vyšpulená řiť, nebo plastikové cecky. Odměnou je pak uznalý virtuální obdiv followerů, přátel, příval srdíček a palců, případně ztopořených penisů odeslaných do zpráv. Nyní tedy dodáme všemu na vážnosti a místo úchylů a laické veřejnosti dáme k posouzení kvality soutěžícího oku znalému rozhodčímu fitness a kulturistiky. Nejlepšímu se pak pošle diplom e-mailem. Toliko hrubá vize redakce Ronnie…

…Která našla bouřlivou odezvu u samotné nejvyšší hlavy pomazané, prezidenta světové federace IFBB Rafaela Santonji, španělskému vizionáři číslo dvě a neutuchajícímu vymýšleči nových a nových kategorií a chlapíkovi s nevysychající fantazií, co se startovních nákladů závodníka týče. A tak se stalo, že tu máme situaci, kdy IFBB přichází s naprosto vážně míněnou první elektronickou soutěží. Tohoto klání se mohou zúčastnit všichni závodníci a nadšenci pro kulturistiku a fitness, kteří od ledna 2019 nezávodili pod jinou federací než IFBB. Registrace na soutěž probíhá od 13. do 27. dubna 2020 prostřednictvím elektronického formuláře. Startovné činí pouhých 30 eur.  

Já už elektronicky vyhrál několik Stanley Cupů, šampionát WRC, v Moto GP jsem sice padal jak hruška, ale v F1 jsem více než důstojným soupeřem Lewise Hamiltona. Taky mám virtuálně na svědomí víc životů než Stallone, Arnold a Keanu Reeves v jejich kompletní filmografii a v posledních 14 dnech jsem v sobě objevil nadání pro ovládání tanku. Ale všechno je to jenom jako. Běhání s těžce vyzbrojeným avatarem a ježdění s tankem T-34 složeným z jedniček a nul, není úplně ono. Takže do toho virtuálního Santonjova klání samozřejmě jdu. Přihlášku vyplním ihned poté, co dožeru poslední velikonoční čokoládový vejce.

Jsem ostřílený závodník, a tak vím, že důkladná příprava je potřeba. V první řadě je třeba nachystat pódium. Tzn, vymalovat, k čemuž se odhodlávám již několik měsíců. Což mimo jiné znamená, že to bude první soutěž, do jejíž přípravy budu mohutně hnán svou ženou. Takže než nakoupím sadu barev Jan Tana, zaběhnu do prvního Bauhausu pro kyblík Primalexu Polar, abych ze svých stěn vytvořil běloskvoucí oslnivou kontrastní plochu pro můj pozdější hnědý look. Kontrast je důležitý. Proto se nechám poněkud zarůst a na pupku si následně nechám vyholit od nějakého, toho času bezprizorního, barbera špičkovou mozaiku břišních svalů ve 3D. Stejně tak jako jistě zvládne parádní pruhování prsního svalu. Pak už jen stačí najít nějaký ten špicateam. V tomto případě čítající machra přes elektroniku, filmové efekty, grafickou úpravu a střih a maskéra. Machr přes elektroniku mi vybere na netu kameru, za kterou by se nestyděl ani Izraelský Mosad. Pak cinknu na Novu a vyžádám si maskérku z karaoke travesti šou Tvář má známý hlas, aby mi na xicht naplácala Breda Pitta a od krku dolů přimíchala něco z Jay Cutlera. Abych se tak nějak držel rasy, že ano. Takto vyzbrojen se s plným odhodláním nechám natočit mladým Jáklem, kterému zavřeli kina, takže místo sezení na kopě peněz z premiéry Jana Žižky, teď sedí na pracáku, vyplňuje lejstra, a přitom má tak skvělý cit pro akci a dramatično. Ten se mi bude hodit. A až natočíme moje producírování v plavkách o velikosti obalu od bonbónu, předáme jej kouzelníkovi přes filmové efekty, který ze mě udělá Cutlera s xichtem Pitta, ale lepšího. Něco jako Hulka třeba. Akorát hnědýho. Až to všechno budu mít, pinknu Rafovi 30 éček a zbořím mu mail souborem o deseti giga. 

Jenže…, obávám se, že ani tohle mi nebude nic platný. A proč? No, protože, abych to správně odcitoval: „Jednou z mnoha zvláštností historicky první elektronické soutěže mezinárodní federace IFBB je, že o osudu závodníků nebude rozhodovat panel zkušených rozhodčích. Roli porotců tentokrát převezmou fanoušci a diváci. Jejich hlasování bude probíhat ve dnech 28. dubna až 10. května, samozřejmě opět elektronickou formou…“

Takže jsem v pytli, neb mému nedávno založenému insta profilu teprve teče mléko po bradě a nestihl nalapat dostatek followers. A o ty tu jde. Ale nejsem zahořklý. Konečně se instaklukům a instaholkám nemusíme smát, že mají sice tisíce followers v mobilu, ale nula trofejí na skříni. Teď přichází jejich šance to pořádně zúročit i na sportovním kolbišti, nejenom podprahovým prodáváním rtěnek a levných triček. Takže se nebojte a jděte do toho, můj hlas máte jistý, já jsem pro každou prdel, nejenom tu pěkně vyfocenou, protože tahle soutěž je fakt k smíchu...

P.S. A ty koupený falešný followers budou hlasovat jak?