Potenciál využití kreatinu mimo sportovní výživu

Potenciál využití kreatinu mimo sportovní výživu

Ronnie.cz | 22. 04. 2021

Kreatin určitě všichni znáte. Jedná se o nejdůkladněji prozkoumaný suplement, vykazující pozitivní účinky, co se týče svalové hmoty či výkonu (především silového a rychlostního). Věděli jste, že poslední dobou se zkoumá rovněž jeho vliv na další aspekty lidského zdraví, například vliv na mozek?

Co je kreatin? Kde jej najdu?

Kreatin je dusíkatá látka, která se přirozeně vyskytuje v (nejen) lidském těle. Tvoří se například v játrech, ve slinivce břišní nebo v ledvinách. Kosterní svalstvo jako největší zásobárna kreatinu (asi 95 % celkového množství v těle) tuto látku syntetizovat nedokáže. Tvorba kreatinu probíhá z aminokyselin argininu, methioninu a glycinu. Pokud patříte mezi osoby pochutnávající si na mase, přijímáte stravou asi 1 g kreatinu denně, další 1 g denně je syntetizován dříve zmíněnými orgány. U 70 kg vážícího jedince dosahují zásoby kreatinu asi 120–140 g. Vegetariáni mívají v porovnání s osobami konzumujícími maso znatelně nižší hladiny uskladněného kreatinu ve svalech.

Jak vlastně kreatin funguje?

Kreatin se v těle ukládá především jako kreatinfosfát. Ten následně při zvýšené potřebě ATP (základní nukleotid, při jehož rozpadu vzniká energie) například během svalové práce, slouží jako zdroj pro další tvorbu ATP. Jednoduchá chemická rovnice pro představu může vypadat takto: kreatinfosfát + ADP → ATP + kreatin.

Kreatin podporuje především sílu a výkon při krátkodobě prováděných aktivitách (podpora anaerobního způsobu získávání energie), bude se tedy jednat především o rychlostní a silové sporty.

Kreatin a mozek – proč je potřeba?

Mozek je vysoce metabolicky aktivní orgán, přestože tvoří pouze ~2 % hmoty těla, je zodpovědný za 20 % z celkové hodnoty bazálního metabolismu. Mozek je tedy konstantně závislý na dodávce energie pro svou funkci. V době zvýšené spotřeby ATP v mozku (tak tomu může být například během plnění složitých kognitivních úkolů) či v době narušení bioenergetiky (například spánková deprivace, různé neurologické poruchy apod.) suplementace kreatinem usnadňuje regeneraci ATP v mozku, čímž zlepšuje schopnost provádět kognitivní úkoly. Stejně jako ve svalových vláknech tedy kreatin i v mozku slouží k poskytnutí rychlé dodávky energie. 

Kde kromě sportovců by kreatin mohl nalézt uplatnění?

Suplementace kreatinem může zlepšit výkon při kognitivních úlohách, především pokud se jedná o stresové situace, kterými mohou být mentální únava, spánková deprivace či vyčerpávající cvičení.

Vliv suplementace kreatinem je zjišťován i v případě traumatického poranění mozku (následkem poranění hlavy, například nárazem předmětu do hlavy apod.). V případech traumatického poranění lze poškození rozdělit na primární a sekundární. Primární poškození je důsledkem narušení tkáně v době nárazu, sekundární poranění se objevuje v období od minut až po dny od poranění. Jednou ze složek sekundárního poranění je porucha funkce mitochondrií a následná nedostatečná dodávka ATP mozkovým buňkám (neuronům). Kolektiv autorů v čele s G. Sakellarisem zjišťoval vliv suplementace kreatinu jak z krátkodobého, tak z dlouhodobého hlediska u dětí a adolescentů po traumatickém poranění mozku. Jedinci, kterým byl podáván kreatin o dávce 0,4 g/kg tělesné hmotnosti, vykazovali významné zlepšení komunikace, kognitivních funkcí, chování a schopnosti o sebe pečovat v porovnání s jedinci, kterým kreatin podáván nebyl. Skupina, které byl podáván kreatin, rovněž vykazovala nižší výskyt bolestí hlavy, závratí a únavy při porovnáni s jedinci bez suplementace kreatinem.

Účinky kreatinu jsou posuzovány také v kontextu deprese. Deprese je neuropsychiatrická porucha, která každý rok postihuje asi 6 % dospělé populace na celém světě a vede k citelnému snížení kvality života jedince.2 Deprese je závažným problémem rovněž z důvodu, že až 50 % z okolo 800 000 ročně spáchaných sebevražd je důsledkem právě epizod deprese. Ačkoliv patofyziologie této poruchy není doposud zcela objasněna, bylo formulováno několik hypotéz, které se tuto problematiku pokoušejí vysvětlit. Vliv příjmu kreatinu na symptomy deprese a kvalitu života byl zjišťován jak na hlodavčích modelech, tak u lidí. Souhrnně lze říct, že souběžná léčba kreatinem a antidepresivy může být slibným terapeutickým přístupem. Autoři daného review zabývajícího se účinkem suplementace kreatinu na depresi rovněž udávají, že v analyzovaných studiích nebyl popsán žádný nepříznivý či toxický efekt kreatinu. Je ovšem nutno říct, že je potřeba vícero vysoce kvalitních, dobře kontrolovaných studií, eliminujících co nejvíce zavádějících faktorů, pro zjištění, zdali by se tato forma terapie v léčbě deprese mohla uplatnit.

Dalším onemocněním, u kterého byl zkoumán vliv kreatinu, je Parkinsonova choroba. Tato nemoc je charakterizována úbytkem neuronů v mozkové části substantia nigra. Tyto buňky za normálních okolností produkují neurontransmiter dopamin a jeho nedostatek je příčinou toho, že osoba trpící Parkinsonovou nemocí postupně není schopna ovládat či kontrolovat svůj pohyb. Studie na hlodavčích modelech vykazovaly pozitivní výsledky, ovšem výzkumy u lidí byly spíše zklamáním. Je možné, že je to nedostatečným dávkováním kreatinu, jelikož v přepočtu na tělesnou hmotnost se dávkování více blížilo množství, které se užívá u sportovců, oproti dávkám, které byly použity u hlodavčích modelů.3 Na hlodavčích modelech se kreatin projevil i jako účinný antioxidant (bojovník proti volným radikálům, které poškozují buňky).

Je tedy namístě otázka, zdali by se tyto pozitivní vlastnosti kreatinu projevily rovněž u lidí, pokud by bylo adekvátně zvýšeno množství, aby v přepočtu na tělesnou hmotnost odpovídalo tomu, které se používá u hlodavců. Kdo ví, třeba se dočkáme doby, kdy budou lékaři u různých onemocnění pacientům doporučovat právě kreatin.

Komentáře:

Nejnovější články

Nejslabší článek řetězu

Autor článku: Extrifit

Každý, kdo pravidelně cvičí, se jistě snaží, aby měl své tělo – svaly, klouby, vazy a šlachy – v naprostém pořádku a mohl tak absolvovat náročné tréninky. Občas každého z nás něco bolí. Pokud jsou to svaly, pak nám většinou tato bolest příliš nevadí, jelikož nám to značí dobře odcvičený trénink. Co když je to ale bolest kloubů, případně kolen, beder a jim podobné bolesti?

Zobrazit celý článek

Nejslabší článek řetězu