&nsbp;
Pchaa! A prej že je mohutná postava nefunkční a nepraktická!

Pchaa! A prej že je mohutná postava nefunkční a nepraktická!

Pavel Vacek | 30. 04. 2018

Občas slýchávám, že velké svaly a mohutná postava je nepraktická, neskladná a zbytečná. Někdy těmto slovům musíme dát za pravdu. Ve Škodě Fabia bych s postavou vážící přes metrák do Chorvatska na dovolenou jet skutečně nechtěl. Bylo by vskutku nepraktické sedět v prostoru kufru a rameno si nechat ovívat přímořským vánkem. Ale jinak? Jinak výtkám o nepraktičnosti mohutné kulturistické postavy příliš nerozumím. Co to vlastně znamená mít funkční a praktické svalstvo? Chápu, že před několika stovkami a tísicovkami let by se praktická dovednost Jana Železného v hodu oštěpem jistě hodila kdejakému vladaři v dobyvačných výbojích, popřípadě vám při shánění potravy, ale dneska přijedete před supermarket, vyvalíte se z auta a šouravým krokem jdete ulovit nějaké to zmražené a naporcované kuře. Je také rozhodně fajn umět zaběhnout krátkou vzdálenost rychlostí metelesku blesku, ale já si marně vybavuji okamžik, kdy bych musel nějak výrazněji rozpohybovat kolena v pohyb, vzdáleně evokující běh. Buď už je to s mojí pamětí skutečně na pováženou, ale pravděpodobnější bude, že takový okamžik posledních 10 let prostě nenastal. A taky jsem to považoval za zábavu pro chudé, dokud mi do téhle představy nehodil vidle Leoš Mareš. Každopádně, pokud vám ujede něco z vozového parku MHD, v civilizaci se toho zas tak moc neděje. Za chvilku jede něco jiného. Výmyk, výkrut, kotoul, krkolomný přítah a pohyby opičáka? A k čemu jako?

Přesto vím, na co naráží většina funkčních šlachounů v elastickém prádle. Když jste velcí tak funíte do schodů, funíte v kině, občas funíte i při sexu a představa, že budete funět i na nějaké úplně zbytečné procházce, nekompromisně útočící na polohu ručičky na vaší váze, je vám ze srdce protivná. Pohybujete se tempem lenochoda. Furt jenom žerete. Což se dá vyložit i jako pozitivní vlastnost, neboť nejste líní se najíst..  Prostě, něco by se na nás možná našlo, ale že by to bylo nějak extra nepraktické? To asi ne. Naopak, já vám předložím několik ryze praktických důvodů proč provozovat kulturistiku. A tyto důvody se vám budou sakramentsky hodit v osobním životě. Nebudeme se zabývat absolutní kulturistickou špičkou, jejíž nepraktická monstrózní postava mnohým zaplatila odporně nepraktické Lamborghiny, nebo napodobeninu nějakého gotického hradu i s přilehlým parkem, ale podíváme se na výhody mohutné 100 kg + vážící postavy v běžném pracovním a osobním životě.

Získáte železnou disciplínu.

Není v kulturistice nic důležitějšího, mimo výrazného talentu, než disciplína a vůle. Kulturistika se skládá z kamínků mozaiky jako je dobrá strava, kvalitní trénink a životospráva. Ale ne na měsíc, půl roku, nebo rok. Je to dlouhodobý, a hlavně dennodenní proces. Bez ohledu, jestli máte v dietě chuť na pizzu, párky, nebo čokoládu. Neúspěšný člověk podlehne, šampion vydrží. Je jedno, jestli je 35 stupňů ve stínu, nebo -15 při čekání na zastávce. Na trénink se musí. Chápu, že odcházet z rozprouděné zábavy je srdcervoucí, ale ponocování do rána s výhledem na to, že váš následující trénink asi za moc stát nebude, vás vítězství na soutěži rozhodně nepřiblíží. Toto a mnohé jiné příhody formují váš charakter, vaší vůli a sebekázeň, jako nic jiného na světě. A tyto vlastnosti se vám jednou budou náramně hodit i při vašem pracovním nasazení. Nebo si snad myslíte, že mě baví psát tenhle článek, když je venku tak nádherně? Hmm, ani moc ne, ale pokud to neudělám, v pondělí nebudete mít svou obvyklou dávku textu. :-) Jít a udělat pracovní úkon i když se vám zaboha nechce, je právě pozůstatek disciplíny, jež se zrodila ve vašem kulturistickém snažení.

Přinese vám respekt.

Je to tak, mohutná postava přináší respekt víc než cokoliv jiného. A teď nemluvím o nějakém tupém hloupém respektu, který je spíš strachem z toho, co vám ten nabušenej magor provede. Mluvím o kultivovaném jednání s lidmi. Tento stav je všeobecně známý. Vysocí a mohutní lidé mají v jednání se svými méně obdařenými kolegy psychologickou výhodu. Všimli jste si, jak jsou v předvolebních debatách řečníci stejně vysocí? Jak to? Inu, to je proto, že za řečnickými pultíky je stupínek, který eliminuje výškový rozdíl a dbá na to, aby vyřadil tuto psychologickou převahu jednoho z kandidátů. U svalnatě mohutné postavy je to totéž. S tím rozdílem, že tady nikomu žádný stupínek nepomůže. Vaše slova budou mít rázem důraznější váhu, vaše myšlenky budou vnímány intenzivněji a toto vás může vcelku rychle katapultovat do pozice leadera pracovního kolektivu. 

Pomůže vám na pracovním trhu.

Jasně, mluvím o nejrůznějších bezpečnostních složkách od vyhazovačů přes policii až po armádu. Také je v dnešní době v kurzu nápomoc exekutorů, všelijaké ochranky atd… Ano, společenská prestiž bývá silně kolísavá, ale v dnešní době, kdy se každý třese o svůj flek, je každá dovednost, která vám rozšíří pracovní trh, dobrá. Na hrdinství v podobě odmítání práce, která vám zrovna nevoní, bohužel není dneska prostor. Na druhou stranu, i já jako daňový poplatník raději uvidím v řadách Městské policie pořádně udělaného chasníka, než 70-kilového věchýtka. Byť by to byl třeba Mistr světa ve veskrze praktické rychlochůzi.

Získáte pozornost

Kdykoliv vstoupíte do prostoru sdíleného s ostatními lidmi, počítejte s tím, že si vás každý všimne. Co všimne! Zapamatuje si vás. Blbé to je v okamžiku, kdy se chcete producírovat někde s milenkou, ale v ostatních případech to má jenom pozitivní důsledky. Když protentokrát vynechám pracovní prostor, tak výhoda spočívá v navazování kontaktů. Ano, mluvím teď o dívkách. Asi jste se někdy někde dočetli, že velké svaly se dívkám hnusí. Bohužel, některým ano. Ty jsou však plně vykompenzovány skupinou děvčat, jež po vás půjdou jak vosa po bonbónu, jenom kvůli tomu, že máte svaly. Nejhorší na tom je, že obě tyto množiny jsou tvořeny zpravidla totálními blbkami. Těm normálním holkám je totiž úplně ukradené, jak vypadáte. U těch si to musíte odmakat charismatem a hubou. Tedy ehmm, verbálními schopnostmi jsem chtěl říct. Ale i u těch máte jistou výhodu, neboť jak jsme si řekli na začátku odstavce, je jednodušší, když někoho oslovíte s vědomím, že o vás několikrát zavadil okem, než přivtírat se do přízně osobě, která o vaší existenci nemá ani páru. 

Zaujmete

Tento bod je v podstatě pokračováním předchozího odstavce, jenom se přesuneme do profesní oblasti. V dnešní době už bohužel to, že něco umíte a znáte, neznamená automaticky zajištěné pracovní místo. Protože lidí, co něco znají a umějí, se sejdou v přijímacím pohovoru 3-4. A pak se tam vyskytne dalších 15 lidí, co předstírá, že něco umí a něco zná. A některým to předstírání jde pekelně dobře. Stačí se podívat do parlamentu, tam je předstíračů hned 200 pohromadě. Pokud tedy znáte nějakého personalistu, zeptejte se ho, co je na pracovním pohovoru nejdůležitější. Já to udělal. Odpověď zní: Umět zaujmout. Bingo! Tohle je ten největší bonus mohutné postavy. Schopnost zaujmout. A to dokážete. To, jak si budete počínat dále, už nemá s vašimi fyzickými přednostmi nic společného, ale až personalista bude vzpomínat, kdo ho v té mase zájemců nějak zaujal, garantuji vám, že si určitě rozpomene na „toho udělanýho“. A pokud budete mít v souladu s tělem také mozek, určitě to nebude v souvislosti s větou „toho udělanýho už nechci nikdy vidět“

Komentáře: