PAVEL VACEK - CESTA KULTURISTY 5. závěrečná část seriálu

Vitalmax Open a Mr. Universe 2009
 
Jak už jsem v minulém díle napsal, rok 2008 se dal nazvat sportovně úspěšným. Možná i to zapříčinilo, že můj bývalý soutěžní souputník Martin Holub se rozpomněl na staré dobré časy a s nostalgií v oku vytáhl ze zaprášené krabice s harampádím své letité závodní plavky a hodlal vzkřísit svou kulturistickou kariéru a byl jsem osloven s nabídkou na společnou spolupráci.  Slovo dalo slovo, ruka byla v rukávě atd. atd.. a tato kooperace vyústila v Martinovo skvělé absolutní prvenství na MČR NABBA a titul Vicemistra Světa NABBA pořádané toho roku v Košicích. 

69592_163586907001396_100000502625092_483847_3557555_n.jpg Po skončení trenérských „povinností“ jsem měl padla a začal se sám připravovat na zdolání věhlasného klání v hrdém Albionu. A poněvadž jsem byl jako obvykle nezámožný a potřeboval dolary na cestu, chtěl jsem si střihnout ještě nominační soutěž Vitalmax Open známou mimo jiné i svou tučnou finanční dotací. Ale bohužel doláče nejsou koláče a dělala si na ně zálusk i početná horda vynikajících ugrofinských kmenů od Balatonského jezera. Tato maďarská repre byla svou výkonností vpravdě fantastická a navíc přijela v dost hojném počtu.  No, už kolem té horké kaše přešlapuju dost dlouho…. Zkrátka a dobře, nedostal jsem se ani do finále, což už se mi dlooouho nestalo.  Nemyslím si, že bych to nějak podcenil. Dokonce jsem měl pocit, že to je velmi slibná fazóna, leč mýlil jsem se. Přes počáteční zklamání to byla ovšem další zkušenost a poučení, kdy 2-3 kila odchýlená od 100% formy mohou v silné konkurenci znamenat i posun několik míst dozadu. Soutěž vyhrál neuvěřitelně nachystaný Martin Kasal.
Zmíněná 3 kilča jsem do týdne dokázal sundat a na Mr. Universe už odjel v mnohem lepší formě. To se koneckonců projevilo i pro mě skvělým 3. místem. A pokud mě rok předtím pátý flek nikterak nenadchl, tak tentokrát jsem si bronzového stupínku opravdu cenil. A cením doteď, neboť to v podstatě považuji za vrchol celého mého kulturistického snažení. I když pokud se mě laik zeptá, jestli jsem někdy něco vyhrál, tak mu odpovím spíš, že jsem vicemistr Světa. Ono to tak nějak lépe lahodí uchu. Zároveň je třeba zmínit, jak vám dobré umístění změní celý emocionální náhled na pořadatelskou zemi. Z odporného pošmourného počasí se mávnutím kouzelného proutku stal osvěžující deštíček, místo ve starém hotelu se náhle ocitnete v poutavě historické budově a z úplně debilního levostranného provozu je interesantní dopravní zážitek.   rodiinka.jpg
Ale zpátky k Universe. Absolutním vítězem se stal Martin Kasal, poněvadž přijel závodit bez kůže, což všechny tak šokovalo, že vlastně ani nebylo zbytí. Martin na sobě neměl ani miligram tuku a já si na to vzpomenu pokaždé, když někde slyším od nějakého komentátora v TV něco jako „Ten a ten hokejista je samej sval, ani miligram tuku“. To je fakt prča. Počítám, že by si bleskurychle překalibrovali měřítka, pokud by měli srovnání.
Touto soutěží se v podstatě uzavřela má kariéra soutěžního kulturisty.
 
V roce 2010 jsem se v našem sportu angažoval již jen jako trenér, konzultant několika borcům, popř. jako rozhodčí na MČR NABBA. Neustále intenzivně cvičím a kulturistiku miluji. Ovšem ne tolik jako svou rodinu. Jmenovitě svou dcerku Valentýnku a mou ženu Markétku, jenž mi byla a je ve sportovním  i civilním životě velkou oporou. Ony jsou teď mou prioritou a záleží pouze na příznivých okolnostech, zda se ještě někdy postavím na soutěžní prkna. Já doufám, že ano. A pak zase třeba napíšeme nějaké nové řádky budoucích kapitol.