Pár tipů na biceps podle vašich slov.

Pár tipů na biceps podle vašich slov.

Pavel Vacek | 19. 12. 2016

V pátek se na našem facebookovém profilu objevila výzva tohoto znění:

Výzva pro čtenáře článků Pavla Vacka! (Extrifit.cz) My vybereme prvních 25 komentářů/slov, které se musí objevit v článku. Pokud se Pavlovi nepovede napasovat vaše slovo do článku, získáte od nás cenu. Příjemnou zábavu.(Vulgarity nepište, fcb je stejně nepustí)

Co se dělo pak? V podstatě okamžitě tam přišlo několik desítek komentářů, přičemž jich je tam momentálně přes 150. Které byly mezi prvními 25, je takřka nemožné zjistit a zapojit všechny nelze. Nechci totiž aspirovat na dalšího tvůrce Neverending story. Takže tu máme kompromis, kdy použiji 40 vašich slov, která budou v článku zvýrazněná, a  která si můžete ověřit na  přiložených screenshotech.  Příjemnou zábavu.

Za necelý týden tu máme Ježíška a valí se na nás nejrůznější přání toho, co by chtěli naši blízcí, co bychom chtěli my sami a kolik bychom chtěli peněz, abychom to všechno mohli koupit. Ale nikdo se nezabývá tím, co bychom nechtěli. Já bych například nechtěl hemeroidy. Protože to bych teď seděl ve své vyhřívané kožené sedačce o poznání nepohodlněji. V době, kdy čtete tenhle článek, totiž frčím na setkání s Vojtou a pak jedeme společně do redakce DVTV. A zatímco já budu očumovat někde zpoza rohu, Vojta bude čelit zvídavým otázkám Martina Veselovského. Počítám, že to bude zase o nějaké té motivacitréningu, o tom, jestli je sypač, co do sebe láduje steroidy, jestli třeba zpívá před Vánocemi Roráty, anebo zda je stejně promiskuitní jako ty načepýřený kluci, co hrají fotbal. Ale už dopředu vím, na co se ho jistojistě nezeptá. Nezeptá se ho, jak cvičí triceps, protože tohle od Vojty nechce slyšet nikdo. Všichni víme proč. Jenže to je právě ta obrovská chyba. Znám to z vlastní zkušenosti.

Na seminářích a v rozhovorech každý lační po informacích, které vedou ke stejným objemům těch svalových partií, kterými vyniká i dotazovaný borec. Když vidíte kulturistu s obrovskýma nohama, myslíte si, kdovíjaký je to dříč, co na to kápnul a jenž ví, jak je cvičit. Chyba lávky.  Mnohem pravděpodobnější bude, že jde o následek kopulace jeho maminky s tatínkem, kteří touhle zábavnou aktivitou předali pár genetických informací svému budoucímu potomku. Což je samozřejmě mnohem lepší varianta, než kdyby si předali vzájemně filcky. Pokud mu tedy rostou stehna ze dřepů, předkopávání, legpressu a bůhvíčeho ještě, rostou mu prostě jen o něco lépe, než kdyby běhal po schodech v klinice hepatogastroenterologie a nosil vzorky odběru zažívacího traktu z jedné laboratoře do druhé. Zkrátka, jednou vám osud dal do vínku talent na danou partii a víc se o ni nemusíte moc starat.

Konkrétně třeba mě se lidé ve fitku už 20 let ptají, jak cvičím prsa, zatímco při pohledu na moje bicepsy se slabší jedinci rozpláčou a zbytek nutně dochází k názoru, že tyhle dvě zduřelé žíly najdete mezi nejneobhospodařovávatelnějšími svalovými partiemi světa. Opak je pravdou, bicáky, a to mi věřte, patří naopak mezi nejobhospodařovávatelnější partie mého těla. Samozřejmě až po penisu. Jdu po něm už dvacet let jak Babiš po účtence, sbírám i ty nejniternější informace vedoucí k progressu téhle mojí zapeklité partie a kdyby se na Vysoké škole při přednáškách otorinolaryngologie nezabývali takovou zbytečností jako je hlava a krk, nýbrž se věnovali důležitému symbolu síly- bicepsu- už dávno bych byl otorinolaryngologem. A třeba by se mi to s postupem let podařilo i vyslovit. Takže zatímco při tréninku prsou si vystačím s benčem na šikmé lavici, pár sériemi tlaků s jednoručkami a 2-3 pumpovacích sérií nějaké cypoviny, aby mi kdejaká Hildegarda řekla, že mám větší kozy jak ona, tak bicák se po všech těch znalostech, trénincích a dřině rozhodně nejzdevětadevadesateronásibol. Ale právě proto, že jsem za tu dobu vyzkoušel kde co, troufám si tvrdit, že vám můžu poradit líp, jak Cutler. Pokud tedy nepohrdnete zkušenostmi žlutozubého plešouna, ehmmm, pardon, chtěl jsem napsat šavlozubého hezouna, mám tu pár tipů pro vás.

-Četnost tréninků. Mám vyzkoušeno trénovat biceps obden, 2x týdně, 3x týdně pravidelně, ale i 1x týdně. Obden, pokud to máte dělat pořádně, ho cvičit prostě nejde. Pravda, v žíle mi nekoluje deset kilo peptidů a jiný podobný moderní bomby, ale i tak si myslím, že pokud nemáte pracovní morálku cikána, prostě to nezregenerujete ani za boha. Nedostatek regenerace se projeví i při tréninku 3x týdně, akorát v  delším časovém horizontu. Přesto bych tenhle počet tréninků nezavrhoval. Zpočátku totiž sval velmi dobře reaguje a na objemu je to celkem znát. Problém nastal v tom, že se nadměrně zatěžovaly úpony i při cvičení zad, což časem vygradovalo ve zdravotní problém, kdy úpony už natolik bolely, že jsem musel přejít na trénink 1x týdně, což je prostě u takto malinkatého svalu něco jako jízda na polomotokole. Víceméně o hovně. Ideální variantou pro mě tedy byl trénink bicepsů 2x týdně.

-Intenzita. Když jsem zmínil trénink 2x týdně, dodávám, že šlo o tzv. lehko-těžký trénink. Ne však v doslovném znění. Lehký trénink není ani zdaleka lehký, spíš naopak. Jde pouze o označení používané zátěže, se kterou ale zase provádíte mnoho intenzifikačních technik. Takže ve finále sice cvičíte s poloviční zátěží, ale řvete u toho jak Grznár před kamerou. Při těžkém tréninku se naopak snažíte o zvládnutí co největší váhy v základních cvicích a to i za cenu cheatingu. Cílem téhle kombinace tréningů je zacílit na všechny druhy vláken, pod různými úhly a s různou intenzitou. A zatímco při lehkém tréninku vám jde o to rozsračkovat biceps na rumplcimprcampr, při tom těžkém využíváme podobné principy jako při provádění těžkých tahových a tlakových cviků, které cílí mimo jiné na kompletní nervový systém. A na Brachialis. No a teď pár tipů na totální přetížení bicepsu.

-Ubíraná série. Tohle asi všichni znáte. Dostanete se na nějakou zátěž a z té, nejlépe pomocí sparingů, ubíráte po určitém množství opakování zátěž třeba až na tyč. Chybou, kterou občas vídávám, je ovšem to, že si kluci ubírají třeba při provedení šestého opakování provedeného s rezervou. To pak trochu ztrácí smysl. Ubrat by se mělo v momentě, kdy nezvednete zátěž ani o pár cm. Teprve pak je na místě ubrat a pak zas a znova. Pokud to provedete skutečně správně, ladně nás to dovede k dalšímu slovu na seznamu, k eutrofizaci. Což je něco o obohacení půdy a vody organickými živinami. A posrat byste se z téhle série skutečně mohli. Klidně i do půdy a vody.

-Zajímavá je i pyramidová série. Tady už musíte počítat s pevně daným počtem opakování. Jde o to, že provedete 6 opakování. Pak, bez přestávky, dalších 6, pak znova a znova, až vystoupáte na váhu, se kterou těch 6 opakování uděláte jakž takž, nebo vůbec. No a pak jedete zase hezky zpátky po 6 opakováních se stejnou váhou dolů. Náramná zábava. Asi vám došlo, že to lze dělat jenom v poloprázdném fitku u stojanu s jednoručkami, ale takový čas se někdy určitě najde. Vyzkoušejte si to. Tedy pokud nejste zrovna voják, protože se vám pak bude dost blbě salutovat.

-Supersérie- Tenhle pojem, kde se kombinují dva i více cviků do sebe určitě znáte. To není třeba nijak zvlášť popisovat, ale fajnová je antagonistická supersérie. Jde o spojení cviků bicepsu a tricepsu. Nijak extra náročné to není, ale jde o to, že dochází k mnohem většímu napumpování paží, než je tomu u klasické superky. Tím přivedete společně s krví do svalu i více prorůstových látek. Pokud je v krvi tedy máte. Takže do svalu za ručičku přitáhnete pár molekul bcaa, glutaminu, creatinu atd.. a vyčerpaná, poškozená svalová buňka ji schramstne, regeneruje a roste. Něco jako při Fagocytóze (berte to spíš obrazně).

A co tak dělat, aby váš biceps byl co nejkulaťoulinkatější? To je dobrá otázka, protože takový biceps by chtěli všichni. Leč, bohužel, odpověď je jasná. Nic. S tvarem svalu toho moc nenaděláte. Ale pokusit se o to můžete, že? Ostatně, naděje umírá vždy poslední. Tedy těsně před člověkem. Dobré cviky na zakulacení bicepsu, jsou ty, kde vám lokty jakoby visí mimo tělo. Zní to blbě, ale vysvětlím. Zkuste si lehnout na šikmou lavici čelem k ní a spustit ruce podél lavice. Použijte jednoručky, nebo velkou činku, pokud to konstrukce lavice dovolí a provádějte zdvih tak, aby se lokty co nejméně pohybovaly. Nebo cvičte na horní kladce, kdy tyč chytnete na úzko podhmatem a stahujete kladku za hlavu, ovšem pouze pohybem předloktí, čili tak, aby se lokty opět co nejméně hýbaly. Skvělý stroj má na tohle Vojta v Extrifit Gymu. Sice na něm vypadáte jako Salamandr lezoucí po zdi, ale bicepsy z toho pálí neskutečně.   

Jak už jsem řekl na začátku, tohle všechno mám odcvičené a vyzkoušené, abych se vyhnul stagnaci. A přestože jsem měl po tréninku bicepsů častokrát velký problém, abych vůbec dokázal manipulovat s kartáčkem na zuby, sami vidíte, že to není bůhvíjaký zázrak. Přesto se nechci ani zamyslet nad tím, kdybych ho cvičil stejně jako ty prsa. To by mě mohli rovnou poslat průkazku ZTP.

P.S. Příště si dáme něco o vybudování pořádného trojúhelníku. Úzký pas, široká záda a ramena dle nejnovějších poznatků Trigonometrie. Těšte se. :-D

Komentáře: