Extrifit na Olympia Amateur

Autor: Pavel Vacek

13. 6. 2014

Už je to týden, co proběhla výjimečná akce dalece přesahující evropské poměry pod názvem Olympia Amateur Europe. A jelikož Extrifit zanechal na tomhle svátku kulturistiky pořádnou šlápotu, nemůžeme tuhle akci jen tak opomenout. Ale vzhledem k tomu, že neustále vybíhají nové fotografie, rozhovory se závodníky atd.. , tak my to vezmeme trochu z jiného konce. Každé malé dítě už dneska ví, že Vojta Koritenský, jako doposud jediný Čech, přidal k titulu vítěze Arnold Classic také prvenství v kategorii na Olympia Amateur, Sabina ve své poslední soutěži této sezóny opět jasně triumfovala a Kuba Šubrt k těmhle dvěma přidal fantastické třetí místo. Jo, jsou to borci, špičkoví ve svých kategoriích a netřeba se v tom dál pitvat. Každému to je jasné. Já bych se tentokrát mnohem raději věnoval samotné soutěži. No jo, ale čím začít? IMG_7908 CROSSFIT Jo, budete se divit, ale začnu Crossfitem. Přesněji soutěží v crossfitu, což byl jedním z nepopiratelných zážitků na Olympii Amateur. Alespoň pro mě určitě. Konala se po celou sobotu, kdy, pokud si vzpomenete, bylo asi tak o dva stupně ve stínu méně než v pekle. A v tomhle brutálním pařáku si to kluci a holky, které tvořili smíšená družstva, neskutečně dávali. Nejsem kdovíjak velký obdivovatel tohoto odvětví, ale před tím co jsem v sobotu viděl, fakt klobouček dolů. Neskutečné fyzické vypětí, touha po vítězství jednotlivých týmů, která hnala jejich členy na samotnou mez totálního kolapsu, to se jen tak nevidí. Zároveň na vás dýchla velmi přátelská atmosféra, která vždy provází sporty, jež se teprve etablují na poli veřejného zájmu. Každopádně Crossfit si nemohl přát lepší propagaci tohoto sportu, než předvedl právě v sobotu. olymp-cROSS ATMOSFÉRA A propó atmosféra. Ta totiž nebyla fajnová jenom v okolí Crossfit Challenge, ale táhla se celou Olympií Amateur. Nevím, jestli za to mohlo nadmíru vydařené počasí, nebo několikadenní formát soutěže, ale dlouho jsem se necítil tak dobře na soutěži v kulturistice jako právě v pátek a sobotu. Bylo prostě fajn, setkat se z bezpočtem známých, kteří sdílí stejnou vášeň pro stejný sport, obdivovat kolegy ve špičkových formách a držet jim palce, přestože napětí nad výsledkem našich oblíbenců se mnohdy dalo krájet. A co si budeme povídat, je vždycky lepší dívat se na krásná těla mužů a žen, než zírat doma do zdi, nebo do monitoru… DIVÁCI …To totiž zřejmě dělali mnozí rádoby fandové kulturistiky. A když zjistili, že v monitoru se Olympia Amateur ne a ne objevit, zmohli se na nahmatání klávesnice, kde vyťukali P R O Č N E N Í P Ř E N O S ? Ale aby nedošlo ke klamnému dojmu, že tam nikdo nebyl… Diváků se sešlo poměrně dost, pouze jsem si myslel, že na TAKOVÉTO soutěži jich bude mnohem víc. Nechápu totiž, co víc by fanoušek kulturistiky ještě chtěl? Zřejmě tu profi Olympii, ale pouze za předpokladu, že by se uskutečnila u něj v obýváku. Přesto není vůbec jisté, zda by na ni z pokojíčku dorazil. Jejich chyba. Velmi vstřícná osobní setkání s těmi nejlepšími amatérskými kulturisty, častokrát protkané osobnostmi světového významu s perličkou v podobě účasti aktuálně druhého nejlepšího kulturisty planety Kaie Greena, to je ten zážitek, co dělá soutěž soutěží, jež se vám nadosmrti zaryje do paměti. Vážně mě nenapadá mnoho jmen, kteří na této akci chyběli. Na druhou stranu, ti fandové, co dorazili, byli vážně skvělí. Pocítili to především dva významní zástupci české kulturistiky Vojta Koritenský a Milan Šádek, kterým se dostalo vskutku bouřlivých ovací, kdykoliv vstoupili na pódium. A to, že oba zvítězili ve svých kategoriích, je rozhodně skvělá zpráva pro celou českou kulturistiku. IMG_6894 KAI GREEN
Pokud už jsem mluvil o osobnostech kulturistiky, nemohu se zvlášť nezmínit o té nejzářivější z nich. Kai Green. Přiznám se, že jsem ho moc nemusel. Ano, mluvím schválně v minulém čísle, protože to se radikálně změnilo. Už ho „můžu“ a musím potvrdit slova mnohých z těch, co se s ním mohli setkat párkrát osobně. Kai je neskutečně charismatický člověk, z něhož vyřazuje zvláštní aura pokorné sebedůvěry. Zároveň je to absolutní profík, kdy, přestože jistě unaven po celém dnu, na banketu trpělivě stál, stál a stál a nechal se fotit se snad celým osazenstvem banketu. A to jsou přesně ty situace, o kterých jsem před chvílí psal, neboť podobná setkání a mikropříběhy mnohdy znamenající celoživotní emocionální prožitky, vydají za tisíc přenosů a fotek na facebooku. Ale aspoň z nich můžete posoudit, v jaké formě se Kai Green prezentoval v exhibici. Na to, že byl v objemovce, to bylo sakra dobré. Je vlastně spíš otázka, jestli ta „objemovka“ neznamenala lepší připravenost svalstva, než jsem mohl vidět u mnohých závodníků na MČR. Jediné, co mě dosud trápí, je otázka, jestli si Kai Green tu jeho pověstnou bílou masku prostě zapomněl nandat, nebo si ji připlácl na pleš schválně. Až to zjistím u pořadatelů, dám vědět. POŘADATELÉ Když už mluvíme o pořadatelích, mohl bych se pokusit o nejkratší odstavec v historii Extrifit.cz. Mohl by vypadat třeba takhle nějak: Byla v pořádání soutěže nějaká chyba? NE. Hotovo konec. Protože takhle prosté to jednoduše je. Už když jsem připravoval stánek Extrifitu a v hale probíhaly akustické zkoušky na jumbo obrazovce, říkal jsem si, že to je zas o level jinde než na EVL’s Prague. A to se potvrdilo. Soutěž měla skvělý podkres, průběh i vyvrcholení, nikde se nic nezadrhlo a všechno šlapalo, jak mělo. Jediné, co trošku způsobovalo potíže, bylo divočení Extrifitu na EXPU Olympie, neboť to probíhalo v podstatě v jedné „místnosti“. A Extrifit, jak je jeho zvykem, je prostě vidět a slyšet. Na druhou stranu nás potěšily pochvalné ohlasy jak ze strany diváků, tak samotných pořadatelů. A pokud se s nimi domluvíme na trochu lepším skloubení programu, na podzimním EVL’s Prague se máte ze strany Extrifitu na co těšit. To vím už teď. Tak doufám, že se zase uvidíme.