Obyčejné letní psaní... O jídle a pohybu.

Obyčejné letní psaní... O jídle a pohybu.

Pavel Vacek | 23. 07. 2018

Pokud máte neodbytný pocit při sledování nejrůznějších médií, web Extrifit nevyjímaje, že už jste to někdy někde četli, nebo viděli, nelze vám upřít dobrý postřeh. Extrifit se nijak neodlišuje od dramaturgie České televize, vyjma toho, že nám nechodí peníze za nic, a tak jen oprašuju staré fláky a dávám jim nové pozlátko. Léto na mě totiž udeřilo plnou silou a než bych vymýšlel třeskutě vtipné články se špetkou nějaké té kulturistické moudrosti a okořeněné nezbytnou radou napomáhající vašemu progresu, raději se válím na lehátku poblíž naleziště nějaké té větší či menší louže a nechám do sebe bodat sluneční paprsky. Ale fakt je ten, že přece jen sem tam zapřemýšlím, co a o čem bych měl zase psát. Leč, bohužel, nenapadá mě lautr nic. Ale aspoň už konečně chápu ekonomy, kteří tvrdí, že je nesmysl, aby Italové, Řekové a Španělé s Portugalci se svým letním pracovním tempem sdíleli stejnou měnu jako Němci. Takže tu teď z lenosti totálně vařím z vody a budu doufat, že se dostaneme k nějaké té pointě.

Ale je taky dost dobře možné, že pointa se konat nebude. Vždyť, jak se říká, i cesta může být cíl a v kulturistice, kde je cílem vybudování ideálního těla dle vkusu jednotlivého cvičence, je ten cíl vždycky v nedohlednu. Počítám, že i Ronnie Coleman se při převzetí další a další sošky Eugena Sandowa říkal, že příště to už bude zase lepší a větší… Já si zase říkám, že příští rok bych mohl ušetřit víc korun, abych se na starý kolena odstěhoval někam, kde je takhle pěkně pořád. Miluju totiž léto, ačkoliv je to období, kdy se ze zažitého kulturistického stereotypu odchýlím asi nejvíc. Dietní prohřešky jsou na denním pořádku a moje skladba suplementů se radikálně liší. Na snídani si dám víc pečiva jak obvykle, protože si klidně dojdu pro čerstvé, což se v následujícím ¾ roku v plískanicích už nestane, přidám si víc ovoce, neboť si díky lepší dostupnosti už nemusíte brát hypotéku na dvě kuličky vína a tři jahody. Bez svačinek Break si den už ani neumím představit a takový mangový Break s mlékem a nakrájenou broskví, hmmm, panečku, to je normální lehký letní pamlsek.

A co teprve takhle High80 v nějaké ovocné příchuti, rozmixovaný s hrstí jahod v mléce a s kostkami ledu? Bohajeho…, milkshake od mekáče proti tomu chutná jak rozmočená zubní pasta. Protein Caffe u bazénku? Znáte něco lepšího než si dopřávat proteiny v ledové kávě, ležérně je cucat brčkem a kochat se výhledem na krajinu, nebo ještě líp na něčí pěkný zadek. Nebo jiný kousek těla dle preference pozorovatele a poslouchat při tom nějaký ten letní song? Na světě je v tu chvíli tuze krásně a podobných okamžiků v životě moc není. Pokud se tedy nejmenujete Dan Bilzerian, nebo někdo jemu podobný a vaší hlavní náplní dne je rozhazovat kolem sebe rodinný majetek.

Akorát bych po tom všem, co jsem teď napsal, měl slyšet růst svou podkožní vrstvu sádla a inzulin by mi měl lítat jak na centrifuze. Což by nebylo to nejhorší, neboť by mě mělo mléko zahlenit tak, že bych ucpal všechny odsávačky rýmy v okruhu 100 kilometrů. A až bych se z toho dostal, sesypala by se na mě tlupa nadšenců do pití proteinu, kteří by mě zlynčovali za to, že jsem si rozmíchal tento drahocenný prášek v mléce. Což je svatokrádež a rouhání a pokud by to nebyl High, ale dokonce Hydro, trestem by nebyl pouze veřejný lynč, nýbrž vcelku jistá vidina kulky do týlu.

Jenže nic z toho se neděje. Vlastně bych měl říct, že mám lepší formu než v jiném období roku. A měl bych ji ještě lepší, kdybych dokázal odolat těm kilům zmrzliny. Což se bohužel taky nestane. Možná je to tím, že přes léto taky trávím mnohem míň času na sociálních sítích a tak si nepřečtu, co všechno bych neměl jíst, protože mě to minimálně zabije, nebo aspoň fyzicky zničí, a že cukr z ovoce je něco jako neutronová bomba. Nedozvím se ani, že když nebudu jíst BIO, že se z mých vnitřností udělá chemická skládka. Nebudu vědět, že slepicím bohužel nepřikládají regenerační zábaly za krk, když mi zrovna kadí vejce a tak nemám šanci přejít na veganskou stranu barikády. Největší riziko je ale v tom, že nebudu mít šajnu, že ten chutný kousek čerstvého pečiva obsahuje lepek, který mi nejdříve do konce prázdnin zničí imunitu, načež mě stihne demence, takže si budu slintat na triko až se s vámi budu bavit na Evl’s Prague. A když nic z toho nevím, nemusím si ničím z toho stresovat. 

Kdysi dávno jsem přirovnal svůj vztah k facebooku ke vztahu hovnocucaře k jeho hovnohadici a od té doby mě nic trefnějšího nenapadlo. Stejně jako on potřebuje tu hadici k vydělávání korun, tak i já potřebuju tu síť a v obou případech z toho většinou nic povznášejícího netryská. Dnes a denně jsme doslova zavalení informacemi, co nemůžeme, co nám škodí, co nám ubližuje, jaké rizika jsou kolem nás, kde nás co přejede, kdo nás zabije, na co umřeme a kdy. Šokující titulek prodává, zdravý rozum už ne. Je třeba vymýšlet nové hrozby, abychom mohli vzápětí přijít s novou a zaručenou dietou a revolučním produktem. Vůbec netuším, kde se vzala ta všeobecná hysterie kolem lepku, Bio potravin, laktózy, ketodiet, veganství a podobných divočin, mnohdy hnaných až do samotných extrémů, ale vím, že toho na mě každý den vyskočí tuna.

Jak to, že to je až teď? Copak se housky pečou z jiné mouky než dřív? Já totiž neznám žádného spolužáka, který by v dětství trpěl celiakií. Což je dobře, protože by k sobě neměl alergického kámoše s laktózovou intolerancí. Dnes neuplyne týden, kdyby se mě někdo neptal, kolik je v proteinech laktózy a jestli jsou naše produkty bez lepku. Nechci nijak chytračit, ani to zlehčovat, ale myslím si, že drtivá většina, která se toho obává, žádnou alergii nemá. Každopádně však na získání intolerance usilovně pracuje, neboť když se něčemu důsledně vyhýbáte, později už to budete zpracovávat jen stěží. Vím, o čem mluvím, neboť jsem nikdy neholdoval tuku. Kostka másla mi vydrží přibližně 15 let. Takže když si dám dnes nějaký tučnější pokrm, nejpozději do 30 minut vyslídím nejbližší wc i kdyby mělo být na jiné planetě.

Možná, že to je právě léto, které nám ukazuje cestu k ideálnímu zdravému fitness stylu. Vyvážená potrava s přirozeně vyskytujícími se vitaminy v ovoci a připravená z čerstvých surovin. Spousta pohybu, žádné extrémy a psychika, která je zaměstnaná reálnými zážitky a příjemnými stimuly, a ne sledováním životů druhých, je to, co vám napomůže k lepší formě než extrémní jídelníčky plných módních trendů. A možná je to léto, které vám připomene tu nejzákladnější pravdu všech diet, kterou je jednoduchá rovnice o tom, kterak menší příjem kalorií oproti většímu výdeji způsobí, že se vaše faldy začnou povážlivě tenčit. Takže až se budete zase půl dne cachtat v moři, klidně si tu zmrzku dejte..

Komentáře: