Noro Zajac- Chci lidem něco dát

Noro Zajac je jedním z těch, kteří se rozhodli odemknout soutěžní sezónu roku 2016 účastí na Arnold Classic USA. Proč se rozhodl soutěžit v Americe a co si myslí o mediálním fitness světě, se dočtete v následujícím rozhovoru.

Ahoj Noro, my tu spolu sedíme při příležitosti sepsání nové sponzorské smlouvy se značkou Extrifit, ale to právě možná bude mnoho čtenářů mást. Tebe přeci v barvách Extrifitu již delší dobu vídají. Jak to tedy je?

Já jsem doposud byl v týmu Extrifitslovakia, což je distributor značky Extrifit pro slovenský trh. A ten měl svůj vlastní tým, kde jsem byl já a Timea Trajteľová. Smlouva mi vypršela a potom přišla nabídka přímo od Extrifitu, na moje poměry velmi lukrativní. Za to jsem nevýslovně rád, protože i když jsem byl v Extrifitslovakia teamu, v koutku duše jsem si tajně přál dostat se do toho pomyslného áčka po bok Vojty Koritenského, Milana Obořila, Tomáše Kašpara a Slavoje Bednáře a dalších… K těm jsem se chtěl vždy řadit, protože člověk má mířit co nejvýše, bez ohledu na to, jak hodně jsem byl spokojený u slovenského teamu. Zároveň se mi v českém teamu otevírají větší možnosti marketingového vzrůstu a reklamy. V dnešní době je fajn, že člověk dostane nějaké doplňky, nějakou podporu, ale málokterý sponzor dokáže vypomoci i v rámci osobní reklamy. Většinou si promo sportovci dělají sami, ale u Extrifitu je to jiné. Ten je v práci se sportovci absolutní špička.

Takže to, že jsi medializován, je pro tebe velkým benefitem?

Ano, nepochybně. Navíc, každý sportovec by si měl vážit svých fanoušků, protože až je mít nebude, proč by se měl snažit? Na co já se budu chlubit s formou, výsledky, proč bych předával zkušenosti, když by to nikdo nesledoval? Takže teď, když se mi rozšíří portfolio fanoušků, bude to mít pro mě přínos v tom, že mě to bude víc motivovat, víc mě to bude bavit a v neposlední řadě mi to pomůže i v práci, když se živím jako osobní trenér.

Dnes je to samá fanpage, samý fanoušek a lajk, jak se dá taková záležitost využít finančně?

Je důležité, co jim chci dávat a nabízet. Pokud budu prezentovat pouze sebe, svoje selfíčka, to jak cvičím, kolik jsem vytlačil, co jsem snědl, tak to je fajn, ale širokou veřejnost to podle mě nezajímá. Ta si z toho vůbec nic neodnese. Je třeba jim něco dát. Nějaký poznatek, nějaký tip na řešení jejich problémů. Pak už je to pro ně zajímavé. A v tom vidím já cíl své fanpage. Druhá věc je ta, že by si měl každý uvědomit to, na jakém výkonnostním a znalostním stupni je. Či vůbec má na to, něco nabízet. Dnes je to častokrát tak, a to především u děvčat ale i kluků, že cvičí měsíc, udělají si fanpage, očekává, že se o něj přetrhnou sponzoři a bude točit od rána do večera videa. Ale když není co nabídnout, těžko může být profit.

V tom případě mě v kontextu toho, co jsi řekl, zajímá tvůj pohled na Youtubery, kteří cvičí, hodně povídají, hodně radí, ale výkonnost není bůhvíjaká. Přesto mají sledovanost, mnohdy násobně větší, než ti výkonnostně vzdálenější borci. Proč si myslíš, že to je tak přitažlivé pro diváky?

No, jsou jiní. Nejsou divákům vzdálení, ale upřímně nemůžu říct, že by mi to nevadilo. Vadí mi trochu to, když má někdo popularitu, ale neodsoutěžil nic. No ale prostě se umí prodat no, to se nedá nic dělat. Prostě těm lidem dokáží nabídnout něco jiného, co nedokáží nabídnout soutěžní kulturisté. Ale i od takových je třeba brát si příklad. Každopádně, pokud chce někdo vydělávat na You Tube, musí denně, alespoň krátce na tom pracovat. A možná, že když je nezatěžují diety, závody, stresy, tak prostě mají víc času a anergie věnovat se natáčení. Ale i já to sleduji. Třeba teď jsem koukal na jednoho Američana, co natáčí jenom Cheat day, není to kulturista, ale točí, co dokáže za den sežrat. Má to obrovskou sledovanost, co to člověku dá, to nevím, ale zasměješ se u toho. A o to jde.

No možná že se ani nechtějí nic dozvědět, že se diváci chtějí jenom bavit. Máš nějaký svůj oblíbený kanál, nebo Youtubera?

Rád se koukám na práci Swagliftu, jak on to dělá, jaké vybírá téma atd.. Třeba to video, kde závodil Milan Obořil s Jakubem Procházkou, hodně kritizovali, že to je převzatá německá kopie, ale to je úplně jedno. Zkrátka je to super pecka a strašně rád bych se třeba já něčeho takového rád zúčastnil. Je to adrenalin, je to napínavé a taky trochu sranda.

Igor Kopček tě na svém portálu vyhlásil v respektovaném bodovaném žebříčku na druhém místě coby nejúspěšnější závodník Slovenska. Potěšilo tě to?

Popravdě jsem z toho byl úplně nadšený. East labs má podrobně rozepsaný bodovací systém jednotlivých soutěžích, kde závodníci sbírají body podle umístění na soutěži. Já nasbíral o čtyři body méně než vítěz Petr Kováč a bylo to pro mě obrovským impulsem pro další sezónu.

Sezona se už blíží, kam se tedy chystáš?

Všechny soutěže ještě nemám přesně naplánované. Pro mě je momentálně důležitý termín 3.-6. Března, kdy se koná Arnold Classic v americkém Columbusu v Ohiu.

Proč tam chceš závodit?

Amerika byla odjakživa mým snem. Několik roků to omýlám, že se tam chci podívat, že se tam chci dostat a třeba se tam jednou v budoucnu i přestěhovat. Já samozřejmě nevím, co mě tam čeká, jsem si ale naprosto jistý, že nikomu brada nespadne, když se tam objeví Norbert Zajac.  Jak píše Arnold ve své knize Total Recall, že vždy cítil, že Amerika je pro něj místo, kde by se mohl nadále zlepšovat, kde by se mohl realizovat, že cítil, že je stvořený pro Ameriku. Já nevím, jestli jsem si tu myšlenku vsugeroval, nebo parafrázoval na sebe, ale toto myšlení mám i já. A rozhodně nečekám, že by to mohlo být jednoduché, to určitě ne.

A nebylo by jednodušší tam rovnou odjet nějak pracovat, než závodit?

Myslím, že člověk tam potřebuje mít alespoň na pár dní někoho, kdo mu dá informace a nechá ho u sebe přespat, aby se mohl co nejrychleji postavit na nohy. Druhá věc je pracovní vízum atd.. To je složité, navíc to jsou věci, do kterých v tuto chvíli ani pořádně nevidím. Takže zatím tam pojedu v rámci soutěže, pokusím se o co nejlepší výsledek a tamto trochu odsunu jako další ze snů, na kterých budu pracovat.

Já okolo toho kroužím z důvodu, že dnes, když je skutečně velmi mnoho zajímavých soutěží na našem kontinentu, viz. Např. Arnol Classic Europe, Diamonds Cup u vás na Slovensku, Olympia Am. v Praze atd.., tak dávat víc jak 60 tisíc na cestu na Arnold Classic USA, mi přijde jako drahý špás.

Každý, kdo tam závodil, mi potvrdil, že Arnold Classic v Americe, je ten pravý, nefalšovaný Arnold Classic. Toto mi bylo několikrát řečeno a já na základě toho si to chci ochutnat a zkusit závodit mimo Evropu. Navíc jsem nikdy mimo Evropu ještě nebyl.

V jaké kategorii budeš závodit?

To teď nemůžu říct. Když budu mít na prach 84 kg, stahovat to nebudu, ale když budu mít 82 kg, pokusím se to stáhnout do 80 kg a pak to trochu nacukrovat.

A po Arnoldovi bude co?

To v tuhle chvíli neví. Velmi taky záleží na tom, jaký bude výsledek na Arnoldu.

Dobře Noro. Tak ať se ti daří na soutěži.