&nsbp;
Nejdřív zajistím světový mír a pak se mrknem na to lepší rozhodování.

Nejdřív zajistím světový mír a pak se mrknem na to lepší rozhodování.

Pavel Vacek | 05. 06. 2018

Tak jsem se byl v sobotu podívat na tu akci Nabersvaly a teď tu smolím stížnost, páč v rozporu s tím, co název sliboval, já nenabral ani deko. Zato mi tam bylo několikrát řečeno, že jsem skvělej pisálek a párkrát i že geniální. A protože jsem mentálně pořád něco jako mládež, stejně jako ty vystavovaní fitnesssuperstáři, kteří byli zahrnuti obdobnými komplimenty, hodlám tomu uvěřit. Stejně jako ty vystavované hvězdy možná věří, že čím víc palců, tím víc borec. A tak jsem se rozhodl, že tentokrát napíšu skutečně něco hluboce geniálně ambiciózního, co dalece přesahuje svět fitness. Hodlám vám představit myšlenku zajišťující světový mír a zacílit tím na Nobelovku. Tedy, ehmm, vlastně ten nápad ukradnu jednomu anglickému novináři a budu doufat, že se na to nepřijde. Prostě tak, jak to v Čechách obvykle děláme… A teď o co jde? Asi si ještě pamatujete toho magora, co vynikal především tím, že jeho IQ dosahovalo záporných hodnot, což se bohužel projevilo ve vztahu k jeho nebohému štěněti. Přišlo mi asi stopadesát petic, které požadovaly trhání nehtů na všech končetinách a deset let nucených prací k tomu v té nejmírnější verzi a darování jeho tělesné schránky pro výzkum nejšílenějších sexuálních deviací v té nejtvrdší variantě. Zároveň se objevily další videa nejrůznějších pošuků a od té doby voláme URNU pokaždé, když někdo postne na facebook video, že na balkóně štěká pes. A jak se tak zdá, takový přístup k němým tvářím panuje celosvětově. Tedy mimo Asii, kde si ještě pořád můžete objednat smaženého Alíka k obědu. Zaráží mě ale jiná věc. Občas se taky objeví videa, kde jsou děcka na cimprcampr a zasypaná v hromadách suti, ale petice  nikdy nikde. Vlastně jedinou naší reakcí bývá zívnutí a přepnutí na veselejší video s klouzáním po banánové slupce. A tak si říkám, že kdyby na Blízkém Východě vysadili pár štěňátek a šmejkli po nich kamerou pokaždé, když jedna ze stran spustí ty rachejtle, možná by se pan Asad, Putin a Trump vzápětí dočkaly záplavy dopisů plných planoucího hněvu a zaskočeni silnou celosvětovou reakcí by došli k dohodě. Páč bombardovat malé pudlíky, to už je pánové dost přes čáru. Ptáte se, co to má společného s fitness a kulturistikou? Vůbec nic. Ale když mohl dostat Nobelovku Obama za jeden projev, tohle by mohlo vyjít taky a já bych si mohl koupit jeden z exponátů ze stánku na tom Nabersvaly, který mě svým sortimentem zaujal zdaleka nejvíc…

… No ale když už jsem u těch geniálních nápadů, přidám další, tentokrát už z oblasti fitness. A zaskočím tím kompletní vedení federace IFBB, které usilovně přemýšlí, jak docílit toho, abychom měli devět šampionů z deseti závodníků. Na to konto přichází co chvíli s novými kategoriemi, aby si mohl někdo, kdo si zajde do fitka v pondělí a ve čtvrtek, vybrat kategorii, kde bude mít medaili. Takže zatímco dřív byla mentalita taková, že jste makali, zvedaly se činky a tahaly se kladky, pak jste se postavili na pódium a hele, tohle jsem na sebe nabalil, takhle jsem to vydietil, tak mi teď řekněte, jestli jsem dobrej, dneska je to jinak. Zvedáte a taháte a dietíte a pak dloouuho špekulujete. Jsem moc hezký na to, být kulturistou, zkusíme ty fyzíky. Ale trochu kulturista jsem, akorát že beznožka, tak dáme ty svalnatější fyzíky. Na druhou stranu, ty nohy zase nemám úplně z mimoně, ale moc mi nerostou kozy, a to ostatní vlastně taky ne, tak zkusím klasickou kulturistiku. Akorát ještě musím vykoumat, jestli budou ostatní větší v klasice kulturistice, nebo klasice fyzice. No, kdyžtak mrknu, kde je nejmíň lidí, že jo... Jako někde to cinknout musí, no ne? Jenže nemusí. A průser je na světě.

Rozhodčí jsou blbí, slepí a nerozumí tomu a ještě jsou podplacený. Protože já jsem dal na facebook svoji nejlepší pózu z porovnávání s tím, že si mají všichni udělat obrázek sami a tady Pepa s Máňou a taky Tonda, co byl jednou na závodech, takže tomu rozumí, píšou, že jsem jasně první!!!  Takže přicházím s dalším geniálním plánem. Svaz vypíše na nějaké datum termín závodů, vy si hodíte na profily svoje fotky a když vám tam napíše pět lidí, že jste jasnej vítěz, Bureš, to je teď prezident, vám pošle medaili a hodí autogram na diplom. A když vám tam napíše aspoň 10 lidí, že jste evidentně IFBB Next Pro, přepošle se to rovnou Manionovi a třeba odpoví s předtištěným kontraktem na Olympii. Na fotce nikdo nepozná, že váš projev je ve skutečnosti jak herecká etuda na téma křížence slintavky a kulhavky a všichni budou spokojení. Budeme mít hromadu Mistrů republiky, kteří budou mít úžasný pocit, že je konečně někdo spravedlivě ohodnotil a těm pokornějším troubům pošlem stříbrný medaile. A obrázek. Nemůžou bejt všichni první, že jo… Akorát mám tušení, že to nevyjde ani s jedním nápadem a jak v tom prvním, tak v tom druhém případě budou lajky asi málo platný…

Takže nezbyde zase nic jiného než se pokusit o změnu v realitě. Což v tom prvním případě znamená, že si někdo mohl rozpomenout na pana Wintona a poskytnout útočiště všem capartům z té nešťastné oblasti, leč tím nemyslím ty „15ti leté“ chlapce s plnovousy. A v tom druhém se pokusit o to, aby rozhodování na soutěžích bylo trochu čitelnější. Třeba letos jsem se na jedné soutěži taky trochu rozčiloval a s touto nelibostí jsem se svěřil kolegům ze Svazu. A víte, co jsem zjistil? Že nemáme rozhodčí. Resp. máme jich málo. Blbý, co? A žádná rozhodcárna, kam můžete přijít a nakoupit ty nejkvalitnější kousky neexistuje. Došly, nejsou lidi. V současnosti je zhruba 35 rozhodčích. Na první pohled dost. Na druhý ani trochu. Potřebujete jich 5+1 za stolík, jednoho na podium. Soutěže jsou každý týden, navíc jak v sobotu, tak v neděli, a ne každý chce strávit víkend ježděním sem a tam přes republiku a být tam od prezentace do vyhlášení toho nejposlednějšího závodníka. Při všech těch kategoriích by nebylo od věci se taky občas prostřídat, protože by mě vážně zajímalo, jestli ti, co nejvíc nadávají na rozhodování, taky dokáží udržet 100% pozornost po několik hodin zíráním na naleštěná těla, mnohdy podobná jak vejce vejci? Dost často tedy bez vajec. A to všechno zadara. Takže jsou mezi rozhodčími kvalitativní rozdíly? Tak o tom nepochybujte. Ale v současnosti jsou prostě potřeba i rozhodčí, kteří to zase tak moc neprožívají. 

Takže pokud se vám to nelíbí, na facebooku zmůžete leda tak velký prd. Ledaže by vám šlo primárně o to, aby vám virtuální přátelé foukali bolístku na vašem pošramoceném egu. Zároveň tu je hromada lidí, kteří sledují trendy, kteří mají v merku postavy všech šampionů ze všech kategorií, jezdí pravidelně na soutěže a baví je to. Právě ty by Svaz potřeboval jako sůl. A mnohem víc než Werich v té pohádce. Takže by bylo fajn, kdyby se zjevily nějaké pohádkové Mařenky a rozhodovaly by ženské kategorie, aby si páni rozhodčí mohli odfrknout a zároveň nemuset plavat proti proudu vyplavených hormonů. Bylo by skvělé, objevit mladší kluky, co sledují fyzíkotrendy, neb starší páni jako jsem já se předsudků zbavují ztěžka. Bylo by zkrátka perfektní, přivést novou, mladou krev. A abych nekázal vodu a nebyl při tom sklepmistrem, dodám, že já už praktickou část zkoušek mám za sebou. Ale uznejte sami, že pokud bych ještě seděl v porotě, to už by bylo na hodně lidí dost silné kafčo. I kdyby za Extrifit Club nastoupil Big Ramy, musel by pak poslouchat kydy o tom, že byl z klubu od sponzora svazu, papaláše a teď ještě rozhodčího, a to bych nechtěl žádnému našemu členu udělat. Ale věřím, že mnoho z vás si teď řeklo, tak jo, já si to teda udělám (ty zkoušky myslím), nebudu si plácat játra na facebooku nadarmo. A pokud to tak skutečně je, není nic jednoduššího než napsat na mail Martinovi Loudovi, který má rozhodčí na starosti a zeptat se ho, co a jak. Mail je tady: martin.louda@skfcr.cz a začít dělat zkoušky můžete s první podzimní soutěží. Tak hurá do toho a půl rozhodcovského saka je hotovo.

Komentáře: