Nedělejte z diety zbytečnou vědu...

Autor: Pavel Vacek

Dnešní diety jsou skutečně nebe a dudy s porovnáním oproti letům minulým. Máme miliardu dochucovadel, další dvě miliardy dietních jídel k dispozici a dietní sushi dnes dělá Neumym Šesky na každém rohu, takže vás nemusí trápit, když si doma zapomenete krabičku s jídlem. Osobní trenéři se předhánějí v teoriích, který dietní postup je ten nejlepší a na webech najdete analýzy vlivu poslední molekuly rýže na váš tukový polštář. A spalovačů tuku je dnes v nabídce tolik, že kdybyste si každý jeden objednali, DHL by u vás přistavilo kamion. Tohle všechno je fajn. A tohle všechno vytváří obrovský tlak na to, aby ta vaše dieta byla složitější než výpočet přistání rakety na Marsu.  A přitom to tak vůbec nemusí být.

Zrovna minulý týden se někdo pod fotkou Honzy Cahy podivoval nad tím, že jí v dietě ovoce. To by se prý nemělo, protože si někdo přečetl, že po fruktóze se tloustne rychlostí kynutého knedlíku. Částečně je to pravda. Vysoký obsah fruktózy je v ovocných džusech a slazených nápojích, od ochucených minerálek po Coca-Colu. Vyskytuje se ale také v jogurtech, pečivu, sušenkách, tyčinkách, ale i slaných krekrech a ve většině průmyslově vyráběných potravinách. Proč se do potravin přidává? Důvod je prostý. Kombinace výrazně nižší ceny a podstatně vyšší sladivosti, než by tomu bylo u cukru, snižuje náklady na výrobu potravin. Jenže my se tu bavíme o pár jabkách, ze kterých žádné riziko pro vaši dietu nečíhá.

Mléko, pečivo nebo ovoce v dietě nesmím…ale proč vlastně?

Naopak tu zase máme informace o tom, že musíte po tréninku doplňovat glykogen, protože vám to vystřelí inzulín, coby silný anabolický hormon, do oblak a vy rázem budete svalnatec. A tak tam jsou někteří experti schopní v dietě naládovat půl kila maltodextrinu, aby jim nespadly svaly a nějak to zapomenou počítat do celkového denního příjmu sacharidů, stejně tak jako bílkoviny z nápojů. No a samostatnou kapitolou jsou tzv. cheat days. Jistý smysl mají. Tělo dostane nový impuls, mysl si psychicky odpočine. A tak mnoha jedincům logika zavelela, že víc žrádla znamená větší impuls a větší psychickou vzpruhu. Z předem plánovaného kalorického navýšení v rámci celkového týdenního cyklu se stala soutěž, sněz co můžeš a až se z toho pobliješ, tak si přidej. Zkrátka, díky všem těm informacím, které nás obklopují se ta dieta častokrát vede ode zdi ke zdi, z extrému do extrému. A to často proto, že si lidé vycucávají informace, které se jim zrovna hodí, aniž by viděli celek. A tím celkem je jen jediný cíl. Lehce, nenásilně udržovat kalorický deficit a tím donutit tělo pálit vlastní zásoby tuku.

    

  Spousta lidí v pondělí svačí Tatranky a v úterý už drží superstriktní diety. Zbytečně. Každý člověk s inteligencí průměrného šimpanze ví, že po sladkém (cukru) a tučném se tloustne. Pro začátek úplně stačí, když vyřadíte ty největší prasárny. Prostě si nedáte tatarku, nemusíte si mazat na chleba máslo, neboť je dobrý i samotný třeba s Cottage sýrem, nebo dobrou šunkou. Všechno, co je sladké, zbytečně tučné a komplikované vyřaďte. Najeďte na dostatek nekomplikovaného jídla jako je rýže s masem, brambory s masem, nějaké ty mléčné výrobky typu tvaroh, vejce, nízkotučné jogurty apod… Že to maso je bez omáčky? No to asi je. Buď si na něj nakydáš nějakou bezkalorickou kari/barbeque/chilli, sweetandsour atd.. kejdu, které najdeš na fitness webech, nebo se holt musíš smířit s tím, že buď ti bude klouzat maso do krku a budeš vypadat jak vorvaň, nebo zapojíš i dásně a zuby. Pokud máte nutkavou potřebu sladit si kafe, slaďte umělým sladidlem. Nicméně, dopřejte si tohoto jídla dostatek bez zbytečných kalorických výkyvů. 90% běžné populace udělá s tím udělá obrovské výsledky. Bohatě stačí, když bude konzumovat potraviny s procentem tuku do 10%. A přečíst si na etiketě, že má něco míň jak 10 gramů tuku na 100 gramů potraviny, by mohl zvládnout každý.

  

V téhle fázi j  sem já osobně už na nějakých 90% soutěžní formy. Pouhým hlídáním minima tuku, které se poté snažím ještě více snížit. Je mi pak jedno, že si dám dvě nebo tři jablka, jestli budu čerpat sacharidy z rýže, pečiva, těstovin nebo zda je budu počítat z mého milovaného Breaku. Neřeším, jaký má co Glykemický Index, jestli je lepší jíst sacharidy v 10:45, nebo až v 10:52. Dám si je klidně i v deset večer.  Myslím, že je to fuk. Ano, nemám moc tuku ve stravě, ale zase je ta moje strava relativně pestrá. A proč nedávám tuk, když se to podle nejnovějších trendů dělat má? No, protože to prostě neumím ohlídat. Jsem ze staré školy, kdy se diety jely bez tuku. Nerozumím, proč bych měl baštit v dietě burákové máslo, když je to kalorická bomba. No a dál už je to v závislosti na formě jenom klasika v podobě ubírání jídla. I v tom se dělá věda. Lidé všelijak špekulují, jak to vymyslet, aby ta dieta byla příjemná a zároveň mít papírovou pokožku. To ale bohužel nejde dohromady. Soutěžní vyrýsování je pro tělo diskomfortní stav, ke kterému vede jenom diskomfortní cesta. Někdo ji snáší lépe, jiný hůře, ale bez kalorického deficitu to jinak udělat nejde. I bílkoviny mají kalorie. Dokonce stejně jako ty sacharidy. Na udržení svalové hmoty vám postačí i gram na kilo, ne 4-5, jak si někteří myslí a pak se diví, že to nejde dolů….

Zkrátka, dieta je matematika z druhý třídy, to jen někteří v tom hledají rovnice jak z Teorie velkého třesku. Není se pak čemu divit, že se v půlce zamotají a ztratí směr a chuť pokračovat...