(Ne)zázračné doplňky- GAINERY

 
„Dobrý den, měl bych na vás otázku. Co mám dělat, abych přibral? Jím hodně, dneska jsem sice nestihl snídani, ale ke svačině jsem měl ve škole dva rohlíky se salámem, pak brambory s trochou masa v jídelně, pak jsem si dal jogurt…….“

Už ani nevím, kolikrát jsem podobnou věc slyšel, ale vím naprosto jistě, že pokud by mi někdo dal 100 korun pokaždé, když mi nastíní podobný problém, raketově bych povýšil do vyšší vrstvy společnosti. Mezi pány v kravatě a saku.  Nevím, jak často to lze opakovat, ale nezbývá nic jiného než znova říct: „Hele kámo, po tomhle prostě nepřibereš, ani kdybys stál u toho na hlavě“ (Jako by to mělo mít nějakou souvislost) Vždyť chlapi, vemte rozum do hrsti, po čem byste měli vlastně přibrat?

Ale přesto jsem se to jal prozkoumat. Jelikož jsem od kulturistických ambic již částečně oproštěn, nachází se v mojí spíži inkriminované potraviny typu rohlík a dokonce i salám. Sic je to poměrně kvalitní šunka, pokusím se jí pro naše potřeby devalvovat na nějaký kuřecí nářez. Vzal jsem tedy 2 kolečka salámu, která spolehlivě zakryla styčnou plochu rohlíku, dal ji na mojí kuchyňskou váhu, která má svá nejlepší léta již za sebou a zaznamenal jsem…nic. Ručička zřejmě zaujala stávkovou pohotovost, neb její vychýlení bylo vskutku minimální. Velmi stydlivé, řekl bych. Uvážíme-li, že kvalita levných salámů není zrovna oslnivá, nutriční hodnoty potřebné k růstu jsou tedy zanedbatelné. To rohlík, to už je jiný kabrňák. Vyhledal jsem si ho v tabulce. V tabulce nutričních hodnot, o jejíž existenci byste měli mít rozhodně alespoň mlhavé povědomí. Tak tedy rohlík, zvoucí se obyčejný, má v průměru 3,5 g bílkoviny, 25 gramů sacharidů a nějaký ten tuk. To vše na 100 gramů. Na tyhle oslnivá čísla se v pohodě dostaneme, když sníme ty rohlíky dva. A ještě kousek od souseda v lavici. Průměrný rohlík má totiž nějakých 40 gramů. Takže co? Ta svačina, která je celkem běžnou výbavou většiny studentů, a která by měla zajistit onen růst, vám zajistí leda prd. A to často doslova. Rohlík s čímkoliv je přesně tou potravinou, která ve vás vzbudí pocit sytosti, plnosti, ale ve finále vám moc kulturistických benefitů nenabídne.

Takže co dělat teď? V prvním a ideálním případě je nutné si navařit s sebou do školy rýži, pokud možno s masem, pokud nemáte prachy, udělejte rýži třeba se sójovými boby, nebo aspoň na sladko. Po otevření krabičky ve třídě vám to sice první místo v soutěži popularity určitě nezíská, ale je to milionkrát lepší, než ten rohlík se salámem, často pochybné kvality. A pravděpodobně vás to přijde na podobné peníze. Tenhle odstavec zdůrazňuji, pro všechny křiklouny, kteří v diskusi pod článkem budou mít tendenci psát, že učím mladé kluky pouze na proteiny a gainery. Protože k tomu se dostaneme vzápětí.

Každý totiž není úplně zapálený chasník/svalovec s vidinou sošky Sandowa na krbu, tak, jak je míval vystavené Lee Haney. A taky, buďme k sobě upřímní, jsou naši mladí poněkud zhýčkaní dobou a všelijakými moderními vymoženostmi. Tak to prostě je. Můžeme se rozčilovat, kritizovat to, mít na to svůj názor, ale to je asi tak všechno. Přesto by tito mladí chtěli přibrat a zvýšit svojí hmotnost, aby nebyli ve svém okolí za třasořitky. A právě proto tady nabízím řešení jednodušší, pohodlnější a komfortnější, přestože si myslím, že výše zmíněná krabičková metoda je nepochybně lepší. Ale je to opruz, co si budeme povídat.  
A tím jednodušším řešením jsou prostě gainery. Noste s sebou do školy šejkr a dávku gaineru. Je to jednoduché a rychlé na konzumaci. A vodu ve škole snad máte. Ke svačině, která pravděpodobně za moc nestojí, jakkoli je to třeba velká delikatesa, si přimíchejte ve škole gainer. Přimíchejte si ho třeba i k tomu obědu, udělejte si z toho výživné kakavíčko, prostě cpěte do sebe sacharidy horem spodem. A proč? Protože to je jednoduše jediný způsob, jak přibrat.

Přibírání je čistě matematická záležitost. Jednoduchá přímá úměra. Čím více kalorií přijmeš, tím větší šance, že přibereš. Pokud jíš jako to je popsánu v úvodu, nepřibereš nic. Ty potřebuješ živiny. Cukry, bílkoviny, tuky a kalorie. A tvrdý a především těžký trénink s velkým počtem vícekloubových cviků, který to všechno nakopne a bude stimulovat organismus k zesílení. A tím pádem k přibrání váhy. Ale musí mít z čeho brát.

Přibrat může každý. Pokud netrpíte nějakou závažnou poruchou metabolismu, přiberete. Přibral by i Vojta Dyk, kdyby chtěl. Jenom k tomu musíte přistupovat úplně stejně, jako obézní lidé k dietě. To znamená, prostřednictvím vůle a odhodlání. Jenom naopak. Zatímco obézní lidé musí zmobilizovat své morální vlastnosti k tomu, aby se vyhnuli nadbytku jídla, vy musíte udělat totéž s nedostatkem živin. Vy nesmíte mít hlad, nesmíte mít málo jídla, nesmíte mít jídlo, které vám zaplácá žaludek a nutriční hodnota je malá. Jinak řečeno, vy musíte žrát. Pořád a hodně. Musíte mít minimálně 5-6 gramů sacharidů na kilo váhy.  Spousta lidí, se teď pousměje a řekne si, kéž bych měl tyhle starosti, ale nenechte se mýlit, pro ektomorfa je to skutečná dřina. Naopak dieta, vybudování valchy na břichu, nebo předsoutěžní příprava je proti tomu úplná pohodička. Věřte, že vím, o čem mluvím.
S tím souvisí i otázka dávkování gaineru. Kdy a kolik. Správná odpověď zní kdykoliv a hodně. Záleží na tom, kolik a jak rychle chcete přibrat. Ale to ještě neznamená, že když spořádáte tříkilovku G15 za dva dny, že přiberete. To spíš budete mít nejdražší trus na světě. Ale dát si odměrku gaineru s každým jídlem, nebo si dát dvě, třeba právě v čase když jste ve škole, to už řešením je.

Zaplaťpánbu, gainery nejsou zase až tak drahá záležitost. Tedy alespoň v porovnání s proteiny. Proto tedy pokud vážíte 60, 70, 75 kilo, váš rozpočet je napjatý a vy chcete především navýšit hmotnost, nedělejte si hlavu s tím, že balení proteinů (protože po bílkovinách to roste) přesahuje váš plánovaný rozpočet. Sáhněte po gaineru. Vyjde vás levněji a pro váš účel vám poslouží stejně tak dobře, ne-li ještě lépe.