Návod na spozoring

Tohle téma, které je doménou především mladších kluků, nosím v hlavě už několik týdnů. Vlastně od doby, kdy jsme navštívili s Extrifit teamem soustředění talentované mládeže. Jde o sponzoring. Na jednu stranu cítím, a od mých stejně starých kolegů vím, že smýšlejí podobně, potřebu se k tomuto tématu vyjádřit, na druhou se chci vyvarovat toho, že budu označen za páprdu, co má jenom blbý kecy. Je to vážně složitá myšlenka, kterou je třeba nějak smysluplně uchopit, aby se snad nikdo neurazil nebo tak něco.  Takže o co vlastně jde? P1040864 – kopie – kopie Tím, jak pracuji pro stránky Extrifit, značky která se velmi výrazně angažuje v podpoře kulturistiky, tak se stále častěji setkávám s prosbou o přímluvu u majitele nebo přímo žádostí o sponzoring. To je samozřejmě v pořádku. Nevidím nejmenší problém v tom, proč se nezeptat, pokud máte alespoň nějaké minimální výsledky. A v tom je právě ten zádrhel. Výsledky. Výsledkem totiž není míněno to, že někdo cvičí. Ani to, že vám po třech letech narostly svaly. I když to je vážně skvělé! Přesto však se výsledkem myslí spíše nějaké umístění na soutěži. Nějaký skutečně výrazný počin. Samozřejmě i zde existují výjimky. Neoddiskutovatelný talent Vojty Koritenského se například nedal přehlédnout, byť za sebou neměl jediný start.  A to, že se spojení Extrifitu a Vojty neukázalo jako šlápnutí vedle, dokazují nesčetná vynikající umístění během jeho krátké soutěžní kariéry. Ale vraťme se zpět k mládežníkům. 297709_2541253100910_1541174580_3689357_1911007914_n.jpg
Mám za sebou jednu schůzku s mladým nadšencem, který mi říká, jak by strašně rád šel na závody, jak miluje kulturistiku nade vše, jak je to jeho život a že by chtěl být jednou profesionálem. Jedinou překážkou je prý absence sponzora a jestli bych se tedy nějak nepřimluvil u majitele Extrifitu, když už sponzorujeme ty kulturisty. Koukám na něj a nevěřím vlastním uším. Mladík oblečen v drahé mikině Gasp s dvojkovou oktávkou před fitkem a se čtyřkovým IPhonem na baru, mě tady žádá o přímluvu na sponzoring. Aby mohl na závody. A já se v duchu ptám proč? Proč chce tenhle kluk sponzora. A na co? Já to prostě nechápu.

Opravdoví šampioni, borci co skutečně milují kulturistiku, přece neřeší, jestli si koupí IPhone nebo doplňky. Nebo permici. Nebo jestli zainventují nějaké prostředky do přípravy na závody. To je přeci jasné jako facka. Vždycky u nich bude mít přednost kulturistika.

Kluci, co žerou kulturistiku na maximum, neřeší dilema, jestli mají dost peněz na značkové hadry nebo mít doma zásoby proteinu či masa. Ta priorita je jasně daná.

Jasně, rozumím tomu, že je fajnové mít dost peněz na obojí. Nikoho nebaví žít jako poustevník. Na druhou stranu pak ale není fér žádat někoho, aby financoval můj koníček.
Jsou to ale právě tito kulturističtí fanatici, kteří sbírají medaile na závodech. Jsou to právě ti kluci, kteří žijí spánkem, tréninkem a konzumací patřičných nutričních čísel. A s medailemi roste šance na získání sponzora. Přesto všechno se domnívám, že to ani jeden z nich nedělá pro nějaké hmotné výhody. Dělají to především pro sebe, pro svá vítězství. Pamatuji si velmi dobře, jak Petr Vaniš dlouhá léta jezdil Trabantem a žil skutečně velmi skromně. A i toho Trabanta si pořídil pouze proto, aby se dokázal dopravit do posilovny, která byla desítky kilometrů daleko. A nemusím snad dodávat, že výsledkem téhle píle, touhy a odříkání je účast na Mr. Olympia a přízeň sponzorů.

Častá námitka ale bývá, že pokud nebudu mít kvalitní zázemí, tak ty první nikdy nedoženu. Fajn, to platí možná tak u profi scény, ale u juniorské kategorie dost těžko. Tam jde především o přístup k dané věci. Jestli má někdo o 5 tisíc na přípravu víc, nebo míň, skutečně nehraje roli. 178087_180415362089609_1246220915_o
To, co hraje roli zcela zásadní, je váš přístup k dané věci. To znamená, že nebudete chlastat někde na párty nebo nedejbože na nějakém srazu, kde se vám snaží pomoci. Že nebudete spoléhat jen na to, co vám maminka navaří. Ne. Vy sami jste tvůrci vašeho budoucího úspěchu. Vy sami se musíte pídit po informacích, dbát na životosprávu a připravovat si krabičky s jídlem den co den. Vy sami se musíte rozhodnout, kam vrhnete svoje omezené finanční prostředky. Zdali to bude do dárků vaší přítelkyni, nebo do sebe a své touhy stát se co nejlepším kulturistou. Ta cesta je příšerně dlouhá a trnitá. Lemovaná nesčetnými zklamáními, ale je to právě ona cesta, která formuje váš charakter, vaši vůli a odhodlání.

A to je mimo jiné to, co mají potenciální sponzoři rádi. Svaly, osobnost, příběh. A jakou osobnost můžete nabídnout, když se budete chovat jako fňukny? Nemůžu na závody, protože nemám peníze….
Ne, vážně, takhle to nefunguje. Určitě jsou na závodech chasníci, kteří jsou povoláním synci, ale tihle týpci většinou stojí v pozdějších časech za prd, nebo často úplně skončí. Drtivá většina startovního pole má podobnou startovací čáru jako vy. Takže hurá do boje, získejte ostruhy, vybojujte medaile a vzbuďte respekt mezi soupeři. Pak se klidně hrdě přihlaste o pozornost nějaké suplementové firmy. 

Ale pozor! Je tady ještě jeden háček. Nástraha číhá v podobě internetu, facebooku a všelijakých diskusí. Na to vážně bacha. Spoustu lidí již přišlo o potenciální sponzory, když jejich morálka nevyhovovala kodexu dané firmy. Jen si vzpomeňte na Tigera Woodse o kolik přišel sponzorů a miliónů, když vyšla najevo jeho nesčetná nevěra. A v době internetu a googlu se najde všechno na všechny. To samé platí o diskusích. Můžete vypadat jako pánbůh, ale pokud se někde vyjadřujete jako dlaždič, tak je to pro mnoho lidí problém.

Cílem tohoto článku vás nebylo odradit od všelijakých žádostí, ale spíše vám ukázat, kudy vede cesta ke sponzoringu. Vydržte. Kulturistika není fotbal, kde se rozdávají peníze za nic. Ale ukažte jak velké je vaše odhodlání, dokažte všem, co ve vás je a pak už to půjde samo. A kdo ví, třeba se jednou i vy stanete sponzorovanými členy Extrifit Teamu.
dvd - obal - jpg.jpg