Nasadil jsem gumu. A hned to jde zase líp...

Všimli jste si, že parta chlápků ve středním věku v přítomnosti nějaké sličné dámy, či ztepilé dívky vždycky ožije a začne se předhánět v trapnosti svých vtípků? Samozřejmě patřím mezi ně. Jenže já jsem celkem velký fanoušek svého sebeztrapňování. O čemž svědčí jednak to, že provozuji soutěžní kulturistiku, což znamená obléknout si plavečky o ploše látky rovnající se oblečku panenky z limitované série Barbie-prostitutka a snažím se ukočírovat svou nervovou soustavu do pochybných pohybů volné sestavy. No a druhak o tom svědčí ten infantilní nadpis. Jenže fakt je ten, že odporová guma je poslední dobou můj kámoš a možná bych se mohl podělit o pár postřehů právě s mými kolegy z party středověkařů.

Věc se má tak, že odjakživa provádím dřepy co nejhlubší. Řiť mám hluboko pod úrovní lýtek v nejnižším bodě. To má sice za následek to, že jsem nikdy žádnou velkou váhu nezvedl, ale zase si myslím, že pro komlexní zatížení stehen je toto provedení fajn. A ačkoliv se to nezdá, mám takový pocit, že je i trochu přátelštější ke kolenům než provedení se stehny v paralelní rovině. Ale to je jenom můj pocit a pokud někdo zase vytáhne nejnovější objevy vědců z USA, grafy a čísla a bude tvrdit opak, přísahám, že se nebudu přít ani minutu. Přesto všechno si ty kolena po těch několika desítkách let občas trochu fňuknou. Nechci tu dodávat munici všem těm chytroprdům, co pod každou fotku dřepujícího člena Extrifit teamu vytáhnou z kopírky diplom z ortopedie a vyřknou zaručenou diagnózu o tom, že dotyčný bude mít nejpozději do 40 let možnost parkování zdarma hned u vchodu do supermarketu. Protože to je blbost. Pro denní fungování jsou má kolena v lesku. Nicméně věk nezastavíš a sem tam píchne a pobolí, a to hlavně po vydařeném tréninku stehen. Do toho dalšího se pak vkrade nejistota, podvědomí ti radí, aby ses šetřil, což znamená, že za chvíli budeš mít nohy jak transvestita.

Pokud je ale takové mít nechci, zbývají mi v podstatě dvě možnosti. Tou první je trochu omezit rozsah pohybu. Nakoukal jsem na videu Branche Warrena, kterak provádí dřep s dosedem na lavičku. Tím si nedojde ani na paralel a trochu těm kolenům odlehčí v kritickém bodě. Aspoň takový jsem z toho měl popcit, když jsem to zkoušel. Jenže mi to nějak nešlo. Holt, když jseš naučenej dělat je až dolů, tak tohle byl pro mě dost nezvyk. Znáte to rčení o starém psu a nových kouscích, ne?

Druhá varianta je snížit zátěž a dělat víc opakování. A je to skvělá a zdravá varianta! Ale to bych neměl mít fyzičku v háji. Nohy by po mnoha opakováních ještě mohly, ale plíce tou dobou už dávno mávají bílou vlajkou ve smrtelné křeči. Asi by se na tom ještě dalo zapracovat, ale představa několika minut na běžícím páse je ještě horší než představa několikadenního pobytu v přírodě bez signálu a wi-fi. Takže tudy cesta taky nevede. 

Jako hltače profíků na instagramu mě ale zaujalo používání odporových gum. Většinou používaných pro větší odpor v poslední fázi pohybu. Já ji však použil jako dopomoc. A světe div se, funguje to skvěle! Jde totiž o to, že v té kritické nejnižší poloze vám ta guma svým protažením fest helfne nahoru. Samozřejmě, s volnou váhou to půjde blbě, ale dřepy v multipressu jsou na to ideální. Nejdřív jsem s tím trochu bojoval, protože ne každá konstrukce umožňuje jednoduché zavěšení gumy. Všelijak jsem to obmotával, div že jsem si nevystřelil oko. Pak jsem to namotal tak, že se to skoro nehlo dolů a pomáhalo to od prvních centimetrů. To je sice fajn pro ego, ale ne pro můj účel. Až jsem si musel koupit takovou větší skobu. Různé skoby jsou v každém fitku, ale většinou jsou jen na použití kladkových adaptérů, a tudíž jsou malé. Přece jen, aby to mělo nějaký efekt, musíte použít gumu s odporem nějakých 30 kg (je to na nich napsané) a to už do těch skob neprorvete. A protože se už možná trochu ztrácíte v textu, mrkněte na přiložený obrázek uchycení, který používám já.

Mám to nastavené tak, že v dolní fázi pohybu cítím skutečně výraznou dopomoc, ale ta plynule mizí, a tak od poloviny pohybu není žádná. Což je super v tom, že nemusíte dělat radikální ústupky ve používané váze. V kritické fázi pohybu je ta činka řádově o desítky kg lehčí, ale zároveň na vaše stehna po většinu dráhy pohybu útočíte váhou bez kompromisu. Jasně, nebudu zapírat, že to je trochu egolifting, ale vzhledem k plynulosti dopomoci výrazně méně rizikový než klasický sparing, nebo touha to zvednout za každou cenu. Asi jediné, co je na tom blbé je to, že vám to pomáhá už od prvního opakování. Ale to je asi jediné, co mi na tom vadí. Jinak si tu gumu navleču zase rád.

p.s. Dneska fouknu na můj Instagram pavelvacek.extrifit takto provedenou sérii dřepů s odporovou gumou, pokud by to někoho zajímalo.

p.s.II A pokud by někdo nechtěl koukat na soušku, tady má borce co s tím cvičí hackeny.