NABBA CZECH EUROPEAN CUP 2011

_MG_1081.JPG
 Tuto neděli proběhl NABBA CZECH EUROPEAN CUP 2011, na který jsem se vážně těšil. Fakt. Jenže v době, kdy píšu tyto řádky, se už pro změnu „těším“ na něco jiného. „Těším“ se na příliv příspěvků, které budou směřovat na mou hlavu, zvláště poté, co jsem se poměrně příkře pustil do hodnocení forem závodníků na nedávném Mistrovství Čech v Rumburku.   O co jde? NABBA CZECH EUROPEAN CUP 2011 byl…průser, průšvih, fiasko, trapas, prostě si to nazvěte, jak chcete. Napsat cokoliv jiného by bylo těžce neobjektivní a vy byste mě měli za idiota. A já chci být idiotem pokud možno co nejmenší možnou dobu.  To, že dorazí málo českých závodníků jsem předpokládal, neboť drtivá většina soutěžících federace NABBA se připravuje až na podzimní mezinárodní Extrifit Mistrovství České republiky v Jablonci. Tedy aspoň pokud vím. Vycházel jsem tedy z toho, že přijedou Rakušané, Slováci, nějací Maďaři atd… Už jen proto, že potvrdili účast a místo konání bylo vybráno právě s ohledem na dobrou geografickou polohu vstřícnou těmto záměrům. Jenže nepřijel nikdo. Tedy skoro nikdo. Spočítáno přesně na chlup, bylo tam 6 závodníků. A to je průser, průš..,fia.. Ale to už se zase opakuji. 
  Nemá cenu nějak rozebírat jednotlivé kategorie, protože byste si připadali, jako když prožíváte opakované déjà vu. Rozeberu pouze formy a vystoupení jednotlivých závodníků a dodám jen, že absolutním vítězem se stal člen Extrifit Teamu Martin Holub.   Martin Holub: Úplně v klidu by se tenhle podnik mohl jmenovat NABBA MARTIN HOLUB CUP 2011. Martin dominoval od prvního vkročení na podium. Od minulého roku viditelně a výrazně přibral na svalové hmotě a přitom nezůstal nic dlužen své pověsti špičkově připraveného závodníka s neuvěřitelnou tvrdostí, vaskularitou, separací a ukrutnou hustotou hlavně vrchní části těla. Obrovským plusem se ukázalo očividné zlepšení kvadricepsu, jehož menší objemy, zvláště pak v porovnání s vrškem těla, byly překážkou hlavně na Mistrovstvích světa. V tuto chvíli je při pohledu zepředu tento rozdíl téměř smazán. Problémem nadále zůstávají hamstringy, které jsou v tuto chvíli snad jedinou zřejmější slabinou, navíc, když právě tam je patrná lehoučká rezerva, potřebná k dosažení 100% formy, která je plánovaná na MS NABBA, pořádaných až za 14 dní.   _MG_1031.jpg
 Jiří Veinlich: Jestliže Martin má slabinu v hamstrinzích, tak naopak u Jiřího tamtéž spatřuji obrovskou přednost a silnou stránku. O kvadricepsu nemluvě. Takové kejty už na českých pódiích nebyly dlouho k vidění. Také Jiří plánuje svou účast na MS v Brazílii, ale na rozdíl od Martina bude muset více zatlačit na pilu, aby se dostal do patřičné formy. I když je fakt, že v průběhu soutěže byl ostřejší a ostřejší. Pokud bych si měl vybrat nějakou slabinu, ukázal bych bezesporu na záda, resp. na zádové postoje, kde poměrně dost ztrácel. Naopak jeho nejlepší pózou byla most muskular, za kterou si odnesl speciální cenu. Přesto spolu s Martinem „udělali“ závod, kdy jejich souboj o absolutního vítěze byl malou náplastí na mizivou účast závodníků.   Miroslav Dokoupil: Pozorovat tohoto 63-letého závodníka je zážitek. Trochu jsem se obával o jeho zdraví, neboť já absolvovat snad 3-4 porovnávání za sebou, tak je po mně. Na milion procent. Ale Miroslav to zvládal bravurně. Dokonce si připsal cenný skalp Miroslava Řezníčka a to hlavně díky svým na hadry rozsekaným nohám a pažím. V estetice trochu ztrácel, ale co se týče formy a připravenosti, tak nezbývá než jen kroutit hlavou a podivovat se nad tím, jak také může vypadat český důchodce. A neukazovat ho Kalouskovi, nebo budeme chodit do penze v 80-ti.   Miroslav Řezníček: Miroslav se zlepšil, co se týče formy, ovšem daní mu byla ztráta svalové hmoty. Aspoň tak se mi to jevilo. Po estetické stránce bych mu neměl co vytknout, bohužel jistá měkkost a absence nějaké výraznější hustoty tuto estetiku poněkud devalvuje. Přesto nám Miroslav předvedl dynamickou volnou sestavu, za kterou si odnesl osobitou cenu. banerdoclankuwpc80.jpg
 Pavel Slába: Musím říci, že ho už pozoruji vážně dlouhá léta a jemné, pomalé krůčky při zlepšování své postavy mu rozhodně nelze upřít. Tentokrát předvedl opravdu velmi slušné vyrýsování, patrné hlavně na stehnech. Jenže pokud se Pavel postavou zlepšuje, tak na pózování se totálně vykašlal. A to mě vlastně na jeho závodění vadí nejvíc. Není to postava, ale to, že snad ani za sto let co závodí, není schopen odstranit ty příšernosti, které ho provázejí u pózingu.   Lada Plíhalová: Lada má výjimečné tvary svých svalů. Vážně. Stehna mají snad dokonalý tvar včetně hloubky, a výrazné véčko vzkvétající z úzkého pasu dodávají jejímu vzhledu na dramatičnosti. Jenže problém Lady má jméno Forma. A ani tentokrát to nebylo ono. Snad mi odpustí to slovo, ale její svaly mi přišly jakoby plandavé, bez tonusu, odpálené přílišným dietováním, nebo špatným nacukrováním. Nevím, příčinu neznám, soudím pouze výsledek. Na druhou stranu si myslím, že to je rychle odstranitelná záležitost a nápravu, doufejme, uvidíme již tento týden na MS federace NAC.   Toliko k hodnocením jednotlivých závodníků a pro váš lepší obrázek přikládám obrazovou fotogalerii. Fotky vyhotovil a dodal Slávek Kaszuba.