Militantní naturálové a jiní chytroprdi

Takže právě teď sedím za klávesnicí, je neděle, nadpřirozeně krásně, za oknem se mi cachtají caparti v bazénu a já mám zase napsat na pondělí nějaké moudro dobré k tomu, abyste měli větší bicák, nebo menší pneumatiku kolem pasu. Žel, nenapadá mě ani prd, jakými slovy bych k tomuhle úkolu mohl dospět. Částečně proto, že ty haranti řvou jak paviáni v říji a částečně proto, že ačkoliv prsty něco ťukají na ty podivné symboly, hlava už je v letadle společnosti Delta Airlines směr USA.

Vezmu si proto příklad z mého nejoblíbenějšího bloggera Václava Klause ml. Ten má každotýdenní sloupek na iDnesu, kde reflektuje dění za uplynulý týden. Václav je mi sympatický. Jednak je chytrý, pohotový, jeho myšlenky jsou trefné a s pointou. A taky jsem jednoho rána po probuzení zjistil, že se mu začínám nápadně podobat, neb jakkoliv je má kůže na těle vypjatá, ta na obličeji se zjevně nachází v jiném gravitačním pásmu. Takže se rozpomínám, co mě tento týden zaujalo v oblasti fitness a kulturistiky a jdeme na to.

Zaplaťbůh, nemusím pátrat v paměti moc dlouho. Nedávno jsem se totiž dostal do sporu s jedním, zřejmě naturálním, cvičencem. Naturální borci jsou ti, kteří nikdy nevzali do úst, či do hýždí a jiných svalových skupin, žádné zakázané prostředky. Což je rozhodně chvályhodný postoj. Znám dvě skupiny těchto borců. Jedni jsou dobří, mají výsledky, pěkně osvalenou postavu a většinou jsou v naprosté pohodě. Nesouhlasí, ale respektují, že „ti druzí“ jsou v ochotní pro pár centimetrů svaloviny navíc, obětovat levé varle a pravou ledvinu.  Druhý druh naturálů si vzal do hlavy, že označení naturál znamená odůvodnění pro „vypadám, jak dýňový mor“. A tahle druhá parta, zřejmě frustrovaná svým vzhledem, bývá poměrně militantní, navíc posedlá tím, že musí každého přesvědčit o své biocestě. Přičemž se nám snaží namluvit, že kdyby, tak by… Což se dá samozřejmě těžko rozporovat, neb jak zpívá Daniel Landa: Kdybych nebyl debil,  bejval bych byl chytrej, a to je jedna z největších pravd ve vesmíru. Argumentace s kýmkoliv, kdo se zaštiťuje vírou v dobro, je pak vskutku velmi obtížná.

Jde totiž o to, že pokud dává doporučení nějaký borec, který má výsledky, nedejbože je to třeba profík, který jede na Olympii, tak jeho doporučení dle militantního naturála neplatí. Proč? Protože je nasypanej, to dá rozum. Takže když řekne, jak užívá BCAA, je to blbost. Je totiž nasypanej. Zaškrcuje ruce? Pitomost, je nasypanej. Nedělá dřepy? Hovadina, nestimuluje ten mikropidipikogram růsťáku, protože nemusí, neboť přijela míchačka s roztokem a zavedli mu půlmetrovou kanylu do cévy. Zkrátka, kompletně všechno co dělá, je pro naturála špatně, protože ten není nasypanej, čili rada od toho údajně nasypaného je k ničemu. Tady bych ještě rád podotkl, že nasypaným se automaticky myslí ten, kdo vypadá lépe, než vystrčený zadek z auta. Tihle militantní naturálové, kteří šíří svojí víru hlava nehlava, zkrátka žijí v bludu, že špičkový kulturista ihned co se prodral vaginou svojí matky na boží svět, skočil do olejové lázně s testosteronem a tam hybernoval do nynější podoby. Vůbec neberou v potaz, že si prošli naprostou stejnou cestou co oni. Neberou v potaz, že jejich doporučení jsou platná pro kohokoliv, protože jsou to doporučení, která se jim osvědčila a která předkládají v dobré víře, že mohou pomoci i ostatním.

Zvláštní, že ačkoliv doping v podobě jakou známe dnes, je tu už asi 50 let, dřív tohle nikdo neřešil. Za mých mladších let byl ten, co měl největší svaly v okolí modlou a když promluvil, bylo to, jak když káže Ježíš. Nikdo nezpochybňoval, jestli je „natty“, nebo nenatty. Možná i proto jsem vlivem rad zkušenějších nabral v prvních letech tréninku přes 20 kilo. A to v době, kdy jsem vypomáhal rodičům ve skladu barev a laků a při první otázce na Primabolan, jsem ho hledal mezi Luxolem a Primalexem. Takové jsem měl povědomí o sypání. Ačkoliv od té doby uplynulo drahně let a já mezitím zjistil, že v kulturistice vede k cíli asi milion a deset cest, jedno mé přesvědčení zůstalo pořád stejné. A to, že pokud chcete mít nadprůměrnou postavu, musíte se učit a poslouchat borce s nadprůměrnou postavou. Pokud se chcete plácat v průměru a podprůměru, pusťte si You Tube. Anebo poslouchejte trouby bez jediného titulu ať už vlastního, nebo trenérského.

Autoritu a sílu slova by měl mít dle mého názoru ten, za nímž jsou výsledky, ne jen slova. Jenže tohle dnes není jen problém fitness. Ba naopak, do fitnessu se to tak nějak vlilo z celé společnosti. Třeba toho opálenýho štramáka zvolili v USA jenom na základě líbezně vznešených řečí. U nás vyhrál naopak pobledlý ňouma, který od počátku svého žití jenom mele pantem bez jediné zkušenosti s reálným životem. No a kam to vede, vidíte sami. Dneska je totiž každý odborník. Příklady? Mrkněte se třeba na nějaké maminkovské weby. Napište tam, že vaše dítě má 46° horečku a tryská mu krev z očí a dostane se vám desítek rad od uklízeček z Tesca, že nejlepší na to je list kopřivy, přiložený na levou patu. A ti, kteří si dovolí napsat: „pal k doktorovi, kreténe“ jsou zasypáni výčitkami, že vás ženou do chřtánu farmaceutické lobby., neb vystudovaný lékař je jen podplacený šarlatán, který přeci nemá snahu vás léčit, ale udržovat při nemoci, abyste kupovali prášky. Říkají odborníci na všechno. Autorita vzdělání? Ale jděte...

Což mě přivádí hnedle k druhému tématu tohoto týdne. Začala škola a hned se objevil na sociální síti příspěvek od adepta profi kulturistiky, který dštil oheň na učitele, jenž dotyčnému doporučil, aby si smradlavou rýži s masem nechal na přestávku a neotravoval s tím o hodině. Pominu-li fakt, že stát se to v době, kdy já chodil do školy, žral bych mokrou houbu, kterou by mě učitel narval přesně mířeným hodem do huby, tak se pozastavím nad tím, že se žák pozastavuje nad pozastavením učitele. Pod příspěvkem se hned strhla diskuse, která se zčásti zastávala učitele, zčásti tam padaly výroky typu, to by si mohl zkusit, zakázat mě, jíst kdy chci, co chci a pak dlouhá řádka slov, kterým odmítám rozumět. Zkrátka, instituce učitele coby autority kolektivu, je totálně v hajzlu, zdá se. Takže aby bylo jasno, kulturista musí být sobec. Jinak to nikam nedotáhne. Musí být trochu asociál, který nehledí na okolí a jde si za svým cílem. To hlásám léta a stále si za tím stojím. Jenže, za tohle chování by měl být taky připraven nést následky. Jinými slovy, pokud tě přítelkyně nutí chodit na kilometrové procházky, zatímco ty tvrdě bojuješ o každý miligram svalové hmoty, je čas předat ji kámošovi. Beztak si na ní dlouho brousí zuby. Nebo jinou část svého těla. Pokud nemáš čas v práci na jídlo, najdi si jinou. A pokud se chceš najíst ve škole, kdy se ti zlíbí, přičemž se dostaneš do sporu s autoritou, kterou ty potřebuješ, nikoliv on tebe, seber se a vypadni. Měj odvahu nést následky.

Je třeba si uvědomit, že kulturistika je koníček. Sport, který uživí pouhý zlomek těch nejlepších. Náruživý hráč Playstastionu si taky nevybalí konzoli o hodině matematiky, protože potřebuje dokončit level. (A že hráči on-line her vydělávají dnes sakra slušné prachy) Pokud tedy vyžaduješ pro svůj koníček speciální úlevy a ohledy okolí, nejsi ten, kdo jde tvrdě za svým cílem, ale jsi jen ukňouranej fracek, který to stejně daleko nedotáhne.

A to mě připomíná poslední srandu tohoto týdne. A tím je krádež. Což je znak chování někoho, kdo nemá dost fištrónu na to, aby si něco obstaral vlastní pílí. Jde o to, že poslední dobou se množí všelijaké značky produktů, které se prezentují pomocí ehmm.. třeba mojich fotek. Proti tomu, že někdo vezme moji fotku a nasdílí ji všude možně, nemám vůbec nic. Naopak, jsem docela překvapen, že o mé dílo nevalné fotografické kvality je takový zájem. A těší mě to. Méně už mě těší zájem garážových e-shopů, kteří na tu fotku plácnou logo výrobku, jenž má stejnou hodnotu jako IQ těhlech garážmajstrů. Takže nevalnou. Pokud tedy uvidíte fotku Vojty, nebo Petra Petráše s logem kozíexkrementytečkacom, pak vězte, že obsah produktu plně koresponduje s logem „výrobce“. I když... mám tu nějaký starý křápy od Samsungu, kdybych na ně nalepil nakousnutý jabko, mohl bych vydělat nějakou pětku, ne?