Milan Obořil – čekal jsem na to 8 let

Milan Obořil – čekal jsem na to 8 let

Pavel Vacek | 19. 09. 2018

Ahoj Milane, nejprve mi dovol ti pogratulovat k zisku profesionálního statusu. Měl si v plánu dát to hned na první soutěži z těch čtyř, co sis původně naplánoval, nebo tam byla nějaká rezerva, aby mohla forma gradovat?

Víceméně jsem se chystal tak, aby to vyšlo hned v tom Rakousku, protože jsem věděl, že je tam možnost nastoupit hned ten večer mezi profíky Elite Pro. Takže jsem formu ladil hlavně tam s tím, že kdyby to nevyšlo kvůli superkompenzaci, protože jsem letos změnil celou přípravu od A do Zet, tak by to mohlo vyjít o týden později ve Varšavě, kde bych to doladil. Ale nakonec ten závěr vyšel přesně tak, jak jsem si ho naplánoval a krásně to dojelo. Takže jsem rád, že to vyšlo hned napoprvé a já jsem profesionál divize Elite Pro.

Ty jsi zmínil, že si to dělal úplně jinak. Naposledy jsi závodil před rokem. V čem spočívají ty největší změny?

Největší a zásadní změnou bylo to, že jsem nedělal nic tabulkově naplánovaného. Například, že musíš mít třeba 3 dny 100 gramů sacharidů a pak třeba jeden den 50 g. Všechno jsem to letos jel podle pocitu. Tak, jak jsem se cítil. Když jsem cítil energii, když se mi dobře cvičilo, svaly se krásně pumpovaly, tak jsem jel klidně 6 dní po sobě 100 gramů sacharidů a neřešil to. Když jsem pak třeba cítil, že ty tréninky už nejsou ono, že 2 dny už jsem mimo, pumpa do svalů nikde, že začínám tahat vodu, tak jsem na 1 den dal 300 gramů sachrů a čekal, kam se to hne s formou. Když se nic nedělo, bylo jasný, že to je pořád vyčerpané, voda se nepřetáhla, dal jsem tam ještě na jeden den 400 gramů sacharidů a počkal si, co to na druhý den udělá. Takže ta příprava se řídila podle váhy, mých vnitřních pocitů a zdá se, že to byl ten správný způsob, jak to dělat. Taky bylo velkou změnou to, že jsem se nebál dát tuky. Většinou se řeší, že se jedou jen sacharidy, nebo jenom tuky, oboje skoro nikdo. Já už měl z objemu vyzkoušené, že mě sedí zvýšený příjem tuků společně se sacharidy. Když jsem neměl sacharidy, tak jsem byl sice vyštípaný, ale plochý, a když sacharidy mám, tak jsem zase takový měkký. Takže jsem k těm 300 gramům sacharidů nacpal ještě i 200 gramů Nut6 (ořechové máslo) a potom jsem byl krásně plný a tvrdý. Takže toto byly ty největší změny v jídle. V tréninku jsem taky jel mnohem víc na pocit, neměl jsem danou žádnou kostru, žádný těžký, lehký trénink, ale jel jsem tak, jak mi to zrovna vyhovovalo. Samozřejmě jsem měl v každém tréninku jeden těžký základní cvik, ale zbytek byl dost pumpovací. Od loňska, kdy jsem závodil na Diamondu, jsem se soustředil na to, aby ty svaly byly separovanější, tvrdší a hlubší. Víceméně jsem to fakt vyloženě přepumpovával a dělal hodně kontrakcí a supersérií, abych to prohloubil. Podle lidí, co tam byli, jsem byl na pódiu nejseparovanější a nejtvrdší ze všech, a to dokonce i mezi profesionály, kde mi ale chybělo víc hmoty. Bodově jsem byl mezi profesionály na třetím místě, ale pokazil jsem si to sestavou, protože mi nehrálo CD, takže jsem v tom stresu nedokázal dobře zaimprovizovat. A navíc mají profíci 2,5minutové sestavy, na což nejsem zvyklý, takže jsem to jednak neudýchal a jednak jsem neměl nic připraveného. Takže na sestavě jsem úplně vyhořel, byl jsem za sestavu hodnocen jako poslední, a to mě odsunulo na konečné páté místo mezi profíky.

Vrátím se ještě k tomu jídlu. Ty jsi vždycky jedl relativně málo bílkovin. To jsi navýšil, nebo ne?

Bílkoviny jsem jedl 2,5 g na kilo, to zůstalo stejné. Teprve zhruba měsíc před soutěží jsem to zvedl na 3 gramy, ale víc jsem nedával. Bylo to zčásti dané i tím, že už jsem nemohl dávat moc sacharidů, protože jsem měl vysokou váhu a potřeboval jsem se vejít do kategorie do 100 kg. Nakonec jsem tedy závodil s vahou 96 kg, ale dlouho to pod tu 100 nešlo, takže jsem to musel trochu škrtit na konci a cukrovat jen jeden dva dny.

Tak sis to vynahradil po soutěži?

Ne, vůbec ne. Já letos ani necheatoval. Byl jsem všehovšudy dvakrát na večeři s přítelkyní, kdy jsem si dal nějaké nedietní, ale přitom kvalitní jídlo. Jako měl jsem 2-3 dny volné, to ano, ale pořád to bylo dobré a hodnotné jídlo, žádný junk food. Myslím, že ty prasečáky, kdy se naložíte do McDonaldu a sníte kila čokolády a chipsů jsou nesmysl. A takové tři týdny před soutěží bych už se od diety neodchýlil vůbec. Závěr jsem udělal jen na rýži a lososu, ale v pátek jsem dal 1000 gramů sacharidů a dvě celá ořechová másla Nut6 a úplně brutálně to dojelo. Po závodech jsem sice byl na mekáči, ale jenom proto, že tak pozdě v noci už nikde nevařili a já měl po celodenním závodění pekelný hlad. Dal jsem Bigmeca, hranolky a zmrzlinu a valil dom.

Říkal jsi, že ses zaměřil na hloubku a tvrdost a kvůli tomu si jel vysoké počty opakování. Zároveň je zjevné, že si i narostl objemově. Nejsou ty vysoké počty nakonec tím pravým způsobem tréninku pro tebe?

Já jsem to poměrně dost studoval. Hodně jsem sledoval tréninky profíků, četl o tom nějaké informace, takže to nebyla nějaká nahodilá věc. Jde o to, že při vysokých počtech opakování by mělo dojít k hypertrofii svalových vláken, takže by měl člověk růst i na vysokých počtech opakování, což se mi potvrdilo. Jak jsem přibral na vršku, tak se to krásně zakulatilo a tím objemem samozřejmě došlo i k jisté změně tvarů, protože už to bylo mnohem kulatější, a ne tak dlouhé. Každopádně od posledního Diamondu v Ostravě, což je právě zhruba ten rok, jsem přibral 5 kilo čisté hmoty, a ještě to bylo tvrdší, sušší a hlubší.

Takže v tom stylu tréninku budeš pokračovat dál, pokud ti chybí na ty profíky hmota?

Ano, určitě v tom budu pokračovat dál, protože si myslím, že bych měl i větší objemy, ale musel jsem to škrtit do kategorie. Když bych tam nechal víc jídla, připravené by to bylo stejně, ale byl bych o něco větší. Škoda, protože to stejně bylo nakonec k ničemu..

Proč?

Protože nám spojili kategorie. Do 100 kg bylo 11 závodníků, nad 100 kg jich byli jenom 4. Tak to dali dohromady.

Tys závodil zrovna o stejném víkendu, ve kterém probíhala Olympie. Nabízí se tedy otázka, jak vnímáš to, že ty seš dnes profesionální kulturista, Phill Heath, Big Ramy taky, ten status je stejný, výkonnost výrazně odlišná. Jak vnímáš to, že není profík jako profík?

To vnímám tak, že Elite Pro je momentálně taková mezistanice mezi amatéry a profíky IFBB. Samozřejmě, že nejsem na stejné úrovni jak ty, co jsi jmenoval. Myslím si, že každý by měl jít nejdřív do Elite Pro ukázat, že má na to, aby pravidelně vyhrával a pak teprve zkusit prorazit v IFBB Pro. Já si včera vyzkoušel, že v Elite Pro bych nějaké místo mohl najít a budu se snažit, abych byl co nejvíce konkurenceschopný. Každopádně mi chybí ještě nějakých 5-10 kilo svalů, abych mohl porážet borce typu Tomáše Kašpara, Michala Križánka a tyhle aktuální hvězdy Elite Pro. Ale stejné by to bylo i mezi IFBB Pro, protože na 212 nemám ty pěkné líbivé tvary jak Šádek, abych se tam s mojí výškou nějak chytal. Samozřejmě, borci jako Heath, Rhoden, Winklaar je naprosto jiná liga, to je jasné. Pro mě je ale i z finančního hlediska Elite Pro lepší volbou. Cesty na soutěže jsou míň nákladné a prizey money stejné, ne-li větší. Elite Pro mi dává šanci se někam posunout a až někdy nastane doba, kdy si řeknu, že je čas zkusit vyšší level, tak zkusím třeba soutěž kalibru NPC.

Nejbližší plány jsou tedy jaké?

Vzhledem k tomu, že už nemusím stahovat kila do váhy a tělo je vyhladovělé, tak si můžu dovolit přidat na jídle, což by se mělo odrazit v tom, že bych mohl přibrat 2-3 kila a zachovat stejnou připravenost. Další soutěží tak bude Elite Pro v Katowicích, kde čekám trochu slabší účast, protože hodně závodníků plánuje svůj vrchol na Arnold Classic a dál už asi nepůjdou. Takže trochu taktizuji a doufám, že se to odrazí v solidním umístění.

Domácí fandové tě tedy uvidí na Evls. Tedy jen na stánku, kde se zařadíš po bok kolegů a budeš už šestým profíkem v Extrifit Teamu. To je super, že ta spolupráce jde celou kariérou od amatérů až do profi, ne?

Ano, čekal jsem na to 8 let a poslední tři roky jsem na tom tvrdě dřel. Je skvělé, že jsem se mohl opřít o stálý přísun kvalitních doplňků, které mi pomáhaly jak v objemu, tak v dietě a je to opravdu velká pomoc, kterou by ocenil každý závodník. Těším se, až se setkám s fandy na Evls v Praze a budu se jim moct ukázat ve špičkové formě. Takže přijďte, budu se na vás s kolegy moc těšit.

Komentáře: