Michal Trykar: Chci se dostat na hranici svých možností.

Když se na našich stránkách objevila reportáž z MČR, netrvalo dlouho a kontaktoval mě Michal Trykar. Napadlo mě, že si se mnou bude chtít vyjasnit některé nepříznivé námitky k jeho postavě. Čekal jsem vcelku nepříjemný hovor, ke kterému ovšem v žádném případě nedošlo. Michal se živě zajímal o své nedostatky se zjevnou snahou o jejich odstranění. Ukázalo se, že Michal je bojovník k pohledání a po vyloženě zajímavém povídání slovo dalo slovo a dohodli jsme se na rozsáhlejším interview pro naše čtenáře. Myslím si, že tento rozhovor vás určitě zaujme. A12_4664 by Josef Adlt.com .JPG
Ahoj Michale. Začněme obligátní otázkou kolik ti je a jak dlouho se věnuješ kulturistice?

Ahoj Pavle! Je mi teď 37let a kulturistice se věnuji od svých 17 let. Takže letos slavím kulatiny:-)

Po jaké době si začal uvažovat o závodění?

V roce 1994 jsem se jako divák prvně podíval na kulturistickou soutěž. Jednalo se tehdy o Mistrovství západních Čech a bylo to tuším ve Stodě u Plzně. V té době jsem si řekl, že to taky musím zkusit, ale trvalo ještě 3 roky, než jsem svou myšlenku zrealizoval. DSCF0201.JPG
Prý pracuješ v zahraničí. Kde přesně a co tam děláš?

   Žiju a pracuju už téměř rok v Dánsku na ostrově Fyn ve městě Faaborg. Jsem profesí řezník - uzenář a jelikož si v Čechách tohohle  těžkého a namáhavého řemesla zaměstnavatelé neváži a nedokážou ho ocenit, tak spousta mých kolegů utíká zúročit svou práci tam, kde ji patřičně zaplatí. Dánsko není první země, kde pracuji. Postupně jsem pracoval již v Německu, Irsku, Skotsku a Anglii. Pokaždé mě ven vyhnala finanční situace a snaha našetřit něco navíc. Z Anglie jsem se vrátil s tím, že postavím dům, což se mi sice během třech let působení v ČR povedlo, ale pak stejně došly finance a musel jsem si vzít ještě hypotéku. Takže jsem se loni na jaře rozhodl vzít zase roha a tentokrát na dýl než obvykle, abych prostě pak už do ciziny nemusel. Jenže když člověk sleduje situaci v Čechách... těžko říct co za 5 let bude.

Vychází ti zaměstnavatel vstříc? Co říkají tví zahraniční kolegové na kulturistiku a tvé závodění?

  Zaměstnavatel mi vychází maximálně vstříc už tím, že mohu využívat firemní posilovnu, což je velká prosklená místnost nad výrobní halou masokombinátu. Chodím sem normálně na chipovou kartu, neboli píchačku, se kterou chodím i přes turniket do zaměstnání. Mohu tady využívat italské mašiny a vybavení od firmy Techno Gym 24 hodin denně, což je naprostej luxus. Jinak jsem dostal od šéfa volno tak, jak jsem potřeboval. V předsoutěžním období mi všichni ve fabrice moc fandí včetně vedení. Dokonce jsem s nima nedávno koukal v kanceláři na nějaká má videa z You tube, které někdo z mistrů našel. Takže zázemí a podporu zde mám opravdu velkou. Kolegové mě samozřejmě obdivují už jen proto, že mám ještě chuť po namáhavé šichtě s nožem v ruce, ještě ničit již tak potrápená svalová vlákna :-) Upřímně se vždy těším na víkend, kdy sbírám energii a síly do nadcházejícího týdne. A12_4698 by Josef Adlt.com .JPG
Můžeš porovnat fitka v Čechách a v zahraničí? Kolik tam stojí průměrná návštěva fitcentra?

Pokud mohu říct, pak fitka u nás v ničem za těmi zahraničními nezaostávají, tedy co se vybaveni a prostor týče. Všude je něco lepšího a naopak něco, co bys změnil, ale myslím, že fitka jsou všude v Evropě na solidní úrovni. Pokud jde o ceny, tak je to otázka cen služeb v daném státu. Dánsko je v tomhle směru celkem drahé, ale zase v poměru platu a ceny je to pořád levnější než v Čechách. U konkurenčního veřejného fitka tady ve Faaborgu chteji za jednorázový vstup 50,-dkk což je asi 160,-kč. Průmernej plat je tu ale 150-170dkk na hodinu, takže jak říkám...žádný průšvih:-)

Vraťme se teď k letošní sezóně. Považuješ si více titul Mistra Čech, nebo 3. místa z MČR?

Tak samozřejmě, že si nejvíc cením titulu Mr.Čech, protože to je prostě vítězství a hlavně jsem ten výsledek tak cítil.
A jak vnímáš svoje třetí místo z MČR? Já tě viděl min. o stupínek výš.

 Upřímně:  Věřil jsem, že budu opravdu nejhůř druhý, třebaže mi spousta zúčastněných a zasvěcených tvrdila, že vyhraju. Těžko říct....Když připustíme, že nejsem žádný estét se symetrickou postavou, pak ti dva borci přede mnou těmito přednostmi určitě také nedominovali....Když si pak vezmu co se dále hodnotí....objem, hustota, separace, vyrýsování, hloubka....Fakt nevím Pavle, ale rozhodně si mnohem víc vážím loňského bronzu z Mr. republiky, kdy mě porazili borci jako Jan Kubik a Jan Roško, což byla úplně jiná konkurence! Tím nechci snižovat kvality ani jednoho z borců, ale třeba Jirka Schafer, který vyhrál, sám říkal, že čekal, že vyhraju já. Ale Jirka je můj kamarád již řadu let, takže mu výhru přeju!

Letos se stalo hodně diskutovaným tématem nová závodní barva a její aplikace. Myslím si, že i ty jsi byl jeden z těch, co se s ní dost prali. Co říkáš na tohle nové nařízení? Nechyběl ti třeba nějaký „návod k použití“?

Bylo to vidět hlavně na Mr. Čech, kde jsem se po rozcvičení začal potit a celý druhý nátěr ze mě tekl proudem. První nátěr se pěkně vpije do kůže a drží i několik dní, ale ten druhej prostě nedrží. Jenže když dáš jen jeden, tak budeš pod jevištními světlomety světlej a nevýraznej. Na republice jsem se záměrně vůbec nerozcvičoval a šel na pódium pěkně za studena. Takže první porovnávání jsem byl suchej a v pohodě. Jenže ve Žďáru nad Sázavou bylo osvětlení tak silné, že i podlaha byla rozpálená jak plazovy písek. Netrvalo dlouho a všichni se začali potit, třebaže už mnohdy dva až tři dny vůbec nepili:-)Aplikoval jsem ji podle návodu a stejně to stalo za h.... Na nařízení říkám, že je to hovadina na které zase asi někdo vydělává. Nevidím totiž rozdíl v tom, že by zakázaná barva DreamTan špinila víc než podporovaná barva Jan Tana Ultra 1, která špiní úplně stejně a navíc na těle prostě nedrží. Jediná výhoda je v tom, že vydrží podstatně déle (1bal na dva závody). Mr.Cech-2012-Nechanice u H.Kralove.jpg
Sledoval jsem tě na facebooku a viděl jsem, že si byl poměrně ve velkém předstihu v podstatě „hotov“. Je to tvoje taktika, být perfektně připraven hodně před termínem soutěže?

  Víš, Pavle.....já se letos poprvé připravovala současně za těžké manuální práce v zaměstnání a bylo pro mne celkem složité skloubit dietu tak, abych hlavně stihal v práci normu, což je 145 vepřových kejt vykostit a rozšálovat dle různých úprav během 7,5h. Když odečtu přestávky, tak máš na jednu kejtu 2,5minuty! Často jsem se dostával na počátku diety do hypoglykemie a musel tedy zvyšovat příjem sacharidů. Nebylo snadné to vyladit a vlastně žádný naplánovaný týden sacharidových vln jsem nedodržel dle rozpisu, protože jsem prostě mnohdy padal na hubu a musel zvýšit příjem energie. Nosil jsem s sebou do práce kelímek s marmeládou pro všechny případy....a případů bylo dost:-)Takže jsem chtě nechtě reagoval na dietu opravdu rychle. Ovšem já i tak mam celkem rychlý metabolismus a nemívám se spalováním problém.

Takže si držíš nízkou hladinu tuku i mimo sezónu? Fascinuje mě, že jsi vždycky perfektně připravený.

  Já říkám jedno. Kulturista by měl vypadat jako kulturista i mimo soutěžní období. Tímto zdravím našeho hodně nedoceněného bývalého špičkového závodníka Václava Speierla, kterého prakticky nikdy nezastihnete v jiné než skoro soutěžní formě. Já tě Pavle fascinuju tím, že jsem na soutěžích vždy na doraz, ale co bys řekl tomu, že je někdo v téměř závodní formě celý rok  a prakticky mu stačí 3-4 týdny a může na jakékoliv závody v kulturistice. Venca je můj velký vzor, protože vím, jak je těžké si držet třeba jen přijatelnou formu bez soutěžních ambicí. Je to pan Kulturista! Jinak já se samozřejmě snažím taky držet v co nejlepší formě cely rok, protože je pak dieta o to kratší a není tak únavná, jako tomu bylo letos. Od června loňského roku jsem ale tady, v Dánsku a trvalo mi víc než půl roku, než jsem se zapracoval tak, abych stíhal maximální normu a ještě k tomu mohl cvičit. Takže jsem ani nijak nehlídal příjem energie a snažil se prostě jen co nejdřív zvládat svou práci na 100%. Mr.republiky-2011-Uherske hradiste..jpg
Nemáš z tohoto ultravyrýsování nějaké zdravotní komplikace?

Nene, nemám nikdy žádné zdravotní problémy zapříčiněné dietou nebo odvodněním. Ledviny, játra, srdce,...vše maká bohudík jak má. Snad jen jednou jsem opravdu přehnal odvodnění a prošel si tak horečkou a přehřátím organismu, kdy se mi udělaly opary. Občas mívám křeče, ale to spraví magnesium.

Jak vnímáš kritiku? A jak se stavíš k reportážím ze soutěží zde na Extrifit.cz?

  Tak samozřejmě že každej člověk slyší raději chválu a pozitiva na jeho osobu. Já jsem v tvých reportážích našel vždy něco, co mě naprosto potěšilo a pak zas něco, co mě dostalo na kolena:-) Je mi ale jasný, že píšeš tak, aby se to dobře četlo, takže pokud někoho chceš kritizovat, tak to i pěkně vybarvíš, že v tom je pak jak realita, tak i vtip. Vážím si každého názoru, pochvaly i kritiky pokud je to upřímné. Když mě někdo kritizuje, někdo kdo ví o čem mluví a má v tomhle směru přehled, pak se ho vždy snažím oslovit a zeptat se co bych měl tedy změnit, zlepšit a podobně. Tak jako jsem oslovil tebe. Já jsem ryzí kozoroh, a pokud si o tomhle znamení něco přečteš, pak zjistíš, že vytrvalost, trpělivost, silná vůle, cílevědomost, ctižádost a mnoho dalších vlastností vhodných pro tento sport jsou mi vlastní. Kritiku přijímám a potřebuji ji k tomu, abych se zlepšoval, protože chvála mě uspává. Jsem ten typ, co když slyší, že na něco nemá, nebo že nic nedokáže, tak se snaží naopak ukázat, že se dotyčný ve mně mýlí. Tyden pred Mr.Cech 2011 008.JPG
Co považuješ za svoji největší slabinu a jak s ní bojuješ?

  Tak rozhodně si myslím, že největší slabinou jsou u mě nohy a tricepsy. Tyhle dvě partie dřu opravdu nejvíc a makám na nich snad i ve spánku:-) Nohy jsem měl vždy slabší, kvůli zanedbávaní jejich tréningu v prvních letech mé kariery. Vlastně až někdy v roce 2002 jsem začal cvičit dřepy, kterým jsem se vyhýbal celých 10let. Myslím, že už jsem předky stehen celkem srovnal s vrškem, ale hamstringy ještě těžce pokulhávaj. Nohy mam rozdělené na dva tréningy, kdy v jednom cvičím předky s břichem a v jednom zadky s lýtkama. Těžko se dohání to, co člověk roky zanedbával, ale jde to.

Jaké jsou tvoje oblíbené silové výkony?

  Do 30-ti let jsem se hodně snažil o vysoké váhy a dokonce jsem se zúčastnil i pár soutěží v bench-pressu. Můj osobák byl 200kg při 88kg tělesné váhy bez dresu. Dres jsem nikdy nepoužil. Beru to jako šidítko, co by na soutěžích prostě nemělo být. Na francouzský tlak s EZ-tyčí v leže jsem dával 85kg a sparing mě musel tlačit na nárty u nohou, aby mě to nepřevrátilo:-)Přesto jsem vždycky měl tricepsy jako slabinu, třebaže jsem je měl silné. Se silovými výkony na horní část těla jsem se ale rozloučil poté, co jsem měl poměrně vleklé problémy se záněty jak ramenních, tak loketních kloubů. Zjistil jsem, že se dá svalstvo kvalitně procvičit i s menšími vahami a vlastně posledních 7 let se snažím vytěžit z malých vah maximum, abych cítil jen svaly a proklatě pálivé napumpování. Můj osobní rekord ve shybech na hrazdě je 43 opakování při 85kg tělesné váhy nadhmatem. Teď v neděli jsem si natočil video, které najdete na mém facebookovém profilu, kde jich zvládám s vypětím všech sil 39 při váze 89 kg. Jinak nohy jsou asi jediné svaly, které se snažím drtit těžkými vahami, neboť nemám žádné problémy s koleny, kyčlemi a ani s páteří. Osobák na dřep mám 225kg, anebo 10 opakování se 180kg. A12_4616 by Josef Adlt.com .JPG
Jaký typ tréninku vyznáváš? Kratší, delší, nebo nějaký speciální systém?

  Nemám žádný vyhraněný tréning, který bych držel. Když přijdu do posilovny, tak jen vím, že budu cvičit třeba záda s tricepsy, a že začnu tricepsy, protože je potřebuju dohnat. Cviky vždy vybírám náhodně dle pocitu, ale vesměs vždy začínám nějakým zahřívacím lehčím cvikem jako kladka nebo předkopávání. Snažím se vždy o maximální intenzitu, abych udržel napumpování. Hodně kombinuji více cviku dohromady jako třeba tlaky na prsa s jednoručkami + tlaky na prsa na stroji v sedě +rozpažky na stroji v trojkombinaci bez přestávek mezi sériemi. Nekoukám na váhy, nýbrž na pocit. Dnes vím, že pokud nebudu mít v pořádku klouby a šlachy, tak si nezacvičím. Nikdy netrénuju dýl jak hodinu... pokud se ovšem nezaklám, což se mi stává, většinou když přijedu do Čech, kde mám v posilovnách spoustu přátel, co rádi poklábosí J.

Užíváš doplňky výživy? Pokud ano, jaké?

  Ano, samozřejmě. Ovšem nevím, jestli vše funguje tak, jak má a jestli do sebe nedávám něco, co třeba vůbec nefunguje. Soustředím se hlavně na bílkoviny a sacharidy ze stravy...masa, vajec, ryb, ovesných vloček, brambor, rýže a těstovin, kde vím, že jsou udávané hodnoty 100%. Protein beru třeba těsně po tréningu, nebo naopak před ním, když už mám hlad, ale nesmím si moc naplnit trávicí systém. Jediný doplněk, který mohu doporučit, je NITRIX od firmy BSN, jehož účinky opravdu cítím, ale jen za zvýšeného dávkování, než je na etiketě. Jinak hodně užívám také spalovače tuku, ale střídám výrobce a výrobky, aby si tělo nezvyklo. Mimochodem vaše proteinové tyčinky Extrifit s příchutí Cherry jsou opravdu lahodná záležitost :-). Po vyhlaseni vysledku v zakulisi Mr.Republiky-2012.JPG
Co tě čeká v nejbližších dnech a jaké nejvyšší soutěžní úrovně bys chtěl dosáhnout?

  Teď už se v nejbližší době nechystám na žádnou soutěž, takže jsem rozjel objemovou přípravu, ve které bych chtěl přibrat nějaké to kilo navíc a pak vše zase pěkně zkvalitnit. Uvidíme, jak to půjde, ale zatím jdu pořád nahoru a vím, že jsem ten typ, co nedělá žádné mílové kroky, ale postupuju neustále. Můj vysněný cíl je dostat se na hranici svých vlastních možností. A jestli to někdo někdy ocení na Mr. Republiky, nebo na Mr. Evropy už není podstatné.

Máš nějakého sponzora?  

Tohle je otázka, na kterou bych chtěl odpovědět s úsměvem na rtu, ale zatím se nedá o sponzorství nijak zvlášť mluvit. Spolupracuju s firmou Fitsport Jiřího Trampoty z Plzně, který mi umožnil výhodnější nákup doplňků výživy, za což mu samozřejmě i touto cestou děkuji. Ovšem pořád je to jen kapka v moři v poměru toho kolik stoji cela příprava v dietě, natož pak ještě celoroční objemovka. Případné zájemce bych samozřejmě s radostí uvítal.
Jak se k tvému koníčku staví rodina a partnerka?

Tak rodiče můj životní sport zpočátku spíše nechápali. Obzvlášť otec, který mě od kulturistiky odrazoval. Chtěl ze mě mít hokejistu a to se mu nepovedlo, tak byl zklamanej. Matka mě podporovala vždy. I když pořádně nevěděla, o co v tomhle sportu vlastně jde. Jezdívala se mnou na spoustu soutěží a časem si tu nezaměnitelnou atmosféru soutěží zamilovala. Přítelkyně se k mému sportu staví neutrálně a cení si mě spíše pro jiné kvality než je svalnatá postava :-). Ale nechci, aby to vyznělo nějak nevděčně. Naopak. Já jim musím obrovsky poděkovat, rodičům, přítelkyni a ostatně i všem kamarádům. Protože mi poskytují obrovskou podporu. Zrovna tak chci poděkovat i mému současnému trenérovi, majiteli fitness Plzeň (www.fitnessplzen.cz), Jaroslavu Vojtíškovi, se kterým od letoška začínám spolupracovat za účelem dalšího zlepšení.

A já ti musím Michale poděkovat za náš rozhovor. DSC_0486.JPG