Méně možností více svalů

Méně možností více svalů

Dušan Synek | 21. 10. 2020

Doba, ve které se teď momentálně nacházíme, je zlá, co si budem. Fitka a těmto svatyním podobná místa jsou zavřená, ale to by nás nemělo vyvést z míry. A je to tady zase… další super článek o tom, jak to teďka všechno stojí za prd a naše svatá místa jsou zavřená. Ani já jsem si článek s tímto tématem nemohl odpustit. Jenže obsah tohoto článku není o tom, abych si zde postěžoval a pobrečel vám na ramenou, že je to všechno v háji. Naopak.

Klasické fitko je lepší v tom, že má více vybavení, což znamená, že máte více možností a trénink může být různorodý. Ano, je pravdou, že posilovna, nebo fitko, bude pravděpodobně lépe vybavené, než převážná většina domácích zázemí, o tom není pochyb. Jenže je tohle pokušení v podobě strojů a jiných fitness mašinek opravdu tak nezbytné? Nemluvím o tom, že jednou za čas si hodit izolovaný cvik na kladce, nebo jiném peklostroji, pro nějaký mentální „break“, kvalitní procítění svalu a odpočinutí si od těžké váhy na základním cviku je na škodu, to v žádném případě není. Podle mého názoru je chybou, když na takovémto schématu trénink stojí a zastávám názor, že kolikrát je více možností spíš cestou do záhuby, než cestou k cíli.

Veliká spousta fitness nadšenců je v dnešní době, řekl bych, až závislá na různém fitness vybavení. Neberte mě špatně, ty kladky a jiné stroje jsou fajn, koneckonců proč se vyrábí? Od toho, aby nám sloužili, jasně. Ale v dnešní době se mi zdá, jako kdyby se lidi snad i styděli za to, že budou cvičit s volnou váhou, ať už na velké čince, nebo jednoručních činkách. Nejen že činky celkově budují svaly a sílu, ale také vám nabízí kapacity k plnohodnotnému a kvalitnímu pohybu, který je pro život stěžejní. Stát se mistrem v provádění kvalitních základních pohybových vzorců (dřep, ohyb v kyčli, tlak, přítah, výpad a přenos břemene) je nejlepší vybavení prostě volná váha (činka, činky, tělesná váha). Jakýkoli stroj, ať už sebelepší, vám nikdy neumožní dostatečně kvalitní a plnohodnotný pohyb, který by byl pro tělo naprosto přirozený.

Dovolte mi zde vypíchnout jen krátký příběh. Měl jsem možnost navštívit už bezpočet fitness center, fitness studií a různých jiných vymazlených míst, kde se to fitness tématiky jen dotkne. Obrovské haly, které se podobaly fitkům v Americe, kde jste našli od klasických činek, přes různé stroje, ať už posilovací, nebo cardio a spoustu jiných kousků vybavení, o kterých jsem třeba ani nevěděl, že existují. Ať bylo vybavení v těchto zařízeních více než dech beroucí a impresivní, všechna tato zařízení měla jedno společné, já jsem si tam prostě nezacvičil dobře. Nebylo to tím, že jsem zvyklý na jedno fitko, to moje, kde jsem „doma „ a jsem tam zvyklý na tu svou „rodinu“  ale bylo to tím obrovským množstvím vybavení, které se zde nacházelo. Na obrovskou halu zde byly jen dvě klece, kde se dohromady prováděl mrtvý tah a dřep, protože si majitel zařízení nepřál, aby se mrtvý tah prováděl jinde, krom míst určených speciálně k tomu, což je pochopitelné, protože křída, bouchání kotoučů o zem (ať už je na zemi jakýkoli povrch, stejně to místo na mrtvolu ve fitku poznáte. Snad jen dva volné bench pressy, ale simulací na tlak vleže, který měl bench imitovat, těch tam byla spousta. Volného místa, kde si člověk mohl vzít jednoručky a provádět třebas výpady, nebo pohyby bez limitace, těch tam už tolik nebylo, ale strojů a jiných zařízení tam bylo požehnaně. Nechci znít, ani vypadat, jako ten největší hardcore kulturista, který je zastáncem pouze a jen volných vah, v žádném případě. Jednak jím nejsem, jednak tak nevypadám a jednak si trénink taky okořením nějakým strojem, nebo kladkou, ale rozhodně na tom nestojí trénink.

Nicméně bych se rád vrátil k myšlence, kterou jsem zmiňoval výš, že čím více možností a rozrušení člověk kolem sebe má, tím horší to pro něho může být, protože ty dřepy s činkou budou vždycky těžší, než předkopy…

Ke kvalitnímu tréninku by člověk NEMĚL potřebovat žádné parádní mašiny z budoucnosti. V 50 a 60 letech kulturistiky byly tréninky založené primárně na volných vahách a tito chlapíci byly mnohem svalnatější a silnější, než v dnešních dobách (bavíme se zde o kulturistice bez profesionálně nezbytných prostředků). Proč tomu tak bylo? Za mě z těchto důvodů:

  • Mnoho možností vytváří zmatek, méně důvěry v sebe sama, co se rozhodnutí týče a také mnohem méně vytrvání v tréninku a cvičení obecně.

  • Cvičení s volnou vahou nutí lidské tělo vytvářet více kontroly a také lepší propojení hlavy a svalu (ať už vědomě, nebo nevědomě). Stroje toto dokáží dělat také, ale pro vás. A je rozdíl, když VY děláte něco pro své tělo, nebo to něco dělá pro vás. Ti, kdož mají lepší propojení hlavy a svalu, mají lepší výsledky. Jakýkoli cvik, který provádíte s volnou vahou se snažíte (aktivně a vědomě) provádět tak, abyste ho procítili v těch místech, které doopravdy chcete a NUTÍTE své tělo k tomu, aby tomu tak bylo. Vyhledáváte různé úhly a vychytávky, které vám pomohou k tomu, abyste kvalitně zacílili onu lokaci, kterou vyžadujete. Malé modifikace dokáží velké věci, ať už ve výkonu, nebo v přibírání svalů (jde to ruku v ruce… většinou). Podívejte se na profíky v kulturistice, nebo silových sportech. Každý z těchto závodníků bude mít jinou techniku provedení jednoho cviku, ale každý bude dosahovat (ve svém odvětví) skvělých výsledků a myslíte si, že se bench naučili na multi-pressu?

Čím méně možností máme, tím více jsme nuceni se naučit, jak aspekty a věci okolo sebe přizpůsobit sami sobě a svým potřebám a vytěžit z nich co nejvíce. Konkrétně při tréninku jsme více intelektuální a více znalí v tom, co děláme neustále dokola, jako ve všech ostatních věcech. Ne nadarmo se říká, že opakování je matka moudrosti. Jasně, ve fitku je vybavení k tomu, aby cvičenec mohl provádět základní cviky, ale ruku na srdce… kolik lidí ve vašem fitku, posilovně, nebo jiném zařízení, provádí: mrtvý tah (klasický, rumunský), dřep (klasický, čelní), tlak nad hlavu ve stoje s velkou činkou, nebo dokonce obyčejné shyby (nadhmatem, podhmatem, neutrálním úchopem) – v rámci sérií, ne na začátku tréninku, že si hupsne na hrazdu a udělá si dva shyby na rozehřátí, protože jich stejně víc nedá. Těch lidí asi nebude tolik a když, tak kolik z nich ten dřep provede plně až dolu (pokud jim zdravotní stav dovolí). Kdo z těch, kdo provádí mrtvý tah, opravdu při každém opakování činku položí na zem a začne z MRTVÉHO bodu, bez toho bouchnutí o zem, které vám o 3-4 cm pomůže s dalším opakováním (v závislosti na síle, kterou převedete do onoho bouchnutí).  Kolik lidí provede kvalitní shyb do úplného visu a následného vytáhnutí se nad hrazdu až do úrovně alespoň očí (lépe hrazda končí pod bradou)?

Ale leg press, hacken dřep, multi-press (na dřep), horní kladka a jiné variace, které imitují shyb… ty budou vždycky plné. Neříkám, že je to špatně, neříkám, že s těmito variacemi nedosáhnete požadovaných výsledků, ale myslím si, že vykašlat se na cvičení v této době jen proto, že si nemůžu stáhnout kladku, ale musím udělat shyb, není dobrý přístup. To stejné platí také pro ten legpress a hacken dřep. Opravdu tolik potřebujeme ty stroje k tomu, abychom se dokázali zrušit a z tréninku odcházet s dobrým pocitem? Nemyslím si. Pokud nejsme schopni si trénink udělat sami (alespoň s bandem, nebo jinou odporovou gumou) dostatečně živý, kvalitní a intenzivní k tomu, abychom z něho měli dobrý pocit, tak je něco špatně.

Zkuste se v této době pověnovat základním pohybovým vzorcům, které můžete provádět kdykoli, kdekoli a nepotřebujete k tomu žádnou kladku, nebo stroj. Jednak vás potom doba, ve které se nacházíme, nevyvede z kolejí, jednak budete při tréninku efektivnější a více sebejistí a dovolím si říci, že pilováním techniky si zajistíte lepší výsledky, ať už na čince, nebo na % svalu.

Tímto svá slova nechci nikomu cpát, nebo někomu říkat, co má dělat, jen drobná rada v pochmurných časech, ve kterých je jen na nás, zdali budeme dělat to, co milujeme, nebo se na to vykašleme a tím dokážeme pouze a jen sami sobě, že to není náš životní styl, pro který žijeme každý den a který nás každým dnem naplňuje a baví nás.

Komentáře: