Mistrovství České Republiky IFBB 2012

Minulý týden jsem shlédl coby divák Mistrovství Čech v kulturistice, konané ve východočeských Nechanicích. Odjížděl jsem poté s pocitem pěkně stráveného sportovního odpoledne, a natěšen na napínavé souboje těch nejlepších borců z Čech a Moravy, které se měly uskutečnit o týden později ve Žďáru nad Sázavou při Mistrovství České republiky.

Bohužel, mé představy se ukázaly jako notně předimenzované, a já odjíždím z Mistrovství ČR rozčarován, zklamán a zahalen do smuteční černé. Bylo by teď v tuto chvíli poctivé přiznat, že jsem nebyl přítomen po celé dva dny konání soutěže. Pravda, prošvihnout souboje masters sice trochu zamrzí, souboje bodyfitness žen však už méně, fitness mužů ignoruji téměř programově a bikiny byly jenom v neděli a těm se vyhnout nedalo.
Plakát.jpg  
Ale vraťme se k původu mé skleslé nálady. V žádném případě se o ni nepostarali pořadatelé. Ti odvedli pořádný kus práce. Velkým kladem soutěže byl pěkný, prostorný sál, s dobrým ozvučením a hlavně s vynikajícím osvětlením. Zkrátka špica! Hodně se také předem diskutovalo o moderátorovi zvučného jména (v jistém oboru, o kterém se nahlas nemluví), který byl prezentován jako jeden z taháků akce. Tím byl Robert Rosenberg alias český porno Karel Gott. Robert odvedl velmi solidní moderátorskou práci, ale upřímně, nic extra nepřidal. Vtipný začal být vlastně téměř až v okamžiku, kdy se celá akce chýlila ke svému závěru a Robert začal pomalu vypouštět narážky, na které je zvyklý ze světa, kde je prudérnost sprostým slovem.

Za mé zklamání mohou pohříchu pouze soutěžící. Je to tak. Logicky vzato, pokud jedete na soutěž postupovou, tak vcelku oprávněně očekáváte také postupovou, vzestupnou úroveň. Ale nebylo tomu tak. Pokud jsem tvrdil, že Mistrovství Čech bylo úrovní ucházející, přesto se mně osobně líbilo všehovšudy 4-5 borců, tak právě tito na MČR chyběli. Nepřítomnost několika mistrů Čech jako třeba Petra Soukupa, Filipa Grznára, Pavla Samka, případně jejich pronásledovatelů v osobách Zdeňka Razáka, Jirky Lasíka a Vítka Sahuly se ukázala jako příliš bolestná a nenahraditelná. Alespoň tuto neděli. Neberte prosím tedy tento článek jako klasickou reportáž, ale spíše jako chomáč postřehů z jednotlivých kategorií.

 BIKINY

Obě kategorie bikiny byly paradoxně nejporovnávanější z celého mistráku. Je určitě fajn, že rozhodčí nechtějí nic zanedbat, ale hodinové porovnávání ničeho přišlo únavné nejen účastnicím těchto kategorií, ale také velkému množství diváků. Navíc mi kroucení pánve v přítomnosti Roberta Rosenberga evokovalo myšlenku, zdali současně neprobíhá také jeden z pověstných castingů do jednoho z přírodonaučných filmů z dílny tohoto pána. Nicméně rychlostí tetramilióntiny něčeho jsem tuto myšlenku ihned zapudil a přijmul fakt, že prostě vyhrává ta, které se nejméně klepe řiťka a nejbližší okolí. Malé bikiny vyhrála Jana Gruberová a vyšší bikiny Vladimíra Krásová. Ta ostatně vyhrála i absolutní bikiny (tzn., že byla první z těch dvou jmenovaných. Jenom, kdybyste to nechápali), protože představitelka bikin musí být v první řadě krásná a Vladimíra Krásová je již k tomuto předurčena svým jménem. Tak proč si to zbytečně komplikovat.

Bikiny do 168 cm

um.  st.č.
1.    8    Jana Gruberová 
2.    135   Veronika Lasíková 
3.    3    Beata Dohnanská 
4.    72    Julie Wohaková 
5.    142   Michaela Masslová 
6.    11    Kateřina Číhalová  
Bikiny nad 168 cm

um.  st. č. 
1.     80      Vladimíra Krásová   
2.     103    Valeriya Peršina    
3.     82      Radka Prášková    
4.     96      Anna Schmidtová   
5.     102    Petra Kolářová   

Kulturistika ženy

Tady je situace ovšem diametrálně odlišná. Pokud panují oprávněné rozpaky nad tím, jak vlastně bikiny hodnotit, tak tady je situace nadmíru jasná. Jde o svaly. A ty měla lepší rozdílem výletní trasy kosmické lodi Enterprise jednoznačně Lenka Mrkvová. Ženy-kulturistky to sice nerady slyší, ale Lenka Mrkvová pro mě byla možná nejlepším závodníkem ve sportu zvaném kulturistika a to napříč všem věkovým, váhovým a pohlavním rozlišením. Výborné svalové objemy, navíc perfektně zpracované s vynikající kresbou i hloubkou, to vše doplněné přiměřenou vaskularitou. Za to by se na kulturistické soutěži nemohl nikdo stydět a je nešťastné pouze to, že podobnou kombinaci slov už v průběhu článku asi u mužů neuslyšíte.  Sekundovat se jí alespoň trochu snažila Lucie Limbrunnerová, ale ohrozit vítězství Lenky nemohla. Tento opojný pocit si ale vychutnala v kategorii masters, kde zvítězila nad Kateřinou Sovovou a Evou Horňákovou na druhém, resp. třetím místě.

Kulturistika ženy
um.  st.č.
1.     162    Lenka Mrkvová   
2.     61      Lucie Limbrunnerová   
3.     160    Eva Horňáková   
4.     52      Ludmila Šircová  

Kulturistika ženy masters
um.  st.č.
1.     61      Lucie Limbrunnerová   
2.     157    Kateřina Sovová   
3.     160    Eva Horňáková   

Klasická kulturistika do 180 cm.

Roman Hudeczek na třetím místě disponoval velmi pěkným svalnatým vrškem těla, ale nedostatky ve vyrýsování dolních končetin mu zabraňovaly pomýšlet výše. Velký dík mu ovšem patří za osvěžující zpestření ze elektrorobotickotaneční sestavu. Jenom si k tomu dovolím malou poznámku. Na těchto odvážných sestavách, na rozdíl od tupého pochodování na pódiu sem a tam, je vidět každý kiks, tudíž je potřeba se to pořádně našprtat, jinak se ta snaha obrátí proti aktérovi samotnému. Nebyl to úplně případ Romana, ale doladit by to přeci jen trochu chtělo. Nejlépe vyrýsovaným závodníkem kategorie byl Marcel Branda. Marcel jako jediný také disponoval pruhovaným gluteem a určitě to nebylo proto, že by seděl celou přípravu na radiátoru. Marcel byl zkrátka nejlépe připraveným soutěžícím a určitě šahal po zlatě, kdyby… Kdyby se Bohumil Štěpánek během týdne tak ukrutně nezlepšil. Bohumil zaznamenal nárůst formy asi tak o 368%. No prostě o hodně. Byl mnohem lépe vyrýsovaný, ale bohužel pro Marcela si zachoval původní velikost. A to zřejmě rozhodlo. Bohumil měl prostě větší svaly, navíc trochu lépe poskládané, a byť byl o malinký chloupek méně ostrý, tak zaslouženě vyhrál.

um.  st.č. 
1.     1      Bohumil Štěpánek  
2.     15    Marcel Branda   
3.     63    Roman Hudeczek   
4.     25    Pavel Bartoníček   
5.     4      Luděk Jiráček   
6.     50    Petr Kadlec  
 
Klasická kulturistika nad 180 cm.

Domnívám se, že Josef Čamra na čtvrtém místě vzal radu své kamarádky Katky Kyptové o vyrýsování až na kost přespříliš doslovně. Vyrýsování až na úroveň jednotlivých svalových vláken mu tedy v žádném případě nelze upřít, ale svalů, v kombinaci s poměrně vysokým vzrůstem, tam bylo pomálu.  Solidně vyrýsovaný, s dostatečnou muskularitou se prezentoval Petr Bahník. Jeho hendikepem je dost dlouhý trup, navíc s poměrně vysoko upnutým latissimusem, což ho dělá užšího než jeho soupeře. Naopak celkem široce působí Tomáš Hlava s nejlepšími dolními končetinami v kategorii. Bohužel pro něj působí široce i v oblasti pasu což v kombinaci s mělkým a drobným břišním svalstvem dává poměrně zásadní ztrátu na vítěze. Tím byl jednoznačně zvolen Boris Orava. Ten v hájemství holohlavých sestřihů rozhodně zaujal nejen svojí neobvyklou vizáží. V podstatě se mu nedalo nic vytknout. Dobře připraven, symetrický, s úzkým pasem a dobrou prezentací. Mít tak o deset kilo víc, byla by to pecka.

um.  st.č.
1.     30    Boris Orava  
2.     22    Tomáš Hlava   
3.     94    Petr Bahník  
4.     33    Josef Čamra  
5.     49    Tomáš Chudoba   
6.     34    Stanislav Man   

Kategorie do 67,5 kg

U této kategorie si dovolím vyvolat lokální, webově extrifiťáckou hádku. V našich diskusích se často stává terčem kritiky (někdy oprávněnou) Michal Hradecký. A právě v této kategorii před několika lety Michal startoval. A já teď v tuto chvíli tvrdím, že pokud by se zde objevil ve své standardní formě, tak by všechny tyhle kluky zpráskal takovým způsobem, že by brečeli u mámy delší dobu, než trvá vyplácení sociálních dávek pro chudáky romy. Takže bleskem. Tomáš Murčo a Martin Kurka byli nějací klučíci, co teprve sbírají zkušenosti před jejich věkově odpovídajícími závody. Přesto to stačilo na 4. a 3. místo. Michal Volf poměrně často referoval svým fanouškům o své přípravě a zdálo být se vše na dobré cestě k titulu mistra. Žel, nestalo se tak. Michal byl vynikající při zadních pózách. Tam byl velice kvalitní, slušně osvalený a s dominantními hamstringy. Jenže když se otočil, tak jste měli pocit, že přišel někdo jiný. Měkký, nevýrazný trup dával zapomenout na boj o zlatou medaili. Zvítězil příslušník masters kategorie, Petr Havlík, který všechny ty mlaďase srovnal do řady, ukázal poměrně slušné osvalení se solidními tvary a ač lehce nedotažen, po právu vyhrál.

um.  st.č.
1.     163    Petr Havlík   
2.     26     Michal Volf   
3.     69     Martin Kurka  
4.     43     Tomáš Murčo   

Kulturistika do 75 kg

Týden starý Mistr Čech Michal Šáda se objevil na MČR s mnohem lepší úpravou pokožky, v lehce vylepšené formě, ale na stupně vítězů to přesto nestačilo. Po pravdě ani nevím přesně proč. Já ho viděl o 1-2 stupínky výše. Jednoho z přemožitelů našel v osobě Patrika Horského, který se mu tím moc hezky revanšoval za týden starou porážku. Vicemistrem České republiky se stal Josef Hrubý, který byl vyřezán úplně na hadry. Právě toto neskutečné vyrýsování Josefovi pomohlo ke stříbru. Celkem jednoznačným vítězem byl vyhlášen Miloš Růžička i přesto, že mu nebyl takřka vidět trup. Jak je to možné? Inu, barva. Josef připomínal nabušeného horníka, který si vzal týden přesčasu. Tak strašně špinavě působil. Je to škoda, protože ten dojem z něho mohl být o několik tříd jinde. Svaly i formu na to měl.

um.  st.č.
1.     155    Miloš Růžička   
2.     158    Josef Hrubý   
3.     36      Patrik Horský   
4.     170    Michal Šáda   
5.     65      Luboš Chmelenský  
6.     77      Luboš Kuběnka  

Kulturistika do 82,5 kg

I zde byla tato kategorie zřejmě nejlepší na celém šampionátu. O vítězství se zde utkali hned tři borci najednou. Aleš Zelinka, Jakub Antalík a René Gorol. Každý z nich mohl v klidu vyhrát. Aleš Zelinka měl nejvyváženější postavu, s pěknými tvary dostatečných objemů, ale jeho svalstvo působilo měkce a nedotaženě. 3. místo. Jakub Antalík- brutální vršek, úchvatná ramena, parádní paže. Stejně brutálně působil ale rozdíl mezi vrchem těla a spodkem, kde trůnily skutečně svalově zanedbané nohy a absentující lýtka. Musel se tedy při svém premiérovém startu na MČR spokojit s druhým místem. Ale i tak je to skvělý výsledek.  Ovšem ani René Gorol přihlášku do klubu stehnařů od Toma Platze asi taky hned tak nedostane. Přesto u něj ten rozdíl není tak markantní. Navíc má oku lahodící estetické tvary, uzoulinký pas a fantastické véčko. Proto také bral René zlato. Na juniorský věk parádní počin a výkonnost.

um.  st.č. 
1.     62      René Gorol     
2.     48      Jakub Antalík      
3.     38      Aleš Zelinka   
4.     29      Josef Kadeřábek   
5.     166    Josef Kašpar   
6.     54      Martin Novotný   

Kulturistika do 90 kg

Teď pronesu větu, se kterou budou mnozí souhlasit a zrovna tak mě za ni budou mnozí nenávidět. Kategorie do 90 kg a nad 90 kg byla zhmotněním úpadku české kulturistiky. Bohužel, je to tak. Je až s podivem, kdo všechno se dostane do finále nejvyšší mistrovské soutěže v Česku. Jako platící divák bych chtěl tedy touto cestou vzkázat IFBB, že bych se docela rád podíval na kulturistu s minimální gynekomastií, než na žádného kulturistu.

Takže teď už jenom krátce o medailistech. Michal Trykar ze sebe serval i ty nejmenší mikroskopické stopy po tukové tkáni. Možná to bylo až trošililinku na škodu, protože tentokrát už působil hodně ztrhaně a unaveně. Jan Machač na místě druhém má nádherné bicepsy a první byl Jiří Schäfer. Nemůžu si pomoci, ale ten mi neodbytně připomíná reprezentanta Jana Kubíka, akorát nataženého na skřipec. Podobná postava, podobné tvary a podobný výraz v obličeji. Jenom asi tak o 20 čísel vyšší.

um.  st.č. 
1.     28      Jiří Schäfer   
2.     37      Jan Machač   
3.     64      Michal Trykar  
4.     161    Michal Kičák  
5.     40      Rudolf Pinkas   
6.     31      Jiří Chládek   

Kulturistika nad 9O kg

Nevím, odkdy znamená, že pokud máte nad 90 kg, tak nemusíte rýsovat, ale zase není nad takovou pěknou kooperaci. Kluci se nemusej tolik trápit a nakonec to nějak dopadne. Dopadlo to tak, že třetí byl Jakub Caha, nepříliš vyrýsovaný borec, ale s poměrně slušným potenciálem. Od MČech zapracoval na své separaci také David Frýba a zlepšení v této oblasti mu zajistilo pěkné druhé místo. Taktéž moc pěkný výsledek na svou premiérovou účast na MČR. Jediným, o kom by se dalo mluvit v souvislosti s patřičnou připraveností na soutěž, by mohl být vítěz kategorie Martin Polák. Na objemech svalů si ovšem bude muset ještě chvilku zamakat, neboť vzhledem ke své výšce na mě působil, že na něm není o moc víc masa, než si momentálně připravuji na čarodějnický špíz. Přesto v této konstelaci kvalita slavila úspěch a po právu mu byl přiřknut titul Mistra České republiky v nejtěžší kategorii.

um.  st.č. 
1.     165    Martin Polák  
2.     41      David Frýba   
3.     67      Jakub Caha   
4.     58      Lukáš Hnátko   
5.     97      Jan Navrátil   
6.     59      Radim Kučera  

Takže zrekapitulujeme si to v souboji o titul absolutního vítěze, kde největší aspiranti se zajímavě rozprostřeli do kategorií masters, klasiků a juniorů. Nakonec z toho zůstal docela zajímavý souboj mezi věkově ještě juniorem Reném Gorolem a zástupcem klasiků Borisem Oravou, který nakonec vyhrál. A vyhrál jednoznačně po právu…Protože „normální“ kulturisti prostě došli….