Máte to dopředu prohraný, milí militantní naturálové a vegani

Máte to dopředu prohraný, milí militantní naturálové a vegani

Pavel Vacek | 26. 07. 2018

Albíni a jiné nordik rasy co žijí mezi námi, kterým se momentálně kouří z hlavy se mnou asi nebudou souhlasit, ale já si to momentální teplíčko náramně užívám. Za oknem se mi cachtají caparti v bazénu, já si vystačím asi se třemi kusy oblečení a všechno se tak nějak zpomalilo. Jenže já bych měl zase napsat nějaké to moudro dobré k tomu, abyste měli větší bicák, nebo menší pneumatiku kolem pasu. Což o to, článek o menší zásobárně sádla bude možná zítra nebo v pondělí, ale bicák mi nikdy nevyrostl, tak musím přijít na jiné téma. Ale mimo toho, že ty haranti za oknem řvou, jak paviáni v říji mě nenapadá lautr nic.  Vezmu si proto příklad z mého nejoblíbenějšího bloggera Václava Klause ml. Ten má každotýdenní sloupek na iDnesu, kde reflektuje dění za uplynulý týden. Václav je mi sympatický. Jednak je chytrý, pohotový, jeho myšlenky jsou trefné a s pointou. A taky jsem jednoho rána po probuzení zjistil, že se mu začínám nápadně podobat, neb jakkoliv je má kůže na těle vypjatá, ta na obličeji se zjevně nachází v jiném gravitačním pásmu. Takže se rozpomínám, co mě tento týden zaujalo v oblasti fitness a kulturistiky a jdeme na to.

Zaplaťbůh, nemusím pátrat v paměti moc dlouho. Nedávno jsem se totiž dostal do sporu s jedním, zřejmě naturálním, cvičencem. Naturální borci jsou ti, kteří nikdy nevzali do úst, či do hýždí a jiných svalových skupin, žádné zakázané prostředky. Což je rozhodně chvályhodný postoj. Znám dvě skupiny těchto borců. Jedni jsou dobří, mají výsledky, pěkně osvalenou postavu a většinou jsou v naprosté pohodě. Nesouhlasí, ale respektují, že „ti druzí“ jsou v ochotní pro pár centimetrů svaloviny navíc, obětovat levé varle a pravou ledvinu.  Druhý druh naturálů si vzal do hlavy, že označení naturál znamená odůvodnění pro „vypadám, jak dýňový mor“. A tahle druhá parta, zřejmě frustrovaná svým vzhledem, bývá poměrně militantní, navíc posedlá tím, že musí každého přesvědčit o své biocestě. Přičemž se nám snaží namluvit, že kdyby, tak by… Což se dá samozřejmě těžko rozporovat, neb jak zpívá Daniel Landa: Kdybych nebyl debil, bejval bych byl chytrej, a to je jedna z největších pravd ve vesmíru. Argumentace s kýmkoliv, kdo se zaštiťuje vírou v dobro, je pak vskutku velmi obtížná.

Jde totiž o to, že pokud dává doporučení nějaký borec, který má výsledky, nedejbože je to třeba profík, který jede na Olympii, tak jeho doporučení dle militantního naturála neplatí. Proč? Protože je nasypanej, to dá rozum. Takže když řekne, jak užívá BCAA, je to blbost. Je totiž nasypanej. Zaškrcuje ruce? Pitomost, je nasypanej. Nedělá dřepy? Hovadina, nestimuluje ten mikropidipikogram růsťáku, protože nemusí, neboť přijela míchačka s roztokem a zavedli mu půlmetrovou kanylu do cévy. Zkrátka, kompletně všechno, co dělá, je pro naturála špatně, protože ten není nasypanej, čili rada od toho údajně nasypaného je k ničemu. Tady bych ještě rád podotkl, že nasypaným se automaticky myslí ten, kdo vypadá lépe, než vystrčený zadek z auta. Tihle militantní naturálové, kteří šíří svoji víru hlava nehlava, zkrátka žijí v bludu, že špičkový kulturista ihned co se prodral vaginou svojí matky na boží svět, skočil do olejové lázně s testosteronem a tam hybernoval do nynější podoby. Vůbec neberou v potaz, že si prošli naprostou stejnou cestou co oni. Neberou v potaz, že jejich doporučení jsou platná pro kohokoliv, protože jsou to doporučení, která se jim osvědčila a která předkládají v dobré víře, že mohou pomoci i ostatním.

Zvláštní, že ačkoliv doping v podobě jakou známe dnes, je tu už asi 50 let, dřív tohle nikdo neřešil. Za mých mladších let byl ten, co měl největší svaly v okolí modlou a když promluvil, bylo to, jak když káže Ježíš. Nikdo nezpochybňoval, jestli je „natty“, nebo nenatty. Možná i proto jsem vlivem rad zkušenějších nabral v prvních letech tréninku přes 20 kilo. A to v době, kdy jsem vypomáhal rodičům ve skladu barev a laků a při první otázce na Primabolan, jsem ho hledal mezi Luxolem a Primalexem. Takové jsem měl povědomí o sypání. Ačkoliv od té doby uplynulo drahně let a já mezitím zjistil, že v kulturistice vede k cíli asi milion a deset cest, jedno mé přesvědčení zůstalo pořád stejné. A to, že pokud chcete mít nadprůměrnou postavu, musíte se učit a poslouchat borce s nadprůměrnou postavou. Pokud se chcete plácat v průměru a podprůměru, pusťte si You Tube. Anebo poslouchejte trouby bez jediného titulu ať už vlastního, nebo trenérského.

Autoritu a sílu slova by měl mít dle mého názoru ten, za nímž jsou výsledky, ne jen slova. Jenže tohle dnes není jen problém fitness. Ba naopak, do fitnessu se to tak nějak vlilo z celé společnosti. Dneska je totiž každý odborník. Příklady? Mrkněte se třeba na nějaké maminkovské weby. Napište tam, že vaše dítě má 46° horečku a tryská mu krev z očí a dostane se vám desítek rad od uklízeček z Tesca, že nejlepší na to je list kopřivy, přiložený na levou patu. A ti, kteří si dovolí napsat: „pal k doktorovi, kreténe“ jsou zasypáni výčitkami, že vás ženou do chřtánu farmaceutické lobby, neb vystudovaný lékař je jen podplacený šarlatán, který přeci nemá snahu vás léčit, ale udržovat při nemoci, abyste kupovali prášky. Říkají odborníci na všechno. Autorita vzdělání a výsledků? Ale jděte, to už dávno nefrčí..

No a pak tu máme další skupinu, která by kulturistům nejradši namalovala terč na čelo. A to jsou Vegani. Jenže těch mi je naopak líto, protože je naprosto jisté, že oni ten svůj boj za lepší společnost a světový mír pro všechny slepice a krávy a jiná zvířata nikdy nemůžou vyhrát. Můžou se přivazovat ke kurníkům, mohou ostentativně skákat šipky pod kola kamiónů vezoucích selátka na jejich poslední výlet, všechno marné. Dokonce s nimi mohu souhlasit i v tom, že pomocí veganských proteinů a syntetických látek, který nahrazují vitaminy a minerály obsažené v mase lze naprosto pokrýt potřeby masového vraha kuřat, kterými kulturisté bezpochyby jsou. O pokrytí nižší potřeby bílkovin u běžné populace ani nemluvě. Ale ani to k ničemu nepovede. Každý totiž tak trochu souhlasíme s tím, že není moc pěkné požírat jiného tvora a při záběrech z velkochovů raději přepneme na jiný kanál nebo aspoň odvrátíme zrak. Jenže… Můžou 100x říkat, že burgr z pohanky chutná jako ten hovězí, že mléko ze sóji je stejně lahodné jako to plnotučné a že dortík bez vajec a mléka obslouží mé chuťové buňky stejně dobře jako rakvička se šlehačkou, pořád to bude jen 100x vyslovená lež. Náš produkt Vegan prostě není tak chutný jako náš High80 a když jsem naposledy chutnal veganský zákusek, raději bych tu možnost vyměnil za cucání palce u mrtvoly. Zkrátka, je to hnus. A hnusný jídlo prostě vždycky prohraje s tím dobrým, i kdyby na vás z obalu shlížela ta nejsmutnější kráva na světě místo té veselé. Nevěříte? No tak se rozhlédněte kolem sebe. Kdyby byla dietní strava vedoucí ke štíhlé postavě plná pochoutek a laskomin, pravděpodobně by osobní trenéři a nutriční poradci získali speciální přepážku na Úřadu Práce…

Komentáře: