Lukáš Hnátko - Na M ČR jsem jet nechtěl.

Tento rozhovor jsem na našem facebookovém profilu Extrifit.cz sliboval už někdy před 14 dny. Jenže do toho přišly vynikající zprávy z působení Extrifit clubu, Daliborova profi premiéra a bližší představení aktuálního Vicemistra ČR v nejtěžší kategorii Lukáše Hnátka muselo chvilku počkat. S o to větší chutí si můžete toto interview přečíst právě teď. normal-22499
Ahoj Lukáši, začneme tradičně. Mohl by ses našim čtenářům představit?

Ahoj, jmenuji se Lukáš Hnátko, je mi 34, pocházím z Turnova a momentálně bydlím v Jičíně.

Tak to je první věc, která mě zajímá. Ty závodíš za SA Jičín, ale já tě vidím takřka denně v libereckém Fitmexxu. Proč tomu tak je?

Denně tady nejsem. Jenom přes týden, protože v Jičíně je krátká otevírací doba, pouze do 20 hodina a já to nestíhám. Takže dojíždím do Liberce.


970429_557048997667559_750906949_n - kopie
Ty dojíždíš z Jičína? To je 50 km. A pak zase zpátky.

No jo no. Jinak to nestíhám.

Čím se vlastně živíš?

Jsem vedoucí výroby v jedné zahraniční firmě na výrobu plastových komponentů do automobilového průmyslu. Není to fyzická práce, ale je poměrně náročná na přemýšlení a na psychiku.

Máš podřízené?

Jo. Asi 80 lidí.
A kolik ti jich dalo výpověď, když jsi byl v dietě?

(smích) Žádný. Ale máš pravdu, nebylo to jednoduchý. Pracuji 12 hodin a někdy to bylo náročné pro obě strany.

Jaká je vlastně tvoje soutěžní historie? Jak dlouho cvičíš?

Plácám se v tom někdy od 16. Ale pořádně cvičím posledních 6 let a poprvé jsem startoval vloni, kde jsem byl 2 na Čechách a 4 na republice. Tam byla obrovská chyba v pózování, které jsem totálně zabil. Ono jde také o to, že v minulém roce jsem se chystal na mé první závody „s kamarádem“, který mi nejdříve zezačátku pomáhal. Poté přišel z jeho strany podraz a v nejdůležitější fázi přípravy a při závodech samotných mne nechal napospas osudu a spíše mi škodil. Přitom z mé strany byla podpora veliká! Ať už v podobě pravděpodobně nevratné půjčky peněz, tak dopravou na soutěže. Ani to kouzelné slůvko nevyšlo z jeho úst. Všichni z Jičínska dobře vědí, o koho se jedná. Letos měl také závodit a mrzí mne, že vše nakonec vzdal a nenastoupil. Pravděpodobně strach z konkurence, která si myslím, že byla oproti loňsku na veliké úrovni.
 
Letos se ti pro změnu stala jiná nepříjemnost, když tě vyhlásili na druhém místě, aby ses pak dozvěděl, že došlo k chybě a ty jsi oficiálně skončil třetí. Jak to závodník vnímá?

To mě na tom štve, nebo možná spíš mrzí, že já nic oficiálně nevím. Nikdo mi nezavolal, nikdo se neomluvil, já se to dozvěděl zprostředkovaně od jiných lidí. To je takové blbé. Navíc, když musíš uvádět kontaktní údaje, tak už by někdo zavolat mohl a třeba se omluvit. Stane se. Ale zeptali se mě jenom, zda chci jít na MČR a to je celé. Ale jestli mám vrátit medaili, nebo co s tou chybou dělat dál, to mi nikdo neřekl. normal-22490
Na druhou stranu, o týden později sis to vynahradil skutečným druhým místem na MČR. Cítil jsi to jako nějakou satisfakci?

Nevím. Možná trochu. Já tam hlavně jít nechtěl. V neděli večer jsem si místo krůtího, které jsem používal v dietě, dal někde kuřecí a asi jsem se trochu přiotrávil nebo co. Prostě od neděle odpoledne jsem měl krutou běhavku a někdy v pondělí večer jsem se na maso vykašlal a odpískal to. Začal jsem tam valit piškoty, banány, ne že bych chtěl sacharidy, ale protože to bylo to nejdietnějšího, co by mohlo ty střevní potíže zastavit. V úterý to pokračovalo, navíc jsem dostal nějaké léky od doktora a zase – piškoty a banány. Ve středu už se to zastavilo a pro změnu se dostavily chutě. Takže první dobrý jídlo, palačinka atd… Ve čtvrtek jsem si přijel zacvičit do Liberce, víceméně už trochu náhodou a oddechově, a tady jeden šílenec do mě začal hustit, proč nejdu na závody, že to ještě vypadá dobře a… prostě mě přesvědčil, že bych to měl ještě zkusit.

Ale jak se říká, všechno zlé je pro něco dobré. Forma se zdála být lepší než na M Čech, nemyslíš?

Určitě ano.  Tím, jak jsem defacto začal cukrovat o 2 dny dříve, tak se svaly lépe zaplnily, já se cítil mnohem lépe, plnější a žilnatější.

Takže nějakou zkušenost sis z toho odnesl?

Asi jo. Určitě se nebudu chtít nějak cíleně přiotrávit, nebo nasazovat gutalax (smích), ale ta zkušenost je v tom, že se nebudu tolik bát cukrů před závody a budu asi cukrovat o něco déle.

Takže teď jsme to vlastně trochu nakousli. Máš nějaké další plány do budoucna?

Plány jsou takové, že chci do příštího roku přibrat alespoň 3-4 kila a znovu to zkusit na mistrovské soutěže příští rok. I když pokaždé, když tam člověk leží v té rozcvičovně, tak si říká, že na to příště kašle, ale v momentě kdy je tam alespoň trochu nějaký výsledek, tak ve skrytu duše víš, že tam příští rok chceš znova. IMG_9368
A nějaká vysněná meta?

Zatím bych to nechal u vítězství na republice. To vidím momentálně jako dosažitelné maximum.

Já vidím, že cvičíš v Extrifit tričku. Jsi spokojen s touhle značkou?

Já jsem Extrifit začal baštit na popud Slavoje Bednáře. To je zhruba 4 roky nazpátek. To se ještě prodával v takových nevzhledných kyblíkách. A od té doby jím víceméně jenom tuhle značku. Většinou jedu tu WPC 80, občas WPC 60. Teď v dietě jsem dával Iso 90 a ten noční protein, Long, ten tam mám celoročně. Jo a ještě nesmím zapomenout na BCAA. Ať už ty instantní, nebo normální. Jo a ještě teď v dietě mi hodně pomáhal Hell gel. Ten je vůbec dobrej, protože je bez cukru a v těch dnech bez energie se mi dost hodil. Jsem s těma výrobkama prostě spokojenej.

Tak to samozřejmě máme radost.  Zmínil si Slavoje Bednáře z Extrifit Teamu. Vy spolu nějak spolupracujete?
 
To bych zase až tak neřekl. Slavoj je přátelský člověk, se kterým si rád popovídám a ta naše spolupráce je v rovině nějakých postřehů, tipů a konzultací, že by se však jednalo vyloženě o trenérský dohled, to zase ne.
Dobře Lukáši, máš ještě něco na závěr našeho povídání?

Strašlivě moc chci poděkovat všem lidem, kteří mě podporovali, věřili a podporovali v těžkých chvílích při přípravě na závody a také za obrovskou podporu při závodech. Velice si jich vážím a děkuji za ně!!!
Vlastně chci poděkovat i těm, co mi nevěřili a snažili se mi přípravu různými způsoby znechutit svým chováním a pomluvami o tom, co a jak dělám. Tímto mi dodávali sílu do dalšího boje a dělali ze mne odolnějšího a svědomitějšího člověka/závodníka!

Obzvláště děkuji mé přítelkyni za podporu, obrovskou trpělivost a enormní snahu nabudit mne v těžkých chvílích kdy už člověk nemůže a musí opět zatnout zuby a jít bojovat. Jsi úžasná!!!
A také velké díky suprové mé rodině. Jsem za vás všechny moc rád, že je mám.
 
Snad jsem nikoho z vás výsledkem nezklamal.
 
Já myslím, že určitě ne. Děkuji ti Lukáši za rozhovor. IMG_9373