Lucia Černíková - Úroveň MS je nesrovnatelná

Polské město Bělostok, nacházející se 44 kilometrů od hranic s Běloruskem, ve dnech 27. až 28. října hostilo první ze série podzimních mistrovství světa mezinárodní federace IFBB. Za účasti přibližně 400 sportovců ze 44 zemí světa se zde odehrálo letošní Mistrovství světa ve fitness, ke kterému odcestovala také desetičlenná česká reprezentační výprava. Mezi nimi byla i Lucia Černíková, členka Extrifit Clubu, která obsadila skvělé osmé místo z více než 20 závodnic v nově vzniklé kategorii Wellness Fitness. O čem tato kategorie je, o tom si budeme povídat v následujícím rozhovoru.

Od Mistrovství světa žen v kategoriích Physique, Bodyfitness, Bikiny fitness a Fitness Wellnes už uplynulo nějakých 14 dní a my se k rozhovoru dostáváme teprve teď, a to kvůli tvým zdravotním potížím. Můžeš prozradit, co se stalo?

Ano, měla jsem, resp. velká část naší výpravy, měla žaludeční problémy a zdá se, že to bylo způsobeno nějakým jídlem, které jsme tam společně jedli. Dokonce se nebojím říct, že šlo o lehčí otravu jídlem.

To je docela drsné. Proč si to myslíš?

Nemohu říct, zda to bylo z hotelového jídla, nebo ze závěrečného rautu, protože jsme nikde jinde nejedli, ale někde tady jsme snědli něco špatného. Následně potom už mnoho z nás zvracelo na hotelu, a především cestou zpět z Polska, což bylo skutečně nepříjemné. Pak jsem se z toho ještě dostávala chvilku doma, ale už jsem v pohodě. Aspoň jsem se vyhla té klasické pozávodní žranici a udržela jsem si ještě solidní formu.

OK, tak to jsem rád, že to dobře dopadlo. Pojďme se vrátit ještě před MS a to konkrétně na soutěž Fitnessmania do Kladna, která měla být jakýmsi testem, ale úplně skvěle to nedopadlo. Skončila jsi tam sedmá. Proč myslíš, že se tak stalo?

Ano, tam jsem závodila ještě v kategorii Bikiny Fitness, což byl ostatně můj plán i na MS. I tam jsem chtěla startovat v kategorii Bikiny Fitness. Ovšem po soutěži v Kladně, ale i v jejím průběhu mi bylo z mnoha stran řečeno, že jsem na Bikiny příliš svalnatá. Především můj V-Tvar vršku a příliš velké nohy už byly na tuto kategorii moc, a to byl hlavní důvod toho umístění mimo finále. Z toho umístění jsem byla velmi zklamaná a byla jsem rozhodnuta tu moji účast na MS skrečovat. I když už jsem měla všechno zaplacené, byla jsem rozhodnutá nejet. Jenže pak jsem mluvila s Lídou Čížovou o možnosti závodit v té kategorii Wellness fitness, do toho si volal ty a v podstatě řekl to samé. To bylo pro mě velmi důležité, protože oba víte, o čem mluvíte a já o tom začala zase uvažovat. Takže vlastně zpětně děkuju za tu podporu.

Není zač, rádo se stalo. Ovšem o té možnosti už jsme se bavili před časem a ty ses tomu dost usilovně bránila. Proč?

No… Nevím, jak to říct, abych nikoho neurazila…

… řekni to, jak to cítíš.

No, v Česku jsem měla pocit, že závodit ve wellness je jako závodit mezi tlustými bikinami v objemu. A to jsem nechtěla. Neznala jsem vlastně situaci. Věděla jsem jenom o Štěpánce Weissové a Kristýně Seidlové a to je všechno. Tyhle holky nesoutěžily a já nechtěla do wellness jen proto, abych měla malou konkurenci. To se mi nelíbí. Raději budu sedmá mezi patnácti bikinami, než první ze třech wellnesek. Ale úroveň na MS už byla samozřejmě úplně o něčem jiném.

OK, takže si startovala na MS ve wellness a ty holky tam vypadaly jak? Můžeš to trochu přiblížit?

No právě si myslím, že jsem tam celkem zapadla. Ve finále byly holky s o něco málo větším osvalením než bikiny a výrazně větším osvalením na nohou a zadku. Ale zase ne moc. Za mnou skončila bývalá vítězka Arnolda v Bodyfitness, která na ně už byla moc veliká. Takže šlo o bikiny s většíma nohama, ale ne velkými ve smyslu tloušťky.

Takže abychom si to trochu vyjasnili. Tys byla pořád veliká mezi nimi?

Byla jsem ve vršku trochu větší než oni, ale ne o moc a chybělo mi trochu na nohou. Nakonec z toho bylo 8. místo, pár bodů za finále MS, což považuji za skvělý výsledek pro mě v dané konkurenci.

Pojďme si povídat o zážitcích z MS. Jak se ti tam tedy líbilo, jaká byla atmosféra?

Líbilo se mi tam strašně moc. Nakonec jsem byla velmi ráda, že jsem jela. Sešla se tam skvělá parta holek, užili jsme si spoustu legrace a drželi při sobě.

Tys byla i na Arnold Classic ve Španělsku. V Čechách, protože tu na MS moc lidí nejezdí, panuje takové přesvědčení, že Arnold Classic, potažmo Diamond Cupy jsou soutěže s nejvyšší úrovní. Můžeš to nějak srovnat?

Ano, přesně i já jsem si to myslela. Já byla taky přesvědčená, že Arnold Classic má nejvyšší úroveň, ale s MS se to nedá srovnávat. My jsme se tam o tom právě taky bavili s ostatníma holkama. V každé kategorii bylo kolem dvaceti holek, včetně té mojí, nové. Někdy i o dost více. Ale o to nejde. Jde o to, že MS je jen jednou za rok, kdežto ty Cupy skoro každý týden. Na těch výpravách je to taky znát. Chodíte spolu, máte stejný oblečení, působíte a fungujete jako tým. No a taky se tu dělají dopingové testy. Prestiž a atmosféra je nesrovnatelná, vidíte tam výpravy Japonska, Brazílie, Mexika a já jsem moc ráda, že jsem se o tom mohla přesvědčit. Třeba začne jezdit více lidí na MS od nás. Ale oni jezdí na ty Cupy hlavně pro ty karty, aby mohli být jako profíci.

Takže další plány jsou účast na MS příští rok?

To ještě nevím, ale určitě se už soustředím na kategorii wellnes fitness, protože tam nemusím pálit svaly.  To jsem teď musela, především na těch nohou, abych se nějak dostala do bikiny měřítek. A to já nerada, protože mě se svaly líbí. Takže já na jednu stranu do sebe rvala hromadu aminokyselin, hlavně těch Beefamino, ale i těch hydro a instant, abych zachovala maximum svalů a trochu ztvrdly a na druhou stranu jsem to musela pálit. To je na hlavu. Takže za to jsem ráda, že už toto nemusím absolvovat, a naopak se budu snažit, abych nějaké svaly na nohou nabrala. Mám štěstí, že mi příroda nadělila ten můj kulatý zadek, takže se toho budu snažit využít.

A já ti už aspoň nebudu volat, abych tě přemluvil, ale už jen kvůli rozhovoru. Za tenhle ti teď děkuji.