Leváci všech sítí, spojte se!

Jednou z nejtěžších věcí je v dnešní době říkat slůvko ne. Dost často k tomu potřebujete velkou dávku odvahy. Někdy je to snadné. Třeba jako když jsem předloni nějakým omylem, chybou, či shlukem náhlého štěstí, vyfasoval v přímořském letovisku obrovský apartmán místo původně objednaného skromného pokoje s přistýlkou. V tomto případě jsem takovou nabídku skutečně neměl odvahu odmítnout a říct: Ne, apartmán s parádním výhledem si vážně nevezmu, dejte mi tu nuznou klícku ve sklepě. Přesto je říkání ne mým denním chlebem při vyřizování žádostí o sponzorství. Někdy je to vážně těžké a stojí to hodně přemýšlení a zkoumání, aby to pak celé pohořelo na faktu, že sponzorský měšec zkrátka není z pohádky od čerta, aby se v něm našly mince pokaždé, když do něj zašátráte. Ale jindy… Jindy je říkání ne téměř potěšením…

…Jasně, jak už parafráze hesla dělnického hnutí napovídá, jde o tzv. influencery. Nemám proti nim nic. Těm opravdovým. Sociální sítě jsou už nedílnou součástí naší doby, lidé si navykli sledovat cizí životy, hodnotit je a snít o nich, jakkoliv falešné ty obrázky mohou být. Sledujeme lidi, kteří jsou úspěšní v reálném světě, jsou zajímaví, mají nápady, cestují, umí vařit, vypadají skvěle, dbají o sebe a mají vytříbený módní vkus, nebo nás dokážou rozesmát. Mnoho z nich je skutečnými influencery i v reálném životě, kde mají pozitivní vliv na své okolí. Z některých pak pozitivní energie cáká skrz displej telefonu natolik, že se vážně těšíte na každý jejich post a jsou pro vás motivací, abyste neseděli na zadku, ale snažili se dostat na jejich úroveň. Dost často taky sledujeme ty, kteří nic z toho nemají, ale průměrnost svých životů umí skvěle zamaskovat umně nakamuflovanými snímky. Anebo alespoň hezky vystrčenou zadnicí, či přifouknutými nárazníky. No a co, taky se rád podívám na pěknou babu. Po zadku 100x jinak mě to sice přestane bavit a přejdu jinam, ale v obou případech je však sledují reální lidé.

No a pak tu máme jedince, kteří prázdnotu, šeď a zoufalství svých životů umějí řešit jenom tím, že si tu „popularitu“ jednoduše koupí. A není jich rozhodně málo. Však to stojí prd. I na náš Extrifiťácký profil chodí do directu denně nabídky na followery. Čili sledovače, kterými se pak můžeme chlubit. Kolik chceš, aby tě sledovalo profilů Gandmd? 30 tisíc? No to tě panečku bude stát půlku vejplaty. Ale 10 tisíc Gandmdů jsou už za částku, kterou stojí polévka v Armádě spásy. A na to už spoustu těhlech zoufalců slyší. A reklama, která by tvůj nudný život odprezentovala na mobilech účastníků kybersvěta, kteří o tebe jinak nejeví ani minimální zájem, je taky za hubičku. Klidně se dá utáhnout i z podpory na pracáku. Osobně znám spousty lidí, kteří mají na instagramu vyšší číslovku v kolonce followers jak celý Extrifit Team dohromady, ale v reálu je nikdo nezná, nepozdraví, neví, kdo jsou vlastně zač. Když před pár lety žrali Kužel s Koriťákem, Enžlem a Krasinským ty chuchvalce těsta s pálivou omáčkou v KFC, přišlo si pro podpis tolik děcek, že si rovnou mohli založit soukromou základku. To je popularita. Kdežto když vidíte ve fitku samotáře s 30 tis „follovers“ na IG, jehož profil je plný fotek s vypůjčenými auty, hadrů z e-shopů, které se obratem vrací a vyfiltrovaným tělem, jež neodpovídá realitě ani z desetiny, je to trapas a zoufalství v jednom. Ne však na síti. Tam je za borce…

Aby bylo jasno, je mi úplně jedno, jak kdo nakládá se svým profilem, potažmo životem. Problém nastává v momentě, kdy tuto umělou, robotem vytvořenou popularitu, která se nijak neopírá o reálné lidi, chcete zpeněžit. Tady už jde výsměch stranou. Ostatně jako vždy, když jde o prachy. A o prachy jde, ačkoliv dotyční samozřejmě žádají „pouze pár proteinů“ k propagaci, aniž by jim zřejmě docházelo, že ten protein musí někdo vyrobit a někdo musí zaplatit všechny ty suroviny, lidi, výrobní pásy atd… A to kvůli tomu, aby ho dotyčný odprezentoval svý starý, několika kámošům a pak stovkám AgnG, Sjtel, kuuylu90, kuuylu91, kuuylu92, kuuyl, ku….  No, zkrátka, fotka poví víc než tisíc slov, jak se říká. A to je podle mého podvod. A ty seš levák. A je vás hodně. A víte, co mě na tom vadí nejvíc? Že nás mají za kretény…

 Jsem starej, jsem z generace, která si plete wi-fi se sci-fi, ale zase tak moc ne. Každopádně mám ve fitness přehled. Chápu celý ten princip, proč se to dělá. Víc followers = větší šance najít sponzora. Víc followers = větší reklamní potenciál. Ale pochybuju, že se na ten profil z případných zájemců nikdo nepodívá.

Holky to mají jednodušší. Nikdy nezávodila, žádný úspěch, nikde nic, zato hezká tvář, sem tam vystrčená prdelka, občas laškovně poodhalené prsisko, bohatý přítel k tomu a spousta hezkých dovolených a parádních fotek ze světa… Jasně, to ty followers naskakují snadno, desítky tisíc, proč by ne? Ale borci? Ajajaj… 30x nudná fotka z fitka, kterých je plný Instagram, 15x vyfocený břišáky, áááá už zíííváám, co tam je dál? Jo a ještě pár fotek s tátovou Škodou RS. A to je všechno? Proč by tohle sledovalo 40 tisíc lidí? Mrknu na to… Aha, už jsem doma… Sledují Fteetgu, cfsghhok, greyiji….. Děkujeme, nemáme zájem. Proč? Protože máte koupené followers. „Ne, to není pravda, nikdy, přísahám, nikdy jsem si žádného nekoupil, to tam skáče nějak samo, to já nic…..“ Blablabla… Kecy, prdy, beďary, kámoši. Chcete spolupráci a chcete ji začít lží a podvodem? Tak to asi fungovat nebude. Ale mám pro vás návrh. Leváci všech sítí, spojte se, určitě najdete nějakou aplikaci, co to dokáže. Každej máte doma něco, co můžete darovat. Můžete se tak vzájemně sponzorovat. Těch pár reálných lidí, co na těch účtech máte, bude rázem paf z toho, jak děsně úspěšný sportovci jste, když máte stovky sponzorů… A o to vám přeci jde, no ne?