Kulturistika vyžaduje koncentraci..

Nedávno, jak byly ty svátky nicnedělání, jsem dostal takové tři zajímavé podněty. První byl spor o to, jestli dát prachy na IPhona, nebo kulturistiku, přičemž dohromady to byl problém, druhým dotazem mě zaskočil kolega z posilovny, který chtěl mít ukrutnou sílu, ale malé a šlachovité svalstvo. A třetí dotaz byl vyloženě lokálního charakteru, a to, proč se ve 130 tisícové lokalitě Liberecka-Jablonecka nenajde jediný závodník ve věku 25-30 let, který by plnohodnotně soutěžně nahradil generaci dnes již téměř 40-tníků se jmény místních patriotů typu Jarda Cink, Martin Holub, Robert Smutný, Radek Lonc a s trochou skromnosti i mě. Nevím, nedokázal jsem na nic z toho odpovědět, ale se všemi podněty jsem si docela lámal hlavu v následujících dnech. A myslím, že za tím vším stojí nedostatek koncentrace. Martin Holub Muž je odpradávna lovec. Je geneticky předurčen k tomu, aby si vybral oběť, soustředil se na ní a šel po ní. Neohlížel se nalevo, napravo, nespustil z ní své oči, sluch i čich. Lovil. Koncentroval se.  A buď vyhrál mamut, nebo měl lovec a jeho vesnice co jíst.  Ostatně i dnes rádi používáme svůj oštěpek k zacílení do kořisti. K lovu. Ale vyprávějte o tomto pradávném pudu vašim manželkám a přítelkyním…
Jde tedy o to, že pokud nebyl pračlověk soustředěný a koncentrovaný, pokud ze sebe nevydal to nejlepší a nechal se rozptylovat letem nějakého pramotýla, neměl výsledek. Kořist upláchla a celé tažení neandrtálce přišlo vniveč. Chlap, a je to smutné, totiž zvládne pořádně pouze jenom jednu věc současně. Při té je ovšem ochoten i zemřít. thumb1_4920_Neandrtálec-hlavni
Jenže dnes je oněch rozptylovačů, těch pomyslných pramotýlů asi trilion. Navíc se nám instinkty pračlověka-muže vytrácejí. Vyrůstáme totiž vychováváni ženami. Učitelky ve školce, pak na základce, střední, máma doma, rozvedené rodiny, manželky, všude samý báby, které se vás snaží mermomocí předělat. Což je samozřejmě špatně jak pro vás, tak především pro váš úspěch v kulturistice. Vlastně v momentě, kdy přejmete chování ženy, je po vás.

Dám příklad. U nás doma. Máme být někde v 17 hod. To je základní informace hodná pozornosti. Nic víc. Žena se v 14:00 začne chystat na odchod a zničehonic, najednou, potřebuje dělat asi milion věcí naráz. Mýt si hlavu, luxovat, utírat prach, kontrolovat moje uši, malovat se, prát prádlo, pozorně mě zkoumat, jestli ji nebudu dělat ostudu, esemeskovat s kamarádkou co si má vzít na sebe, pak si to zase svléknout, pobíhat sem a tam, přehazovat si věci z jedné kabelky do druhé a bědovat, že to nemůže stihnout. Což se taky samozřejmě stane a dorazí v 17:32 se slovy „Trochu jsem se zdržela“ Ale v 17:32 by dorazila, i kdyby začala v půl šesté ráno. Chlap v 16:40 vstane z gauče, vypne TV, soustředí se na to, že má někde být v 17:00, razí si cestu k východu, na sebe nahází nějaké svršky, co potká cestou ke dveřím a v 16:59 je na schůzce. Mise splněna. Soustředil se na to podstatné. Na to, aby byl někde včas. Vyhodnotil si priority (tohle slovo ženy nemají ve slovníku) a tuto prioritu ulovil. Nebylo důležité v ten moment, že v době odchodu to v jeho bytě vypadalo jako po výbuchu granátu, důležité byl včasný příchod na důležitou schůzku. To je priorita. Milan Obořil
A priorita je to, co se musí aplikovat i v kulturistice. Musíte si jí umět určit. A musíte se to naučit, dokud jste mladí, protože časem už je to jenom horší a horší. Zvažte, co je pro vás nejdůležitější na světě. A musíte si uvědomit, že nelze mít všechno. Pokud nepatříte mezi ty šťastné sociální výjimky.
Kulturistika vždy byla o rutině. O tréninku, jídle, spánku. Nic moc navíc, když pominu nedovolené prostředky, nikdo nevymyslel. Tyto tři věci jsou samá podstata kulturistiky.

Pokud se tedy rozmýšlíte, zda nový IPhone, nebo investovat do účasti na soutěži, tak si musíte ujasnit priority. IPhone má kdekdo, ale pocit z úspěšné přípravy, z absolvování té cesty, z účasti na soutěži a třeba i dobrého výsledku, ten se vám zaryje mnohem víc do paměti, než krátkodobá radost z technické hračky. Na své závody si pamatuju dodnes. Některé si vybavuji více, jiné méně. Ale nemám ani potuchy, jaký jsem měl v té době telefon, video, TV, nebo podobný blbosti. Nelituji jediné koruny investované do svého koníčku-kulturistiky. A nebylo těch korun zrovna málo. Jo, mohl jsem mít lepší auto, lepší hadry, telefon, ale to jsou jenom krámy. Všechno si koupíte později. Ale najít v životě směr, cíl, patřit do nějaké skupiny lidí, bez ohledu na to, že jiná skupina vás považuje za blázny, to vás naplní uspokojením mnohem víc, než nějaký plastový krám.
Zrovna tak je problém když nevíte, co chcete v posilovně dělat. I to je třeba si ujasnit. Chcete být kulturista? Chcete mít ruce 40 cm? Nebo chcete mít pouze velkou sílu a na vzhledu vám zas tak nezáleží? Je dobré, si to ujasnit. Chci být trochu jako kulturista, ale ne moc, abych se líbil holkám, ale taky chci mít velkou sílu, ale nechci mít velký stehna, to se mi nelíbí…taky chci hodně přibrat a mít břišáky jako ty borci na fotkách. TO JE PEKLO. A tím nemyslím zrovna Hell Gel. Ale sami určitě víte, že tohle není nikterak ojedinělé a zrovna teď, v době novoročních předsevzeťáků naopak docela časté. Není pak divu, že v tom mají lidi bordel. Chceš mít sílu? Fajn, cvič jako trojbojař, žer jak zjednanej, co ti přijde pod ruku, a budeš mít sílu. Chceš být kulturista? OK, cvič podle toho, ale především dbej na to okolo. Tzn., dodržuj životosprávu, dbej na správné jídlo, trénuj a spi. A hlavně to tak dělej každý den. Nechceš mít velký stehna, jenom ruce, prsa a tak? V pořádku, je to tvoje volba, tvoje tělo. Časem sice budeš vypadat směšně, ale než si změníš tyto priority, cvič vršek a na nohy se vykašli. Zkrátka, dělej, co máš a ostatní vypusť z hlavy. Když chceš mít ukrutnou sílu, nelez na rotoped a nejez jak vrabec. Když chceš být kulturistou, neožírej se v pátek na diskotéce a neluď po holkách sex v pět ráno. Soustřeď se pouze na věci, které vedou k tvému cíli. Ponocování, chlast a utrácení za kraviny tě tam ale nedovedou. bodybuilding_fights_stroke_b.jpg
A proč tady chybí jedna kloudná generace kulturistů? Samozřejmě vyjma několika skvělých vyjímek. Protože přišla na svět v době, kdy těch nejrůznějších lákadel, pozlátek, zábavy a ostatních rozrušovadel bylo zničehonic strašná spousta. Naráz, zrozena z nuly. Nestačili se naučit prioritám a později, se starostmi na hrbu už to jde těžko. Domnívám se tedy, že nynější generace do 25 let už je trochu jiná, ta v těch cingrlátkách vyrostla a ničím ji už tolik nepřekvapí. I to je možná důvod, proč se na soutěže vrací závodníci v hojnějším počtu, než tomu bylo někdy před 5-7 lety, kdy kulturistika měla skutečný útlum v ČR. My, nynější čtyřicátníci, jsme dospívali v období překotných změn ve společnosti, věřili, že si kulturistikou dokonce i vyděláme, zblblí z obrazu prvních zápaďáckých časopisů, jež se sem vozily z prvních výletů na západ. A myslím, že mohu mluvit za celou generaci, když řeknu, že jsme neměli v kebuli nic jiného než kulturistiku. Vznikala první veřejná fitka, která mají ovšem brutálně daleko k těm dnešním, vznikly nejrůznější rivalské klany a každý chtěl být lepší než ten druhý. Panovala obrovská soutěživost a kulturistika se nedrolila do milionu kategorií. Najednou vzniklo mnoho povolání, které se daly fantasticky skloubit s kulturistikou, jako například vyhazovači v nových diskotékách, bordelech, ehm, vlastně Night klubech, nejrůznější ochranky, ale taky práce ve fitku, první osobní trenéři atd..
Prostě absolutní koncentrace na kulturistiku a totální podřízení životního stylu jí. Možná i proto z tohoto období vzešla hodně silná generace kulturistů, jako například Orosz, Kurčík, Vitha, Čada, Vrábel, Hájek, Černý a samozřejmě spousta dalších, na které bych nerad zapomněl. Ale zároveň taky nebyl internet, nebyl facebook, nebylo možné tak lehce a jednoduše krást filmy a muziku, nebylo možné jednoduše poslat sms, že dnes nemůžu na trénink, nešlo jít do kina, kdy si člověk zamanul, nebylo tolik peněz na kapesném, co je dnes, zkrátka nebylo ještě moc aktivit, které by vás odlákaly z tréninku.

Proto si myslím, že když se vyhnete věcem, které vás pouze připravují o čas na spánek, jídlo a trénink, když budete žít kulturistikou, když ji napevno a nekompromisně naroubujete do svých životů, podřídíte se jejím požadavkům, výsledky se dostaví. Musí.  A pocit, že jste jiní, že se vymykáte ze stáda, že váš život má pravidla a řád, tak ten pocit vám dodá sebedůvěru, kterou v budoucnosti využijete v ostatních aspektech vašich životů. 531582_333778953389187_1580746992_n