Kulturistika - továrna na zážitky s.r.o.

Autor: Pavel Vacek

Teď je taková ta doba, kdy nás kdekdo nabádá ke zpomalení, přemýšlení, přehodnocování svých životů a vzpomínání na ty uplynulé okamžiky. Třeba taková Greta vzpomíná na svou jepičí slávu sezením před webkou s dramatickým transparentem o záchraně planety za svými zády a plká o nových ekovýzvách. A přestože se jí splnilo do puntíku vše – auta nejezdí, letadla nelétají, továrny nevyrábí, kyslík je svěžejší jak TicTac a to všechno z jednoho dne načisto - popularita je rázem fuč. Z čiré závislosti na pozornosti oznámila světu, že prodělala tu módní nemoc, ale i na to sere pes… Možná proto, že jsme sice chtěli, aby se delfíni proháněli v Benátkách, ale teď když to máme, tak už to zase tak moc nechceme…

Máme si taky hodně pomáhat, nabádají nás moudré hlavy v TV. Šití roušek už je pomaličku za zenitem, tak je třeba připravit šrajtofle a nakopnout tu ekonomiku jako trojité dávce Agrezzu. Ideálně bezuzdným nakupováním, utrácením a úvěrováním svých šťastných dní plných nekontrolovatelného konzumu. Místo pošilhávání po přímořských letoviscích máme prý zabookovat tuzemské hotely, abychom tam mohli hrát v českém létě při 20 stupních Prší za bubnování kapek deště do okenního parapetu s výhledem na přilehlý rybník. Nebo trávit čas očumováním historických šutrů umně poskládaných do útvaru zvaného hrad. Taky tu jsou nápady, že se budou rozdávat poukázky na dovolenou a zážitky. To je bezva. Třeba někdo dostane v zážitkovém supermarketu let na dělové kouli, výsadek s plavkách za polárním kruhem, nebo koupí někdo někomu kozu do Afriky, což vlastně nepůjde, neb to by byl nepodporovaný export. Přesto je jasné, že tzv. Zážitkové dárky by se těšily velké oblibě. Taky jsem jeden kdysi dostal. Byla to jízda ve Ferrari. Když k ní mělo dojít, pršelo, další termín mi nevyhovoval a na třetí pokus už se mi ani nikdo neozval. Každopádně, zážitků jsem nabral celou spoustu, a pokud bych si měl nějaký koupit, obávám se, že by se pohyboval za hranicí legálnosti, nebo morálky. Případně obojího.

Přesto znám jednu firmu, která chrlí jeden zážitek za druhým, a to dokonce mnoho a mnoho let. Říká se jí kulturistika. Já dobře vím, že někdy to s ní je strašně těžké. Jsem si jistý, že mnohokrát jste si už řekli, jestli to všechno stojí za to. Není úplně jednoduché, vybrat si mezi proteinem, aminokyselinami, nebo novým telefonem, pěkným kouskem oblečení a podobně. O to těžší to je v okamžiku, kdy vypadnete od rodičů a příliv bankovek na měkké dárky jaksi vyschne. Stejně dobře vím, že si kolikrát říkáte, že byste si mohli pořídit ojetou Oktuli RS, místo přípravy na soutěž, nebo udržování formy a zvažujete, jestli to má smysl, vyměnit relativně hodnotnou věc za vlažný potlesk diváků v sále. Vím to, protože jsem si to řekl stokrát. Ale věřte mi, že má.

Nastala nám doba, kdy jsme zpomalili, taky trochu zlenivěli, ale dost často se ohlédli za uplynulým časem. A čím jste starší, tím delší je časový horizont, kam až lze dohlédnout. Myslíte si, že za 15-20 let budete vzpomínat na to, že jste měli mít raději to eReSo místo třetího místa na MČR? Vsadím se s vámi, o co chcete, že ne. Místo toho budete vzpomínat na to, jak jste se cpali v rozcvičovně piškotama, jak vás nervoval pohled na soupeře, budete vědět přesně, jakou blbost vám to předali za cenu a v nose ucítíte vůni soutěžní barvy. Vzpomenete si, jak jste se pak přežrali v Mekáči do poblití a vybavíte si každou maličkost, jako by to bylo včera. Zážitek, který si nekupujete, ale vytváříte, sám si ho budujete, tak ten se vám zaryje hluboko do paměti. A čím jste lepší, tím více jich bude. Najednou se budete setkávat s lidmi, ke kterým jste vzhlížel v začátcích. Později vedle nich budete stát na podiu. Časem je třeba porazíte. To jsou události, které si prostě nikdy nekoupíte a nikdy je neztratíte. Bude to obraz, navždycky umístěný ve vaší hlavě.  A až jednou budete čumět na telku, objeví se tam informace o městě, kde jste získal svůj první titul, vyskočí vám tyhle obrazy bez toho, abyste složitě hledali své obrázky na facebooku. Pak teprve pochopíte, že to opravdu děláte jen pro sebe, pro váš pocit, pro vaše uspokojení. A to je jedině dobře.

Netrapte se vysvětlováním, proč to vlastně děláte. Proč se ještě dřete v posilovně? To, tě baví, takovejhle život v posilovně? Stojí ti to za to?  Často zahlédnete i takový jemný posměšný úšklebek…  Jako strašný kydy, řeknu vám a vždycky si pomyslím, jak strašně moc hodnotný život proti mně asi musíš vést ty?... Máš snad vilu na Floridě, lítáš do kosmu, objevil si lék proti rakovině…? Jasně, že mě to baví!  A baví mě to právě proto, že je to dřina a že je to těžké a zeptejte se mé ženy, jak jsem zpruzelý, když mi to zrovna nejde a zvedám míň než jindy. Jenže pozor! Myslíte si, že můžete čekat nějaký obdiv za svou tvrdou práci? No tak na to hodně rychle zapomeňte dámy a pánové. Tvrdá práce je pojem, který má váhu v Americe, určitě se bez ní neobejdou v Asii, ale v Evropě? Tady hrdost na tvrdou práci skončila s příchodem Milénia.  Já teď nemluvím zrovna o bouchání v továrně, nebo dolování uhlí v dolech, mluvím o tvrdé práci jako o pojmu, který vyjadřuje cestu, neústupnost, zodpovědnost a odhodlání zdolávat všechny překážky. Tento pojem, tento přístup, vystřídaly v Evropě pojmy jako dotace, pomoc, podpora, subvence, solidarita, humánnost atd. Vážně si myslíte, že vás ocení národ, kde každý druhý člověk volí nějakou slibovací stranu a s nataženou dlaní čeká, co dostane? Myslíte si, že vás za vaši snahu ocení národ, který z půlky kouká na úspěšné individuality jako na zloděje, hajzly a asociální podvodníky. Hmm, asi ne.

Takže pokud nastane za chvíli doba nových předsevzetí a plánů a vy si nebudete jistí, zda znovu soutěžit, nebudete přesvědčeni o správnosti rozhodnutí, zda investovat peníze, kterých není nikdy dost a které se vám za žádných okolností určitě nevrátí, vzpomeňte si na tyhle řádky. Protože na těch pár věcí, co si za ušetřené prachy koupíte, si do roka nevzpomenete. Nehledě na jejich finanční hodnotu.  Za 10-15 let nebudete vědět, co významného jste si koupili v 25 letech, ale naprosto živě si vybavíte, kde přesně jste byli, co přesně jste tam dělali a jakou medaili vám předali. A v ten moment nebudete litovat jediné koruny, kterou jste na tenhle zážitkový kupón vynaložili.