Kulturistika nebo crossfit?

Velmi žhavé téma a nikdy nekončící boj mezi dvěma skupinkami cvičenců. Důvodem tohoto článku není kritizovat nebo rozdělovat ostatní systémy, ale poukázat na velmi často nesprávné výklady pojmů a tréninkových přístupů. Poprvé mě tato myšlenka napadla, když jsem překročila práh crossfiterského světa, chlubila se svými úspěchy z dob bikiny fitness a popisovala svou přípravu na závody.

Když jsem ale vyskočila na hrazdu, moje tělo jen viselo jako...prádlo na šňůře. Následně přicházely narážky typu “zapózuješ nám bikino.. atp?” V té chvíli mi došlo, že tito mě nebudou obdivovat za naolejovaný zadek, ale že budu muset začít makat.

Charakteristika

Crossfit je o funkčnosti. Namísto zdůrazňování estetiky se zaměřuje na zvyšení kapacity, aby vytvořil maximální výkon, aniž by se nějak specializoval v jedné oblasti.  Snaží se o to, aby lidé vytvářeli určité množství práce za méně času než dříve. Pokud můžete z 10 shybů za dvě minuty udělat 20 shybů za dvě minuty, zvýšili jste svou kapacitu.  Crossfiteři se snaží zdokonalovat napříč všemi způsoby pohybu: běh, skákání, plavání, veslování, vzpírání atd. To ale neznamená, že jim nezáleží na tom, jak vypadají. To by potom nebyl instagram plný fotek, na kterých můžeme vidět pokřídované ruce s lesknoucími se těly crossfiterů v pozadí.

Kulturistika je o formě. Na nejvyšší úrovni se kulturisté snaží kultivovat estetickou dokonalost lidské postavy. Kulturistika je zaměřena především na vzhled, velké svaly a co možná nejnižší procento tuku. Jejím cílem je realizovat potenciál každého jediného svalu v lidském těle a zároveň udržet rovnováhu a soudržnost. Žádné velké kvadráky a malé hamstringy, nebo velký biceps a malý triceps. Kulturisté chtějí, aby vše rostlo ne pro extra funkčnost, ale proto, aby vypadali lépe.

Mýty

Mezi crossfitery často slýchávám, že kulturisté jsou “kuřecí hlavy”. Říkají, že kulturisté nikdy nedělají složená cvičení. Což není úplně pravda. Představa, že kulturisté používají pouze stroje a provádějí izolační cvičení, je jednoduše špatná. Arnold začal s dřepy. Ronnie Coleman dřepoval a dělal mrtvé tahy. Tom Platz rozhodně dřepoval. A tvrzení, že jsou všichni kulturisté hloupí? Musím uznat, že mě trochu zaskočilo rande, na kterém si dotyčný kulturista vytáhl tvaroh, zatímco u toho vášnivě popisoval 2 hodiny svou formu a přípravu na závody. Ale nedávala bych to za vinu nedostatku inteligence. Tento sport opravdu vyžaduje plánování, pečlivou pozornost technice a silnou vůli.

Ještě víc mýtů a pomluv však slýchávám na crossfitery. Crossfiteři se snaží najít způsob, který je co nejlehčí proto, aby dosahovali výsledků, na úkor techniky. V případech, kdy je špatný trenér, kterých je v dnešní době bohužel většina, tak ano. V případě ale, že máte správného trenéra, který pečlivě sleduje vaši techniku a učí vás, jak dělat vše správně a bezpečně, pak je vše správně a crossfit je nejlepší volbou, jak zlepšit svou kondici.

Abych to nějak ukončila. I když jsou přístupy obou skupin rozdílné, přesto mají hodně společného. Každý z nich se snaží vypadat dobře, mít sílu, kondici, cítit se ve svém těle dobře a ta radost ze zvednutých kil a dosažených cílů bude u obou stejná. Proto si myslím, že by se mohli od sebe hodně naučit. Crossfiteři by se mohli od kulturistů naučit benefity izolovaných cviků, důležitost kvality jednotlivých pohybů a disciplínu. A kulturisté by se například mohli naučit, jak vyjít schody bez zadýchání. :)