Když nestojíš za nic, pak tvá naturálnost stejně nemá váhu...

Když nestojíš za nic, pak tvá naturálnost stejně nemá váhu...

Pavel Vacek | 11. 11. 2019

Zápas století, nebo jak se to přesně jmenovalo, máme za sebou, je toho všude plno, tak se omezím na tradiční zvolání: Sláva vítězovi, čest poraženému. A protože jsem tam nebyl, přenos nesledoval, zachytil jsem v médiích, tedy těch mainstreamových, nikoliv odborných, v podstatě jen dva zápasy z toho večera. Vémoly s Véghem a Štáfka s… Jeho soupeře už si nepamatuju. A tak není divu, že je spousta lidí rozhořčeno nad tím, že nějakému kašparovi z televize je věnována větší pozornost než zasloužilým bojovníkům a že tyhle celebrity dehonestují úroveň a tak podobně. V našem rybníčku je to stejný. Pamatuju, jakej ryk a řev se spustil kolem videologu na Ronnie, když tam měl být Ben Cristovao a každou chvíli někde čtu, jak se protěžuje Radek Filipi, přítel Lucky Bílé. Jenže faktem prostě zůstává, že Štáfek přilákal ke sledování MMA i ty zbytky populace, které jinak nějaké MMA vůbec nezajímá, Ronniemu tenkrát spadnul server, jakmile vypustili trénink s Benem a po emotivním výlevu Lucky Bílé na jejím instagramu tisíce lidí zaznamenalo, že se nějaké MS v benči vůbec koná a co to ten benchpress vůbec je. Za mě ve všech případech super zviditelnění těch sportů. A tak jsem přivítal i to, že se Václav Bárta alias Noid, zpěvák, muzikant a herec připravoval na Partner Cup v Čelákovicích. Sledoval jsem v TV, kterak vypráví o tom, že teď drží diety a že nebude pít, protože musí odvodnit a paní redaktorka nad tím obdivně vzdychala a rozplývala se do mokra nad jeho tetovanou muskulaturu. Ostatní novináři se předháněli v tom, jak vylíčit životní proměnu zhýralce v téměř kulturistického šampiona. Lepší reklamu si tenhle sport nemohl přát, a to myslím zcela bez ironie. V den D nastoupil Václav na prkna, okamžitě se stal vděčným objektem všech přítomných a jejich fotografických čoček, aby pak rázem všichni zjistili, že no…ehmm, do kulturisty, nebo aspoň k nějakému osvalení povede ještě dlouhá cesta. Bylo z toho místo na chvostu startovního pole, ale nevadí, důležitá je ta změna. A pozornost pro fitness. Všechno skvělé. Až do okamžiku jakéhosi pozávodního prohlášení na socsíti, které vyznělo v tom smyslu, že byl sice předposlední, ale zato se může směle podívat do zrcadla, protože ON byl čistý…. A tím mé sympatie k tomu doposud sympatickému závodnímu počinu rázem skončily.

Střih, klapka (abychom zachovali to umělecké prostředí) a pojďme se mrknout na jiného borce. Tento víkend se neodehrával pouze MMA turnaj, ale také MS v Emirátech, kterého se zúčastnil Jiří Kočvara, a který se i přes fantastickou formu nedostal do Top Ten. Teď na chvilku odbočím. Víte, horovat za někoho, že je čistý, je vždycky takové balancování nad propastí, protože rázem můžete být doživotně za blbce. Netrávíte s nikým hodin 24 denně, nevíte, jestli skutečně čistý je, nebo není. Můžete se spolehnout na intuici, znalosti a okolnosti. A proto to risknu a budu tu horovat za Jirku, jako naturála, jak o sobě tvrdí. Jednak proto, že když jsem ho před cca 4 lety viděl poprvé, bylo zjevné, že jeho svaly jsou prostě tvrdší než jiných. Tvrdost svalů je zrovna tak genetická záležitost jako jejich tvar. Od té doby vím, že se Jirka neustále vzdělává a celé té životosprávě dává skutečně maximum. Jezdí na testované soutěže, kde také testován je, vždy s negativním výsledkem. Samozřejmě mi teď můžete namítnout, že stačí včas vysadit zakázané látky a já vám chtě nechtě budu muset dát za pravdu. Jenže je tu věc zvaná monitoring. A ten u nás musí absolvovat všichni, kteří chtějí reprezentovat ČR na MS nebo ME v kategorii kulturistika. Finta monitoringu spočívá v tom, že vy nahlásíte bydliště, kde se budete zdržovat v následujících 5 měsících před MS a pán z ADV vám kdykoliv může zazvonit na zvonek a pozvat se na návštěvu. A tak se také Jirkovi po dvakráte stalo. Takhle jednou v podvečer se ve dveřích Jirkova bytu nečekaně objevil pán s kufříkem, vybalil nádobíčko jako je injekční stříkačka, zaškrcovadlo a podobné propriety, které já znám jenom z Trainspottingu a jal se odebírat Jirkovi krev. Opět s negativním výsledkem. Dělám kulturistiku 30 let, znám všelijaké finty, ale jak by se dalo obejít tohle, to vážně netuším. (na FCB se samozřejmě najdou odborníci, kteří to vědí, což většinou sofistikovaně vyjádří nějakým nablblým emotikonem) Suma sumárum, pokud mám tyto informace, osobní kontakt a jasná fakta, věřím, že je čistý. Pokud by tedy on po takovém výsledku pronášel podobné věty jako Václav, nezbylo by, než uznale pokývat hlavou, poplácat dotyčného po ramenou a nabídnout vřelá slova útěchy, protože, bohužel, v jiných zemích skutečně stačí jen včas vysadit. Ale nezazněla…

Foto: Kryštof Pršala Zdroj: Facebook

Takže se vrátíme opět na začátek. K větám, které pronesl dobrý zpěvák, ale mizerný závodník. A bohužel, zdaleka v tom není sám. Je tu spousta vynikajících závodníků, naturálů, kteří sice deklarují svůj fairplay přístup, ale zároveň neukazují prstem na ostatní, nenaznačují, nemluví v hádankách a jinotajích poukazující na druhé. A pak tu máme závodníky, běžné cvičence, hobíky, kteří používají svou naturálnost jako obyčejnou výmluvu. Zahoďme tedy korektnost a řekněme to na plnou hubu. Když stojíš za hovno, nikoho to nezajímá, že si naturál. Dennodenně čtu komentáře od lidí, kritizujících užívání AS u špičkových borců. OK, fajn. A kdo to píše? Někdo, kdo má v profilovce panáka rumu s půllitrem piva. Šedesátikilový týpek s jointem v ruce. Tlustá Máňa, co nevydrží půlden bez obloženého chlebíčku. Cvičenec, jemuž vlají i elasťáky. Tlustí chrti, což jsou borci, hrdě vystavující své objemy v tílku, na kterých by po absolvování soutěžní diety nezbylo nic. Všichni do jednoho nedosahujíc ani zrnko výkonnosti dobrých naturálů. Sorry, tak to prostě je. Borci typu Cahy, Kočvary, Drdy, Topinky a podobných známějších, zkrátka lidi, kteří by na takovou kritiku měli nárok, to nepíšou nikdy. 

Absurdní na tom všem je, že zrovna tihle borci to schytávají ode všech. Od sypačů, kteří jim nevěří, od mizerných naturálů, kteří si to nedokáží představit. Testy a podobné důkazy odbydou mávnutím ruky. Kdo je lepší než já (alkoholik, tlustoprd, hubeňour, lenoch a lempl) automaticky sype, to je jasný. Ostatně není se čemu divit. V době, kdy to tam každej náctiletej trouba pod vlivem You Tube „osvěty“ pošle, aby bez pořádného tréninku, životosprávy a neznalosti jídelníčku zaznamenal leda výsledky průměrného naturála a větší beďary, je pro mnoho z nich nepředstavitelné, že by mohl být někdo lepší jenom z doplňků…

Jsem už na konci, většinou nabídnu i pointu, ale tady tentokrát žádná není. Snad jen, že mám respekt ke všem lidem, kteří dřou na tréninku, drží životosprávu, mají znalosti, nadšení a odhodlání. Jestli jsou natty, nebo ne, to už je jejich volba. Naopak mám despekt ke všem, kteří vše výše zmíněné postrádají, ale dohání to AS anebo výmluvami na svou naturálnost. Rád se v komentářích dočtu, jak to vidíte zrovna vy…

Komentáře: