Když brečí velkej chlap, je to vždycky smutnej pohled..

Touhle dobou tu měl být článek z Fiba, kde bych si dělal legraci ze šlapání zelí 125 kilového kulturisty, ale na to nemám čas. Musím totiž pořešit sponzoring reprezentace Svazu kulturistiky a poslat našim reprezentantům nějaké doplňky do závěru přípravy. Bohužel, ani na to zatím nemám čas.

Mimo běžné mailové korespondence musím totiž ještě reagovat na milé zprávy, které zpravidla začínají povzbudivými slovy Vy kurvy, hajzlové, vyjebávači a podobně vstřícná další pojmenování a které pokračují v lepším případě sdělením, že podporujeme našeho nejlepšího powerliftera Petra Petráše málo, většinou však sdělením, že ho nepodporujeme vůbec, ale jenom ho využíváme… (pár kousků, těch mírnějších, dávám na ukázku) 

A protože to jednoho celkem překvapí, chvilku mi trvalo, než jsem se zorientoval a zjistil, odkud ten smrádek vane. Načež mě jeden ze zaslaných odkazů přivedl k žumpě jménem Honza Kavalír podcast, kde se odehrával rozhovor s Petrem Petrášem. Ačkoliv nás pan moderátor informuje o tom, kde všude ten podcast můžete poslouchat, třeba v autě, nebo při venčení psa, nebo i v jiných situacích pro případ, že byste byli natolik retardovaní a nevěděli, kde si můžete nasadit sluchátka, nebo pustit rádio, přidám jedno varování, kde onen podcast poslouchat nelze. Třeba v horké vaně a v dosahu ostrých předmětů, neb v průběhu interview na vás několikrát padne taková deprese, že jediným možným únikem je jedině vybitá baterka, nebo sebevražda. O co jde? Udělám tu panu Kavalírovi reklamu, aby se mohl ještě více tetelit blahem nad „skvěle“ odvedenou prací a hodím sem odkaz. https://soundcloud.com/honzakavalirpodcast/petr-petras-kruta-realita

Má to ale 1,5 hodiny, tak pokud nemáte tolik času, můžu vám tu udělat takový výcuc obsahu. „Nemám peníze, musím pracovat, nikdo mě nepodporuje, nemám peníze, podporují mě málo, všichni mě ojebali, čekám na sponzora a jo, vlastně, Extrifit mi dává jen doplňky a slíbili mi 90 tis na letenku, ale to nevyužiju, protože nemám peníze, fotit a natáčet se nemůžu, nevím jak a nemám kdy a nevím proč, když jsem sportovec.“ Tak to je v kostce všechno a já teď musím napsat vyjádření, jehož odkazem budu odrážet ty hovnomety.

Takže jdeme na to? Bude to dlouhý čtení. Nejdříve dejme prostor onomu ošklivému managerovi, který Petra vlastně okradl. Jmenuje se František Brejcha a proč ho do toho motám? Protože jsem s ním řešil Petrovo promo a jeho verze příběhu mi, alespoň podle loňských vzpomínek, přijde o dost víc blíže realitě než ta Petrova.

František Brejcha:

Jak to všechno začalo...
Na začátku června 2018 se mi ozval Petr, že mu pořadatel soutěže Big Dogs posílá nabídku spolupráce, jestli bych mu to přeložil. Protože Petra znám několik let a vždycky jsem se mu snažil pomoci (roky jsem o něm psal a točil na Ronnie.cz) nabídku jsem mu samozřejmě přetlumočil. Šlo o nabídku majitele značky Xplosive Ape, že Petrovi bude měsíčně posílat částku kolem 9000 Kč + oblečení, proplatí mu cestu na Big Dogs a některé další sliby, které později nesplnil, výměnou za to, že Petr bude propagovat jejich oblečení. O tom ale třeba později. Po týdnu rozmýšlení mi Petr řekl, že pokud do toho půjdu s ním, protože on sám si nic nezařídí, tak do toho půjde a připraví se na Big Dogs. Bez váhání jsem souhlasil, protože se mi v očích rozsvítili dolárky, jak na tom strašně vydělám a koupím si potom Ferrari! To byl vtip. (pro nechápající) Nepadla žádná částka, žádná procenta, nic. Řekli jsme si, že se pak nějak dohodneme. Začali jsme spolupracovat. Můžete si projet jeden příspěvek za druhým na Petrovo IG a FB, který jsem od určité doby spravoval já, rozdíl poznáte. Manažerem mě nazval sám Petr, já se tak nikdy nenazval, pokud ale má manažer na starosti sociální sítě, fotky, videa, příspěvky, překládání, komunikaci, rozhovory, sponzory, pořadatele, dohazování sparingů, řešení sraček, ježdění několik měsíců 3x týdně na několik hodin na Petrovo trénink, upozadění osobního i pracovního života a další tři prdele zařizování, tak přesně tohle jsem byl.

Dohoda...
Protože vím, že Petr žádné peníze nemá, logicky jsem to nemohl pro peníze ani dělat, to pochopí každá průměrně inteligentní opice. Ti méně inteligentní jedinci by mohli ze zavádějícího popisku a rozhovoru nabýt dojmu, že jsem na tom vydělal. Nevydělal. Netratil jsem na tom, ale rozhodně jsem na tom nevydělal. Těsně před před celým tímhle kolotočem si Petr pořídil auto, které ale následně musel prodat, pokud se chtěl připravit "v klidu" já tou dobou auto sháněl, protože moje staré Mondeo od bráchy, úžasný držák, (díky Honzík Vopátek) už pro moje potřeby nebylo praktické, dohodli jsme se, že od Petra koupím jeho auto se slevou, to byla JEDINÁ MOJE ÚPLATA. Nic víc. Nebudu tady rozebírat konkrétní částku, není to podstatné, ale když si to rozložíte ty stovky hodin času a několika měsíční práci, bylo to naprosto korektní. Můžu udělat příměr, hodně lidí z podnikatelské sféry mi řeklo, že se mám dohodnout na 20% z výhry, že se to tak běžně dělá. kdybych to udělal, měl bych víc peněz. Takže asi tolik k této části vyfabulované senzaci Honzy Kavalíra.

Peníze...
Nikdy jsem nebyl v roli toho, abych někde sháněl sponzory nebo peníze. Na žádnou takovou roli bych nepřistoupil, nemám na to čas ani to není moje práce. I přesto jsem Petrovi s Extrifitem dojednal o něco více peněz na letenku, než měl dáno ve smlouvě +5K. I přesto jsem mu dohodil focení pro jednoho sponzora, který měl sponzorovat strongmany na EVLS, ale řekl jsem si, že strongmani tam nějaké peníze přeci jen mají, tak to dohodím Petrovi. Celkem 5k za hodinu focení. Od jednoho nejmenovaného sponzora jsem pro Petra získal desítky tisíc, které by jinak nikdy neměl. Cca 60k. Sponzor Xplosive Ape byl totální kokot, který si navymýšlel všechno možné i nemožné, ale peníze poslal jen párkrát, takže jsem je z něj celý půlrok tahal JÁ! Nová role vymahače mě stála desítky zpráv, mailů, telefonátů, přemlouvání, připomínání, no hrůza, ale furt jsem to bral, že je to aspoň něco a musíme hrát s rozdanejma kartama, touhle dobou by se na to už vysrali všichni, kolikrát mi Petr říkal, že se na toho sponzora mám vysrat a nepsat mu, nevysral jsem se na to a aspoň část z toho, co Petrovi slíbil, jsem získal. Dohromady 50k. Podle toho rozhovoru jsem toho udělal opravdu málo. Tak třeba by mohla být ještě polehčující okolnost, že jsem zařídil ubytování zdarma pro Petra, Denisu i pro mě? Původně měl mít hrazené ubytování jen Petr, ale sponzor se pak začal cukat. I tak bychom ho my 2 stáli dalších 40k. Takže si to spočítejme... cca 150k, to není zrovna málo sehnaných peněz, ne? Nikdy jsem netvrdil, že pro mě Petr s Denisou taky nic neudělali, proto říkám, netratil jsem na tom, považoval jsem však situaci za férovou. Nařčení, že jsem vlastně nic neudělal a jen na tom vydělal, mě uráží.

Austrálie...
V Austrálii jsem samozřejmě také působil jako prostředník a tlumočník, když se Petr na něco někoho ptal, vždy jsem tlumočil. Když se někdo ptal na něco Petra, tlumočil jsem. Takže tvrzení, že jsem pak tlumočil jen tak jak se mi zachtělo, je lež.

Pokud někdo někde v příspěvku napsal, že všichni ti, kteří se v rozhovoru našli, by si měli poklepat na čelo a říct si, kam Petra dostali, tak já si na něj klidně poklepu a řeknu...
Petra jsem dostal na Big Dogs, někdo jinej ho zase dostal do nemocnice...

…Toliko slova F. Brejchy, se kterým jsem vedl poměrně drsné pohovory ohledně propagace Extrifitu prostřednictvím Petra. A přesně jak je výše psáno, bylo to jediné období, bohužel velmi krátké období, kdy to všechno šlapalo podle představ Extrifitu. Pravidelná videa, příspěvky na Insta, dokonce s anglickým překladem. Wauuu, paráda! Byl jsem nadšen. (Píšu v první osobě proto, že jsem to já, kdo odpovídá za promo aktivity Extrifitu a já se taky zodpovídám panu majiteli za blbě investované peníze) Petr vyhrál Big Dogs, super, Extrifit mu navýšil sponzoring na příští rok a to tak, že by výlohy na cestu do Austrálie pokryly náklady i na jeho doprovod.  Necelých 100 tis. Toliko k informaci, že to nikdo neocenil. Ach tak.. Petr musel do práce po návratu domů. No to my taky, žádný skokový nárůst prodeje proteinů, protože Petr podal druhý největší výkon na světě, se nekonal. Škoda, kdyby to takhle fungovalo, byl by u každého výrobce jako v bavlnce. Ale nefunguje, bohužel. Přesto, jak už bylo psáno, mu byly vylepšeny podmínky.

Petr neví, jak se má propagovat, jak se prodávat, nemá čas, bylo řečeno… No jo.. Moment, kolikrát, že jsem říkal, hele Péťo, bylo by fajn, kdyby tě Denisa natočila, jak třeba jedeš biceps, jednu sérku, žádný velký umění a poslala mi to přes messenger? Nebo triceps, nebo něco jinýho. Oni tě mají Péťo rádi, když tam mácháš s těma 100 kilama na bicák.. Kolik to asi tak zabere času? Minutu? Pár takových videí mám, lhal bych, kdyby ne, několik jich je od toho zlého managera, ale asi bych je za ta léta spočítal na prstech obou rukou. Pak je tu samozřejmě ještě ta věc s doplňky. To už zabere mnohem víc času, takových pět minut určitě. Péťo, mohl bys třeba udělat fotku s některou z těch 1251 (ano, je to přesné číslo) proteinových tyček, co si snědl, daroval, nebo prodal, nebo jakkoliv jinak využil…? Mám 2 fotky. Super, aspoň něco.

Čtu v těch diskusích, že mu posílal Extrifit „jenom“ ty posraný doplňky. No, tady asi panuje přesvědčení, že je Extrifit asi kope ze země jak ropu, nebo co. Ty doplňky se skládají ze surovin, které se musí zaplatit, zpracovat na výrobních linkách za desetimiliony, které se musí zaplatit, pracovníkem, kterého musíte zaplatit, zabalit do obalu, který musíte zaplatit, odvézt kamionem, který musíte zaplatit a dát ho do prodeje lidem, které musíte zaplatit. Nebo ho dát sportovci, který si ho vyžádá, nezaplatí ho, ale mohl by ho zpropagovat. A předpokládáte, že to bude víckrát než jednou za měsíc. Byly chvíle, kdy i to předpokládáte marně. Přesto jsme posílali dál, ne málo, ale celkem za 360 000,- a z naší strany vždy plnili to, co Extrifit slíbil. Mimochodem, my po žádném Extrifiťákovi nikdy nechceme, aby propagoval to, co sám nejí. Jíš Break? Fajn, pochval na síti Break. Nechceš Vegan, OK, nepropaguj Vegan, v pohodě. Propaguj to, co sám baštíš, ale propaguj… No.. Petr přece nemá čas, se fotit, říkal…

Petr bohužel nehledá sponzora, Petr hledá mecenáše. To jsou dva odlišné ekonomické pojmy. https://cs.wikipedia.org/wiki/Sponzor Sponzor vyžaduje, aby sportovec byl viděn, neviditelný sportovec, který 1x za rok udělá světový rekord, je sponzorovi k ničemu. Mecenáš nevyžaduje nic, je jen štědrým fanouškem těšící se z výsledků obdarovaného.

Z celého srdce proto, bez jakékoliv ironie, přeji Petrovi štědrého mecenáše. Přeji mu ho proto, neboť ho mám lidsky rád a chápu jeho frustraci. Nebaví mě však opakovaně reagovat na jeho stesky po lepších podmínkách, odpovídat na sprosté útoky jeho fanoušků, na věčné stěžování si na ty, jenž mu pomáhají, že mu pomáhají málo… Je mi líto, Petře, že máš talent od boha zrovna pro společností málo ceněný sport jako je Powerlifting a jiné silové sporty. Je mi líto, že žiješ v pro tebe nevhodné době sociálních sítích. Bohužel, není v ničích silách změnit svět k obrazu tvému. Proto hodně štěstí Petře v další kariéře bez Extrifitu, budu rád, když ten rekord zlomíš, neb i nadále zůstávám tvým věrným a tvými výkony ohromeným fanouškem.

No a teď ještě k té žumpě.. Celou dobu v podcastu Honzy Kavalíra jsem slyšel něco o nedostatečné podpoře, o nedocenění takového talentu a povzdechy nad tím, proč mu někdo nedává peníze. A tak se ptám, Honzo Kavalíre, kolik si Petrovi za ten rozhovor, kam sis samozřejmě neváhal dát svoji osobní reklamu, zaplatil? Já odpověď znám. Nic. Zero, nula, hezky česky, nedal si mu ani hovno! Jenom si ho sugestivně kladenými otázkami dotlačil do odpovědí, ve kterých Petr podělával jednoho člověka za druhým. Nedávám to Petrovi za vinu, vím, jaké to je, s ním dělat rozhovory. Dávám to za vinu tobě. Tys chtěl šokující senzaci, tak ji máš. Zadarmo. Parazitováním na jméně a výkonech Petra Petráše. Pokud si tedy někdy v úvodu mluvil o lidech, kteří Petra jenom zneužívají, tak ty si jejich prezident.

P.S. Na závěr jedno poděkování Norovi Zajacovi za jeho příspěvek v jedné z mnoha diskusí.