Katka Kyptová: Chtěla jsem si jednou o sobě přečíst - Katka Kyptová IFBB Pro

Ahoj Katko. Nejdřív ze všeho mi dovol, abych ti pogratuloval k zisku profi karty. Splnil se ti sen?
Jo… To jsem si prostě přála. Odjakživa jsem sledovala časopisy, listovala jimi a v duchu si představovala, jaký by to asi bylo, stát tam vedle nich. A teď jsem mezi nimi, budu tam stát a já už si nemusím nic představovat. Sen se zhmotnil.

Takže si to máme vyložit tak, že od prvního dne, co jsi vstoupila do tělocvičny, jsi věděla, že chceš být profesionálkou?
No, to ani moc nejde. To nemůžu říct, protože než začneš závodit a než poznáš tu hierarchii soutěží, tak jednoduše nevíš, kdo je profesionál a kdo ne. Ale od doby, kdy jsem začala závodit jako dorostenka, tak jsem do toho více a více pronikala a ta touha rostla společně s informacemi. Takže v momentě, kdy jsem zjistila, kam až se dá dojít, tak jsem tam chtěla taky. 679C8350-70 Jak si reagovala na zprávu o získání profi karty. Když mi zavolal Martin Jebas a říkal mi, že mi to konečně dali, tak mě najednou ovládla taková euforie, že jsem ani nedokončila trénink. Strašně jsem se radovala. Asi i víc než z druhého místa na MS.

Ale zprvu to nevypadalo moc růžově. Když jsme spolu mluvili naposled, zničehonic se zase změnila pravidla pro zisk karty a já z tebe cítil už trochu rezignace. Najednou to ale přišlo. Vnímáš to jako nějaký zlom, nebo zadostiučinění? Ani ne zlom v tom smyslu, že by se mi změnil život, nebo tak něco. Ale určitě to vnímám jako novou motivaci. Člověk postupem času už vyhořívá a já už cítila, že těžko budu sbírat další motivaci na MS, ačkoliv bych mohla závodit klidně pořád. Ale tím, že vstup do profi byl můj sen, tak závodit na nižší úrovni mě lákalo čím dál míň. Navíc, mezi mé další motivace byla snaha stoupnout si tam dřív, než si budu chtít založit rodinu. Klidně ať jsem poslední, o to mi nejde, ale chci si jednou o sobě přečíst Katka Kyptová Pro. To je prostě úžasný.

Ty jsi teď nakousla téma založení rodiny. Nevnímáš vstup do profi tábora naopak jako nebezpečí pro tuto snahu? Že tě to znovu pořádně chytne a založení rodiny se opět odsune někam do daleké budoucnosti? Když se odsune, tak se odsune… To víš, že na mě všichni tlačí. Maminka by chtěla vnouče, ale já vnitřně necítím potřebu se usadit a mít děti. Mnohem větší mám v sobě pocit, že jsem ještě nedokončila, co jsem začala.
Co bys chtěla dokončit? Účast na Olympii. Já vím, je to sen, může to trvat rok, pět let, nikdy, anebo se třeba na mě usměje štěstí a povede se mi kvalifikace hned na prvních závodech.  Ale jsem furt nohama pevně na zemi. Každopádně bych chtěla odjet co nejvíce závodů v kategorii profi physique, protože ta forma v této kategorii nemusí být brutální kulturistická, takže je tam prostor pro nějaké menší rezervy a život v dietě. Ale já s tím problém nemám, protože dietu dokážu držet celoročně, což se ostatně potvrdilo letos. Ono tam jde taky o to, nasbírat body. Na Olympii dokážou postoupit i lidi, co třeba nevyhrávají, ale nasbírají dostatečný počet kvalifikačních bodů.

To je nějaké nové pravidlo? Jo, to je teď nově. Aby měli závodníci motivaci chodit po závodech. Sbíráš body a po dosažení určitého počtu se třeba kvalifikuješ na Olympii.

Woman physique je nová kategorie, která defacto nahrazuje ženskou kulturistiku. Jak s odstupem času vnímáš ženskou kulturistiku? Trochu mě mrzí, že to došlo tam, kam to až došlo, ale myslím, že to tam dovedli rozhodčí, když dávali dopředu ženský, které už neměly se ženou v podstatě nic společného. Je to sice obdivuhodné, co ženské dokáže s tím tělem udělat… i když, je to otázka, jestli to je ještě obdivuhodné. Já jsem kulturistiku milovala a miluju ji do dneška, což je ostatně důvod, proč jsem byla v Extrifit Teamu, protože to souznění s kulturistikou v něm cítím taky, ale dneska se už na ženskou kulturistku nepodívám. Když jsem byla na Olympii, tak jsem se dívala na mou obrovskou oblíbenkyni Alinu Popu dvě minuty a prostě mi to stačilo. Takže to byl trochu zlom, kdy se mi začali líbit ty physique. Také mají svaly, ale je tam mnohem víc ženskosti, ladnosti a elegance. Vypadají prostě jako svalnaté ženy, ne jak ženské ztrhaných rysů a mužských znaků po těle. 679C8789-509
Já vidím kategorii physique jako takový návrat k ženské kulturistice raných 90-tých let. Vnímáš to podobně?
Přesně tak to vidím. Ale uvidíme, jak se to posune třeba za da roky. Ta kategorie začala podobně jako naše bodyfitness a teď už jsme zase v kulturistice.

Nevnímáš tyto nové kategorie jako až moc velký subjektivní guláš? Vždy si může někdo říct, á pozor, to už je „moc“ a šoupnem ji dozadu…
No, je to blbý v tom, že nevíš, jak se máš připravit. Jedeš na závody a nevíš, jestli jsi vyrýsovaná málo, moc, svalnatá tak akorát… Takže já to letos bedlivě pozorovala, ale moudrá z toho moc nejsem, protože každé závody vyhrál jiný typ holky. Uvidíme, no… Nejhorší je, že já mám prostě dispozice k tomu, mít svaly. Asi už nikdy nebudu hubená holka, to bych asi musela přestat jíst a cvičit zároveň. Třeba to tak jednou dopadne a po porodu ze mě bude bodyfitnesska.

Každopádně, holek-závodnic, je čím dál tím víc a prosadit se, je čím dál těžší. Myslíš si, že se ti to povede odsud, z České Republiky?
Mohlo by. Ale musím mít kolem sebe ty správné lidi. Všichni víme, že profi a Olympie je hodně politika, byznys a málokdy se stane, že se zničehonic prosadí nějaká noname holka. Většinou se prosadí někdo, kdo má někoho v porotě, nějakého sponzora, co má vliv na soutěž apod.
Ty ale poměrně často jezdíš do USA a trávíš tam dost dlouhou dobu. Máš tam nějaké kontakty, chtěla bys tam zůstat? Lidi mě na velkých akcích typu Expo, Arnold, Olympie poznávají, což je super. Chodí za mnou lidi, co se specializují na ženskou kulturistiku v RX Muscle, Ironman, apod… Ty o mně vědí a hodně se divili, jak je možné, že tu kartu ještě nemám, protože tam jí dávají téměř na potkání, kdežto Evropané to mají hrozně těžké. Takže nějaké šance tam jsou. Ale pořád je to o tom silném zázemí v USA. Každopádně nevím, jestli bych tam chtěla zůstat. 2-3 roky možná, pokud bych tam měla nabídku, která by mě tam dokázala uživit, ale co se týká běžného života, tak to ne. Já mám ráda Čechy. I když si občas zanadávám jako každý tady.

Musím říct, že mě tvoje odpověď docela překvapila. Čekal jsem nadšené ano, budu bouchat v posilovně, budu v centru dění, ale fakt je, že já tu zkušenost z Ameriky nemám. Když jsem tam byla poprvé, tj někdy před 5 lety, tak jsem si řekla: Bomba… Co se týká přípravy na soutěž, tak to je ráj na zemi. 24 hodin denně otevřený fitka, miliony strojů, činek, mašin, nikdo nikde tě nebrzdí. Obrovský prostory. Každej den děláš jiné kardio a nikde nemusíš na nic čekat, to všechno je absolutně super. Ale co se týká dennodenního života, tak to bych měla asi problém. Já mám ráda přírodu, mám ráda, když je všechno blízko, že se můžu pohybovat bez auta. Ale to tam absolutně nejde. Bez auta jseš vyřízenej. Jo, jasně můžeš jezdit hromadnou, ale to je trochu pro otrlé jedince. No a taky ta jejich mentalita. My tady všichni nadáváme na politiku, na závist atd., ale tam je to to samý. Jenom to na první pohled u nich nepoznáš. Ve finále ale určitě zjistíš, že Amerika je byznys. Pokud nemáš obchodního ducha v těle, tak tam žít uspokojivě nemůžeš. Ondra (partner) tohle v sobě má, ale já ne, já bych dala všechno zadarmo. Takže jsem ráda, že se dokážeme doplnit. Pokud dokážeš vydělat prachy, pak je Amerika ok, pokud ne, tak tě to tam semele. 679C8979-692
Ty se s několika profesionály znáš osobně, zajímalo by mě, jestli ti někdo z nich třeba zavolal, napsal mail, vítáme tě mezi profi, nebo tak něco? Ne, zatím ne. Ale on to zatím nikdo v Americe neví. Ale poměrně hodně mi gratulovalo lidí k MS. Ono je to takové zvláštní. V Americe je to celkem dost rozdělené. Určité sorty lidí. Ta ženská kulturistika tam má okruh fanoušků, který je sice menší, ale to jsou těžký srdcaři. Sledujou absolutně vše, hodně tě podporují atd.. A v momentě, kdy jsem přešla do physique, tak z toho byla hromada lidí dost smutná. Myslím si, že když jsem dělala tu hardcore kulturistiku, tak jsem měla víc fanoušků, než teď. Tehdy, když jsem byla druhá na Arnoldu, tak mi dokonce sama od sebe napsala Iris Kale, jak jsem skvělá, a že se jí líbilo moje forma atd.. To mě vážně dost překvapilo a je vidět, že i tyhle absolutní hvězdy jsou lidi jako my, že si na nic nehrají, a že je to baví a sledují to dění okolo.

My se tady celou dobu bavíme o ženské kategorii physique, jak ty vnímáš ženskýma očima její mužskou podobu? No… Víš co, mě se líbilo pojetí tohoto sportu tak, jako to bylo dřív, když na soutěži byly 4 kategorie a ukaž, jak jsi dobrý. Nic víc nebylo třeba. Teď člověk přemýšlí, jestli bude kulturista, nebo půjde do klasiky, nebo zkusí physique a mě to přijde, že neví, co vlastně dělá za sport.  Já to vidím ve fitku, kdy kluci říkají, hele mám slabší nohy, nebo mi nejde nabrat, zkusím tady aspoň ty physique. Ale to mi přijde divný. Já strašně moc fandím každému, kdo cvičí, kdo si zkusí závody, nebo se prostě nějak pohybuje. Kluci ve physique mají moc pěkné postavy, já se na ně moc ráda podívám, ale myslím, že módní přehlídka na soutěž nepatří. A Men’s physique pro mě takovou módní přehlídkou jsou. Bohužel, domnívám se, že ta kulturistika tak, jak jsme ji znali dřív, taková, která se dělala srdcem a ty lidi za ní jezdili stovky kilometrů, už skončila. Zmizela. Dřív se na závody jezdilo, svoje oblíbence si podporovala a klidně se člověk o to umístění svého favorita pohádal s jiným fanouškem. Atmosféra soutěže byla úplně jinde. Dneska je všechno on-line, všechno můžou sledovat z domova a hezky v anonymitě si všechny pokritizovat. Dneska je to o penězích a fitness byznysu. O tom, že z každé bikiny závodnice, z každého physique závodníka teče tučné startovné. Proto bude kategorií přibývat a laťka výkonnosti se snižovat. Mrzí mě to, je mi z toho trochu smutno, ale je to záležitost téměř každého sportu. Ale jde hlavně o to, že já i přes tu profi kartu cvičím především pro sebe, pro svůj dobrý pocit a pro to, že mě to baví. Závody jsou už jenom třešničkou na dortu a oceněním té píle, kterou jsem tomu věnovala.
A na jaké závody se teď budeš chystat? Kde tě můžou fanoušci vidět? On-line. První závody by měly být v St. Luis. Je to první ročník. A pak bych chtěla objet co nejvíce závodů. Takže od pondělí  2.12. začíná zase příprava. Ale tentokrát se na ni hrozně moc těším. Bude to super.
Otázka na závěr, Katko. Už máš tu kartu někde doma vystavenou? Já ji ještě ani nemám doma. Ale ono to zase tak nespěchá, protože má platnost od roku 2014. Vystavím ji pak.

Já ti Katko děkuji za rozhovor. 679C8467-187 Pokud dočetli tento rozhovor až k samému závěru a jste fanoušci Extrifit Teamu a zároveň Katky Kyptové, mám pro vás nepříjemnou informaci.

Katce Kyptové v těchto dnech vyprší platnost sponzorského kontraktu a značka Extrifit nadále nebude usilovat o dorovnání jiné sponzorské nabídky. Jednání proběhla v profesionálním, avšak maximálně přátelském duchu, přesto však nedošlo k souladu jednotlivých představ a tak nastal čas, aby se cesty Katky Kyptové a společnosti Extrifit rozešly. V tuto chvíli je proto na místě poděkovat Katce za vynikající sportovní reprezentaci značky Extrifit, kdy těch doposud nejvýznamnějších sportovních úspěchů v její kariéře dosáhla v barvách Extrifit Teamu, a popřát jí mnoho dalších úspěchů především v jejím v osobním životě.