Jste dobří a přesto nemáte sponzora? Stěžujte si Zuckenbergovi.

Jste dobří a přesto nemáte sponzora? Stěžujte si Zuckenbergovi.

Pavel Vacek | 14. 05. 2018

Každou chvíli tu melu pantem o tom, jak je kulturistika bezvadná v tom, že v člověku vypěstuje silnou vůli a tak podobně. Že je to dobré nejenom ve sportu, když si musíte odepřít na tři měsíce knedlíky a uzený a dortíky a chipsy, ale taky v tom běžném životě. Já třeba silnou vůli využívám momentálně k tomu, abych nekliknul na něco, kde se vyskytuje slovo Štika a všelijaké její tvary. Především Štikovi. A věřte mi, že to není úplně lehké. Pro vysvětlenou některým čtenářům jde o jakousi reality show, kde byl ten nejpokleslejší bulvár nadopován vagonem steroidů a z vymyšlených historek z Blesku byl vytvořen pořad, kde účinkuje paní, jejíž hlavní kvalifikací jsou obří cecky, její matka, charakteristiká tím, že dokáže přežít s inteligencí mloka a pan Kokta, o kterém vím jen to, že mu jednou ujely nohy, když chtivě sápal po obrceckách jedné z aktérek. A věřte nebo ne, tohle všechno vím jen z titulků, které jaksi nejdou přehlédnout. A taky ještě to, že stará Štiková močí v lese.

A přesto, že tohle ani není dno nevkusu, ale spíše hlubinný vrt do dna nevkusu, se na to lidi dívají a tyhle podivné existence z té sledovanosti budou žít a kupovat si za ní pěkné věci. Možná se brzy dočkáme i reklamní kampaně s paní Štikovou na inkontinenční pleny pro seniory se sloganem „Když máš chcanky na kraji, klidně to pusť v mumraji“. Samozřejmě za tučný obnos bankovek. A protože tohle podporovat nechci, zařekl jsem se, že nekliknu na žádný z těch lákavě otitulkovaných článků a už vůbec ne na ten obskurní pořad. A k tomu zmobilizuji veškerou netrénovanou vůli. Takže já svou myškou sice nikam nekliknu, ale zato o nich smolím půl článku. A pak kdo je tu blbec, ha? A o to tady jde….

Chápu, proč to lidi zajímá. Zvědavost se nikdy neměla tak dobře, jako v dnešní době všudypřítomných médií. Nikdy v historii lidstva nemohla být tak dobře ukojena jako v době kamer, kterou má každý u sebe. V době, kdy každý jeden z nás se může stát paparazzim lusknutím prstu. Všimli jste si vůbec, že tahle profese už v podstatě zmizela? Kdo by taky chtěl sedět půl dne na stromě s pětikilovým foťákem a číhat na vynášení odpadků, když je všude kolem tolik lákavého materiálu? Bouračka? Paráda, natočíme motorkáře rozpláclýho na kaši, to se prodá, stačí jen vyndat mobil. Hoří někde? Počkej kámo, hned začnu hasit, jen si tu udělám pár skvělých záběrů, jak ti hoří vlasy… Lidi se prostě rádi dívají a přestávají vnímat skutečné hodnoty. Vždyť koho by taky bavil nějaký špičkový neurochirurg, když se celý den někomu vrtá v kebuli? Nuda, že jo?

Celá tahle doba převrátila pravidla sponzoringu úplně naruby a vlastníci firem se tomu musí přizpůsobit. A proto, pokud jsem si musel osvojit jednu dovednost při práci pro Extrifit, bylo to naučit se říkat NE. Někdy to jde velmi lehce a jednoduše. To je v případech, velmi častých podotýkám, kdy nám zájemci o sponzoring sdělují, že už cvičí půl roku, je to jejich život a ta jediná překážka, která je dělí od zisku titulu Mr. Olympia je silný sponzor jako jsme my. A protože takovým žádostem zpravidla nevyhovíme, Phill Heath může mít pořád klidné spaní. Ovšem jsou tu i jiné žádosti, kterým se NE říká jen velmi, velmi těžko. A ty jsou od lidí, kteří se narodili do jiné doby. O takových 10 let později. Jde o sportovce se skvělými výsledky, pyšnícími se mnoha tituly a stabilně dobrou formou. A jak skvěle si počínají na soutěžních prknech, tak neobratně si vedou ve světě palců, srdíček a shlédnutí. Ne, že by to byli nějaký neschopní joudové,  to vůbec ne. Spíš mají v sobě tolik pokory a respektu k druhým, že jim je prostě proti srsti všem sdělovat zaručená moudra, chvástat se ničím nepodloženými výsledky, anebo ukazovat všem okolo, jakou odstín barvy má jejich záchodové prkýnko. To je spíš doména těch, kteří jsou přesvědčeni o tom, že když položí hovno na servírovací tác a zapíchnou do něj svíčku, stane se z toho dort.

A tady nám dochází ke střetu, protože se nezřídka stává, že čím větší pitomec, tím větší sledovanost. Jako u Štiků. Takže co teď? Chcete spojit své jméno s Mistrem Světa, který opečovává své trofeje ve sklepě a nikdo o něm neví, nebo s bambulou, který vychválí váš produkt do nebes, přestože o jeho kvalitách nemá nejmenší šajnu, zato si vytáhne během jeho užívání holuba z nosu a lidi to budou sdílet jak o život s tím, jakou švandu tam zase provedl? Děvčata pro změnu rády používají ty jejich, po staletí osvědčené, zbraně. Takže tu máme na výběr mezi zarputilou sportovkyní a někým, kdo si syrovátku sype na prdel jako dětský zásyp a followeři ji nabíhají stejně rychle, jako kdyby měla patronát nad sjezdem stalkerů. Asi to záleží na každé značce, jaký zvolí přístup. My dáváme přednost hmatatelným výsledkům před lacinou šou a proto má každý člen Extrifit Teamu, který je momentálně pod sponzorskou smlouvou, skvělé výsledky o které se může opřít. Tituly, rekordy, kariérní růst od amatérského závodníka až po profi dráhu a účast na těch nejprestižnějších soutěžích. A pokud se to skloubí s popularitou, která ocení charakterové vlastnosti sportovce, je to jedině dobře. Akorát se ten náš rozpočet musí řídit trochu jinými pravidly než ten státní, páč my tiskárnu na prachy bohužel nemáme.

Možná teď oprávněně namítnete, že je to právě Extrifit, kdo ty sítě a mediální prostor využívá na maximum a obchodně z toho těží. A možná taky namítnete, že bychom bez těch facebooků měli o dost těžší pozici. Ale já si to nemyslím. Pamatuju totiž ještě doby, kdy tuhle situaci Marc Zuckenberg nespískal. Doby, kdy jste klidně šli cvičit, aniž byste se nervovali z toho, že jste se zapomněli vyfotit. Nebo natočit na You Tube. Doby, kdy informace byly vzácností a vy jste podvědomě věděli, za kým si pro ně máte jít. A to byl někdo, kdo prostě vypadal nejlíp, nebo měl nejlepší trenérské výsledky. Ale určitě to nebyl někdo, kdo uměl jen hezky zacházet s videokamerou. A tenhle člověk co pronesl, to prostě platilo. Nikdo o tom nepochyboval a nikdo neřešil, jestli to tak je. A nikdo to ani nezpochybňoval. Nemohl to zpochybňovat, protože pokud by dotyčný mudrlant vypadal jak pytel psího žrádla, všichni by se mu vysmáli do očí. A to zabolí víc než skrz monitor. No a tenhle člověk, místní guru, tak ten by dělal pro nás, protože by dobře věděl, kde je kvalita. Takže až vypnou proud, skončí doba facebooková, my budeme v klidu, protože za Vojtou Koritenským už nebudou chodit lidi s dotazy, co říká na informace z videí od holubotahačeznosu. Budou jen hltat každé jeho slovo. Jenže do té doby budeme muset ještě mnohokrát říct NE. Takže pokud se vám to nelíbí, je mi líto, ale stěžujte si Zuckenbergovi.

Komentáře: