Jaký protein s sebou na dovolenou.

Tak jsem se vám vrátil z dovolené. Což je informace, která je pro váš život podstatná zhruba stejně, jako prdnutí slona v Ugandě. Nicméně jsem načerpal pár podnětů, s kterými vás budu obtěžovat někdy v blízké budoucnosti. Teď si jenom s nostalgií v hlase  a v teplé mikině na sobě postesknu, že jsem skutečně rád, že jsem jel , a to i přes hrozivé titulky, že dovolenkáři sem opět importují tu smrtonosnou nemoc, kterou musí havířům po nesmírně fyzicky namáhavé práci oznámit, že ji vlastně mají.  No ale to jsem řádně odskočil. Takže se vraťme k tomu, proč vlastně vznikají tyto řádky.

Jde totiž o to, že jakmile jsem se coby smrtonoš vrátil, čekala na mě v poradně pěkná řádka nezodpovězených dotazů a mnoho z nich se týkalo suplementace v době dovolené. Zároveň tohle téma uvízlo i v sociální síti a je vidět, že vás tenhle problém skutečně pálí. Jenže úplně zbytečně. Nerozumím totiž tomu, proč v období dovolené užívat doplňky výživy. Zkrátka, nechápu dotaz. Ale vlastně trochu jo. Jenom se musím vrátit do doby, kdy jsem měl panickou hrůzu z toho, že jakmile nebudu týden v kontaktu s činkou, propadnu se do země a svaly mi shnijí v tempu pekelném. Zbytečně. Dovolená slouží k odpočinku. Ve sportovní terminologii řečeno k regeneraci.

A tady vyvstává druhá potíž. Ona dovolená, prázdniny a školní rok splývají u generace školou povinné celkem v jedno. Jestli se válíte u moře, nebo na lavici ve třídě, nebo katedře, to vyjde energeticky skoro nastejno. Řekl jsem skoro, protože ten pobyt u vody bude přeci jen náročnější. Koneckonců, víc souložíte, nebo alespoň vydáváte mnohem více energie na pokusy o kopulaci. Ovšem ti z nás, které realita života profackovala již natolik, že víme, že peníze na protein nepocházejí z kapesného, případně somrování u babky s dědkem, dokážeme krátkou dobu odpočinku, ať již fyzického, nebo duševního, trochu více ocenit.

Takže otázka dne zní, proč si s sebou vůbec brát protein?

Pokud jedete někam do Somálska, lze to pochopit. Jídla je tam asi poskrovnu a něco navíc by se šiklo. Většina lidí však jezdí do oblastí, kde je nevítá cedule Prdel světa, nýbrž ta s nápisem Vítejte v civilizaci, kde je tolik švédských stolů, že vám praskne panděro. Takže strádání hladem vám asi nehrozí. A co když přeci jen ano? Přeci jen, jak jsem se na vlastní oči přesvědčil, lidé se letos bojí k moři a tak dají přednost kempům, tuzemským ubytovacím zařízením, přičemž ani jedno si s All inclusiv moc netyká. Pak je na místě si položit otázku, jestli tam budu cvičit a jak tvrdě?

Argumentem pro převoz proteinů totiž bývá: „Aby mi nechyběly živiny“ A proč by prosím měly chybět? Pokud totiž nehodláte, nebo nebudete mít možnost cvičit stejně těžce a tvrdě jako doma, nebudete mít ani zvýšenou potřebu živin. A pokud přeci jen trváte na proteinu s sebou, zapomeňte na nějaké Hydra a podobné vysokorychlostní speciality. Naopak, vemte si s sebou Micelar, který vás zasytí a zazásobí bílkovinou na delší dobu. Je v jednorázových pytlících a přeci jen je to lepší varianta než nějaký blivajz z konzervy.

Přesto všechno asi tušíte, že mířím k tomu, abych vám napsal, neberte s sebou nic a vykašlete se na cvičení. Což je skutečně asi dost překvapující doporučení od prodejce doplňků stravy. Ale je to nejlepší rada, potvrzená mou zkušeností, kterou vám mohu dát. Využijte dovolené ke kompletní regeneraci těla i duše. Věřte, že vám to ve finále přinese mnohem víc plusových bodů, než plácání něčeho napůl někde v tramtárii.

Každý zkušený závodník má naplánovanou pauzu od cvičení. Ať už je to po soutěžní sezoně, nebo někdy v průběhu roku. Tělo, znavené a částečně opotřebované náročnými tréninky potřebuje na chvilku vydechnout. Zrovna tak jako trávicí trakt, permanentně zatížený na maximum vysokým příjmem bílkovin a metabolismem hnaným na šestý převodový stupeň. Tělo zkrátka v průběhu roku potřebuje regeneraci jako sůl. Je to něco jako s autem. Speciály, které ujedou 1000 km na totálně stoprocentní zátah, jsou po takto směšně krátké době na odpis. Formule jedna mění motor každé dva závody. Možná, že se mýlím, ale nepamatuji se, že by nějaký člen Extrifitu bral s sebou na dovolenou nějakou pixlu proteinu. A že jich mají požehnaně! Ale pamatuju si celkem jasně, jak Vojta vyprávěl, kterak v Dominikánské republice sežral, co šlo a příjemně pospával pod nějakou palmou. A o to jde! Dovolená je čas, kdy si máte odfrknout, udělat pomyslný krok zpět, který vám poslouží ke sprintu kupředu.

Takže zase na začátek. Vrátil jsem se tedy z dovolené, kde jsem vypnul komplet všechno, především pak to, co se týkalo kulturistiky. A co si myslíte, že se s postavou za týden stalo? Vůbec nic, pominu-li proces spálení, zhnědnutí a sloupání. Ale jakmile jsem se vrátil, do posilovny jsem se těšil víc, než obvykle. Najednou mi místo dvou sáčků Agrezzu mnohem lépe zabral jediný a ještě stačil osvěžit kedlubnu pro psaní tohoto článku. Sílu jsem měl větší, než když jsem odjížděl, takže jsem si mohl dát 150 kg na přítahy v předklonu, s čímž jsem měl před odletem dost zásadní problém. Tělo bylo odpočinuté, takže jsem mohl cvičit tvrději a déle. Jinými slovy, ačkoliv jsem neměl žádné doplňky stravy na dovolené, samotný oddych poskytl mnohem více benefitů, než nějaké násilné udržování tréninkového cyklu v kdovíjakých podmínkách.

Ale přece jen vám trochu kecám. Právě jsem si totiž vzpomněl, jak jsem si nabalil s sebou ty nové EXXE tyčky, které jsem si po večerech na balkóně mlsal. Takže závěrečné doporučení zní: Uděláte mnohem lépe, když si řádně odfrknete. A s sebou si kupte tyčky, protože ty se hodí vždycky a ještě jsou dost mňamózní. A pokud máte obvzláštní zálibu v kempování, což je synonymum pro brodění se v německé moči na společných záchodcích, nezapomeňte nabalit s sebou i ty nové kaše. Hodí se kdekoliv, kdykoliv a připravíte je rychleji, než se vám stačí Helmut vyzvracet do stanu.