Jaký byl sraz Extrifit Clubu 5.4.2015?

Všechno je jinak než dřív. Vážně úplně naruby. Třeba moje fyzická proměna. Dnes jeden den odjedu naplno nohy a nebolí mě jenom stehna, dnes mě na druhý den třeba zdřevění i půlka zadku, což je vážně problém pokud máte vstát z postele a váš trup je spojen s končetinou kusem nepoddajné tvárnice. Taky mi někdo přes noc zabuduje do oblasti vzpřimovačů nějakou hračičku z hororové série SAW, i to se stává. Ale má to i svoje výhody, neboť v ten moment zapomenete, že váš kvadriceps bude při chůzi ze schodů zcela nefunkční, což je výhoda pokud zrovna chcete spáchat sebevraždu skokem z panelákového schodiště.  

Ale já chci spíš mluvit o nějaké zmatené komunikaci, která napříč generací prostě nefunguje. Moje dcera třeba na povel ukliď si ze stolu, udělá stojku. Ale chodí do školy, tak se to dá pochopit, protože tam se poslední dobou dějí divné věci.  Když já chodil do školy, museli jsme znát všechny hlavní města států, kam nás nikdy nikdo nepustil, vědět, kdy a kde se napíše jaké písmeno a tečka a čárka. V podstatě malichernosti. Dneska si odrostlejší mládež myslí, že auta jezdí na trávu z pole, čímž zachraňují deštný prales a měkké a tvrdé i/y píše podle toho, zda má dotyčný zrovna erekci, nebo ne. Což vysvětluje fakt, že holky většinou píšou v tomto ohledu o dost spisovněji.

Ale nepíšu to proto, že bych chtěl nějak mezigeneračně mentorovat. Touhle oklikou jsem potřeboval vysvětlit, že tenhle problém má svoje reálná úskalí, když se potřebujete na něčem domluvit. Tak třeba když napíšete „oholte se a vemte s sebou soutěžní plavky“  sluchátky narušený sluchovod to přešifruje do mladočeštiny a mozku doručí vzkaz „přijeď jak opičák v trenclích co jsou in“. Ale to nevadí, to je v pohodě, rád poznám trendy ve spodním prádle mladistvých. Horší to je s předanou informací z minulého srazu, která zní: „Snažte se být připraveni na soutěž 1-2 týdny předem. Vyhnete se pak dietnímu stresu a možnému úbytku svalové hmoty“ K tomuto sdělení bych vážně potřeboval nějaké tlumočníka, který by dokázal cestovat v čase a ovládat obě mutace Českého jazyka. Z hlediska přípravy na soutěž je vážně problém, když ve skutečnosti našim členům Extrifit Clubu říkám: „Posuň termín soutěže o půl roku dozadu, žer, co chceš, na sraz přijeď vyžranej jak z celonárodní zabijačky a ono to nějak dopadne.“

Snažím se trochu odlehčenou formou říct, že na pár výjimek, mě forma mnohých členů Extrifit Clubu nepřišla adekvátní termínu před soutěží, přičemž u pár kousků mě nenapadá termín připravenosti, který by se mi vešel na display mobilního telefonu. Umíte si tedy představit, že tenhle srázek se nesl v trochu bouřlivější atmosféře. Ale není to tak, že bych naše kluky zatratil, či jim nedůvěřoval. Je skvělé, že jsme se sešli, ukázali si, jak na tom reálně jsme a mohli se trochu popohnat, nebo usměrnit. I nadále si myslím, že máme minimálně 5 aspirantů na titul, nebo alespoň medailovou pozici. A i tentokrát ti nejzajímavější dostali po balení BCAA. Holt máme v Extrifitu trochu vyšší nároky, takže pokud si myslíte, že předchozí řádky byly příliš tvrdé, máte pravdu. Ale tvrdá část přípravy kluky teprve čeká, mnoho z nich si sáhne na dno a já věřím, že sraz z neděle 5. 4. jim pomůže k nové motivaci do přípravy.

Nebudu tady vyzdvihovat ty nejlepší a zatracovat ty nejhorší, každý z nich ví, jaká slova jsem jim adresoval já a jaká Vojta Koritenský, přičemž odborný dohled profíka, navíc právě v přípravě, je k nezaplacení. Navíc když vám řekne někdy bolestnou, jindy povzbuzující, ale vždy férovou informaci k vaší aktuální formě a dodá informace, jak z té šlamastiky ven. Do mládežnických soutěží zbývá 8 týdnů, což je ještě hromada času na to, aby z předvedených forem byly špičkové fazóny.