Instabitches? Tak tahle kávička je poněkud silnější…

Instabitches? Tak tahle kávička je poněkud silnější…

Pavel Vacek | 22. 01. 2018

Občas je mi vyčítáno, že jsem hlučný. Je to pravda. Jde o pozůstatek z mého bývalého zaměstnání. Pracoval jsem s lidmi, kterým se dnes říká Nepřizpůsobiví. A zatímco romové byli ve své nepřizpůsobivosti nadále velmi úspěšní, já se přizpůsobil rychle. Začal jsem být hlučný. Náramně jsme si pak rozuměli. Především v tom, jak se vzájemně oslovovat. Zatímco kluci opálení mezi sebou výrazy jako cikán a černá huba vážně nešetřili, nazvat je tak já, jakožto nadřízený s tvarohovou pletí, lítám po soudech se Šabatovou ještě dneska.  Ostatně jinou, světovou, verzi téhož známe z Hollywoodu. Afroameričané se navzájem titulovat negrem mohou, ovšem stejně přátelské oslovení ze strany kalifornského blonďatého surfaře dotyčného důvěrně seznámí s americkým právem na nošení zbraně. Ve fitness máme podobné komplikace. Pokud nabitý kulturista směrem ke své postavě zaslechne: „Ty pííčooo, to jsou kozy!“ v povznesené náladě odchází vstříc další sérii benchpressu. Pokud totéž pronesete směrem k návštěvnici fitka, máte na krku hashtag Meetoo a oslnivé pracovní kariéře můžete dát na příštích deset let sbohem. Z těchto pár příkladů je tedy zřejmé, že kolikrát ani tak nezáleží na obsahu sdělení, jako spíš o to, kdo to sdělení pronáší. A tak jsem nedávno povytáhl obočí až někam za uši, když jsem si na kulturistice.com přečetl článek o instabitches, nebo ještě poetičtěji česky o fitnesscourách….

Vím, že tyhle hashtagy občas píšou sami aktérky a jiné se tomu řehtají v komentářích, ale já jako chlap bych si to asi netroufl. Přestože se můj práh sebecenzury obvykle krčí pod nánosem prachu někde v koutě. Ale proč bych tak někoho vlastně nazývat měl? Jojo, už vím. Protože když si fotí zadek, mělo by to prý mít úroveň a noblesu. Chápu… Dneska, když se půlka národa momentálně stala odborníky na diagnostiku zdravotního stavu z fotky, určit, co je vkusné a co není, už musí být hračka. No, bohužel, já to nedokážu. Jsem schopen rozpoznat nevkusnost fotky zadnice leda tak při výkonu její primární funkce, ale jestli jsou půlky vkusnější v předklonu 45 stupňů, nebo 35, to nedokážu posoudit. Zrovna tak netuším, jestli to, že si někdo fotí řiť u benčovky je ještě vkusné, kdežto fotka téhož z šatny už znamená těžký direkt mému estetickému cítění.

Jo, jenže vlastně oni by si ty prdele a umělý kozy neměly fotit vůbec, jsem se dočetl.. A co by si tedy měly fotit? Já jsem celkem rád, že ve světě, kde se zřizují záchody pro třetí pohlaví, přebalovací pulty pro chlapy, oslovení dámy a pánové v metru je rušeno, neboť by to někoho mohlo urazit a módní mola okupují bezpohlavní bytosti, je svět fitness posledním zmenšujícím se ostrůvkem sexuální normálnosti. Chlap je chlap, protože má a chce mít svaly a návštěvnice fitka chce mít sexy vypracovanou postavu. Aby byla kus. Chlap pracuje na bicepsech, zádech a ramenou, aby se mohl na facebooku vystavit do půl těla. Ženské chtěj mít pevný, vypracovaný zadek, štíhlý pas a nevypadat při tom všem jak Arnold. Takže zatímco chasník, co mu jakž takž vypučely bicepsy a tricepsy nás může zásobovat jednou fotkou za druhou, slečna pyšnící se vypracovanou prdelkou se plody své práce pochlubit nemůže. Páč by byla fitnesscoura. Leda že by to udělala nějak vkusně, jak jsme se dočetli. Ještě že já svá prsa mohu fotit s nevkusem Zdeňka Trošky. A pak tu máme ještě tu lapálii s tím plastem v oblasti hrudníku. Víte, ono se nám to chlapům kecá, když nám penis v dietě leze ven jak Pinochiův nos při čtení předvolebních slibů. Čím míň sádla, tím je naše intimní partie výraznější. Stejný tukožroutský proces však u žen dělá z těch příjemných antistresových váčků na šmatání nijak vábné uši baseta. Jsem si naprosto jistý, že systémová vada matky přírody, která by znamenala zmenšení penisu o centimetr pokaždé, když shodíme kilo sádla, by způsobila, že takovou frontu na maxidilda by v eroshopech neviděli od časů Mojžíšova průvodu přes Rudé moře. Plast neplast, trencle by musely být nabité stejně jako podprdy u oněch bitches… A přesto, že nejsem nijak zapálený fanda do plastické chirurgie, nemohu popřít, že mě zajímají mnohem víc ony ženské partie, než krásně vycvičený triceps. Na ten se raději půjdu mrknout do Winklaarovic profilu.

Ale instabitches prý nebudete, když na vašem těle bude vidět nějaký kus práce. To znamená, že taková Adéla Ondrejovičová, která má skutečně výstavní gluteus a ještě ho umí poctivě naštelovat a vyfotit, je ze seznamu automaticky vyškrtnutá, neboť byla na Olympii. Pak je tedy zvláštní, že nekorunovaná královna takto označených dívek Andi Neumannová tam spadá. Přestože je zjevně vypracovaná a s mnoha medailemi ve vitrínce. Možná výjimka, protože jestli to dobře chápu, fitness coury se rekrutují z děvčat, co jsou zásadně mladé, bez soutěžních výsledků a s malými konturami svalových skupin. Prostě jenom hubený holky. Tak to, aby si dorostenci a začínající fyzíci zase navlékli trička a vykasali trenky až nad pupek, jinak se tý rovnoprávnosti asi nedočkáme…

Ale jo, dobrý, chápu, kam tím moralizujícím textem autor mířil. Přijde náctiletá holka do fitka a po třech měsících cvičení je chytřejší než Lenin. Založí fanpage, instagram, na instastories nás zásobuje informacemi o počtu chia semínek v superbionatural odtučněném jogurtu samozřejmě lactose free, a do toho si stihne vyfotit 3x zadek, 2 x prsa v pušapce a 5x duckface. Zbytek života pak stráví psaním milionu hashtagů a kreativním vymýšlení nových. Je tohle k smíchu? No každopádně! Stejně tak jako lidi, co si fotí jídlo, než ho sní. Co píšou srdceryvné vzkazy zesnulým v domněnce, že na onom světě si babča konečně založila profil, aby si to mohla přečíst. Lidi, co nám oznamují, že jejich na vše supernadaný potomek vykakal hezčí hovínko než ostatní. Lidi, kteří se dokážou osudově zamilovat i 4x do roka. K smíchu je na sociálních sítích v podstatě celé naše počínání. Z tisíce a jedné věci si tam lze dělat srandu, ale urážet dotyčné pojmenováním coura a šlapka? Tak to bych asi nedal.

A proč bych taky měl? Že nějaká holka kopíruje své slavnější vzory? Kim Kardashian vybudovala skrz svou velkoprdel velkokariéru. Zadnice Jenifer Lopez, rozhodně cudně neskrývaná, je taky mnohem zajímavější než ten její latinský folklór. A jak už jsme si psali výše, ani mnohem úspěšnější a respektované sportovkyně nedělají zrovna ofuky s focením svého zadního nárazníku. A že to ty mladý holky dělají blbě a s nevkusem? No jo no, stane se. Ne každá slečna má shůry dáno, že dokáže být jednou za prvorepublikovou dámu, podruhé se ukázat v kurvím kroji, potřetí v propoceném tílku a pokaždé to vypadá skvěle a vkusně jako v případě Sabiny Plevákové. Jedna to umí líp, jiná hůř, ale vyčítat jim lajky nelze. Každý chce zaujmout. Vždyť na tom je postaven celý Facebook a Instagram. Na dopování ega pomocí virtuálního světa. Palce a pochvala potěší. I já chci lajky za tenhle článek, je to způsob, jak ocenit mou práci. I ten kritický text chtěl lajky, neboť chtěl vykřičet tu svou pravdu mezi co nejvíc lidí. Fotíme si medaile, protože si chceme aspoň částečně zopakovat ten příjemný potlesk diváků. Fotíme si formy, čekáme palce a špatně reagujeme na kritiku… Jeden chce strhnout pozornost výsledky, druhý povídáním o kulturistice a formě, přestože kulturistické formy nikdy nedosáhl a další vyšpulenou zadnicí. No a co?  Pokud bych věděl, že má chlupatá řiť přitáhne víc pozornosti k mým sdělením, už byste ji tam měli, leč mám dost rozumu na to, abych vás vystavoval tak šokujícímu obrazu..

Myslím, že za tím stojí jen nějaká zahořklost a jakási hrdost. Podívejte, já jsem moudrý a chytrý, něco vám tu předkládám, zvedám hodně, víc než jiní a jím hodně masa, abych měl svaly, víte? A přesto nemám palce, přesto nejsem tak populární, jako kdejaká cuchta, co jen vystrčí cécy a řiťku. A ještě se odvažuje někomu radit! Ale co, vždyť ji lajkují jen 15-ti letí honiči. No… já je dost často lajkuju taky. Patnáct mi není už dávno, druhý přídomek však budu vyvracet stěží. Jako každý zdravý chlap. Přesto mě některé z těch holek zajímají a rozhodně ne z oněch samoobslužných důvodů. Mají charisma, mají v sobě spoustu energie, jsou často zábavné, vtipné a neberou se tak ukrutně vážně. Třeba s Kristýnou Seidlovou je velká prdel doslovně i obrazně. Doporučuji vám ji sledovat. A víte, co mě  na nich těší nejvíc? Že hlavně cvičí. Cvičí a ke cvičení táhnou i ostatní baby a dokážou jim poradit, že racio chlebík je lepší jak hranolka. A to je skvělé.

Pokud to některé z vás přesto všechno uráží a pohoršuje, mnohem víc než mentorováním, jim zavaříte tím, že je jednoduše zablokujete. Funguje to brilantně. Mám to vyzkoušené z dob, kdy mě chodily na fcb nabídky na žužlání cizího penisu za národní rozpočet Maďarska. Stačilo jedno kliknutí a během tří vteřin byl pokoj. Zkuste to, budete žít ve světě bez pohoršující nevkusné nahoty....

Komentáře: