Fitness příběh podle vašich slov...

Na Extrifit facebooku jsme pro naše fanoušky přichystali takovou legrácku, že udělám článek na fitness téma s použitím slov, které napíšou do komentářů. Původně jsem měl využít prvních 20 slov, nakonec jsem použil všechny, co tam byly do okamžiku, kdy jsem to začal psát. Ty slova jsou vytištěná tučně a v obrázcích můžete kontrolovat, jestli jsem nějaké nevynechal…

Je ráno, můj pes, anglický buldok mi tu prdí pod nos, a v jeho útrobách se odehrává epická bitva mezi průjmem a zácpou, přičemž se zdá, že jeho řitní věnec se zatím nemůže rozhodnout ani pro jednu z nabízených variant. Takže mám ještě chvilku před tím, než si budu v mraze zahřívat ruce sběrem zvířecích exkrementů, a tak si ležím v posteli a přemítám, co na tom jednatřicátém prosinci všichni mají? Veky vyprodané minimálně do června, česnekové pomazánky všude kolem tolik, že by to vyvraždilo celé generace upírů i s Bladem. Shluky červených koleček uheráků, poličanů a klobás musí být vidět i z oběžné stanice NASA a jakmile začnou po osmé večerní všichni hromadně chroupat chipsy, seismologické stanice na celém světě zaznamenají ve střední Evropě otřesy třetího stupně. Marně na tom hledám něco pozitivního, ale domnívám se, že z téhle žranice může vzejít leda tak uprdelkanikandelabrtalismus, který vás bezpochyby nemine, pokud si k tomuhle nezřízenému obžerství a degustace alkoholu pustíte ještě klasický silvestrovský program plný hvězd z Ulic a Ordinací a Superstar. Šílená představa…

A tak, zatímco se převaluju na posteli a lety prověřeným chvatem se přehrabuju v koulích, což je nepochybně ta nejoblíbenější a zároveň nejobhospodařovavatelnější tělesná oblast každého muže, vymýšlím nějaký alternativní program. A protože má fantazie naplno pracuje jen ve dvou oblastech, přičemž ta první je na webech, kde nemusíte lhát o svém věku nepublikovatelná, zbývá jen ta druhá a tím je trénink. Samozřejmě. Půjdeme makat, cvičit. Jasný, co taky jiného, že jo? Pokud si tedy nechcete nechat utrhnout bránici z toho plánovaného všeobecného veselí kolem.

Takže si přestanu žmoulat varlata, vstanu, udělám si snídani, asi Break jako vždycky, možná přihodím i maltodextrin, abych náhodou nevypadnul z toho nadužívání cukru v posledním týdnu, posadím se a přečtu si nějaký ty informace, než se vydám huntovat si tělo. Zprávy o alfa, beta, gamma, delta, mikronce a omikronce a všechny ty blitky covid proroků přeletím jak kometa, páč mám elektronické razítko v mobilu, takže jsem ready, můžu si chodit kam chci a to, že mám čemer, což je pěkně hnusná nemoc, kvůli který mi nasadili nějakej Oxymethenolon, což způsobilo, že mi na do té doby earodynamickém těle, vyskákaly podivné boule, je každýmu fuk. A to, že mám i streptokoka, kapavku a špinavý nehty, je každýmu putna zrovna tak. Dokonce můžu mít i placený sex, když ukážu to očkování, páč ty lehké ženy si vážně myslí, že se ta bezinfekčnost vztahuje asi i na ajc. 

Takže roluju dál po displeji, zastavím se u fotky nový vlády, což teda tahle vizuální šmakuláda nemusí být, ale přesto musím uznat, že ve chvíli, kdy odmítli  tu hobitku od Pirátů pro podměrečnost, je ta ženská část o něco koukatelnější než ta minulá, protože, co si budem, ty bejvalý ministerský holky byla asi ta nejkulaťoulinkatější parta na světě. Ale nechci být na děvčata příliš tvrdý, stejně tak jako nebyl žádný z mužů, co je spatřil nahé, a tak popojedem dál…

Ááá konečně jsem na něco kápnul z našeho fochu. Teda spíš proti našemu fochu. Článek na iDnes o Bigorexii, což je podle nejnovějších trendů – najít nemoc za každou cenu – jakási porucha v kebuli. V podstatě je to o tom, že ačkoliv cvičíte jak prdlí, jste zaměření na jídlo, dodržujete režim, nechlastáte, valíte do sebe doplňky a třeba i steroidy, máte přes metrák, pořád si myslíte, že jste dočista maličký. My tomu říkáme kulturistika a já osobně jsem za tuhle poruchu rád, páč si teď místo snahy o dosažení žlučníkového záchvatu půjdu radši zacvičit. Protože jsem maličký.

Takže si balím saky paky a vyrážím do fitka. Nasadím sluchátka, abych se vyhnul té blamáži z všeobjímajícího veselí a nechutného positivismu promíchaného s nadějí v zázraky v nadcházejícím roce. Jako momentálně tlustý chrt přemýšlím, jaké cviky zvolit a vzpomenu si na poučné články na extrifit.cz o tom, že ektomorf, tedy já, musí upřednostnit vícekloubové cviky před izolovanými. A tak můj zrak padne na bench. Přesněji řečeno Bench press, aby mě zas nenapomínali nějaký fitness fašisti hlídající eňoňůňo techniku ze špatného názvosloví. Akorát že mám smůlu. Lavice je právě zabraná týpky, kteří si asi nějak blbě vyložili článek o benči s nohama nahoře. Páč nahoře se nemyslí na lavičce. Protože zde si aspirant na nejlepšího benčaře široko daleko lehl na lavičku, nechal si kámošem zvednout činku ze stojanu a pak v pečlivě sladěném pohybu uvedl o několik decimetrů směrem vzhůru svou pánev, aby v protisměrném tlaku nechal klesnout paže o pár centimetrů dolů. Výsledkem tohoto úchvatného vizuálního zážitku bylo nesmělé seznámení chladné osy s rozpáleným prostorem muže mezi prsním svalstvem a nadbřiškem. Téměř romantický výjev. Notně zpomalený záběr by připomínal kombinaci vznešeného jogínského cvičení s Matrixem. Asi si dotyčný a jeho kámoš myslel, že bude borec, když mu levituje velká váha nad tělem a on dokáže cvičit prsa pupíkem, ale vypadal spíš jak blbec, což se v křížovce taky lehce splete. To už by pro ně bylo lepší dělat crossfit, tam se taky všechno cvičí technikou na hovno. Takže jsem si dal radši lýtka. A natočil si je na svůj profil @pavelvacek.extrifit. A hezky pěkně s filtrem, aby to jako pěkně vyniklo. A taky aby byl Carnifresh v záběru. Jako správná reklamní instapiča…

Pěkné prožití Silvestra a mnoho úspěchů v roce 2022 vám za celý Extrifit přeje Pavel Vacek.